Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
---|---|
pbradler napsal v č. 1442: "Dokonalá nebola, ale stačila by na to aby nebol žiaden Blitzkrieg, ale dlhý pre obe strany vyčerpávajúci boj." Blitz by ani být nemohl, jaká byla motorizace německé armády?! Tady jsi to řekl správně "Wehrmacht 1938 # Wehrmacht 1941." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1441: Nouzový plán mohl bez větších úprav výcházet z posledního nástupového plánu- postupné stahování až na Slovensko a doufat v obrat politické situace (tomu ale až tak nevěřím) "Strategická koncepce byla v troskách (podpora Francie se nekonala) a tedy jsme také museli vařit silnou polívku jenom z vody." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1435: Tak tobě doufám ty rozdíly říkat nemusím "Opravdu? Co by tomu řekli Britové na Falklandech??? " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1441: "1) Omyl, v SSSR byla vyhlášená tajná mobilizace. Z hlavy si přesně nevybavím kdy, ale k 1.7.41 bylo zmobilizováno už 5.3 milionu vojáků." 1.7. Bola línia fronty už cca 400 km od hraníc a zvyšky vojsk Západného frontu obkľúčené v kotli v oblasti Novogrudok - Minsk.
Dzin napsala v č. 1441: "Sověti přešli noc před německýcm útokem na válečný stav, tedy zase tak strašné to z jejich neinformovaností nebylo. Alespoň na strategické úrovni. Na taktické je to věc jinná, ale na tom jsme byli stejně." Áno rozkaz prišiel niekde 3 hodiny pred útokom, koľko toho asi mohli stihnúť ?
Dzin napsala v č. 1441: "Nějak mám pocit, že ani obranná postavení ČSA nebyla nějak dokonalá." Dokonalá nebola, ale stačila by na to aby nebol žiaden Blitzkrieg, ale dlhý pre obe strany vyčerpávajúci boj.
Dzin napsala v č. 1441: " Naši velitelé by nevyprodukovali asi nic lepšího." To si práve nemyslím. Na záver by som pridal asi rozhodujúci "point" Wehrmacht 1938 # Wehrmacht 1941. |
|
|
|
pbradler: (1440) 1) Omyl, v SSSR byla vyhlášená tajná mobilizace. Z hlavy si přesně nevybavím kdy, ale k 1.7.41 bylo zmobilizováno už 5.3 milionu vojáků. 3) Sověti přešli noc před německýcm útokem na válečný stav, tedy zase tak strašné to z jejich neinformovaností nebylo. Alespoň na strategické úrovni. Na taktické je to věc jinná, ale na tom jsme byli stejně. 4) Nějak mám pocit, že ani obranná postavení ČSA nebyla nějak dokonalá. 5) Naši velitelé by nevyprodukovali asi nic lepšího. Strategická koncepce byla v troskách (podpora Francie se nekonala) a tedy jsme také museli vařit silnou polívku jenom z vody. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1439: "Případný úspěch závisí na mnohem více faktorech, než jen početní převaze." To súhlasím. Pokúsim sa teda spomenúť zopár faktorov, ktoré hrali v prospech Nemcov pri operácii Barbarossa s prípadným porovnaním ako to bolo resp. mohlo byť u nás: 1. Sovieti neboli mobilizovaní, hraničné okruhy mali zvýšené mierové stavy. ČS armáda mobilizovaná. 2. Sovietske vojská neboli sústredené, prípadne zastihnutné útokom na presune. K 30.9 ČS armáda sústredená podľa schváleného plánu obrany, 2 divízie na presune a 4 nesformované v dôsledku nenastúpenia záloh. 3. Sovietske vojská nedostatočne informované o prípadnom útoku. 4. Zostava sovietskych vojsk vo všeobecnosti nevhodná na obranu. Predný okraj obrany len riedko obsadený streleckými jednotkami, mechanizované jednotky umiestnené príliš blízko predného okraja alebo naopak hlboko v tyle. Mechanizované jednotky navyše dislokované roztrieštene. ČS armáda sa na dlhom úseku opierala o líniu opevnení, ktorá bola navyše doplnená rozmiestnením poľného vojska. Je oprávnený predpoklad že prelamovanie opevnenia, by zdržalo útočníka natoľko, že by mohli byť zálohy prisunuté včas. 5. 22.6.1941 večer je vydaný rozkaz č. 3 o protiofenzíve na základe ktorého je vačšina mechanizovaných jednotiek vrhnutá bez prípravy, sústredenia a náležitého prieskumu do krajne vyčerpávajúcich protiútokov. Verím, že podobnú volovinu by naši velitelia nevyprodukovali. Napriek tomu že Žukov patril k tomu najlepšiemu čo Rusi mali, tento rozkaz na ktorom sa významne podieľal si do vitríny nedá. |
|
|
|
pbradler: (1438) Tak když vezmu WW2, tak co třeba Němci v operaci Barbarrosa? Případný úspěch závisí na mnohem více faktorech, než jen početní převaze. A kde je záruka, že by jsme stačili na Wehrmacht? | |
|
|
Dzin napsala v č. 1435: Ty si snad děláš srandu. "Opravdu? Co by tomu řekli Britové na Falklandech??? " |
|
|
|
Johny napsal v č. 1434: "ty měly nést hlavní tíhu druhého klešťového útoku na jižní moravě), velení se právem obávalo nedostatečné nacifikace na jiný režim zvyklých rakušanů a případné revolty, pokud by šlo o život." To bol možno aj jeden z dôvodov, prečo myšlienku južných klieští popri logistických ťažkostiach vypustili a vo finálnom pláne figuroval tento smer ako pomocný.
