Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
---|---|
Ja_62 chce viesť mobilnú vojnu v oblasti bez akéhokoľvek leteckého krytia, so značne narušenými komunikáciami, bez dostatku informácii o nepriateľských úmysloch, v podstate len s pešími útvarmi - Rommel, čo sa týka mechanizovaných jednotiek, prakticky velil len 21. tankovej divízii - ďalšie tri sa mohli pohnúť len na výslovný Hitlerov rozkaz, ten mimochodom v dobe invázie chrápal. Tak napríklad 2. tanková divízia musela poslúchať štyri rôzne veliteľstvá: v priebehu bojov tvorila časť tankovej skupiny Západ, takticky patrila k 1. tankovému zboru SS, teritoriálne podliehala vojenskému veliteľovi Belgicka a severného Francúzska a po zásobovacej línii stále patrila k 15. armáde. A v takýchto podmienkach by chcel viesť mobilnú vojnu. | |
|
|
Kralik napsal v č. 570: Tím by si také zmenšoval vyhlídky na mobilní vedení války , jak říká Švejk :"Vono zapírání ztěžuje přiznání a navopak" .
"Ale to moh už klidně kapitulovat ne? " |
|
|
|
HARM napsal v č. 568: My tu (i onde) diskutujeme o tom, zda Rommel měl nebo neměl naději na odražení Spojenců na plážích, a v případě že neměl (jak si myslím já) bylo velikou chybou bránit se na plážích - porážka by v tom případě byla stejně jistá, ale ve vnitrozemí mohl se soustředěnými silami získat více času.
"Vy tu stále diskutujete o väčších či menších vyhliadkach toho či oného plánu. Rommel nemal na výber - buď vylodenie odrazí na pláži alebo Spojenci zatlčú klinec do nemeckej rakvy."
HARM napsal v č. 568: Neměli ani armádu která by si byla ve všech těchto oblastech "schopná si to s nepřítelem rozdat" krytá opevněním.
" A nedá sa v každej tejto oblasti udržiavať armáda schopná rozdať si to s nepriateľom na otvorenom poli."
HARM napsal v č. 568: A zrovna tak jeho věrný následovník Erwin, protože se snažil bránit všude, resp. všude kde se Spojenci mohli vylodit.
"Friedrich I. Veľký, ktorého sám Hitler veľmi obdivoval, sa raz vyjadril - táto poučka je jedným so základných pilierov, na ktorých stojí akýkoľvek vojnový plán: "Kto bráni všade, nebráni nikde." Dolfi to samozrejme značne odignoroval." Jinak bych ti doporučil nejdříve si přečíst alespoň zde už napsané, abys svými komickými příspěvky nedubloval to, co ostatní příznivci kvalit Rommelova plánu mají podstatně lépe promyšlené než ty. Asi ti nebudu někdy znova reagovat na něco co se tu už probíralo. |
|
|
|
ja-62: Ale nepochopil, že ani naděje na jejich odražení neexistuje, jen si tím ještě zmenšuje vyhlídky na vedení mobilní války.
