• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Září 1938 - měli jsme se bránit?

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

Kralik 20.5.2004 14:15 - č. 1485
	čet. Hrad (1478): A to snad není důležitá úloha letectva? Prazena: ??? Nějak mi uniká souvislost...
čet.Hrad 20.5.2004 13:55 - č. 1484
	Prazena: ???
Prazena 20.5.2004 13:16 - č. 1483
	No tu výzbroj jsme mohli alespoň zničit.
čet.Hrad 20.5.2004 00:18 - č. 1482
	Honza napsal v č. 1480: "Plně souhlasím s Hradem (ostatně to asi všichni), Štukám se taky říkalo lítající dělostřelectvo" Díky To je teorie, praxe ale zpočátku vypadala jinak, přesností piloti Ju 87 moc neoplývali (příklad z Norska jsem psal hned někdy zpočátku existence Fronty)
pbradler 19.5.2004 23:58 - č. 1481
	Honza (1480): Nemožno inak než súhlasiť. Je super, že si to spomenul pretože sa zabúda (v dobe keď má radiostanicu pomaly každý pešiak ani niet divu) že spojovacie vojsko bolo na začiatku vojny v mnohých armádach na úrovni WWI a že práve cielený rozvoj spojovacej techniky umožnil kvalitnú súčinnosť letectva a jednotlivých súčastí pozemného vojska, bez ktorej by blizkrieg bol schneckekrieg.
Honza 19.5.2004 23:44 - č. 1480
	Plně souhlasím s Hradem (ostatně to asi všichni), Štukám se taky říkalo lítající dělostřelectvo. Důležité však bylo i pro průzkum a napadání týlu nepřítele. Němci myslím jako první díky perfektnímu spojení zavedli pozemní návodčí, kteří přímo určovali cíle. Právě naprostou převahu ve spojařině vidím jako jeden z důležitých aspektů úspěchu blitzkriegu.
pbradler 19.5.2004 20:54 - č. 1479
	Súhlas s čet.Hrad. Letectvo zastupovalo naozaj úlohu delostrelectva, nakoľko klasické delostrelectvo (ťahané) nebolo schopné tak pružne podporovať rýchlo postupujúce tankové a mechanizované jednotky. Preto sa čiastočne reformovalo na samohybné. Ďalšou významnou nezastupiteľnou úlohou letectva pri Blitzkriegu bol prieskum, pri zisťovaní slabých miest v obrane, sústreďovaní záloh nepriateľa a pod. Tieto informácie boli základným predpokladom pre úspech. čet.Hrad napsal v č. 1477: "A ani nemluvě o mnohem větší vybavenosti a vycvičenosti Wehrmachtu oproti září 1938" Samozrejme. Ten rozdiel bol doslova priepastný na všetkých úrovniach.
čet.Hrad 19.5.2004 16:57 - č. 1478
	Kralik napsal v č. 1476: "K tomu hlubokýmu průlomu obrany má přispívat hlavně letectvo. To má za úkol "terorizovat" nepřítele a nenechat ho na pokoji. Pěchota s tanky má pak mnohem snažší práci." Ne, k tomu hlubokému průlomu mají hrát hlavní roli tanky s motorizovanou pěchotou. Letecvo má nehrazovat roli dělostřelectva (které je v daném způsobu boje mnohem méně použitelné, protože se nestačí přisunovat stále dopředu tak aby stačilo čelným svazkům útoku), navíc podle blitzu je letectvo přesnější jak dělostřelectvo.