Johny napsal v č. 1434: "Navíc Beck tvrdí, že opravdu bojeschopných divizí mělo Německo pouze 13. " To mi zase na druhú stranu prijde nerealistické. Je reálny predpoklad že minimálne všetky divízie aktívnej armády boli dostatočne pripravené na boj s výnimkou špecializovaných či novovytvorených jednotiek ako napr. 7. flieger division, ktorá mala sformovaný len jeden klzákový pluk a jeden výsadkový prápor. Samozrejme že sa vyskytovali dielčie nedostatky ale celková priravenosť určite nebola horšia ako v našej čerstvo zmobilizovanej armáde. |
|
|
|
pbradler: (1428) My by jsme si také věřili, kdyby Francie dostála svým závazkům. A Jugoslávie a Řecko také Němcům kapitulovali. ALe až po boji. A ten byl dán poněkud odlišnou situací, na čemž se, jak si čtu, shodneme. | |
|
|
čet.Hrad: (1425) Opravdu? Co by tomu řekli Britové na Falklandech??? | |
|
|
pbradler napsal v č. 1430: Samozřejmě, jedná se jen o čísla. Navíc Beck tvrdí, že opravdu bojeschopných divizí mělo Německo pouze 13. Ostatní neměly v září 38 plný stav a jejich formování nebylo dokončeno. K tomu byl velký problém s divizemi převzatými z Rakouské armády (ty měly nést hlavní tíhu druhého klešťového útoku na jižní moravě), velení se právem obávalo nedostatečné nacifikace na jiný režim zvyklých rakušanů a případné revolty, pokud by šlo o život. To byl důvod proč se Beck otevřeně postavil proti Hitlerovi. "Otázka je aj s akou kvalitou a akou výzbrojou. Navyše tie nové divízie bolo potrebné najprv sformovať, čo rozhodne nebola otázka týždňov ale skôr mesiacov" |
|
|
|
Johny napsal v č. 1429: S těmi 70 divizemi bych moc nepočítal, pbradler má pravdu. Jako velice důležitý faktor ve prospěch Německa by bylo jistě doplňování materiálních ztát, náš průmysl by to se svou kapacitou a hlavně velkou zranitelností kvůli blízkosti hranic nezvládal, rozhodně ne delší dobu "Finální data z konce Září 38: Československo mohlo přímo proti Německu nasadit 37 Divizí. Německo mohlo nasadit proti Československu 39 Divizí. Síla Německa by v případě naší úspěšné obrany pomalu stoupala až na 71-75 divizí, tak jak by probíhala mobilizace. Ovšem mobilizace proti tak (dle německých názorů) nekvalitnímu nepříteli jako Československo by znamenala Hitlerův konec." |
|
|
|
Algernon napsal v č. 1431: Nevím, co je to FFS "Ten 20mm Oerlikon, to byl typ FFS?" |
|
|
|
Johny napsal v č. 1429: Otázka je aj s akou kvalitou a akou výzbrojou."Síla Německa by v případě naší úspěšné obrany pomalu stoupala až na 71-75 divizí" Navyše tie nové divízie bolo potrebné najprv sformovať, čo rozhodne nebola otázka týždňov ale skôr mesiacov. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1422: "Naše armáda nebyla v porovnání s Wehrmachtem početně nějak silná." Finální data z konce Září 38: Československo mohlo přímo proti Německu nasadit 37 Divizí. Německo mohlo nasadit proti Československu 39 Divizí. Síla Německa by v případě naší úspěšné obrany pomalu stoupala až na 71-75 divizí, tak jak by probíhala mobilizace. Ovšem mobilizace proti tak (dle německých názorů) nekvalitnímu nepříteli jako Československo by znamenala Hitlerův konec. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1422: "Naše armáda nebyla v porovnání s Wehrmachtem početně nějak silná." V tomto bode rozhodne nesúhlasím. Naopak súhlas s čet.Hrad (1425).
Dzin napsala v č. 1422: "Polsko si myslelo, že přijde výrazná vojenská pomoc ze Západu a tudíž bylo v daleko lepším vojenském postavení, než my (to že to tak nebylo, je jiná věc)" Polsko veľmi dobre vedelo, že vojenská pomoc zo západu nepríde v najbližších troch mesiacoch. Akurát si verili o trošku viac ako my. Čo sa týka Juhoslávie a Grécka, môžem súhlasiť s tým, že politická situácia bola oproti nám iná, každopádne každá s týchto krajín mala možnosť aj kapitulovať. |
|
|
|
Arnošt: (1425) Souhlas. | |
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1423: Jasné. My sa vždy zhodneme. Každý na svojich názoroch . "Konečně jste se shodli" |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1422: Nesouhlasím! Pro útok potřebuješ převahu výraznější než proti nám Němci v září měli. Početně jsme byli níže, ale ne zase tak výrazně, aby to němcům zaručilo úspěch "Naše armáda nebyla v porovnání s Wehrmachtem početně nějak silná." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?