Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
| Já s Niborem souhlasím. Mimochodem se tu kde kdo ohání Poláky, ale pokud jsem měl možnost s mladými polskými historiky skutečně mluvit, všichni uznávali, že v naší situaci se nedalo nic dělat. | |
|
|
|
|
Nibor: Oba názory jsou poněkud extrémní a myslím, že tu s nimi mnoho lidí souhlasit nebude... To, že bychom případnou válku s Německem prohráli nemůže NIKDO vědět.... |
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 895: "Moja otázka je prečo sa teda bránili Poliaci ? A Prečo sa bránili Gréci a Srbi ?" Řekl bych, že odpověď je nasnadě - Polákům byla slíbena pomoc velmocí. Kdyby v takové situaci byla ČSR, nikdo z vlády by o ústupu bez boje neuvažoval. Jug., Řecko i další státy se už nemusely obávat izolované války. |
|
|
|
|
|
Prohlásit, že bojovat se má vždy, zajisté udělá dojem - ale zkuste si představit, že nesedíte u compu, že jste v pozici Beneše, že vaše rozhodnutí bude znamenat spoustu mrtvých včetně malých dětí - a to za situace, kdy dle dostupných informací nemáte šanci na úspěch, svět na vás tlačí, abyste povolil a hlavně - po válce vám nezůstane ani to okleštěné území a tudíž obyvatelstvo bude naplno vystaveno příjemnostem naci systému. |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 890: "Opakuji to už poněkolikáté. V roce 1938 i 1939 jsme se bránili, i když nešlo o klasické velké bitvy ve stylu WW2" Tady je spíše myšleno obranu celého státu a ne boj jednotlivců. Těm kteří bojovali i třeba jen proto aby zachránili kamaráda z nemocnice patří čest ale každopádně přijetí podmínek "mnichova" vedením státu byla kapitulace ať se na to kouká člověk z kteréchce strany. Boj proti sudetoněmeckým teroristům patří spíše mezi policejní operace za pomoci armády než boj proti okupantům. Já mám naopak důkazy o tom, že bylo přísně zakázáno střílet proti německé armádě která vstoupila na území ČSR. Není náhoda, že celosvětově je za začátek WWII brán až útok na Polsko, kapitulace bez boje není považována za vojenskou činnost. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 890: "Co vám třeba říká jméno Adolf Marvan " Hodně, stejně jako jména Kozel, Čep, Hošek, ... A to i před přečtením posledního čísla Přísně tajné!. Pavel Šrámek napsal(a) v č. 890: "V roce 1938 i 1939 jsme se bránili" Ovšem spíše než německé armádě jednotkám Freikorpsu. Jako celek jsme se nebránili a ostudně ustoupili. Je logické, že byly jednotky při ústupu a samozřejmě i před ním napadány. |
|
|
|
|
Dzin (887): Moja otázka je prečo sa teda bránili Poliaci ? A Prečo sa bránili Gréci a Srbi ? |
|
|
|
|
|
david gore napsal(a) v č. 892: "Mám stejný pocit jako Pavel Šrámek, že se tu někdy vedou diskuse o ničem a je to jen pouhé tlachání." Keďže sa jedná o tak citlivú tému je to asi nevyhnutné. Ale na druhú stranu si myslím že aj to je dôvod prečo sem ľudia chodia. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek (890): Myslím si, že nikto nepolemizuje s tým že existovali jednotlivci (a bolo ich naozaj mnoho), ktorí to nevzdali a bojovali proti okupácii. Keď som spomínal obranu, mal som na mysli len a len vedenie štátu a armády. Ako sa mohli cítiť práve tí ktorí bojovali, keď videli že sa politické vedenie vzdáva? Najväčšiu chybu vidím práve v tom, že verejnosť bola odhodlaná sa brániť kým vedenie nie. |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 890: "P.S.: Pokud se mezi vámi najde někdo, kdo chce opravdu něco udělat, ať dá vědět, práce je dost." Až budu mít po státnicích, tak místo na pracák půjdu rovnou za Vámi - držte mi fleka ! |
|
|
|
|