čet.Hrad 19.5.2004 16:53 - č. 1477
	pbradler napsal v č. 1475: "Ďaleko bližšie by bolo porovnanie s kampaňou v Poľsku, kde ale rozloha Poľska vzhľadom na početnosť PL armády bola cca 3 x vačšia ako v ČS. Nehovoriac o ruskom zásahu." A ani nemluvě o mnohem větší vybavenosti a vycvičenosti Wehrmachtu oproti září 1938
Kralik 19.5.2004 07:51 - č. 1476
	pbradler: K tomu hlubokýmu průlomu obrany má přispívat hlavně letectvo. To má za úkol "terorizovat" nepřítele a nenechat ho na pokoji. Pěchota s tanky má pak mnohem snažší práci.
pbradler 18.5.2004 15:07 - č. 1475
	Dzin (1474): Máš štastie že si tam dal "ptáčka usměváčka", ináč by som vyskočil aspoň 2 metre 20. Odôvodňovať katastrofálne vystúpenie ČA v prvých týžňoch Barbarossy len tým, že jednotky bojovali "prachbídně" je práve prejavom myslenia totalitných štátov. Ja tvrdím, že spôsob akým bojovali jednotlivé jednotky nebol rozhodne vynikajúci ale zas taká katastrofa to nebola. Hlavnú príčinu vidím hlavne v nevhodnom rozmiestnení vojsk (za to určite velitelia nižší ako veliteľ okruhu nemohli) a napokon v chybnej analýze situácie a z nej prameniacich totálne chybných rozkazov vrchného velenia (rozkaz z večera 22.6. je žiarivým príkladom). Rád sa s tebou o tom porafám na "východnej fronte". Čo sa týka blitzkriegu, zdá sa, že si nepochopil hlavný princíp. Zničiť čo najrýchlejšie protivníka chce každý. Princíp blitzkriegu spočíva v tom že hlbokým prielomom obrany protivníka a následným postupom mobilných síl do tyla spôsobíš jeho kolaps zničením veliteľských stanovíšt, zásobovania a zabránením sústredenia záloh. Teda je to o metóde a nie o cieli. Celý príklad s Ruskom si začal v (1437). Myslím že nie je príliš vhodný na porovnanie pre veľké rozdiely v rozlohe, nasadení vojsk, pokročilosti a skúseností Wehrmachtu z obdobia 39-41. Ďaleko bližšie by bolo porovnanie s kampaňou v Poľsku, kde ale rozloha Poľska vzhľadom na početnosť PL armády bola cca 3 x vačšia ako v ČS. Nehovoriac o ruskom zásahu.
Dzin 17.5.2004 23:08 - č. 1474
	pbradler: Ty by jsi mohl v pohodě dělat historika v totalitním státě, protože hezky mlžíš. Do 2 týdnů dosáhl úspěch všude, ale jde o to, že to bylo dáno tím, že většina jednotek RA bojovala prachbídně a ty, které jedaly dobře, prostě nedokázaly zachránit vše a v důsledku situace na jiných úsecích nakonec stejně podlehly. To časové období není 2 týdny, ale 2 dny. Navíc jsem mluvil o německém úspěchu v důsledku překvapení. Jinak, tím, že jsi zvolil období až 2 týdny defakto potvrzuješ, co jsem napsal. Fakt je, že ta troška iniciativních, byla smetena onou masou neschopných. Pokud by dokázali reagovat ve větší míře na nové podmínky, tak by německý útok prostě ztroskotal v samém začátku. Barbarrosa není ani tak ukázka skvělé německé armády, jako spíše ukázka špatné sovětské armády. Ale tohle je úplně mimo téma. Blitzkrieg nevyžaduje dostatek prostoru na manévrování atd. Jeho základem je zničit co nejdříve protivníka. Způsob, jakým toho dosáhnout se mění vzhledem k válčišti. Filozofie blitzkriegu je spíše na strategické než na taktické úrovni...