Ale to moh už klidně kapitulovat ne? |
|
|
|
Tú poučku Friedricha Veľkého samozrejme treba mať na pamäti pri obrannom bojovom pláne. Iste, aj keď sa nepodarí zastaviť nepriateľa vo vyloďovacom sektore, ho možno poraziť následným pozemným útokom, ale to určite neplatilo v Normandii po spojeneckom zaistení predmostia pri obrovskom materiálnom potenciáli Spojencov. Napríklad v Anziu, kde došlo k vylodeniu Spojencov, ktorí ale nevyužili moment prekvapenia na rýchly prienik do vnútrozemia a to umožnilo nemeckým jednotkám pod velením Alberta Kesselringa takmer zničiť predmostie a zatlačiť výsadok späť do mora. Ale nakoniec sa opäť preukázala obrovská prevaha palebnej sily na strane Spojencov, a predmostie sa udržalo. A to išlo len o výsadok jedného zboru, zatiaľ čo v Normandii sa vylodilo len v prvý deň okolo 150000 spojeneckých vojakov a v ďalšie dni ich sila rástla. Rommel dobre vedel, že pokiaľ dovolí takejto sile uchytiť sa na pobreží, šanca na víťazstvo sa v podstate rovná nule. | |
|
|
Vy tu stále diskutujete o väčších či menších vyhliadkach toho či oného plánu. Rommel nemal na výber - buď vylodenie odrazí na pláži alebo Spojenci zatlčú klinec do nemeckej rakvy. Friedrich I. Veľký, ktorého sám Hitler veľmi obdivoval, sa raz vyjadril - táto poučka je jedným so základných pilierov, na ktorých stojí akýkoľvek vojnový plán: "Kto bráni všade, nebráni nikde." Dolfi to samozrejme značne odignoroval. A táto múdrosť sa hodí aj na Normandiu. Nemci nevedeli, kedy a hlavne kde k vylodeniu dôjde. Normandia, Pas de Calais? Alebo dokonca Nórsko? Nevedeli to. A nedá sa v každej tejto oblasti udržiavať armáda schopná rozdať si to s nepriateľom na otvorenom poli. Aj v Normandii, aj v Calais. Na tv kanáli Spektrum i Viasat History dávali prednedávnom dokumenty pod názvom Bojový plán. Pri každej rozsiahlej pozemnej operácii ako prvé, čím veliteľ musí disponovať, sa vyžadujú SPRAVODAJSKÉ INFORMÁCIE /Nemci nimi nedisponovali/ a VZDUŠNÁ NADVLÁDA /Luftwaffe nad Normandiou v podstate prestala existovať/. A v dieli "Bojový plán: námorný výsadok" mal brániaci sa veliteľ v podstate jedinú šancu - nasadiť všetky svoje sily, aby vrhol nepriateľa späť do mora. | |
|
|
Dzin napsala v č. 566: Ale to přece vlastně od začátku jenomže jsi mě prostě nepřesvědčil, že ta naděje byla reálná, i kdyby byl Rommel realisoval celý svůj plán, a tudíž zda se strategicky vyvinul(jak tvrdíš ty), nebo zda zůstal špatným stratégem, s propagandou uměle zveličenou reputací velkého vojevůdce. Já zůstávam za svým
"ja_62: (656) Tak teD sklouzneme už jen do psaní vlastního názoru, jestli naděje existovala či ne, případně jak velká byla. "
ja_62 napsal v č. 565: .
"nepochopil, že ani naděje na jejich odražení neexistuje, jen si tím ještě zmenšuje vyhlídky na vedení mobilní války."
Dzin napsala v č. 530("Overlord"):
"Odchylek je více. Konkrétní důvody, proč tomu tak bylo neznám (vyjma některých případů), ale obecně se mohu domnívat, že mají kořeny jednak v možnostech Německa a jednak v oné "nerozhodnosti" OKW a Hitlera. "
