Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
ja_62 napsal v č. 655: Podle tebe tedy všichni němečtí generálové jsou neschopní, protože navrhovali nesmyslné plány... Zajímá mě už jen jedno, najde se v řadách Němců podle Tebe jediný schopný generál?"Jelikož na zničení schopnosti Britů ohrozit posice OSY a dobytí Egypta neměl dostatek prostředků, ani mu tyto nemohly být dopraveny, byl to nesmyslný plán."
ja_62 napsal v č. 655: Zatímco u Němců za jejich zásobovací problémy nemohly objektivní podmínky, ale jenom Rommel, že..."Takže Spojenci také nechápali problematiku důležitosti zásobování? Kupodivu sice měli se zásobováním problémy, což je dáno objektivními podmínkami"
ja_62 napsal v č. 655: Jaký německý plán tedy podle tebe nebyl nesmysl?"ale na straně Britů se nevyskytl jediný velitel, který by plánoval nesmyslné akce bez dostatečného zásobení(občas se tam možná v tomto ohledu vyskytovala na straně Britů možná až přehnaná pečlivost)."
ja_62 napsal v č. 655: Takže rozkazy k provedení Operace Theseus si vymysle Rommel a následně si je sám odeslal..."Jelikož jeho rozkazy ho k tomu nenutily, a projetí celou severní Afrikou se zásobováním schopným vytvořit zásoby právě jen pro dílčí ofensivy bylo původně jeho nápadem, nechápu, proč toto zdůrazňuješ."
ja_62 napsal v č. 655: To, že se nedržel původního zadání jen opět podtrhlo jeho perfektní odhad, kdy si uvědomil, že Britům došel dech a svým útokem je následně vrhl zpět do původních pozic (čímž nastínil problémy dalšího válčení zde). Tím získal operační hloubku, způsobil nepříteli ztráty a zabezpečil Italské državy a stabilizoval zdejší situaci.
"Na tom se asi shodneme, ale mohl to provést o mnoho efektivněji, držel-li by se původního zadání."
ja_62 napsal v č. 655: Prosím tě, kdo podle tebe tedy navrhl a schválil operaci Theseus? Jediné co Rommel dělal je, že jako její velitel požadoval její prioritu před Herculesem. Strategickým analfabetem tedy nazýváš i britské velitele? Ti přeci naplánovali "Crusadera" naprosto stejně bez "zajištění zásobovacích linií", resp. jejich porážka byla způsobena právě tímto. Při jejich postupu se linie probdloužili, nebili schopni dostatečně postupující vojska zásobovat, Rommel schromáždil zásoby a protiúderem je vrhl zpět. Úplně stejně to fungovalo i opačně, rozhodující pro toto byla "ozbrojená triáda" tedy armáda, letectvo, námořnictvo, jejichž vzájemný poměr určoval kdo bude jak úspěšný. "Co se týče nedobytí Malty, (a šanci na pád Egypta viděl hlavně Rommel), to, že se o něj Němci alespoň nepokusili má jediný positivní aspekt - v rommelovské legendě nepřibyla kapitola "Jak by dobyl Egypt, kdyby nebylo neúspěšného pokusu o dobytí Malty" a namísto toho mu bylo umožněno projevit se svobodně jako strategický analfabet, plánující rozhodující ofensivu bez zajištěné zásobovací linie." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 650: Stále nic, hlupáčku? Ani se moc nedivím."HARM, (633, 640, 645): Stále jsi nepřišel se žádným důkazem, že Rommel hodnotil své šance na úspěch proti Britům stejně jako my dnes, respektive ani, že někdo, kromě tebe, dnes posuzuje Rommelovy šance v polovině roku 1942 na porážku Britů, stejně jako Rommel tehdy. Pokusíš se, nebo budeš stále odvádět pozornost k podružnostem?"  |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 661: V kterém roce, 1941 nebo 1942? Jelikož v roce 1941 po zajištění Libye se chvílemi, když shromáždil nějaké zásoby, marně pokoušel dobýt Tobrúk, bez kterého nemohl přisunout dostatek zásob k dalšímu postupu, kteréžto úsilí narušovaly pokusy Britů o jeho vyproštění (Brevity, Battleaxe), a poté co se zapletl do defensivní materiálové bitvy během operace Crusader, kterou s ohledem na své zásobování nemohl vyhrát, načež skončil zase u El Agheily, kde původně svou první ofensivu začal, takzvané zajištění Libye mu přineslo tu radost a výhodu, že držel obrovskou plochu písku Kyrenaiky, bez jakékoli hodnoty, spaloval kvanta benzinu aby tam mohl cokoliv dopravit, a strategicky sehrálo jedinou roli (mimo poutání nepodstatných britských pozemních sil), totiž znemožnění možnosti vytvoření nějakých zásob na straně DAK, jeho zásobovací možnosti bez Tobrúku totiž stačily na pouhou defensivu a iniciativa přešla zcela na stranu Britů, byl to pak naopak Rommel kdo potřeboval klid, aby se mohl alespoň pokusit o dobytí Tobrúku; podobně na tom byl jako o rok později, kdy to bylo alespoň částečně kompensováno dobytím Tobrúku a (minimálně) i tam ukořistěnými zásobami, načež se mohl vydat pronásledovat Brity, kupodivu nejdál k El Alameinu. Z tohoto hlediska, nemaje sil na dobytí Egypta, bylo by výhodnější nic nezajišťovat, ani nepronásledovat Brity, ale stáhnout se, tím zase způsobit napnutí jejich zásobovacích linií a někdy později tento postup opakovat. Takticky to bylo v jeho možnostech.
"Čiže po zaistení Lýbie nemal ďalej prenasledovať Britov /čiže by im dal čas na oddych/." Ale opakovaně chválím, že jsi opustil svůj blábol o stažení Panzerarmee Afrika v listopadu 1942. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 660: Čiže po zaistení Lýbie nemal ďalej prenasledovať Britov /čiže by im dal čas na oddych/. "ja_62 napsal v č. 636: "Úkoly Sperrverband Afrika a později Afrika Korps byly zpočátku ze strategického hlediska defensivní, měl zabránit ztrátě Libye, jedno jak. To že Rommel namísto i taktické defensivy zvolil taktickou ofensivu mu slouží ke cti, ale zásoby které mu mohli dodat byly dimensované právě maximálně na omezené ofensivy"" |
|
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 659:
"A co dělal? Robil to, čo musel. Snažiť sa to rozhodnúť čo najrýchlejšie."
ja_62 napsal v č. 636:
"Úkoly Sperrverband Afrika a později Afrika Korps byly zpočátku ze strategického hlediska defensivní, měl zabránit ztrátě Libye, jedno jak. To že Rommel namísto i taktické defensivy zvolil taktickou ofensivu mu slouží ke cti, ale zásoby které mu mohli dodat byly dimensované právě maximálně na omezené ofensivy"
ja_62 napsal v č. 655: To co musel? A to ti někdo pošeptal? "jeho rozkazy ho k tomu nenutily, a projetí celou severní Afrikou se zásobováním schopným vytvořit zásoby právě jen pro dílčí ofensivy bylo původně jeho nápadem" |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 658: A co dělal? Robil to, čo musel. Snažiť sa to rozhodnúť čo najrýchlejšie. "Kupodivu by zcela stačilo zhruba to co dělal, " |
|
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 657: Došel ti benzín, viď HARMíčku? Nebo nafta? Kupodivu by zcela stačilo zhruba to co dělal, bez absurdních plánů a pokusů o naprosté vyhnání Britů ze Středního a Blízkého Východu, na které stejně neměl dost prostředků a které mu vyčerpávaly jeho už tak omezené zásoby. "Tak sa vráť do svojich diletanstkých vízií o akomsi urdžiavaní remízy. To bola vojna, buď zvíťazíš, alebo budeš porazený. Ibaže ty stále splietaš niečo o nejakých "výhodnejších" situáciách, ako v Afrike, tak i v Normandii. Výrok "udržiavanie takej situácie, aby..." hovorí za všetko." