Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
---|---|
Ondřej Kolář napsal v č. 1932: Tady nacistická propaganda vykonal své, dokonce prý psali na vládu dopisy z Norska a Dánska ať jim tady povolíme alespoň reálné školy. A přitom tu měli tři vysoké školy... "navíc nezasvěceným Britům a Francouzům mohly zprávy o "Utlačování" sudetských Němců v ČSR připadat věrohodné. " |
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 1932: "Myslím, že v době Mnichova Západ opravdu věřil, že se nacisté spokojí se získáním Sudet, navíc nezasvěceným Britům a Francouzům mohly zprávy o "Utlačování" sudetských Němců v ČSR připadat věrohodné." Přesně tak. Především v Británii byl populární názor, že německu bylo ve Versail ublíženo (v novinách vycházeli vzpomínky německých šlechtických rodů, kteří trpěli po ww1 hladem) a němci trpí pod nadvládou zejména čechů. To byla ale mediální část. Podstatná věc byla, že jednak nikdo nechtěl kvůli Československu do války a jednak britové se domnívali, že je lepší předhodit Hitlerovi kořist v evropě neboť měli strach, že by požadoval na británii kolonie. Obecně lze ale říci, že češi byli obětováni na základě uspěšné mediální kampaně němců. |
|
|
|
Eraser napsal v č. 1917: Jestli se dá obsazení Těšínska charakterizovat jako "pomoc" tak to potom ano... "Poľsko?" |
|
|
|
Eraser napsal v č. 1928: Myslím, že v době Mnichova Západ opravdu věřil, že se nacisté spokojí se získáním Sudet, navíc nezasvěceným Britům a Francouzům mohly zprávy o "Utlačování" sudetských Němců v ČSR připadat věrohodné. Nicméně když potom nacisté zabrali i zbytek ČSR a napadli Polsko, musel každý pochopit, že snaha o další dohodu s Hitlerem je bezpředmětná, neboť nacisté dohody neakceptují, o čemž se později přesvědčil i Stalin, který si chtěl s Hitlerem dělit sféry vlivu. Po útoku na Polsko si už Západ nemohl udržet iluze z doby Mnichova. Co se týče "horší či lepší demokracie", myslím, že meziválečné Polsko nelze označit za zcela vzorný demokratický stát, i když ČSR měla své vady. Nicméně se domnívám, že tento faktor neměl ne politiku Britů a Francouzů valný vliv. "Čím si vysvetlujes že pri Polsku sa zachovali spojenci inak? Boli sme horšia demokracia alebo len štát odsúdeny k zániku?" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 1920: Akým spôsobom sa Slovensko "priživilo" na Poľsku? Asi takým, ako sa prvá ČSR priživila na Nemecku pripojením Hlučínska. Slovensko si len vzalo späť časti hornej Oravy a horného Spiša, ktoré boli odstúpené Poľsku po 1. sv. vojne výmenou za Tešínsko. "A né, že by se spíše „přiživili“ (asi tak jako o rok později Slovenský štát na Polsku)." |
|
|
|
jina? Myslim si že bola rovnaka. Len ono čakať do nekonečna sa neda a oni čakali aj potom ako sa obsadilo Polsko - tzv. "čudna vojna". | |
|
|
Eraser: Byla jiná politická situace, než o rok dříve. | |
|
|
Dzin napsala v č. 1927: Čím si vysvetlujes že pri Polsku sa zachovali spojenci inak? Boli sme horšia demokracia alebo len štát odsúdeny k zániku? "Naopak, Mnichovem došlo k výraznému posílení Německa." |
|
|
|
Eraser: Využili situace pro své obohacení. Oslabení Německa tím, co popisuješ nedošlo ani v nejmenším. Naopak, Mnichovem došlo k výraznému posílení Německa. | |
|
|
Maďarsko a Slovensko boli spojenci Nemecka takže sa navzajom zbytočne vysilovali v zajomnom boji a to im potom Hitler rýchlo "zatrhol", takže sa potom rychlo zrodila dohoda ale oslabenie spojencov je aj oslabenie Nemecka. Nakoľko to je druha vec. Možno o pár percent ale ako som si uz od precital
Dzin napsala v č. 1923: vyuzili situaciu na oslabenie "jde o to využili situace" |
|
|
|
Nevím, jestli by se tohle dalo nazvat oslabením Německa... | |
|
|
Dokonca isli Poliaci tak daleko v oslabeni Nemecka a spojencov ze obsadili časť Slovenska a ticho suhlasili s utokom Madarska na Podkarpatsku rus. Len hrstka Československych ( nielen Slovaci ) vojakov zabranilo vtedy Maďarom aby sa im nepodaril taky maly Blitzkrieg na Slovensku. No a potom dostali Madari pekne na frak :). Ale to uz je ina pesnicka... | |
|
|
Eraser: Nejde o to spojili, jde o to využili situace, jako při Mnichovu. | |
|
|
Dzin napsala v č. 1921: Myslis ze by sa poliaci spojili s Nemcami? hmm Slovensko sa sice pripojilo pri kampani proti Polsku a bolo oznacene ako za verneho spojenca ale... Polsko predsa bolo dalsie v rade. Snad si nemyslis ze by si Nemci nechali Polsko ako trň v oku? "Eraser: Poláci byli naopak proti nám, kvůli Těšínsku. Soíše by bylo pravděpodobnější, že by se Beck rozhodl připojit k útoku na nás." |
|
|
|
Eraser: Poláci byli naopak proti nám, kvůli Těšínsku. Soíše by bylo pravděpodobnější, že by se Beck rozhodl připojit k útoku na nás. | |
|
|
Algernon napsal v č. 1918: Ale lepsie ako nikto. :) Nie ostali sme sami a poliaci dufali ze to nejak ustoja. Niekde som cital ze keby sme sa vedeli udrzat dlhsie tak by nam prisli anglani na pomoc. Tak neviem co znamena "dlhsie" ale oni by neprisli ani za rok :) "Že by se nám tehdy Poláci hnali na pomoc..?" |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1916: Poľsko? "kdo nám zbývá?" |
|
|
|
bigtiny: Ale jacím našim spojencům? Anglii a Francii nešlo o to, aby jsme se před Němci ubránili, jim šlo o to, aby jsme Německu odstoupili naše pohraničí. Sovětský svaz by nehnul nám na pomoc ani prstem, pokud by to neudělala Anglie a Francie, což by neudělaly. USA v té době mělo izolacionistický kurs, takže jejich pomoc nepřipadá také v úvahu a kdo nám zbývá? | |
|
|
Já si myslím, že bysme se mohli Němcům ubránit tak dlouho aby se Spojenci vzbudili a pomohli by nám, protože by zjistili, že Němci nemůžou být tak silní aby dobyli západ, když se jim ubrání malé Československo. Na základě statistik Němci neměli ani 1 a půl násobnou převahu, když Beneš kapituloval a my jsme samozřejmě měli naše nepřekonatelné bunkry. | |
|
|
Perry (1902): Bohapusta spekulace, na kterou snad ani nema cenu odpovidat. Ceskoslovensko bez spojencu nemelo sanci vylku vyhrat!!! Navic, v pripade, ze by se bojovalo, by bylo svymi spojenci oznaceno za puvodce valky a muselo by se spolehat pouze na sve vlastni zdroje, tj. bylo by nutne bojovat bez jakychkoliv materialnich dodavek ze zahranici. A na tohle nase republika nebude mit nikdy. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?