Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
---|---|
HARM napsal v č. 640: Fajn, takže až někdy přijde řeč na Kesselringa, bude možné diskutovat o té staré otázce, zda je větší chyba s takovým nápadem přijít, nebo ač o trochu schopnější stratég, nechat se Rommelem přesvědčit k takovému nesmyslu. Kesselring totiž tento názor zaujal po masívním přesvědčování ze strany Rommela. Ale abychom se vrátili k původnímu tématu:
"Rommel po dobytí Tobrúku nepovažoval Maltu za kľúčovú, čo sa zhodujeme, ale aj napr. Kesselring v máji 1942 zaujal rovnaký názor. "
HARM napsal v č. 633: A to bylo takové, že po pádu Tobrúku přesvědčoval kdekoho o ofensivě bez nutnosti předběžného dobytí Malty (a zajištění zásobovací linie) a 1.7. 1942 začal, s vojskem a zásobami vyčerpanými jeho předchozími úspěchy, první bitvu o El Alamein, přičemž předpokládal dosažení Nilu do týdne. Od tvého hodnocení šancí na jeho úspěch se to možná neliší, od mého zásadně .
"Myslím, že Rommelovo hodnotenie situácie v polovici roku 1942 sa moc neodlišovalo od nášho a dnes, čo sa týka šancí na úspech v bojoch s Britmi."
HARM napsal v č. 640: Zatímco pokusem provádět, s přísunem zásob dostačujícím maximálně na dílčí ofensivy s omezenými cíly. operace směřující k úplné porážce Britů na Blízkém Východě, stačily k porážce samy dosažené "úspěchy"."Tá defenzíva by dala Britom to, čo najviac potrebovali - čas. A viedla by, vzhľadom na obmedzené nemecké zásobovanie, skôr či neskôr k porážke. " Mimochodem, proč si myslíš, že by vyčerpávání nepřátelských sil dílčími ofensívními akcemi vedlo k tomu, že by Britové získali čas - a na co konkrétně, když pominu fakt, že i takto jej měli dostatek na jeho porážku? Navíc, Rommelova schopnost "vyrvat porážku ze spárů vítězství" byla pověstná -třeba jeho vítězství u Mekíli (nad už předtím dosti pochroumanou 2.tankovou divisí) vedlo prakticky hlavně k tomu, že poskytlo Britům, resp. Australanům , čas na přípravu Tobrúku k obraně. |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 637: Rommel po dobytí Tobrúku nepovažoval Maltu za kľúčovú, čo sa zhodujeme, ale aj napr. Kesselring v máji 1942 zaujal rovnaký názor."Třeba když odmítl předběžné dobytí Malty a 1. července 1942 zahajuje první bitvu o El Alamein, která mu má posloužit k porážce Britů a dosažení delty Nilu /a Suezu/? "
ja_62 napsal v č. 637:
"Pro tebe zřejmě ne. Obecně zajimavé je podívat se i na Balkán, Atlantik a východní frontu, co se v jakých dobách dělo tam, a jak důležité mohlo být pro celkovou strategii Německa(i z hlediska zásobování) Středomoří, a co asi bylo důležitější. "
ja_62 napsal v č. 637: Tak napr. 11. 11. 1942 sa začali do Bizerty prepravovať nemecké posilové jednotky vrátane 9000 Talianov. 16. novembra započal i presun nemeckých jednotiek z Francúzska. O tom "druhoradom" bojisku: keď ho nemôžeš udržať, pretože situácia na inom mieste je vážnejšia, samozrejme že pošleš posily tam - o tom niet debaty. Ale vzhľadom na Rommelovu situáciu sa Nemci mali pokúsiť o evakuáciu - a išlo by to.
"V situaci kdy měli většinou problém posílat i tenounký proud zásob, stáhnout celý Afrikakorps/Panzerarmee Afrika? Kdy konkrétně? Najednou nebo postupně? Letecky, lodí, plaváním?"
ja_62 napsal v č. 636: Tá defenzíva by dala Britom to, čo najviac potrebovali - čas. A viedla by, vzhľadom na obmedzené nemecké zásobovanie, skôr či neskôr k porážke.