ja_62 napsal v č. 533("Overlord"): A jestli doopravdy ty odchylky byly mezi možnostmi Německa a jeho plánem, tak určitě dobrým stratégem nebyl - sice se trochu vyvinul od velitele detašovaného sboru, neschopného myšlenkově pojmout fakt, že jako takový asi nebude určovat celonárodní strategii, plánování a rozdělování zdrojů, jímž byl v Africe, ale přesto mi tento vývoj nepřijde jako dosažení něčeho, co by bylo vyjimečné, spíše naopak bylo to běžné, jen Rommel se s tím dlouho jaksi nedokázal smířit. "pokud jde o omezené možnosti Německa, je chyba vyčítat je, pokud někomu, komukoli jinému než Rommelovi - u něj bych jako chybu viděl že (pokud tedy) navrhl plán, jehož realisace byla nad reálné možnosti zdrojů jimiž Německo disponovalo, resp. té části z nich, které mu bylo možno přidělit, tak je to jeho chyba, ne chyba zdrojů, že jaksi neexistovaly. Plány se musí přizpůsobit realitě, naopak to jaksi není možné - měl čelit jasnému nebezpečí, měl jisté omezené zdroje a měl je co nejlépe a nejefektivněji využít." |
|
|
|
ja_62: (656) Tak teD sklouzneme už jen do psaní vlastního názoru, jestli naděje existovala či ne, případně jak velká byla. Existovala, sice malá (víceméně teoretická), ale větší, než v jiném případě. Výhoda by tak zůlstala ta, že obrana na plážích by Spojencům přinesla větší ztráty a více by zbrzdila jejich postup, než jiné možnosti. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 564: Ale nepochopil, že ani naděje na jejich odražení neexistuje, jen si tím ještě zmenšuje vyhlídky na vedení mobilní války. "ja_62: (563) Není. Z hlediska vyhlídek je lepší obrana pláží. Rommel naprosto jasně pochopil, že soutěžit se Západními spojenci v mobilní válce prostě nejde. " |
|
|
|
ja_62: (563) Není. Z hlediska vyhlídek je lepší obrana pláží. Rommel naprosto jasně pochopil, že soutěžit se Západními spojenci v mobilní válce prostě nejde. nesmí se jim dovolit se uchytit, protože jak to udělají, už s nimi Wehramcht nic nesvede. Obrana pláží dávala poté jako jediná šanci na zvrat. Jinak, neřvi, nekřič, neplakej, vždyť svět je krásně kulatej! To chce klid a nohy v teple, ber to z té lepší stránky, pomalu jsme se dopracovali k tomu kloudnému a v některých věcech i ke schodě. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 562: Věděli, že jim nic jiného nezbývá, přesněji, že je to, z hlediska vyhlídek na delší vedení války stále lepší možnost než obrana na pobřeží, přičemž nemají dost sil, aby uspěli s obranou na pobřeží.
"ja_62: (559) Evidentně nevěděli, prtoože si bláhově mysleli, že mohou se SPojenci vést mobilní válku. "
Dzin napsala v č. 562: Jenže ten pocit mám z tvých příspěvků častěji. (Další asi zítra, jdu strašlivě řvát, jak jsem sliboval v "Overlordu". ) "Šlo o to, že jsem si nevšiml, že jsi to už našel a napsal." |
|
|
|
ja_62: (559) Evidentně nevěděli, prtoože si bláhově mysleli, že mohou se SPojenci vést mobilní válku. Ohledně lívanečníku. Šlo o to, že jsem si nevšiml, že jsi to už našel a napsal. Pokud ti to neutkvělo v paměti, potom to bylo
Dzin napsala v č. 1973: "ja_62: (1972) Helemese, toho jsem si nevšiml. :o)" Viz výše. Představa, že by mohli vést proti Spojencům mobilní válku je poměrně najivní. Jak ukázala WW2, pouze tam, kde se jí Němci úspešně vyhli, měli naději na jakýs takýs přijatelný výsledek. Stále jsem také nepochopil, v čem by měl být ústup z fronty ve vnitrozemí jednodušší, než ústup z fronty na pobřeží? Vzájemné síly jsou stejné, podmínky také, takže kde má být ten rozdíl? To ovšem nedokázali ani ostatní generálové Wehrmachtu. A je to naopak, Rommelův plán poskytuje šanci, na nejdelší vedení bojů. Kdyby vyšla, Spojenci se vylodí až za rok a to je také prodloužení navíc. Opět volíš nesmyslný příklad. Stále nechápeš, co se ti snažím vysvětlit, takže znovu. Podstata je, že