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 652: Tak sa vráť do svojich diletanstkých vízií o akomsi urdžiavaní remízy. To bola vojna, buď zvíťazíš, alebo budeš porazený. Ibaže ty stále splietaš niečo o nejakých "výhodnejších" situáciách, ako v Afrike, tak i v Normandii. Výrok "udržiavanie takej situácie, aby..." hovorí za všetko. "jinak stačí i vytvoření a udržování takové situace, že Britové nemohou ty Italy totálně porazit a Libyi obsadit." |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 636:
"Takhle, existuje PŘINEJMENŠÍM rozdíl mezi bojištěm kde je z hlediska celkového vedení války výhodné zvítězit a bojištěm kde je nutné zvítězit, aby nebyla ztracena celá válka. A z tohoto hlediska bylo Středomoří vždy ve vedlejším postavení vůči Atlantiku, kde se rozhodovalo o existenci Británie a pak o možnostech zapojení USA do války na evropském bojišti a proti východní frontě. "Středomořskou strategií" by nebylo dosaženo ničeho podstatného (pokud by nebyla pojata opravdu velkoryse, třeba jako jižní rameno "kleští" na Kavkaz a Střední východ, a otázka je, kde na evropském kontinentu by byli západní Spojenci v momentě kdy by začala nést reálný užitek"
Dzin napsala v č. 654:
"Ono z hlediska Němců bylo nutné zvítězit všude. Z pohledu porážky Británie by nestačilo zvítězit v bitvě o Atlantik. Následně by se muselo provést dobytí i zbytku britského impéria, protože je nanejvýše pravděpodobné, že to by pokračovalo dál ve válce s Německem. "
Dzin napsala v č. 654: Ber to tak Dzine, že z německého hlediska bylo nutné zvítězit v Atlantiku (nebo se o to alespoň pokusit a dle tohoto záměru poskytnout jednotlivým bojištím prioritu, a materiál) a až posléze, po dosažení vítězství v Atlantiku ( tj. z hlediska reality nikdy"Takže ano, tažení v Africe nebylo tak důležité v adné chvíli, jako Východní fronta nebo Bitva o Atlantik. Z hlediska celkového úspěchu Německa ve válce ale není druhořadé bojiště. Ztohoto právě velmi hezky vyplývá, že si Němci ukousli více, než na co měli."  ) by mohli posílit Středomoří, takovým způsobem, aby mohli zvítězit i tam, zatímco naopak to žádným reálným způsobem fungovat nemohlo. Zrovna tak nemohli chtít zvítězit všude najednou, resp. neměli na to dostatek sil. Z tohoto hlediska byla Severní Afrika po celou dobu své existence vedlejším, druhořadým bojištěm. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 636:
"Úkoly Sperrverband Afrika a později Afrika Korps byly zpočátku ze strategického hlediska defensivní, měl zabránit ztrátě Libye, jedno jak. To že Rommel namísto i taktické defensivy zvolil taktickou ofensivu mu slouží ke cti, ale zásoby které mu mohli dodat byly dimensované právě maximálně na omezené ofensivy "
ja_62 napsal v č. 652:
"Likvidace Britského impéria ve Středomoří (a budiž řečeno, že Britské impérium je poněkud i geograficky rozsáhlejší pojem, takže to tam celé porazit nemohl), anebo alespoň těch jeho částí a sil ve Středomoří se nacházejících, je poněkud naddimensované pojetí plnění tohoto úkolu, ačkoli nepochybně nejefektivnější (a nejtrvalejší), měl-li by na něj dostatek sil a prostředků. Nemožnost zajištění plynulého zásobování nebo vytváření dostatečných reserv tuto možnost prakticky vylučuje."
Dzin napsala v č. 653: Jelikož na zničení schopnosti Britů ohrozit posice OSY a dobytí Egypta neměl dostatek prostředků, ani mu tyto nemohly být dopraveny, byl to nesmyslný plán.
