Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Kauza IG-Farben byla použita i při norimberském procesu. Šlo vlastně o státní tunel, jednoduše prostředek, jak vyrobit peníze, nemuset vydávat další dluhopisy a mít zdánlivě zdravou ekonomiku. Tedy stát má v obrovském podniku zdánlivě minoritní podíl. Ve skutečnosti přes chobotnici různých polostátních firem a peněžních ústavů je majoritním vlastníkem. Přes tyto firmy IG-Farben protáhne směnky, ručené hádejte kým?(ano správně, přece státem). Tímto stylem jen tato firma vyčarovala několik desítek miliard marek, které se tvářily jako normální oběživo. Hezké, ne? |
|
|
|
|
oktawian2: Hezké svátky do Polska taktéž. |
|
|
|
| Z OKLAZJI SWIAT WSZYSTKIM CZESKIM MILOSNIKOM MILITARYSTYKI SKLADAM ZYCZENIA WSZYSTKIEGO NAJLEPSZEGO.WESOLYCH SWIAT.Jarek Otwock,Polsko | |
|
|
|
| jesli rosjanie weszli by do polski w 1980 roku,czy 81 roku,doszlo by wojny.Polacy nawet ci nastawienie ugodowo bo zwiazku radzieckiego chwycili by za bron.co innego byc komunista a co innego tolerowac na swoim terytorium obca agresje.mysle ze rosjanie zdawali sobie z tego sprawe i dlatego wtedy sie powstrzymali. | |
|
|
|
|
Johny: Jasně. Já to třeba beru podle vyjádření Kosigina, když byl SSSR žádán poprvé o intervenci. |
|
|
|
|
|
Dzin: Každý má jiný názor - nechci to rozebírat. Jen jsem psal, že dnes uveřejnil historik Petr Blažek studii na základě studie posledních známých dokumentů, že hlavní důvod proč se neuskutečnila vojenská intervence do Polska byla obava z odporu poláků. Mimo jiné tam je zmíněna akce "sever" kdy stovky československých stbáků mělo jít do polska bojovat proti "solidaritě" jako tajní agenti. |
|
|
|
|
|
Johny: Pokud je mi známo, do Polska odmítli Sověti hlavně jít z obavy, že by se opakoval negativní dopad ala Československo 68. Raději to proto přenechali na vyřešení samotným Polákům. Odpor Poláků nebyl obáván v rovině vojenské, ale v rovině dopadu na další zájmy SSSR. Pokud by se brala jen vojenská síla, potom by pro Sověty bylo nejjednoduší prostě zaútočit. Máš plnou pravdu v tom, že Sověti žádný odpor nepředpokládali a proto je náš neozbrojený odpor naprosto zaskočil a způsobil problémy. DOst se z toho poučili a později už byli daleko méně náchylnější se v podobných případech vojensky angažovat. Jinak, nevycházeli z našeho vzorce chování v roce 38/39, ale z toho, jak si sami vykládali situaci v ČSSR. Je to na opravdu dlouhou debatu, takže krátce, oni hlavně nechápali změny, ke kterým u nás došlo a z toho plynulo i další jejich chybné kalkulace. Při řešení vnitropolitické situace (a víceméně i zahraničněpolitické) se příliš spoléhali na tzv. zdravé síly v KSČ, které ovšem prakticky neexistovaly a tím byl odsouzen k nezdaru tradiční postup, do té doby používaný. V jistém smyslu bylo Pražské jaro pro Sověty poučením a po něm tyto problémy řešili daleko sofistikovaněji. |
|
|
|
|
|
Honza M: Jo, souhlasím ikdyž těch "nenahraditelných" už moc nebylo. Jinak k té obraně či neobraně. Dnes byl v médiích článek o situaci v Polsku v době jejich tzv. staného práva začátkem 80tých let. Historické rozbory ukázaly, že ačkoliv tzv. tvrdí stalinisté požadovali okupaci Polska po vzoru ČSSR bylo od invaze do polska upuštěno, neboť rusové měli veliký strach z odporu poláků a bylo nařízeno řešit polský "problém" se solidaritou výlučně za pomoci vnitřních sil a za evnt. využití civilních agentů ze spřátelených zemí. Takže je vidět odlišný přístup na základě historických skušeností agresora. Nikdo nepochybuje, že by sověti mohli Polsko obsadit i přez odpor, nicméně utrpěné stráty a riziko byť i omezeného válečného konfliktu bylo tak vysoké, že k tomu nedošlo. Oproti tomu v případě Československa sověti nikdy ani neuvažovali o možnosti většího organizovaného odporu