"Úkoly Sperrverband Afrika a později Afrika Korps byly zpočátku ze strategického hlediska defensivní, měl zabránit ztrátě Libye, jedno jak. To že Rommel namísto i taktické defensivy zvolil taktickou ofensivu mu slouží ke cti, ale zásoby které mu mohli dodat byly dimensované právě maximálně na omezené ofensivy (když odhlédneme od toho, že měl problémy chápat důležitost zásobování a dával přednost vítězství v poli před jeho zajištěním, to mu třeba znemožnilo dobýt Tobrúk už v roce 1941, resp. to neměl za podstatné)."
ja_62 napsal v č. 636: Nikto nepíše o nemeckých tankových dieseloch - myslel som to ako pohonné hmoty všeobecne. Slovo nafta v českých prekladoch kníh o WW II. znamená ropu, teda pohonné hmoty všeobecne. "nemluvě o tancích - dost by mě zajímalo, kde jsi přišel k představě německých tanků s diesely, pokud o nich tedy nepíše mistr Sun " |
|
|
|
Jinak bych měl dvě připomínky víceméně technického charakteru: Za prvé v Africe Rommel prokázal doopravdy chabý strategický rozhled, takže jeho stoupenci by se nejlépe měli vrátit do Normandie, kde se můžeme hádat, a za druhé tu je zvláštní téma Středomoří www.fronta.cz/forum.php?tema=95, které bychom mohli případně využít, nezanechají-li svých marných pokusů . |
|
|
|
Dzin napsala v č. 631: Nikde nezpochybňuji jeho kvality jako velitele v poli, ale řízení větších celků než armáda nebo obecnějšího plánování strategie prostě nebyl kvalitně mocen. Jde mi spíše o jeho míru pochopení vlastní (nevalné) strategické a zásobovací situace a velikost rozporu mezi ní a velikášskými plány které přesto chce naplnit - a špatný stratég je už kvůli vytrvalému odmítání akceptace faktu, že ani při dobrém plánu není možné zvítězit se zcela nedostatečnými silami a je nutno akceptovat nějaký druh prohry -ačkoli kdybych měl uvést Rommelovu z mého hlediska nejlepší vlastnost jako velitele, asi by to byla jeho vytrvalost v usilování o dosažení svého cíle, která se mu většinou vyplatila, protože často je lepší vytrvale pokračovat ve špatném plánu, než provádět polovičatě plán brilantní, jenomže po polovině roku 1942 už byl poměr sil takový, že mu to nemohlo vyjít. "ja_62: (624) V tom případě ale jako lepší podprůměr musíš hodnotit i ostatní německé velitele. Ti nepředváděli o nic lepší výkon. Rozhodně ale byl dobrý vyšší velitel, jeho vedení bojů v Normandii nebylo nijak špatné a se silami, které měl k dispozici dokázal maximum. " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 632:
"Hitler jednoznačně na Rommela naložil větší náklad, než by byl kdokoliv schopen zvládnout. To že Němci byli schopni zde bojovat až do roku 1943 a vázat tak zde síly protivníka je rozhodně úspěch."
HARM napsal v č. 633:
"To skôr Hitlerovi šlo o to, aby nestratil ani kúsok piesku kdesi v Kyrenaike."
ja_62 napsal v č. 636: Jelikož maximální možné úspěchy spočívaly pouze v poutání sil protivníka, bylo relativně jedno kde je bude poutat, a Rommel nerealisticky plánoval podstatnější akce, s omezenými zásobami, a stále odmítav dobytí Malty (když časem konečně uznal, že alespoň Tobrúk je k zásobování nezbytný)(ačkoli není jisté, že OSA ji dobýt mohla, bylo nesmyslným hazardem plánovat rozhodující nápor bez jejího trvalého vyřazení), chtěl postupovat dál, což vysvětluje El Alamein. Naděje na nějakou strategickou ofensivu většinou vzbudil v Hitlerovi Rommel (a taky Hitlerova naděje na alespoň nějaký úspěch, když už to na východě nedopadlo), hlavně když poukazoval na své možnosti, které by měl, být dost silný, jimiž vyšperkovával žádosti o posily, takže se do této situace uvedl z větší části sám, a když ty posily dostal, něco udělat musel .