"Otázka je, zda by šlo tohoto primárního úkolu dosáhnout za použití pouze defenzívy. Z dlouhodobého hlediska nikoliv. Jedinou možností by bylo vytlačení Britů z tohoto prostoru a zničení jejich schopnosti ohrozit zdejší pozice Osy. To v samozném důsledku představuje pouze možnost dobýt Egypt což by vedlo k definitivnímu ovládnutí prostoru Středozemního moře. "
Dzin napsala v č. 653: Takže Spojenci také nechápali problematiku důležitosti zásobování? "Rommel zde projevil nedostatek citu pro zásobování, nadruhou stranu, bylo by nefér neupozornit na to, že tento problém se týkal i Spojenců."  Kupodivu sice měli se zásobováním problémy, což je dáno objektivními podmínkami
Dzin napsala v č. 653: ale na straně Britů se nevyskytl jediný velitel, který by plánoval nesmyslné akce bez dostatečného zásobení(občas se tam možná v tomto ohledu vyskytovala na straně Britů možná až přehnaná pečlivost).
"S postupem se zásobovací linie natahovaly a útok ztrácel na dynamice. Je přeci jen fakt, že kdyby měl Rommel čekat, podobně jako Spojenci, na dobu, až bude mít dost zásob, aby mohl projet celou Severní Afriku, tak by se nehnul nikdy. "
Dzin napsala v č. 653: Jelikož jeho rozkazy ho k tomu nenutily, a projetí celou severní Afrikou se zásobováním schopným vytvořit zásoby právě jen pro dílčí ofensivy bylo původně jeho nápadem, nechápu, proč toto zdůrazňuješ.
"Je přeci jen fakt, že kdyby měl Rommel čekat, podobně jako Spojenci, na dobu, až bude mít dost zásob, aby mohl projet celou Severní Afriku, tak by se nehnul nikdy. "
Dzin napsala v č. 653: Na tom se asi shodneme, ale mohl to provést o mnoho efektivněji, držel-li by se původního zadání.
"Ze strategického hlediska je jeho tažení možno považovat za úspěšné hlavně díky tomu, že zde způsobil Spojencům nemalé ztráty, výrazně oddálil zhroucení italského odporu a v neposlední řadě zaměstnal zde síly a prostředky Spojenců. které mohli být jinak nasměrovány přímo proti Kontinentu"
Dzin napsala v č. 653: Co se týče nedobytí Malty, (a šanci na pád Egypta viděl hlavně Rommel), to, že se o něj Němci alespoň nepokusili má jediný positivní aspekt - v rommelovské legendě nepřibyla kapitola "Jak by dobyl Egypt, kdyby nebylo neúspěšného pokusu o dobytí Malty""Je ironií dějin, že právě možná toto vědomí zachránilo Maltu, protože když se objevila šance, že by mohl Egyt padnout, bylo její obsazení odloženo právě ve prospěch tohoto tažení a jeho nejistého výsledku." a namísto toho mu bylo umožněno projevit se svobodně jako strategický analfabet, plánující rozhodující ofensivu bez zajištěné zásobovací linie. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 636: Ono z hlediska Němců bylo nutné zvítězit všude. Z pohledu porážky Británie by nestačilo zvítězit v bitvě o Atlantik. Následně by se muselo provést dobytí i zbytku britského impéria, protože je nanejvýše pravděpodobné, že to by pokračovalo dál ve válce s Německem."Takhle, existuje PŘINEJMENŠÍM rozdíl mezi bojištěm kde je z hlediska celkového vedení války výhodné zvítězit a bojištěm kde je nutné zvítězit, aby nebyla ztracena celá válka. A z tohoto hlediska bylo Středomoří vždy ve vedlejším postavení vůči Atlantiku, kde se rozhodovalo o existenci Británie a pak o možnostech zapojení USA do války na evropském bojišti a proti východní frontě. "Středomořskou strategií" by nebylo dosaženo ničeho podstatného (pokud by nebyla pojata opravdu velkoryse, třeba jako jižní rameno "kleští" na Kavkaz a Střední východ, a otázka je, kde na evropském kontinentu by byli západní Spojenci v momentě kdy by začala nést reálný užitek, nemluvě o tom, že by asi musela být koordinována s akcemi