Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
jan22 napsal v č. 3545: Československý parlament ratifikoval poslední úpravy hranice s Polskem v roce 1930. "hranice s Ceskoslovenskem nebyla ceskoslovenskym parlamentem ratifikovana." |
|
|
|
|
|
Dík. Já nemohl najít ten článek, kde jsem to četl (takže jsem se nemohl kouknout na zdroje, ale to budou asi ony). |
|
|
|
|
tedy od září do listopadu 38? tak třeba od Jindry Marka Hraničářská kalvárie - tam je to ale o Podkarpatské Rusi, ne o Slovensku. Nebo sborník Hraničáři pod Luží a článek O hranice se nejdná, o hranice se střílí. Nebo Rovnice řešená zradou, starší dílko, ale stále tak nějak na úrovni. |
|
|
|
|
|
Sorry, zásek, do listopadu... |
|
|
|
|
|
Eagle napsal v č. 3552: ??????????????????"Jde o termín od 5.října do září 1938."  |
|
|
|
|
|
Vím že to není úpně k tématu, ale mám otázku. Nevíte o nějáké knížce či článku o konfliktu mezi Československem a Maďarskem ? Jde o termín od 5.října do září 1938. Někde jsem četl, že tam došlo i k nasazení tanků a letectva, tak by mě zajímalo jak si naše armáda vedla proti Maďarům. |
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 3545: A bolšáni chtěli vrátit habsburky na trůn, protože je měli radši než romanovce..."Pred 1914 rokem CSR neexistovala. "  |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 3545: jedna čestná vyjímka "S Rumunskem jsme se dohodli." |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 3545: My taky, vůbec to byl takovej fajn národ. "S Rumunskem jsme se dohodli. " |
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 3541: Ani nechtělo, v tom je také rozdíl"Ceskoslovensko nemohlo sehrat ulohu Rakousko - Uherska jakozto tretiho delitele Polska, jenze :" . Kramář dokonce chce být dobrým sousedem, ale nechce podporovat Polsko à tout prix, kdy by se Polsko nevzdalo svých přemrštěných nároků, dokonce ani těch proti nám, a na nás by zbylo je "tahat z problémů". Nevnímá z toho pro nás nějaký užitek, pouze závazky, jelikož bychom byli závislí na státu který se nechoval v zahraniční politice příliš seriosně. Je to vyjádření čsl. pohledu, nikoli objektivního, ale je fakt, že Polsko nečinilo dojem státu hájícího svou existenci, nýbrž státu který se snaží maximalisovat své územní zisky přičemž se nedokázal dohodnout ani s jedním svým sousedem.
jan22 napsal v č. 3541: A současně zmiňuji i fakt, že ani nás si nějak nesnaží naklonit, naopak reflektuje to, že polská vláda se snažila "urvat" co nejvíc, čímž si mimo jiné docela znepřátelila i naše veřejné mínění.
"- Kramar mluvi, ze Polsko vede utocnou politiku, a tim provokuje sblizeni Nemecka a Ruska "
jan22 napsal v č. 3541: Proti nám Rusko nemělo nic víc než proti kterémukoliv kapitalistickému státu, u Polska patrně víc dráždilo jeho obsazení části Ukrajiny a Běloruska."I kdyby se CSR a Polsko denne omlouvaly Nemecku a Rusku, ze vubec dychaji, stejne by se je tito dva snazili likvidovat nebo vasalizovat, s tim asi budes souhlasit." Sám uvádíš, že Německo chtělo obnovu hranic k roku 1914*)(což by znamenalo pro ČSR pouze ztrátu Hlučínska) a ze strany Německé říše převládala zpočátku "pouze" touha porazit Československo jakožto spojence Dohody, nikoli ho rozdělit na etnickém principu, to byla starorakouská koncepce zpátky do německé politiky vnesená extremisty pod silným vlivem jistého přistěhovalce z Braunau. O vztahu Německa k Polsku nevím mnoho, takže se o tom nebudu rozepisovat.
jan22 napsal v č. 3541: Mám dojem, že celé Těšínsko bylo někdy od 14. století trvale součástí českých zemí, a buď jeho část nebo celé území se snažilo ukořistit naopak Polsko, přičemž obsazením tamní železnice na Slovensko by vrazilo nůž do zad naší armádě bojující s maďarskou Rudou armádou na Slovensku, a neochota ke kompromisu nás tak nějak přesvědčila, že by bylo absurdní podporovat Polsko, které nejen nejevilo ochotu k ústupkům, ale mohlo by se obrátit i proti nám. Ale žádným způsobem jsme Rusy a Němce nepodporovali, jen jsme (kupodivu) nechtěli podporovat stát který nás (potenciálně) vojensky ohrožoval.