"To že Rommel namísto i taktické defensivy zvolil taktickou ofensivu mu slouží ke cti, ale zásoby které mu mohli dodat byly dimensované právě maximálně na omezené ofensivy (když odhlédneme od toho, že měl problémy chápat důležitost zásobování a dával přednost vítězství v poli před jeho zajištěním, to mu třeba znemožnilo dobýt Tobrúk už v roce 1941, resp. to neměl za podstatné."
HARM napsal v č. 633: Třeba když odmítl předběžné dobytí Malty a 1. července 1942 zahajuje první bitvu o El Alamein, která mu má posloužit k porážce Britů a dosažení delty Nilu /a Suezu/? "Myslím, že Rommelovo hodnotenie situácie v polovici roku 1942 sa moc neodlišovalo od nášho a dnes, čo sa týka šancí na úspech v bojoch s Britmi."
HARM napsal v č. 635: Pro tebe zřejmě ne. Obecně zajimavé je podívat se i na Balkán, Atlantik a východní frontu, co se v jakých dobách dělo tam, a jak důležité mohlo být pro celkovou strategii Německa(i z hlediska zásobování) Středomoří, a co asi bylo důležitější.
"Tvoja zmienka o nejakej chronológii afrického ťaženia nemá význam"
HARM napsal v č. 635: V situaci kdy měli většinou problém posílat i tenounký proud zásob, stáhnout celý Afrikakorps/Panzerarmee Afrika? Kdy konkrétně? Najednou nebo postupně? Letecky, lodí, plaváním? "Ak sa situácia pre mňa vyvinie ako pre Rommela v Afrike, jedinou možnosťou bolo opustenie Afriky. " |
|
|
|
HARM napsal v č. 629:
"A pojem "vedľajšie bojisko" vo vojne je pojem hlúpy. "
Dzin napsala v č. 632:
"Z tohoto poheldu by jsme mohli říci, že bylo zbytečné zásobovat německá vojska kdekoliv, protože jinde to bylo potřeba. Tohle se začne pohybovat vždy v kruhu a je to důsledek toho, že si Němci ukousli víc, než byli schopni polknout. Němci potřebovali všechno všude."
HARM napsal v č. 633: Takhle, existuje PŘINEJMENŠÍM rozdíl mezi bojištěm kde je z hlediska celkového vedení války výhodné zvítězit a bojištěm kde je nutné zvítězit, aby nebyla ztracena celá válka. A z tohoto hlediska bylo Středomoří vždy ve vedlejším postavení vůči Atlantiku, kde se rozhodovalo o existenci Británie a pak o možnostech zapojení USA do války na evropském bojišti a proti východní frontě. "Středomořskou strategií" by nebylo dosaženo ničeho podstatného (pokud by nebyla pojata opravdu velkoryse, třeba jako jižní rameno "kleští" na Kavkaz a Střední východ, a otázka je, kde na evropském kontinentu by byli západní Spojenci v momentě kdy by začala nést reálný užitek, nemluvě o tom, že by asi musela být koordinována s akcemi na východní frontě ) bylo by jen výhodné tam zvítězit.
"A opakujem, slovné spojenie "vedľajšie bojisko" vo vojne NEEXISTUJE. Je stupidné."
HARM napsal v č. 635: A zvýšené spalování nafty při jejich dopravě a zásobování, když nepočítám benzín který musel být dopraven do Benghází a spálen při dopravě zásob na frontu, jehož bylo tím více, čím hloub byla fronta v poušti(nemluvě o tancích - dost by mě zajímalo, kde jsi přišel k představě německých tanků s diesely, pokud o nich tedy nepíše mistr Sun , ale opakuji co jsem napsal v
"Zvýšené posilovanie nepriateľa si vyžiada zvýšené posilovanie vlastných síl. "
ja_62 napsal v č. 622: )
" problém nebyl ani tak v zásobách, jako v nutnosti přítomnosti značných sil německého letectva ve Středomoří a přídělů nafty pro italské námořnictvo - a zejména později, v době vrcholící bitvy o Atlantik byl nesmysl obětovat pro Středomoří více nafty než bylo nezbytně nutné - "
Dzin napsala v č. 631:
"Ale to by na jeho místě udělal každý. Stejně tak i jeho názory nebyli nijak mimo mísu."