na východní frontě ) bylo by jen výhodné tam zvítězit." Samozřejmě, že v reálu se nám zde promítají důležitosti jednotlivých bojišť, ale ty jsou ovlivněny tehdejším současným pohledem. Takže ano, tažení v Africe nebylo tak důležité v adné chvíli, jako Východní fronta nebo Bitva o Atlantik. Z hlediska celkového úspěchu Německa ve válce ale není druhořadé bojiště. Ztohoto právě velmi hezky vyplývá, že si Němci ukousli více, než na co měli. V tomto jsou velmi podobní, jako Japonci, kteří také měli ničím nepodloženou představu, že by snad mohli uzavřít s USA nějaký pro ně výhodný mír. Nedošlo jim, že v praxi by to bylo možné toliko po úplné vojenské porážce USA, tedy defakto po jejich okupaci. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 636: Otázka je, zda by šlo tohoto primárního úkolu dosáhnout za použití pouze defenzívy. Z dlouhodobého hlediska nikoliv. Jedinou možností by bylo vytlačení Britů z tohoto prostoru a zničení jejich schopnosti ohrozit zdejší pozice Osy. To v samozném důsledku představuje pouze možnost dobýt Egypt což by vedlo k definitivnímu ovládnutí prostoru Středozemního moře."Úkoly Sperrverband Afrika a později Afrika Korps byly zpočátku ze strategického hlediska defensivní, měl zabránit ztrátě Libye, jedno jak. To že Rommel namísto i taktické defensivy zvolil taktickou ofensivu mu slouží ke cti, ale zásoby které mu mohli dodat byly dimensované právě maximálně na omezené ofensivy (když odhlédneme od toho, že měl problémy chápat důležitost zásobování a dával přednost vítězství v poli před jeho zajištěním, to mu třeba znemožnilo dobýt Tobrúk už v roce 1941, resp. to neměl za podstatné)." Je ironií dějin, že právě možná toto vědomí zachránilo Maltu, protože když se objevila šance, že by mohl Egyt padnout, bylo její obsazení odloženo právě ve prospěch tohoto tažení a jeho nejistého výsledku. Rommel zde projevil nedostatek citu pro zásobování, nadruhou stranu, bylo by nefér neupozornit na to, že tento problém se týkal i Spojenců. S postupem se zásobovací linie natahovaly a útok ztrácel na dynamice. Je přeci jen fakt, že kdyby měl Rommel čekat, podobně jako Spojenci, na dobu, až bude mít dost zásob, aby mohl projet celou Severní Afriku, tak by se nehnul nikdy. Ze strategického hlediska je jeho tažení možno považovat za úspěšné hlavně díky tomu, že zde způsobil Spojencům nemalé ztráty, výrazně oddálil zhroucení italského odporu a v neposlední řadě zaměstnal zde síly a prostředky Spojenců. které mohli být jinak nasměrovány přímo proti Kontinentu. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 646:
"To chtěl Rommel, nikoli OKH a OKW, když jej do Afriky posílali -ze strategického hlediska bylo cílem německých vojsk v Africe zabránit totální porážce Italů, ztrátě Libye a ztrátě prestiže pro OSU jako celek; a teprve později získaly sluchu jeho nerealistické představy o porážce Britského impéria ve Středomoří, živeny později i Hitlerem."
HARM napsal v č. 651: Možná pro jedince nechápající rozdíl mezi naftou, benzínem a ropou, HARMíku, jinak stačí i vytvoření a udržování takové situace, že Britové nemohou ty Italy totálně porazit a Libyi obsadit. Likvidace Britského impéria ve Středomoří (a budiž řečeno, že Britské impérium je poněkud i geograficky rozsáhlejší pojem, takže to tam celé porazit nemohl), anebo alespoň těch jeho částí a sil ve Středomoří se nacházejících, je poněkud naddimensované pojetí plnění tohoto úkolu, ačkoli nepochybně nejefektivnější (a nejtrvalejší), měl-li by na něj dostatek sil a prostředků. Nemožnost zajištění plynulého zásobování nebo vytváření dostatečných reserv tuto možnost prakticky vylučuje.
