Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
ja_62 napsal v č. 359: každý má svůj styl"Tak to je naopak stránka plná adorujících blábolů, která je přinejlepším tak na hraně, míněno před trestním stíháním."  rocky: a proč si to myslíš? |
|
|
|
|
Podle mně byl nejslavnější generál E. Rommel . Je to jen můj názor |
|
|
|
|
NUNNY napsal v č. 354: Pokud umím číst - a předpokládám, že umím, dotaz byl na nejslavnějšího, nikoli nejlepšího - to je dost nesmyslný dotaz"Jaký byl podle vás nejslavnější generál nebo maršál třetí říše?" 
bubu napsal v č. 357:
"www.nacismus.mysteria.cz/angriff/best-velitel.php "
NUNNY napsal v č. 358: Tak to je naopak stránka plná adorujících blábolů, která je přinejlepším tak na hraně, míněno před trestním stíháním. "Je pěkně udělaná." |
|
|
|
|
Proč překvapivě vždyť to byli oba výborní generálové?Mimochodem díky za tu stránku o těch generálech. Je pěkně udělaná. |
|
|
|
|
|
když to vezmeme podle smrti......Rommel - sebevražda, Guderian - přirozená, Manstein - přirozená- souzen pro válečné zločiny i podle toho kritéria by se mohlo "hodnotit" NUNNY:(354)nacismus.mysteria.cz/angriff/best-velitel.php - on to dokonce už někdo zkouší, kdo je nej generál....překvapivě je to Rommel a Guderian |
|
|
|
|
|
Když už by se to mělo rozebírat, pokud jde o tu slávu, tak asi Rommel - zná ho i řada lidí, kteří jinak nejsou schopni jiného německého generála jmenovat. |
|
|
|
|
NUNNY:Jak už se tady rozebíralo tak o tento titul mohou soutěžit E.Rommel, E v.Manstein a H.Guderian... |
|
|
|
|
|
Jaký byl podle vás nejslavnější generál nebo maršál třetí říše? |
|
|
|
|
ja_62: (352) No vidíš a potom že se neschodneme.  Tvůj poslední odstavec to charakterizoval výstižně. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 351: Snad se blížíme "Já bych řekl, že se i domluvíme."
Dzin napsala v č. 351:
"Jediné co mám výhrady je "nejhorší možné řešení""
Dzin napsala v č. 351: Jaké? - moje fantasie asi trochu selhává.
"Přeci jen si dokáži představit ještě daleko horší možnosti."
Dzin napsala v č. 351:
"Třeba nezřízení OKW."
ja_62 napsal v č. 350: Mínil jsem z těch(potenciálních) společných vyšších stupňů velení. Nezřízení OKW by bylo asi horší, ačkoli nemůžeme vyloučit, že by to vedlo k nějakému typicky německému quasiřešení - např. Hitler by jako velitel Wehrmachtu předsedal hádkám velitelů tří jednotlivých složek, čímž by se přiblížili oněm Joint chiefs of staff. Já si ovšem nedovedu představit, jak by armáda akceptovala rovnocenné postavení Luftwaffe a Kriegsmarine, nemluvě o Hitlerovi, který by navíc s třemi štáby měl větší práci než s jedním plus třemi, navíc by se museli scházet pravidelně a rozhodovat o vedení války, zatímco OKW poskytlo jistou převodní páku, která mu navíc dovolovala omezit vzájemné styky štábů a obracet se v jednotlivých věcech na "příslušné činitele", zejména OKH. " vyšší stupeň velení, integrující všechny složky ozbrojených sil byl užitečný, ale že realita - OKW - bylo asi nejhorším možným řešením." |
|
|
|
|
|
ja_62: Já bych řekl, že se i domluvíme. Jediné co mám výhrady je "nejhorší možné řešení". Přeci jen si dokáži představit ještě daleko horší možnosti. Třeba nezřízení OKW. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 349: Ale mám pocit, že jsme si to vyjasnili - asi se dohodneme, (když už se nedomluvíme"Tím se ale opět dostáváme v argumentaci na začátek." ), že teoreticky - vyšší stupeň velení, integrující všechny složky ozbrojených sil byl užitečný, ale že realita - OKW - bylo asi nejhorším možným řešením. |
|
|
|
|
|
Tím se ale opět dostáváme v argumentaci na začátek. Tedy ne že by bylo zřízení OKW špatné, ale že realizace tohoto nápadu byla špatná. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 346: Jenže jak jednou stvořili instituci - i když hrající tak pomocnou a vedlejší roli jako OKW (a taky personálně obsazenou tak jak byla, zejména, co se týče Keitela) - začala postupně ta instituce prosazovat časem i své vlastní plány, a vzhledem k tomu, že nebyla de facto nadřazená těm ostatním štábům, byla to jen další složka, která mohla vést spory s ostatními. "Jasně, ale i tak zde byla stále instituce, kde se mohlo nařídit něco, co by bez ní bylo jinak neproveditelné." |