máš určitý nejlepší postup, pomocí něhož, za předpokladu, že vstupná podmínky zůstanou neměné, máš největší šanci na dosažení ideálního výsledku. Teprve velikost této šance je určována na základě vstupních hodnot. Příklad. Máš za minutu udělat 60 sedů lehů. Vstupní hodnota jest tvoje kondice a ta je neměná v danou chvíli. Tvoje šance ovlivní zvolená strategie. Buď budeš cvičit plynule, nebo na začátku zabereš a konec vypustíš, nebo obráceně atd. Jedna z těchto cest je optimální a proto, když ji použiješ, budeš mít největší šanci na dosažení požadovaného výsledku. Tedy pravděpodobnost bude x. Pravděpodobnosti při dalších postupech budou menší, než tato hodnota, tedy y, z, atd. < x. A teprve číselná hodnota bude dána vstupem, tedy tvojí kondicí. Takže když budeš flink, máš x třeba 0.05, z 0.03, y 0.01 atd. Když budeš sportovec, máš x 0.8, y 0.7, z 0.5 atd. Čili to, jaké možnost je pro tebe nejlepší při snaze dosáhnout optimálního výsledku nezávisí na vstupních podmínkách. Od nich se odvíjí až samotná hodnota. |
|
|
|
ja_62: (558) Který by následoval pro proražení německých linií. Spojenci by tak stabilizovali plně předmostí, získali prostor a mohli by daleko snáze soustředit své síly. Rozhodně by je to nijak zásadně neoslabilo, protože hlavní jejich ztráty padají na vrub bojů s německýma tankovýma divizema v oblasti Caen, které tam ale naní nejsou. Tím dochází k výraznému oslabení celkové německé obrany Normandie a tedy i k poklesu ztrát Spojenců. Právě ona uzavřená a urputná obrana, držení přístavů a rychlí ústup (úprk) zapříčinily pozdější logistické problémy Spojenců. Pokud by jsi ty první dvě věci odstranil, zůstal by ti jen ten poslední a ten by asi mnezpůsobil takovéto problémy. |
|
|
|
HARM napsal v č. 557: Zato je to bezvadný argument pro Rommelův návrh na soustředění III.protiletadlového sboru mezi ustími řek Dives a Vire.... Nehledě k tomu, že strategické bombardování významným způsobem znemožňovalo i opevnit pobřeží - dílem útoky na železniční síť znemožňovaly přísun materiálu, dílem nálety na Německo omezovaly množství materiálu jenž mohl být postrádán pro potřeby "Valu." "Hlavný prínos strategického leteckého bombardovania Spojencov pre D-Day bolo zničenie alebo poškodenie hlavných zásobovacích trás wehrmachtu v oblasti severného Francúzska, čo značne sťažilo zásobovanie nemeckých jednotiek. I to mimochodom hovorí proti akýmkoľvek snahám zastaviť Spojencov vo vnútrozemí." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 123("Strategie a taktika"):
"Obrana proti invazi je stále obojživelnou strategií. Nejprve musíš znát postupy, které bude muset protivník použít a potom proti nim zakročit. je evidentní, že německá generalita si tyto postupy neuvědomovala. "
ja_62 napsal v č. 550:
"A máš nějaký důkazeček, že Rommel ano, rsp. že v tom byl lepší než ostatní generálové? "
Dzin napsala v č. 554: To že vylodění je nejranitelnější v momentě vylodění věděli už Caesar a Clausewitz, a to, že se Spojenci mohou vylodit na volném pobřeží, nikoli nutně v blízkosti velkého přístavu věděli i ostatní němečtí generálové, jen na rozdíl od Rommela věděli i to že na odražení nemají dost sil (a už vůbec ne dost času, materiálu a pracovních sil na opevnění všech k vylodění vhodných pláží) -protože by rozptýlili své už tak chabé bojové (použitelné) síly.
"Ano. To co Rommel prohlásil o Spojenckých postupech, která použijí v rámci vylodění."