HARM napsal v č. 629: Musíme rozlišovat mezi tím, že je jeho povinností upozornit na své možnosti, a žádat o co nejsilnější posily, a jeho ukřivděným postojem, že se tak nestalo. Neuvádím ani jeho žádosti Hitlerovi a Mussolinimu o stažení z Tuniska, protože opět bylo jeho povinností profesionála je učinit, leč vytrvalost s jakou tak činil, ve mně vzbuzuje podezření, že je pokládal za reálně možné .
"Odhliadnuc od toho, že Spojenci si v Afrike vybudovali odrazový mostík pre akcie v Stredomorí, svoje vojsko buď vyšlem do akcie so zodpovedajúcim zabezpečením, alebo nevyšlem."
Dzin napsala v č. 632:
"Ohledně "Africa Korps" tam se musíme podívat z hlediska požadavků. Hitler jednoznačně na Rommela naložil větší náklad, než by byl kdokoliv schopen zvládnout. "
HARM napsal v č. 633: Úkoly Sperrverband Afrika a později Afrika Korps byly zpočátku ze strategického hlediska defensivní, měl zabránit ztrátě Libye, jedno jak. To že Rommel namísto i taktické defensivy zvolil taktickou ofensivu mu slouží ke cti, ale zásoby které mu mohli dodat byly dimensované právě maximálně na omezené ofensivy (když odhlédneme od toho, že měl problémy chápat důležitost zásobování a dával přednost vítězství v poli před jeho zajištěním, to mu třeba znemožnilo dobýt Tobrúk už v roce 1941, resp. to neměl za podstatné). "To skôr Hitlerovi šlo o to, aby nestratil ani kúsok piesku kdesi v Kyrenaike. " |
|
|
|
Algernon napsal v č. 634: "Čili, pro ty, co pomaleji chápou (mohli by si zopáknout chronologii tehdejších událostí, ti, co pomaleji chápou), vzhledem k celkové situaci, tak jak se pro Německo vyvinula, zcela logicky se do pozice bojiště druhořadého Afrika dostala, že ano… " Zvýšené posilovanie nepriateľa si vyžiada zvýšené posilovanie vlastných síl. Sun Tzu - Umenie boja, kapitola 3: "Umenie použitia vojsk je takéto: keď máš presilu desať ku jednej, obkľúč nepriateľa, keď máš päťnásobok jeho sily, zaútoč na neho. Ak si dvojnásobne silnejší, rozdeľ ho. Ak ste rovnocenní, môžeš si s ním poradiť pomocou nejakého dobrého plánu. Ak si počtom slabší, buď pripravený na ústup. Ak si po všetkých stránkach nerovnocenný, buď schopný sa mu vyhnúť, pretože malá sila je iba korisťou pre väčšiu, ak bojuje nerozvážne." Toto by si mal prečítať i ja_62, ktorý neustále rozvádza svoje teórie o mobilnej vojne Wehrmachtu proti spojeneckým armádam vo Francúzsku. A mal by si si to prečítať i ty, ktorý si môj príspevok č. 629 označil za stupidný. Ak sa situácia pre mňa vyvinie ako pre Rommela v Afrike, jedinou možnosťou bolo opustenie Afriky. A nie nechať zničiť celý Afrikakorps na tvojom "druhoradom" bojisku. Tvoja zmienka o nejakej chronológii afrického ťaženia nemá význam. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 630: Myslím, že Rommelovo hodnotenie situácie v polovici roku 1942 sa moc neodlišovalo od nášho a dnes, čo sa týka šancí na úspech v bojoch s Britmi. To skôr Hitlerovi šlo o to, aby nestratil ani kúsok piesku kdesi v Kyrenaike. A opakujem, slovné spojenie "vedľajšie bojisko" vo vojne NEEXISTUJE. Je stupidné. "A, ano — není nad pohled zpět, a nad hodnocení ex post… …s našimi dnešními znalostmi toho, jak se situace pro Němce nakonec vyvinula, že… Škoda, že herr Schicklegruber nevlastnil kouzelné zrcadlo, které by mu vyjevilo budoucnost — třeba by ani žádná druhá válka nebyla, že… " |
