Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
ve chvili, kdy by jsme dostali pomoc od SSSR, tak by FR a VB okamzite pomohli (hlavne materialne) Nemecku kvuli sve antikomunisticke doktrine a hlavne fobii ze SSSR! a nezustalo by pouze u nich, ale jiste by se pripojilo mnoho statu z balkanu, Polsko, baltske staty atd!!! to Benes moc dobre vedel! |
|
|
|
|
Carlos napsal(a) v č. 701: "My jsme chteli pomoc od SSSR. Benes zadal 27. 9. Moskvu, aby priletely sovetske stroje, ale Soveti neodpovedeli. Soveti nam NECHTELI POMOCI!!!" O tom jsme se přeli už asi před dvouma rokama. Neexistují důkazy, že Beneš žádal pomoc. Spíše se většina historiků přiklonila k názoru, že se Benešovi nezamlouvalo být tím, kdo pozve do Evropy komunisty. |
|
|
|
| vše naznačuje tomu, že Stalin nebyl ochotný CSR pomoct. Hitler mu mohl rozhodně nabídnout (a nabídl) více. | |
|
|
|
|
Carlos,Weon:SSSR by ale za to něco určitě chtěla a to by se nám nemuselo vyplatit!!! |
|
|
|
| Však si také Britové hodně dlouho říkali, že nemaj šanci. Změnilo se to vpodstatě až 10.5.1940. | |
|
|
|
|
Weon napsal(a) v č. 650: "Mohli jsme dostat pomoc od SSSR! Rumunsko dovolilo sov. svazu přeletět nad svým územím na určité výšce. Jenže my jako kapitalistický stát jsme nechtěli pomoc od komunistického SSSR. Proto jsme se MY odvolávali na smlouvu s Francií!" My jsme chteli pomoc od SSSR. Benes zadal 27. 9. Moskvu, aby priletely sovetske stroje, ale Soveti neodpovedeli. Soveti nam NECHTELI POMOCI!!! |
|
|
|
|
|
jas napsal(a) v č. 593: "Je to všem jasný, je nám to trapný,měli jsme se bránit.Britové si taky mohli říct že nemaj šanci,mohl si to říct každej kdo věřil Hitlerově propagandě.Ale jen mi jediný jsme se nebránili." Britove byli v jine situaci nez my. My nemeli na vyber, byli bychom oznaceni za viniky valky. |
|
|
|
| Jinak Polsko například zabralo Vilnius i s okolím Litvě. | |
|
|
|
|
|
Hofi napsal(a) v č. 578: "Problém čs. spolupráce s Poľskom by som videl v kurze poľskej zahraničnej politiky, ktorý nastúpil nový minister zahr. vecí J. Beck (od 1932) , samozrejme podporovaný J. Pilsudským (až do jeho smrti). Tento kurz bol charakterizovaný upúšťaním od profrancúzskej orientácie, a novou orientáciou na Nemecko (viz. nemecko-poľská deklarácia o neútočení z roku 1934), a ďalej snahami o znovuobnovenie mocenskej pozície Poľska v strednej Európe (viz. koncepcia tzv. "medzimoria" - rátalo sa v nej okrem iného aj so spoločnou poľsko-maďarskou hranicou)." Souhlas. |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 575: "A já zase opakuji, že to byl zástupný problém. Mezi spřátelenými zeměmi nejsou žádné velké problémy s menšinami. Polský problém zcela jasně vznikl na základě Polského pocitu nepřátelství. ČSR se nijak nesnažila toto řešit." CSR se to snazila resit na prelomu 20.-30. let, dokonce se oba staty sblizily, ale pak kvuli paktu o neutoceni s Nemeckem a Beckovi doslo zase k oddaleni... |
|
|
|
|
|
Fuky napsal(a) v č. 574: "V kůži Beneše bych si tím tak úplně nebyl jist. Ale ještě jednou opakuji-problém s poláky byl dle mého názoru zakořeněn především v problému Těšínska." Cesko-polsky problem saha hluboko do 19. stoleti. Cesi nechetli dale zit pod nadvladou Habsurku a rozvinul se smer, zvanz panslavismus (zit v jednom state s Ruskem - ochrance Slovanu). Polaci (cast) zili v Rusku, kdyz je Rusko obsadilo a tvrde je nicilo, kvuli nabozenstvi i narodnosti... Dalsi problem byl ve ww1, kdy Cesi a Slovaci dezertovali napr. do ruske armady a Polaci hlavne bojovali na strane centralnich mocnosti (Nemecka a R-U). Problem Tesinska - Vzdy to patrilo ceskym zemim!!!! A Polaci nebyli ochotni o tom jednat! Problem emigrantu - Z Polska, kdyz doslo k prevratu v roce 1926 generalem Pilsudskym, tak slo mnoho emigrantu do CSR. Dale plk. Beck, ministr zahranici a vladce po smrti Pilsudskeho, asi v roce 1935, nesnasel CSR a hlavne Benese. To jsou hlavni cesko-polske problemy pred mnichovskou krizi... |
|
|
|
| Takze asi u nás Lt-35 nenajdu! | |
|
|
|
|
Hynek, Radek K: LT-34 se do dnešních dní nedochoval, jinak je po Evropě několik LT-35 a jeho mutací (třeba TACAM) v různých muzejích - tuším Bělehrad, Bukurešť... Jeden LT-35 je snad ve Zvoleně, zaplechovaný v tankovém voze povstaleckéhovobrněného vlaku ze SNP. |
|
|
|
|
|
to Hynek - Ja myslel jen samotny utok. |
|
|
|
| Já jsem to myslel dohromady i s následnou okupací. teda pokuď by nám někdo nepomohl. | |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 573: "K Polsku máme daleko blíže. SSSR byl před WW2 konzervován daleko na východě a bez Němců by se nikdy do evropy nedostal. Pokud by nacisti nepřitáhli komunismus do střední evropy a neudělali ze SSSR velmoc, je dost možné že by sojuz zanikl někdy kolem 60tých let sám od sebe. Komunismus strašně posílil díky boji proti fašismu. " Absolutni souhlas. |
|
|
|
|
Hynek napsal(a) v č. 683: "Neporadil by mi někdo kde bych mohl vidět Lt-34,35 a 38. Že by v Lešanech?" Lt 38 je v Lešanech, ostatní nevím... |
|
|
|
|
|
|
to Hynek - ne 300 000 (predpoklad). |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 570: "nibor: Problém s Poláky byl uměle vytvořen především nešikovnou politikou po roce 1918. Benešova zbytečná animozita vůči šlechtě znamenala , že jsme se v konfliktu, kdy rudá armáda byla před Varšavou a Polsko bojovalo o přežití sice oficiálně tvářili jako neutrální ale v podstatě jsme zablokovali dodávky zbraní Polské armádě v kritickou chvíly a způsobili tak skoro zhroucení fronty. To Poláci nikdy nezapoměli a vrátili nám to spátky v roce 38. " My jsme prave Polakum i pres tesinsky konflikt, kdy se tam nahrnuli a chteli vyhlasit volby i v polskem Tesinsku to by de facto znamenalo anexi uzemi pred vyresenim sporu, davali dodavky uhli a zbrani. Obyvatelstvo ceske i nemecke i zidovske chtelo do CSR, i hodne Polaku chtelo byt v CSR, protoze to po ww1 bylo CSR klidnym statem bez velkych problemu s bolsevismem a byl zde take klid po eknomicke a hospodarske strance. Ano, mohlo se jednat diplomaticteji, ale Polaci v tom nejsou nevinne! |
|
|
|
| Takže dohromady asi 600 000. | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?