"Mam dojem, ze mezivalecne Ceskoslovensko ukoristilo kus Tesinska, pak se snazilo tu korist ubranit a proto podporovalo Nemce a Rusy proti Polsku."
jan22 napsal v č. 3538: Pokud vím, měla vzniknout jakási "konfederace", s Polskem jako vedoucím činitelem a vládou Ukrajiny(patrně jakousi shodou okolností) silně přátelskou Polsku, nikoli nezávislého státu.
"To pravda neni. Piłsudski mel dohodnutou s atamanem Petlurou hranici na rece Zbrucz, a vyprava na Kyjev mela za cil vznik nezavisle Ukrainy, co se bohuzel nepovedlo."
jan22 napsal v č. 3541: Na to nejsem kompetentní odpovědět, nicméně demokratická forma vlády, která by se vzdala nároků na československou část Těšínska by patrně byla akceptována jako důvěryhodnější.
"V jake podobe by bylo Polsko pro Ceskoslovensko prijatelne v mezivalecnem obdobi? To je otazka, ktera me zajima. " *)Cílem Ruska tak nějak obnova hranice z roku 1914 nebyla, tomu šlo o úplně jiné cíle, nazývalo je obvykle "světovou proletářskou revolucí". |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 3403:
"(...) Poláci považují za svou povinnost dělat politiku útočnou na všechny strany, proti Německu, proti nám i proti Rusku (...) Rusko se nikdy nevzdá území, které není polské - všechny tyto kraje vezme Rusko zase nazpátek buďto samo, nebo, co by bylo daleko nebezpečnější, společně s Němci (...) Proto nesmíme svazovat svou existenci s Polskem. Chceme být dobrými sousedy, žít v dobrém přátelství, ale nic víc. Svou megalomanii ať si Polsko zaplatí samo! - to napsal premiér K. Kramář"
jan22 napsal v č. 3538: Tak to máš poněkud zvláštní představu o logice"V roce 1815 na Videnskem kongresu Rakousko, Prusko a Rusko uzavrelo tzv. Svate primeri. Jednim - pokud ne hlavnim - duvodem uzavreni teto dohody byl strach z obnoveni nezavisleho Polska, protoze to by samozrejme znamenalo, ze tyto tri staty by musely odevzdat svou korist. Citovany Kramaruv vyrok ohledne Polska by mohl tehdy klidne prohlasit napr. rakousky ministr zahranici - je to stejna logika. "  případně nedostatečnou znalost jazyka - zatímco Svatá Aliance se snažila zabránit obnovení existence Polska, Kramář pouze nechce podporovat polskou snahu obsadit kdejaké kdysi polské území (ono třeba u nás se také vyskytly snahy anektovat např. Rakousy a Korutany, když tam kdysi vládl Přemysl Otakar II. , nebo získat "koridor" k Jadranu, nebo dokonce Togo,( i když tady nejde o historické území, pokud tam tedy někdy náhodou nezavítal Emil Holub ), ale převážilo minimalistické řešení); a to i za cenu války se všemi svými sousedy,včetně Litvy , a poměrně rozumně tvrdí, že když o ta území Polsko stojí, ať si je tedy i samo obhájí. Navíc v tvém pojetí jsme měli z nějakého důvodu podporovat Polsko, aniž by nám ono cokoliv poskytlo protihodnotou. Kramář naopak nechával Polsku volnou ruku, pokud si to mohlo dovolit.P.S. Mít za to, že strach z obnovy Polska byl hlavním důvodem uzavření Svaté Aliance je projev zcela absurdního podcenění obav těchto států z Francie případně revoluce obecně .