Opakuji to už poněkolikáté. V roce 1938 i 1939 jsme se bránili, i když nešlo o klasické velké bitvy ve stylu WW2, o kterých asi sníte. Ale pohraničních incidentů s Němci, Maďary i Poláky byly stovky až tisíce a řada z nich měla charakter mensích bitev s nasazením obrněné techniky. Jenže, kdo o tom ví? Co vám třeba říká jméno Adolf Marvan (řídil výpad do obsazeného Varnsdorfu, aby zachránil z nemocnice zraněného kamaráda)? Ono je lepší sedět u počítače a psát, jak je to hrozné, že jsme se nebránili a jak nám to zlomilo páteř. A co takhle zvednout zadek a jít se podívat, že to všechno bylo jinak a zkusit o tom přesvědčit sebe a další lidi! Divíte se, že se pořád píše jen o odsunu a ne o zločinech z roku 1938, ale jak se o tom může psát, když to nikdo nestuduje a nikdo o tom nepíše. Nebo čekáte až si o bojích v roce 1938/1939 přečtete knihu, kterou vydají sudetští Němci. P.S.: Pokud se mezi vámi najde někdo, kdo s tím chce opravdu něco udělat, ať dá vědět. |
|
|
|
|
|
Johny: Habruje ti v tom to poboureni Francie a Britanie. Poboureni by jiste bylo, ale proti Cechoslovakum, jakozko nicitelum miru a pratelskeho souziti mezi narody. Tlak verejnosti by byl spise pro urychleny zasah proti CSR... |
|
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 887: "Podle me, v prvni puly 39 by uz jsme byly obsazeni a pak by to jelo priblizne podobne." Tom už nikdo nezjistí. Mohlo to být také takhle: Čechoslováci se drží v pevnostech. Na několika místech došlo sice k průlomu ale jinak se fronta drží. nálety Luftwafe sice poškodily Prahu a hrad ale důkladnější operace znemožnilo špatné počasí a přílet několika set letadel ze SSSR. Polsko překročilo hranice na Těšínsku ale okamžité napadení východního Polska Ruskem donutilo jednotky ke stažení z území ČSR a k žádosti o sprostředkování míru. Barbarský nálet na Prahu vyvolal velké demonstrace v Británii a ve Francii. ČSR se drží již dva měsíce. Velení Wh radí Hitlerovi mobilizaci neboť se ukazuje že nepatrná převaha mírových stavů nestačí na rychlé zničení ČSR. Ve Francii a VB padají pod tlakem veřejnosti vlády. Ve VB se dostává k moci Churchill který vyhlašuje okamžitě válku Hitlerovi. Francie mobilizuje. Hitler vyhlašuje mobilizaci ale okamžitě je důjstojnickým zborem sesazen a popraven. Velení Wh stahuje vojska z ČSR a F a VB ruší Mnichov když Beneš dává záruku autonomního statusu sudetoněmeckých oblastí. Několik desítek miliónů lidí žije, ČSR staví dálnici z Aše do Mukačeva a německé oblasti se stávají prosperujícím centrem středoevropského turismu. Komunisti zůstali v asii a pohádky je konec. |
|
|
|
|
|
Johny: To si nemyslim, mozna by nastal mirny casovy skluz, ale nic vyrazneho. Podle me, v prvni puly 39 by uz jsme byly obsazeni a pak by to jelo priblizne podobne. pbradler: Otazka je, jestli je to moralne oduvoditelne. Vem to takhle, proc se branit, kdyz vysledek bude uplne stejny a jediny rozdil bude vice mrtvych Cechoslovaku? cet.Hrad: Nejsme, mame uz za sebou skoro 900 prizpevku...  Reno: Sel do za vlast ihned, takze by jsme se asi sesli v exilu pri naboru do armady ale pokud bych se mel rozhodovat, resp. byl bych na miste Benese (a spol), tak bych nejspise take jednal podobne, jako on(i). |
|
|
|
Měli jsme se bránit. Po kapitulaci bych vypadal asi takhle |
|
|
|
|
|
Já jsem také pro obranu vlasti. Je to přece samozřejmost. I když by jsme to asi projeli. Alespoň by naší zemi nedostali zadarmo... Dzine, ty dezertére!  |
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 881: "Bránit jsme se jednoznačne měli." Dzin napsal(a) v č. 879: " Branit jsme se nemeli, uz jenom proto, ze by to nijak vyrazne nezmenilo vysledek Minichova." A jsme zase na začátku!! |
|
|
|
|
|
Marek and Johny: V tomhle máte mojí plnou podporu... Bránit jsme se rozhodně měli. Je dost možné, že by si tu mnozí z nás nekecali, ale pořád je to lepší, než se potupně vzdát. Beneš se zalekl v roce 38 Hitlera a o deset let později komunistů. Tím si národ zrovna moc nezískal... škoda, možná bychom zabránili šesti letem utrpení stovek tisíců lidí... |
|
|
|
|
Johny (880) : Plně souhlasím. |
|
|
|
|
|
Dzin (879): Bránit jsme se jednoznačne měli. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?