Dzin napsala v č. 554: Nepopírám, že to tvrdil, jen jsem schopen pochopit, že tvrdit něco je jedna věc a vytvořit na základě toho kvalitní plán adekvátní reálné situaci věc druhá. (Otázka by byla leda v jakých knihách, navíc, když už tedy opouštíš slušné argumenty, přece jen zachovám alespoň zdvořilost a napíšu to takhle: Kdo z nás dvou onehdy při "lívanečníkové" disputaci ve "Válce v Tichomoří" pokračoval ve svém automatickém popírání tvrzení druhého, i poté, co jsem konkrétně uvedl dokonce i číslo strany na kterou odkazuji? (A ještě bych zmínil tvé tvrzení tamtéž, stran bitvy u ostrova Samar - týden nebo tak nějak jsi trval na tom, že japonský útok začal v 0627 a teprve časem sis zjistil, že jde o čas východu slunce, a navíc jsi i potom odkazoval na hrubě nepřesný Hrbkův údaj "v 0627 vyšlo slunce a pár minut nato Japonci zahájili útok", než jsi ustoupil faktu, že těch pár minut bylo nejméně patnáct.)
"Ale beru, že nepochybně prohlásíš, že to netvrdil a ikdyž se to píše v knihách, tak to není pravda. "
Dzin napsala v č. 554: Chtěli zaútočit, resp. vést mobilní válku, a zničení by bylo optimálním výsledkem těchto operací, stejně jako "okamžité vržení do moře" v případě Rommelova plánu. Navíc jim po (celkem nevyhnutelné) porážce zůstávala stále lepší možnost ústupu než od pobřeží.
"že Rommel je chtěl zničit ještě v průběhu vylodění zatímco ostatní pozdějším mohutným úderem."
Dzin napsala v č. 554: Jenže nedokázal vůbec odhadnout poměr sil Spojenci:Wehrmacht, a zapomněl, že pokud bude německá obrana proražena, nemají už moc dalších šancí. Plán generálů dával možnosti vést operace déle, což vzhledem k poměru sil, bylo maximum več mohlo Německo doufat.
"To je samozřejmě nesmysl. Naopak, Rommel tak činil s daleko větší prozíravostí."
Dzin napsala v č. 554: Já bych toho taky chtěl, ale kdybych se pokoušel o něco na co nemám dost sil, třeba prorazit hlavou zeď, byl bych asi oprávněně považován za lehce nepříčetného . "Chtěl zničit Spojenecký výsadek už v průběhu jeho vyloďování, " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 553:
"Opět, k čemu by to bylo dobré? Spojenecké jednotky by nebyly oslabeny bojem o přemostí."
ja_62 napsal v č. 548:
"Nebo máš snad pocit, že německá obrana v Normandii nějak výrazně oslabila Spojence, což by ji jako jediné mohlo trochu ospravedlnit? "
Dzin napsala v č. 553:
" Německý ústiup by jim umožnil se v poklidu soustředit, zorganizovat, naschromáždit dostatečné zásoby a mezi tím mohutnými nálety oslabit německá vojska."
ja_62 napsal v č. 357("Overlord"): Jaký ústup?
"Jenže původní Rundstedtovy plány (a von Schweppenburgovy) počítaly s obranou pláží - (logicky, vzhledem k tomu, v jakém stavu byla většina jejich pěchoty) prostředky Atlantického valu a statickými pěšími divisemi, tvořícími první linii boje, eventuelně i druhou, v místech nejvíce ohrožených útokem; zatímco po průlomu, který nutně musel přijít, měla zaútočit mobilní záloha, tvořená jak tankovými, tak těmi pohyblivějšími pěšími divisemi. Tato měla být soustředěna na sevrozápad od Paříže. Ten protiútok rozhodně nemusel být prováděn v dosahu pláží, rozhodně ne tak blízko jak nakonec byl, pravděpodobnější byla oblast centrální Francie."
Dzin napsala v č. 553: Máš pocit, že Spojenci byli obranou v Normandii tak oslabeni, že toho nebyli schopni, resp. že jejich schopnost toto učinit byla po proražení z Normandie nějak narušena?
" Následně by zahájili útok a ten by dopadl na Němece daleko drtivější silou. Díky absolutní mobilitě by mohli v poklidu provédt obrovské obkličovací operace a zcela zničit německá vojska."