|
|
|
|
|
ja_62: (345) Tomu samozřejmě neoponuji. Jen že trystkní představy německé generality o námořní strategii nebyly dány tím, že by neměli možnost se s ní seznámit. Byly dány tím, že ji nikdy nepotřebovali a soustředili se tedy jen na onu pozemní fázy. Nebyly v tomto schopni překročit svůj stín. |
|
|
|
|
|
ja_62: (344) Jasně, ale i tak zde byla stále instituce, kde se mohlo nařídit něco, co by bez ní bylo jinak neproveditelné. To že její možnosti zůstaly nevyužity je spíše vada jak Hitlera, tak i německé generality a admirality. Tím se dostáváme na začátek diskuze a tomu, že označovat Hitlera za hlavního a jediného viníka porážky je nesmysl. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 343: Oni ji zkoumali obecně, ale primárně z toho pozemního úhlu pohledu - na rozdíl třeba od Británie, která si nejpozději po Dardanelách uvědomila, že je nutné nejen koordinovat všechny složky ozbrojených sil za války, ale také už před konfliktem vycvičit vyšší důstojníky v uvažování z tohoto hlediska - proto ta Imperial defence college, kde se seznamovali vyšší důstojníci armády, RN i RAF s možnostmi ostatních složek, včetně koperace s civilní správou.
"Cožpak o to, němečtí generálové se zabývali ve studiu obecnou rovinou války, ale problém byl, že Německo nikdy nebylo koloniální mocností a jeho války byly orientovány prakticky výhradně na kontinentě a tím se tedy ubírala i jeho primární strategie. " Kdysi jsem citoval Halderův výrok "Pro invasi do Británie jsme(pozemní vojsko) podnikli zhruba takové přípravy jako Julius Caesar" - ale buď nebyl nijak zvlášť discipulus industrius (latiníci doufám omluví moji jazykovou imitaci), anebo si s ohledem na zaměření svého vzdělání ani neuměl všimnout že Caesar v Zápiscích o válce galské dost podrobně popisuje jakou důležitost má při vylodění námořní převaha (čtvrtá kniha, kapitola 25) |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 342: Možná by mělo nějaký přínos, kdyby mělo nějakou určitou pravomoc - takto se dá považovat za poloviční krok k efektivitě - jenom další instituce, která vyvíjela jakousi činnost, částečně autonomní a soupeřící s ostatními, přitom v zásadě (v lepším případě) rovnocenný štábům, které měl řídit. "Zřízení OKW bylo spíše přínosem, byť se v něm prosazovali více pozemní vojska" |
|
|
|
|
|
ja_62: (341) Cožpak o to, němečtí generálové se zabývali ve studiu obecnou rovinou války, ale problém byl, že Německo nikdy nebylo koloniální mocností a jeho války byly orientovány prakticky výhradně na kontinentě a tím se tedy ubírala i jeho primární strategie. Je potom jen logické, že se pozemní vojsko zaměřovala hlavně na tuto problematiku a zanedbávalo jiné. Myšlenka OKW byla dobrá, ale realizace jednoznačně pokulhávala a rukou společnou se na tom podílely všechny tři složky Wehrmachtu. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 340: Rozhodně to bylo jenom plus, předtím defakto Němci takové spojení neměli a podle toho to také vypadalo. To byla ostatně zásadní slabina německé organizace, nedostatečná koordinace jednotlivých složek ozbrojených sil. Zřízení OKW bylo spíše přínosem, byť se v něm prosazovali více pozemní vojska, ale za to spíše mohl přístup jednotlivých složek generality a admirality.
"ale třeba OKW bych viděl jako Hitlerův osobitý pokus jak vytvořit nějaký kombinovaný "nadštáb", a jeho následnou užitečnost a efektivitu lze vidět jako výsledek jeho koncepčních zásahů."
ja_62 napsal v č. 340: K tom use zase přidám já. Srovnávat to s organizací u Spojenců opravdu nelze, ta byla na daleko lepší úrovni, byť to i u ní tu a tam zaskřípalo."S Chiefs of staff comittee/ Joint chiefs of staff nelze OKW ani srovnávat."
ja_62 napsal v č. 340: Já bych dokonce spíše řekl nikdo, protože osobně neznám jediného vyššího německého velitele, který by toto připustil a nemlel o "dýce do zad". "A přitom málokterý byl ochoten přiznat, že první světovou válku si vedli a prohráli sami, bez zásahů, natož řízení ze strany politiků." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.