Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
---|---|
Podle me byl dost schopný Rommel | |
|
|
smím se zeptat jaké národnosti byly nejschopnější generálové? a kdo podle vás byl nejlepší polní velitel 2.sv.války. Podle mě to byly Němci a nejschopnější generál byl Von Manstein. Chci znát váš názor. | |
|
|
Algernon napsal v č. 310:
" H. E. Gott tedy byl, patrně, protěžován (někým) ještě více než B. L. Montgomery, když to uvolněné místo velitele 8. armády měl dostat on..?"
ja_62 napsal v č. 311: A teď mě napadlo, že všechny teorie jsou moc pěkné, když jsem opominul jeden detail, totiž že v době kdy se rozhodovalo, kdo dostane velení 8. armády byl Gott jaksi víc po ruce než Montgomery, takže Churchillův vliv mohl být až druhořadý "dost vypadá, že ho prosazoval Churchill, na kterého silně zapůsobil člověk s přezdívkou Strafer." |
|
|
|
Tom napsal v č. 312: To nepopírám - jen se občas Churchill nechal strhnout obdivem k "bojovým" generálům (co třeba jeho obdiv k Freybergovi, přezdívanému Salamander, protože mu dělal dobře oheň bitvy, který nemohlo narušit ani jeho občasné výpadky v kvalitě velení) - Strafer Gott neměl prostě dosud šance osvědčit se ve vyšším velení -dosud velel divisi a pak krátce sboru - a netvrdím že byl neschopný velet 8.armádě - ale hodně rozhodla právě jeho pověst bojovníka. "ovšem vysloužil a zasloužil" |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 311: Tu přezdívku si ovšem vysloužil a zasloužil. Čili cosi o jeho schopnostech vypovídá. "na kterého silně zapůsobil člověk s přezdívkou Strafer" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 301:
"že by Monty byl už v té době někým tak výrazně protěžován"
Moby napsal v č. 309: Otázka je, jestli přesvědčení, že Montgomery je nejschopnější pro daný úkol je protěžování - spíš to lze interpretovat jako pověření značně riskantním úkolem, s nejistým výsledkem.
"Alanbrookem "
Algernon napsal v č. 310: Ono to dost vypadá, že ho prosazoval Churchill, na kterého silně zapůsobil člověk s přezdívkou Strafer. "W. H. E. Gott tedy byl, patrně, protěžován (někým) ještě více než B. L. Montgomery" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 290: Převzal post velitele 8.armády, který Auchinleck taky držel"kdyby Monty po Auchinleckovi převzal JEHO post. To ale nepřevzal… "
Algernon napsal v č. 301: Alanbrookem
"že by Monty byl už v té době někým tak výrazně protěžován?"
Algernon napsal v č. 290: Při tom, co měl na starosti C-in-C Middle East, a co velitel 8.armády, tak byl Alexander jen mezičlánek mezi Montym a Londýnem- kde jinde se v jeho oblasti NĚCO dělo? "(po Auchinleckovi) post C-in-C na Středním východě. Pro upřesnění, po Auchinleckovi tento post převzal (a tím se i stal Montgomeryho nadřízeným) generál Sir Harold Rupert Leofric George Alexander" |
|
|
|
Worchester napsal v č. 306: mohl bys mi ji prosím poslat na mail nebo na icq? "Ondřej Kolář: Díky, to odpovídá. Mám jeho fotografii z Milovic 1947,kde je spolu ještě asi s 5 generáli pěchoty." |
|
|
|
Ondřej Kolář: Díky, to odpovídá. Mám jeho fotografii z Milovic 1947,kde je spolu s několika generáli a důstojníky pěchoty. | |
|
|
Konečně jsem našel něco o Netíkovi....ještě sehnat tu fotku Generál čs. armády Jan Netík pocházel ze starousedlické roveňské rodiny. Otec Jan (1852-1930) byl za 1. světové války starostou, matka Anna byla z Dlouhé Vsi (1862-1935). Nejstarší ze sourozenců byl bratr Josef (1884-1905), který zemřel na tuberkulózu. Sestra Marie (1887 - 1957) se v Rovni provdala, bratr Alois, který byl nejmladším (1893 - ?) zemřel ve válce v zajateckém táboře na choleru. Jan Netík vychodil v rodné obci obecnou školu a v letech 1897 -1905 rychnovské gymnázium s maturitou. Jako jednoroční dobrovolník nastoupil 2. října 1905 k dělostřelecké jednotce ve Vídni. Zde úspěšně složil zkoušky důstojníka dělostřelectva rakouské armády. Po návratu z vojny se nechal zapsat na filozofické fakultě k řádnému studiu. Univerzitu absolvoval v letech 1906 -1911. Až do nástupu do válečných událostí 2. srpna 1914 působil jako gymnazijní profesor. Nastoupil k pevnostnímu pluku v Přemyšlu. Zúčastnil se bojů rakouského vojska s ruskými vojáky u Lvova a obležení přemyslovské pevnosti, kdy upadl do ruského zajetí. V zajateckém táboře v Ufě se stal důvěrníkem českých zajatců. Přihlášku do jednotky čs. legionářského vojska v Rusku podepsal 23. června 1916. Nejdříve byl veden u záložní jednotky v Kyjevě a v červenci 1917 byl přidělen k nově organizujícímu se 8. čs. střeleckému pluku