pbradler 17.5.2004 12:43 - č. 1473
	Dzin napsala v č. 1471: "Add 2) Hodně, určitš výš, že tam, kde se rozhodli nižší velitelé jednat iniciativně, nedosáhl německý útok překvapení a ani podstatnějších úspěchů. Bohužel většina se rozhodla jednat tak jak jednala, vše si začala ověřovat, krýt si záda atd..." Mohol by si uviesť oblasť kde nedosiahol nemecký útok v prvých 2 týždňoch Barbarossy v dôsledku iniciatívy sovietskych veliteľov podstatnejší úspech? Keďže taktická a strategická zložka spolu súvisí skúsim odpovedať na všetky body spolu. Prvotným problémom sovietskej obrany bola nízka operačná hustota vojsk. Tá bola spôsobená jednak tým, že jednotky neboli plne mobilizované a za druhé tým že jednotky pohraničných okruhov mali nástupné rozkazy stanovené na 24.6.(rozkaz na urýchlenie rozvinutia 3 hodiny pred útokom už nemohl situáciu zlepšiť). Výnimku tvorili vojská Kyjevského okruhu (Juhozápadný front), ktorý mal rozvinutie plánované už na 22.6 a v dôsledku toho aj odpor, ktorý kládol bol najsilnejší. Výsledkom celej situácie bol stav v ktorom si mal veľmi riedku obranu na prednom okraji a zálohy na mierových stanovištiach v hlbokom tyle. Navyše aj mechanizované jednotky ktoré mali byť hlavnou zložkou protiútokov boli rozdelené (niektoré divízie mechanizovaných zborov boli od seba vzdialené vyše 100 kilometrov). Vďaka tomu si ich zhromažďovanie vyžiadalo spravidla niekoľko dní a to pod neustálym "dohľadom" Luftwaffe, čo spôsobilo že keď sa dostali na nástupište útoku ich bojaschopnosť bola výrazne oslabená, nedostávalo sa im paliva a munície a navyše nepriateľ na ktorého mali útočiť bol často už preč. Dôvod prečo si nemyslím že v prípade ČS 1938 bol blitzkrieg aktuálny som zhrnul (1440) v 1), 2) a 4). K tomu by som ešte dodal že blitzkrieg vyžaduje pre mobilné jednotky priestor na manévrovanie (v Rusku ho mali neúrekom) a navyše ČS jednotky by operovali na vnútorných líniách, t.j. zálohy by to mali bližšie ako ich protivníci.
Dzin 15.5.2004 21:28 - č. 1472
	čet. Hrad: (1443) Ne, nemusíš... (1444) A o to právě jde (bohužel si to třeba pbradler nechce připustit ). Na taktické úrovni by jsme určitě dokázali dosáhnout určitých úspěchů, ale vžádném případě ne už na strategické. Což byl ten problém.
Dzin 15.5.2004 21:25 - č. 1471
	pbradler: (1442) Add 1) Jo, ale to se nevylučuje... Add 2) Hodně, určitš výš, že tam, kde se rozhodli nižší velitelé jednat iniciativně, nedosáhl německý útok překvapení a ani podstatnějších úspěchů. Bohužel většina se rozhodla jednat tak jak jednala, vše si začala ověřovat, krýt si záda atd... Add 3) Já jsem zase přesvědčen o opaku... Add 4) Já si zase myslím. Určitě by byli schopni improvizovat na taktické úrovni, ale jakou alternativu by mohli vymyslet na té strategické???
Honza 3.5.2004 21:19 - č. 1470
	Konečně jsem dodal článek o situaci našeho letectva kontra luftwaffe na podzim 1938.
Glynwed 27.4.2004 12:12 - č. 1469
	to Pavel Šrámek: Díky za typ. Nevíš náhodou jestli to nebude "opajcnutý" John?
Pavel Šrámek 27.4.2004 11:56 - č. 1468
	Možná vás bude zajímat, že v Polsku právě vyšla kniha Piotra Majewského "Nierozegrana kampania", ktera se snaží zhodnotit možnosti čs. armády ve válce s Německem na základě zkušeností z polsko-německé války.
Kralik 26.4.2004 13:43 - č. 1467
	Glynwed, guano: díky...
guano 26.4.2004 13:37 - č. 1466
	Pekne

• Home
• > Diskuzní forum
• > Československo, protektorát
• > Září 1938 - měli jsme se bránit?

Diskuzní forum