|
|
|
Ohledně "Africa Korps" tam se musíme podívat z hlediska požadavků. Hitler jednoznačně na Rommela naložil větší náklad, než by byl kdokoliv schopen zvládnout. To že Němci byli schopni zde bojovat až do roku 1943 a vázat tak zde síly protivníka je rozhodně úspěch. Jak Rommel tak i jeho následovníci zde dost. vydatněk tomu samozřejmě přispěla i Luftwaffe a právě její zeslabování v prostoru bylo kamenem úrtazů Němců. A nejen její, takže se opravdu není proč divit tomu, že zdejší němečtí velitelé stále požadovali posili, idkyž nebylo, kde je brát. Totéž ostatně dělali velitelé všech ostatních úseků. Z tohoto poheldu by jsme mohli říci, že bylo zbytečné zásobovat německá vojska kdekoliv, protože jinde to bylo potřeba. Tohle se začne pohybovat vždy v kruhu a je to důsledek toho, že si Němci ukousli víc, než byli schopni polknout. Němci potřebovali všechno všude. Třeba zásobování Italského loďstva a celkově jeho bojeschopnost bylo ku prospěchu věci. Problém byl spíše s italskou "ochotou" podnikat větší bojové operace. Ale to už je spíše do jiného tématu. |
|
|
|
ja_62: (624) V tom případě ale jako lepší podprůměr musíš hodnotit i ostatní německé velitele. Ti nepředváděli o nic lepší výkon. Rozhodně ale byl dobrý vyšší velitel, jeho vedení bojů v Normandii nebylo nijak špatné a se silami, které měl k dispozici dokázal maximum. Ohledně jeho přístupu k realitě. Kritizoval jsi třeba to, že žádal posili a stěžoval si, že žádné nedostal. Ale to by na jeho místě udělal každý. Stejně tak i jeho názory nebyli nijak mimo mísu. V tomhle si třeba můžeme připomenout Mansteina a jeho nesmysly o "backhendových úderech" či "hroucení odporu Sovětů u Kurska", které jsozu úplně scestné a přesto se dodnes najdou historici (a dokonce i seriozní), kteří jim stále věří. Ano, z pohledu toliko německého by to tak mohlo vypadat, jenže když se člověk seznámí i z druhou stranou mince, tak je to něco jiného. Jenomže my by jsme jejich názory měli posuzovat z hlediska toho, co oni věděli. Proto Rommel není o nic více mimo realitu, než ostatní němečtí generálové. |
|
|
|
Také zásoby ani nemuseli posielať, pretože boli absolútne neadekvátne. A pojem "vedľajšie bojisko" vo vojne je pojem hlúpy. Odhliadnuc od toho, že Spojenci si v Afrike vybudovali odrazový mostík pre akcie v Stredomorí, svoje vojsko buď vyšlem do akcie so zodpovedajúcim zabezpečením, alebo nevyšlem. | |
|
|
Algernon napsal v č. 626: No, to máš pravdu, ja som to myslel ako pohonné hmoty vôbec. Zo sloveného spojenia "viac nafty, ako je nutné" mi pripadalo, ako keby Rommel žiadal viac, ako potreboval. "No, kupodivu, v německé armádě, na rozdíl od námořnicva, se té nafty nijak závratné množství nespotřebovalo — už vzhledem k faktu, že zážehový motor ti na naftu poběží jen dost těžko… " |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 622: Viac nafty, ako bolo nutné? A to ako myslíš? Potrebuješ naftu pre svoje tanky a vozidlá. Neviem, čo si tým myslel. A jediné, čo Rommelovi zostávalo, bolo neustále držať Britov pod tlakom, pretože si uvedomoval posilovanie britských vojsk americkými dodávkami. Uvedomoval si, že Nemci v tomto Britom nemôžu