Dzin napsala v č. 553: A následně Němci pádili k hranicím Francie, přičemž Spojence zastavily až jejich logistické potíže, které umožnily Němcům vzapamatovat se - dopravdy negativní pro Spojence a skvělý úspěch pro Německo.... "Došlo k tomu, že spojenci neměli dostatečný prostor, kam by mohli vykládat vojáky, zásoby a materiál, pláže se začaly ucpávat, nebylo možné potřebné plynule posílat k bojujícím jednotkám a to se negativně projevovalo na vedení jejich operací." |
|
|
|
Ešte k leteckému bombardovaniu. Hlavný prínos strategického leteckého bombardovania Spojencov pre D-Day bolo zničenie alebo poškodenie hlavných zásobovacích trás wehrmachtu v oblasti severného Francúzska, čo značne sťažilo zásobovanie nemeckých jednotiek. I to mimochodom hovorí proti akýmkoľvek snahám zastaviť Spojencov vo vnútrozemí. | |
|
|
Každý výsadok, obojživelný či vzdušný, je najzraniteľnejší v prvotnej fáze. To nemôže nikto poprieť. Čo sa týka Overlordu, Nemci mali jedinú šancu zastaviť Spojencov na pláži, pokryť každý úsek pláže vlastnou paľbou, čo sa týka spojeneckého námorného ostreľovania, Nemcom v podstate žiadne straty nespôsobilo. Potápať nepriateľské lode vlastným delostrelectvom je z ríše fantázie. Rommel nemal inú možnosť len sa pokúsiť zastaviť Spojencov na plážach, a nie vo vnútrozemí, čo by znamenalo umožniť Spojencom zaistenie predmostia a rozvinutie vlastných síl, a to všetko pri absolútnej vzdušnej prevahe RAF a USAAF. Navyše si treba uvedomiť, že prvotným predpokladom odrazenia akéhokoľvek výsadku alebo jeho úspešnej realizácie je dostatok informácii resp. moment prekvapenia. To prvé Nemci nemali, zatiaľ čo Spojencom sa to druhé maximálne podarilo. Je irelevantné hovoriť o nemeckej mobilnej obrane vo vnútrozemí, keďže ani nemali dostatok informácií, kde vlastne k vylodeniu dôjde, čo zas malo za následok nemožnosť koncentrovať dostatok vlastných síl. Vojnu nevyhráva statočný vojak na fronte, ale dostatok informácií o nepriateľovi a jeho úmysloch, čo Nemci nemali. Preto zlyhal i Rommelov, v podstate najlepší a jediný, plán, ako odraziť vylodenie. | |
|
|
Dzin napsala v č. 554: A byl ten mohutnější úder možný? A kolik měli Němci v Normandii divizí? " Čímž opět potvrzuješRozdíl byl v tom, že Rommel je chtěl zničit ještě v průběhu vylodění zatímco ostatní pozdějším mohutným úderem." |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 550: Ano. To co Rommel prohlásil o Spojenckých postupech, která použijí v rámci vylodění. Ale beru, že nepochybně prohlásíš, že to netvrdil a ikdyž se to píše v knihách, tak to není pravda."A máš nějaký důkazeček, že Rommel ano, rsp. že v tom byl lepší než ostatní generálové?" Čímž opět potvrzuješRozdíl byl v tom, že Rommel je chtěl zničit ještě v průběhu vylodění zatímco ostatní pozdějším mohutným úderem.
ja_62 napsal v č. 550: To je samozřejmě nesmysl. Naopak, Rommel tak činil s daleko větší prozíravostí. Chtěl zničit Spojenecký výsadek už v průběhu jeho vyloďování, zatímco ostatní němečtí generálové až v pozdější době a tím zohleďnoval fakt, že výsadek je nejzranitelnější ve chvíli vyloďování. "problém je v tom, že Rommel i ostatní generálové aplikovali prakticky pouze prostředky pozemní obrany, resp. zohledňovali pouze obranu proti pozemním vyloděným silám, hlavní rozdíl spočívá v tom, že Rommel tak činil vadněji než ostatní" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.