Jane22: V tématu "Jak by to vypadalo, kdybchom se nepodřídili Mnichovu" (www.fronta.cz/forum.php?tema=25 jsme se tak nějak dostali k údajným útokům polského jezdectva proti německým tankům (asi že je to září), ale nevíme zase až tak moc určitého, jak tento příběh vznikl - nemáš k tomu nějaké informace? |
|
|
|
|
no to nevím, jestli je to nejlepší. kazeta zbytečně zabírá místo a zdigitalizovat to je práce navíc :o) lepší je mít tam známého, kterej to pošle rovnou odtamtud v mp3 ;-) co všechno se dá z Rozhlasu získat? já jednou slyšel rozhovor s gen. Klapálkem o bojích v Tobruku a dodnes mě mrzí, že jsem nemohl nahrávat.... |
|
|
|
|
curahee napsal v č. 3534: Pokud to člověk chce jen pro svoji soukromou potřebu, je nejlepší napsat do Českého rozhlasu, kde za poplatek Štěpánkův projev přehrají na kazetu a pošlou. Mimochodem ten projev jsem slyšel a od začátku do konce ho čte jen Štěpánek, žádný Schmoranz. Taky Schmoranzova rodina potvrdila, že není pravda, že by to za Štěpánka dočetl jejich otec. Zase jeden rozšířený omyl ... "Nemáte někdo,nebo nevíte kde by se i na síti,daly sehnat projevy např. Zdeňka Štěpánka,který musí za zdrceného herce pronést Dr.Zdeněk Schmoranz,o vydání hraničních oblastí tuším,že z 21.9.1938 nebo hlášení o Mnichovu,či projev moderátora Mančala a jeho výzvy na pomoc rozhlasu v květnu 45?!" |
|
|
|
|
|
curahee napsal v č. 3534: Jestli se jedná o to
"projev moderátora Mančala a jeho výzvy na pomoc rozhlasu v květnu 45?!"
"Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko na pomoc Českému rozhlasu!"
popřípadě
"Voláme všechny československé občany, aby stavěli všude na okraji Prahy barikády proti tankům"
tak to najdeš tady: www.rozhlas.cz/wwii/rozhlas/_zprava/167266 |
|
|
|
|
Nemáte někdo,nebo nevíte kde by se i na síti,daly sehnat projevy např. Zdeňka Štěpánka,který musí za zdrceného herce pronést Dr.Zdeněk Schmoranz,o vydání hraničních oblastí tuším,že z 21.9.1938 nebo hlášení o Mnichovu,či projev moderátora Mančala a jeho výzvy na pomoc rozhlasu v květnu 45?! |
|
|
|
|
Pánové, nevíte někdo jak se dá zaručeně rozpoznat prvorepublikový 8cm lehký kanon vz.17 a 10cm houfnice vz.14/19? Jaké jsou rozdíly na hlavni, štítu, lafetě.... (mám matný dojem, zda tyto dvě zbraně nepoužívaly stejnou lafetu). Zatím jsem nenašel žádnou fotku, kde by bylo jistě řečeno, že se jedná o ten a ten typ (nejvíce věřím popisu této fotky: www.fronta.cz/foto/8cm-dela-v-palebnem-postaveni , naopak mne mate tato fotka: www.fronta.cz/foto/kanon , která je v knize P. Šrámka Českoslov. armáda v roce 1938 popsána též jako 8cm kanon vz.17) další fotky zde: www.fronta.cz/foto/obsluha-dela www.fronta.cz/foto/v-palebnem-postaveni www.fronta.cz/foto/bez-nazvu-20 www.fronta.cz/foto/polni-houfnice (zde uvedený rozpoznávací znak mi bohužel nesedí s uvedenou fotkou od Pavla Šrámka, i když je velice pravděpodobný) www.fronta.cz/foto/bez-nazvu-23 www.fronta.cz/foto/kurs-delmistru-leopoldov ovšem nyní si vůbec nejsem jist správností jejich určení. |
|
|
|
|
bobanek napsal v č. 3520: ale tady opravdu nechapu, co to ma delat s kolaboraci ? Hornici tam sli jednoduse nahnat nasilim (jak to delali komunisti) a dul samotny prestehovat nejde. "A uranová ruda z Jáchymova." |
|
|
|
|
|
|
Algernon, 3530: Dík za upřesnění a vysvětlení, ten člověk co mi to vysvětloval se sice pohybuje v energetice, ale o technologiích nemá moc přesné ponětí,(navíc to vysvětloval člověku, který je má ještě neurčitějsí) a zanechal ve mně dojem, že problém byl v metodách přepravy, nikoli v tom, že přibližně 80% dovozu bychom pak jen těžko využili. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 3527: Ropná pole v Polsku byla v prostoru měst Drohobyč - Stryj. Dned součást Ukrajiny - jižně od Lvova. "Polska (!) - patrně někde od Dukly " |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 3527: Podíl haličské ropy byl před válkou snad už celkem bezvýznamný, byla snaha orientovat se jen na Rumunsko. " Polska (!) - patrně někde od Dukly - prostě tam z těch "končin"" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?