konkurovať. A ako píšeš, že lepšie zásobovanie nebolo vzhľadom na povahu bojiska možné, čo tam teda Nemci robiť. Jedine opustiť Afriku. "Oni mu ostatní generálové kupodivu nechtěli nijak "ublížit", posílali mu co bylo v jejich silách dopravit, a problém nebyl ani tak v zásobách, jako v nutnosti přítomnosti značných sil německého letectva ve Středomoří a přídělů nafty pro italské námořnictvo - a zejména později, v době vrcholící bitvy o Atlantik byl nesmysl obětovat pro Středomoří více nafty než bylo nezbytně nutné - a Rommel přesto kombinoval jednu ofensivu za druhou s žádostmi o poslání zásob všeho druhu, paliva, tanků.... " |
|
|
|
Dzin, 623: Tak to se stále shodneme jen z části, na mne nedělá dojem jeho vývin, který je asi impresivní, ale když uvážím kde začínal, (prakticky mimo realitu), a nakonec dospěl pouze k lepšímu podprůměru (někam na okraj reality)(jak si myslím já) nebo průměru, (jak píšeš ty). Připomíná mi v tom ohledu postavu strýce Františka ze Saturnina, který vskutku objevil četné užitečné a pravdivé chemické poučky, naneštěstí dávno po tom, co na ně přišel někdo jiný, a bez takových škod na majetku a zdraví .
Navíc stále jeho pověst tak trochu žije z toho Goebbelsova propagace úspěchů "skvělého generála", společně s tím, že když by uspěl převrat z 20. července možná by se byl k němu připojil, což mu dává jistou aureolu člověka proti režimu (kterým zdaleka nebyl, dokud šlo všechno dobře, neustále vychvaloval "Vůdce" a dokonce i později byl spíše zdrženlivý ve své chvále než skutečně proti němu). |
|
|
|
ja_62: (622) S hodnocením Rommela souhlasím. Ze začátku to byl výtečný taktik s omezeným strategickým rozhledem, jak šla válka, tak se učil a zlepšoval a nakonec se stal rovný ostatním německým maršálům. Abych se upřesnil, já Rommela nehodnotím jako nejlepšího německého maršála proto, že by byl nejlepší, tedy že by dokázal podávat nejlepší výsledky. Já ho hodnotím jako nejlepšího proto, že on se postupe války dokázal vypracovat na rovného ostatních německých nejvyšších velitelů a ukázal tak jednoznačně pozitivní posun ve svých schopnostech. U ostatních německých maršálů lze spatřovat spíše stagnující v horším případě i klesající tendence. Teď o nich nemluvím handlivě, že by byli nějak špatní, oni byli prostě stále stejně dobří. v neposlední řadě dávám Rommelovi k plusu to, že jako jediný německý generál dokázal přesně popsat raktické a strategické postupy při obojživelné operace (na tom se snad schodneme, protože to opravdu udělal. ) |
|
|
|
Dzin napsala v č. 620: Tak v tom případě jednoznačně doplňuji, že Rommel byl v počátcích své kariéry velmi chabým stratégem, těžiště jeho schopností leželo v oblasti velení jednotek v boji, v čemž ho nemíním zpochybňovat, ale zpočátku třeba skoro nechápal, že v poušti nezáleží na tom kolik písku která strana drží. OKH se zachovalo značně shovívavě (šlo koneckonců o Hitlerova oblíbence) a poslalo jeho strategicky schopnějšího kolegu Pauluse, aby mu vysvětlil výše uvedené, jakož i to, že musí přizpůsobit své plány možnostem zásobování, protože naopak to není reálné, dílem vzhledem k vedlejší povaze válčiště, a posílat větší množství zásob mu nebylo, vzhledem k poměru sil OSY a Spojeného království, možné.