Slezský v hodnosti poručíka. Vykonával funkci velitele roty. Zde nepobyl dlouho. Již po měsíci byl převelen k dělostřeleckému oddílu, který se jako zárodek budoucího čs. dělostřelectva počal formovat u 5. čs. střeleckého pluku. Prošel různými vzdělávacími kurzy. Vždy se vrátil k děl. jednotce. V květnu 1918 byl vyslán na vojenský sjezd do Čeljabinska. Po vypuknutí bojů s bolševickými vojáky zanechal sněmování, zorganizoval děl. oddíl a zapojil se do bojů. V bojích byl 30. června 1918 zraněn. Ze zranění se vyléčil a následně prošel u dělostřeleckých jednotek různými velitelskými funkcemi. Dne 3. dubna 1919 byl velením čs. legií pověřen organizováním těžkého dělostřeleckého oddílu pro 3. čs. divizi. To již byl v hodnosti majora. Z Vladivostoku byl evakuován 8. června 1920 přes Tichý oceán, Kanadu a Atlantský oceán do německého přístavu v Hamburku, odkud přijel do vlasti. Po návratu do republiky se již k učitelskému povolání nevrátil, zůstal sloužit v čs. armádě. Přirozenou inteligencí, hlubokými všeobecnými i vojenskými vědomostmi dosahoval ve svém služebním zařazení nejlepších výsledků a hodnocení. Dne 5. září 1925 se stal velitelem 1. polní děl. brigády a 1. května 1928 byl povýšen na brigádního generála. V lednu 1929 byl povolán na ministerstvo národní obrany, kde byl jmenován přednostou dělostřelectva a zbrojního odboru. 30. prosince byl povýšen na divizního generála. Byl nositelem mnohých čs. i zahraničních vyznamenání, např. mu byl francouzským prezidentem udělen 27. června 1926 kříž rytíře čestné legie, ale také francouzský, italský, čs. válečný kříž atd. V březnu 1939, po okupaci naší republiky německou armádou, byl generál Jan Netík pověřen likvidací čs. armády. Za materiální pomoc a účast v domácím protiněmeckém odboji byl již 30. září 1939 zatčen a uvězněn, nejdříve 13 měsíců v Praze na Pankráci a v říjnu 1940 byl poslán do koncentračního tábora v Buchenwaldu (vězeň číslo 2099), kde v táborové nemocnici na tuberkulózu zemřel. Generál Netík neměl svoji rodinu, byl svobodný, s rodným krajem udržoval upřímný a láskyplný vztah. |
|
|
|
Vladimír Přikryl (1895-1968), ruský legionář, většinu meziválečné služby strávil v Mostu, po okupaci se zapojil do činnosti Obrany národa a odbojové skupiny Bílá růže, 1940 odešel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie, kde jako zatímní velitel I/2. pěšího praporu zasáhl do bojů s Němci. Poté se dostal do Británie, odkud 1943 za dramatických okolností (loď, na které cestoval, byla potopena bombardéry) odjel k čs. jednotkám do SSSR. Jako velitel 1. čs. samostatné brigády bojoval u Kyjeva a Bílé Cerekve, za což byl Sověty vyznamenán. Od ledna 1944 velitel 2. čs. paradesantní brigády, s níž prodělal boje v Karpatech a na Slovensku. Od března 1945 velitel 2. pěší divize. Zakrátko byl zbaven velení, údajně proto, že jeho útvar přišel o svou bojovou zástavu. 1949 zatčen a vězněn do 1953. | |
|
|
Nevíte někdo něco o divizním generálu Přikrylovi? Měl by mít něco společného s parašutisty nebo s dělostřelci. | |
|
|
Algernon napsal v č. 301: Dobře, příjdu do Našeho Vojska a vyřídím si to s nimi "Asi bych tu knihu reklamoval u nakladatele — že obsahuje faktografické vady, co si to vůbec dovolují něco takového ti prodat… " |
|
|
|
Algernon napsal v č. 299: takže můžu tuto knihu rovnou zahodit? "tak si říkám, kolik lidí asi trpí „Montyho komplexem“, že je schopen něco takového (?) dát i na papír… (E. Hoyt?)" |
|
|
|
Ondraha napsal v č. 297: bohužel nemám.. nemáš to ty, že bys mi to pls naskenoval? "Ale mám pocit, že o něm bylo psaný v HaV v r.1997." |
|
|
|
Perry napsal v č. 296: Po té fotografii jsem se díval všude, ale nikde jsem nic nenašel. Ale mám pocit, že o něm bylo psaný v HaV v r.1997. "Můžete zde někdo pls uveřejnit fotografii div.gen.Jana Netíka?" |
|
|
|
Můžete zde někdo pls uveřejnit fotografii div.gen.Jana Netíka? | |
|
|
Když je řeč o 8.britské armádě, tak jsem si předevčírem koupil v levných knihách knihu jménem NOVODOBÍ KŘIŽÁCI-8.britská armáda ve II.světové válce od Richarda Dohertyho. Cena naprosto úžasná 89kč.(479 stran, nakladatelství Jota military) | |
|
|
Algernon napsal v č. 290: A odpověď zní: Funkce velitele se ujal 13. srpna 1942, dva dny předtím než oficiálně měl. "kvízová otázka: kdy se Montgomery stává velitelem 8. armády? " |
|
|
|
B. Ireland, tuším, uvádí, že Gott byl zabit až na zemi střelbou stíhačky, když se pokoušel ze sestřeleného stroje vyprostit ostatní oběti? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.