z naší strany a jelikož podcenili dokonce i politický dopad této agrese je možno se domnívat, že vycházeli z našeho vzorce chování v roce 38/39. |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 3021: "Pár tisíc lidí mohlo žít a staroměstská radnice by stála celá." To bezpochyby. Jenže věc se má takhle: do poslední chvíle před povstáním (do 5.5. ráno) Němci zabíjeli uvězněné odpůrce i pouhá rukojmí. Vypuknutí povstání zachránilo život mnohým těmto (troufám si říci) příslušníkům elity (politické, vědecké, umělecké...). Spousta nácků a kolaborantů, kteří uvízli ve středních a východních Čechách by unikla do Německa a nerušeně pak vegetila tam (nebo v Jižní Americe) po následující desetiletí. Čili, schématicky (a krutě) řečeno: Žádné povstání = malý počet mrtvých, ti jsou však tvořeni těmi "nenahraditelnými" z "hodných", zatímco "zlí" vyváznou. Povstání jak bylo = vysoký počet mrtvých, ti jsou však tvořeni převážně "nahraditelnými" z "hodných" a navíc významným počtem "zlých", zatímco řada "nepostradatelných hodných" dostala šanci vyváznout. |
|
|
|
|
|
sákryšký, ale kterejm rusům Dominik vlastně myslel?  |
|
|
|
|
Dominik napsal v č. 3022: no, pane jo "to je fakt bylo to dost zbytečné ale jednalo se o to že město mělo být osvobozeno vlastními silami aby pak nebylo vděčno rusům za osvobození |
|
|
|
|
Tak to se povedlo  |
|
|
|
| to je fakt bylo to dost zbytečné ale jednalo se o to že město mělo být osvobozeno vlastními silami aby pak nebylo vděčno rusům za osvobození | |
|
|
|
|
|
Ovšem Polsko bylo ve zcela jiné situaci. Polsko nedokončilo ani mobilizaci a bylo zasaženo ve stádiu rozvinutí vlastních sil. Jinak se to samé dá říci třeba o pražském povstání, pražané jistě mohli v květnu 45 zůstat doma, pomoci němcům balit kufry a přinést jim ještě pár dárečků a svačinku na cestu do amerického zajetí a celkem nic podstatného by se asi nezměnilo. Pár tisíc lidí mohlo žít a staroměstská radnice by stála celá. Vždy bude dost lidí, kteří radši ohnou hřbet a slouží jen aby náhodou nedostali pohlavek. Je fakt, že ti co se postaví na odpor, dostanou občas do huby ale ti co si nechají dát pohlavek jednou, skončí tak, že je pohlavkuje každý a i daleko slabší. |
|
|
|
|
|
Honza M: Ono je těžké ale co se míní pod pojmem obrana. Třeba v 68 jsme se jednoznačně aktivně bránili, jen se nejednalo o ozbrojený odpor a výsledek byl vzásadě jen díky selhání a zradě politických představitelů země. |
|
|
|
|
|
Hm...Poláci si užili své a hrdosti se ani nenajíš, ani jí neoživíš mrtvé. je to sporné... |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 3014: což si tak trochu protiřečí s výrokem klasika (ušitým na čs. míru): "Kdo není ochoten bránit svoji svobodu, nesmí divit, že mu čas od času pod oknem zaparkují cizí tanky.""nepřejížděly po naší zemi německé i ruské tanky" (rovněž si myslím, že těch i oněch tanků jsme si celkem užili) |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 3014: "Celkovou myšlenkou kolegy z Polska bylo to, že jsme z války vyšli lépe než Polsko, neměli výraznější válečné ztráty. Bylo řečeno, že bylo možná lepší, že jsme se nebránili, nepřejížděly po naší zemi německé i ruské tanky. " to je asi pravda, ale jestli je to tak správné to tedy nevím. A že po naší zemi nerajtovali až tak různé tanky je spíše dáno zeměpisnou polohou. |
|
|
|
|
Celkovou myšlenkou kolegy z Polska bylo to, že jsme z války vyšli lépe než Polsko, neměli výraznější válečné ztráty. Bylo řečeno, že bylo možná lepší, že jsme se nebránili, nepřejížděly po naší zemi německé i ruské tanky. Je to také názor, ovšem nelze tvrdit, že bych s ním tak docela souhlasil. |
|
|
|
|
|
oktawian2: Can You write it again, in english? Lots of us don´t understand polish. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?