"ja_62: (619) Mám dojem, že je to dostatečně patrné, reaguji na tvůj (567)."
Dzin podle Winterbothama, Přísně tajné, s.138,139(v Overlordu, 503): "bylo to přesně tak, jako kdysi v Západní poušti: jen místo radiogramů požadujících pohonné hmoty a náhradní součástky požadoval teď, muže, beton, ocel....""
Oni mu ostatní generálové kupodivu nechtěli nijak "ublížit", posílali mu co bylo v jejich silách dopravit, a problém nebyl ani tak v zásobách, jako v nutnosti přítomnosti značných sil německého letectva ve Středomoří a přídělů nafty pro italské námořnictvo - a zejména později, v době vrcholící bitvy o Atlantik byl nesmysl obětovat pro Středomoří více nafty než bylo nezbytně nutné - a Rommel přesto kombinoval jednu ofensivu za druhou s žádostmi o poslání zásob všeho druhu, paliva, tanků....
Co se týče propagandy, tak za podstatnou část popularity vděčí Rommel Goebblesovi, který obratně glorifikoval jeho vítězství a bagatelisoval porážky, právě poukazem na to, že není důležité kdo drží kolik pouště, a skromně zamlčel fakt, že všechny Rommelovy úspěchy mimo dobytí Tobruku, byly zhruba stejného významu. |
|
|
|
ja_62: (619) Mám dojem, že je to dostatečně patrné, reaguji na tvůj (567). | |
|
|
ja_62 napsal v č. 618: Spíše šlo o to, že naprosto přesně předpokládal, že Spojenci disponují přepravní kapacitou, která jim umožní předstihnout Němce v zásobování ap osilovaní svých jednotek. Což odhadl dobře. Podobně i letectvo, nijak ho nepřecenil. Opět jeho účinost odhadl dost dobře, tedy že dokáže narušovat ve velké míře snahu Němců o zásobování fronty a jejich schopnost mobility a přepravy. Což opět naprosto přesně dokázalo. "Oni hlavně předpokládali, že Spojenci disponují i přepravními kapacitami na souběžné, nebo alespoň brzké vylodění stejného rozsahu jako v Normandii, jak leteckými tak námořními. O Rommelově přecenění účinnosti spojeneckého letectva nemluvě." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 596:
"ja_62: (567) Podle mého spíše poválečnou "propagandu" německých generálů, kteří se snaží veškeré neúspěchy házet na koho mohou, hlavně na ty, kteří jsou už mrtví. "
ja_62 napsal v č. 604:
"Mohl bys prosím upřesnit, na co z mého 567 tímto reaguješ? "
ja_62 napsal v č. 567: Dzine, jelikož jsi mi neodpověděl na můj 604, musím tak trochu hádat, ale rozhodně se nejedná o "poválečnou propagandu", je to poměrně přesně zachyceno a dokumentováno, včetně už za války Brity zachycených radiogramů, a sám jsi se o tom, byť nepřímo, zmiňoval, v souvislosti s depešmi ULTRA . "A jestli doopravdy ty odchylky byly mezi možnostmi Německa a jeho plánem, tak určitě dobrým stratégem nebyl - sice se trochu vyvinul od velitele detašovaného sboru, neschopného myšlenkově pojmout fakt, že jako takový asi nebude určovat celonárodní strategii, plánování a rozdělování zdrojů, jímž byl v Africe, ale přesto mi tento vývoj nepřijde jako dosažení něčeho, co by bylo vyjimečné, spíše naopak bylo to běžné, jen Rommel se s tím dlouho jaksi nedokázal smířit." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 616: Oni hlavně předpokládali, že Spojenci disponují i přepravními kapacitami na souběžné, nebo alespoň brzké vylodění stejného rozsahu jako v Normandii, jak leteckými tak námořními. O Rommelově přecenění účinnosti spojeneckého letectva nemluvě.
"Pokud vím, nadhodnotili toliko pozemní síly Spojenců. O ostatních měli poměrně slušný obrázek." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.