"Čo znamená zabrániť totálnej porážke Talianov, strata Lýbie a strata prestíže? Asi porážku Britov, nie?" Jinak ti chválím, že jsi přestal se svými fantasiemi o možnosti evakuace německých sil z Afriky v listopadu 1942, ačkoliv přiznání, že o tom jen tak plácáš, nezatížen znalostí faktů, jež by spoutávala tvůj rozlet, se patrně nedočkám. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 646: Čo znamená zabrániť totálnej porážke Talianov, strata Lýbie a strata prestíže? Asi porážku Britov, nie? "To chtěl Rommel, nikoli OKH a OKW, když jej do Afriky posílali -ze strategického hlediska bylo cílem německých vojsk v Africe zabránit totální porážce Italů, ztrátě Libye a ztrátě prestiže pro OSU jako celek; a teprve později získaly sluchu jeho nerealistické představy o porážce Britského impéria ve Středomoří, živeny později i Hitlerem." |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 643:
"nemluvě už o tom, že letadla nutná k jejich podpoře byla stahována z Francie a Norska, "
Moby napsal v č. 644: Doporučuji mapu Středozemního moře, zhruba vprostřed nalézt Sicílii, pak kousek na jih (dolů"A taky tam nebyla žádná Malta? "
). Přesně tam byla i za druhé světové války. Jinak poloha Malty jak vidno je lehce výhodnější pro blokování spojení Itálie-Libye, než pro blokování spojení Francie-západní Tunisko, což spolu s tím, že počátkem operace "Torch" na tom přece jen nebylo spojenecké letectvo v západním Středomoří tak dobře jako ve východním, kde byly základny delší dobu, asi trochu usnadnilo přísun německo-italských posil, a zmenšilo nutný počet letadel k jejich krytí. Jinak evakuovat Panzerarmee Afrika v listopadu 1942, jak naznačuje HARMíček, bylo nemožné hlavně kvůli absenci dostatku vhodných přístavů v oblasti kde se nacházela, a nebudu odhadovat oč víc letadel by bylo nutné ke krytí její evakuace, z případných imaginárních přístavů . |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 645: HARMíčku, HARMíčku, ty věru žiješ v ráji veverek (a patrně se ti tam daří), když z mého
"K tej rope/nafte. Keď si písal o jej prideľovaní pre Stredomorie v súvislosti s jej napätými zdrojmi, myslel som to ako pohonné látky všeobecne. Ale keď už tak filozofuješ, pousmej sa aj nad svojím Abramsom s húfnicou 105 mm."
ja_62 napsal v č. 622: kde každý alespoň průměrně příčetný jedinec nemá problém rozlišit mezi naftou pro námořnictvo a zásobami paliva pro pozemní síly v Africe (a pokud tě napadne se zeptat, proč jsem nenapsal prostě "benzín", zkus si zjistit druh paliva používaný italskými tanky, jenomže proti nárokům námořnictva šlo o směšně zanedbatelné množství) konstruuješ nějakou svoji představu universálního paliva, občas i "ropy"
" problém nebyl ani tak v zásobách, jako v nutnosti přítomnosti značných sil německého letectva ve Středomoří a přídělů nafty pro italské námořnictvo - a zejména později, v době vrcholící bitvy o Atlantik byl nesmysl obětovat pro Středomoří více nafty než bylo nezbytně nutné - a Rommel přesto kombinoval jednu ofensivu za druhou s žádostmi o poslání zásob všeho druhu, paliva, tanků.... "
HARM napsal v č. 640:
"Slovo nafta v českých prekladoch kníh o WW II. znamená ropu, teda pohonné hmoty všeobecne."
HARM napsal v č. 645: Nevím co přesně si ty představuješ pod slovem "filosofovat" -patrně to bude něco velmi odporného a nechutného -a s ohledem na své duševní zdraví to vlastně asi ani vědet nechci (ačkoliv mám pocit, že podobně jsi v "Anthropoidu" počastoval i Algernona, což je mi pak ctí) nicméně rád bych se tě dotázal, který hlásek v tom čím disponuješ na místě mysli, ti vnuknul představu, že se někde zmiňuji o Abramsu se 105 mm houfnicí? Žádám o citaci, a následně, jelikož nikde nic takového nenajdeš, jde totiž o jednu z tvých "představ", nepodložených fakty, abys mi takovou pitomost přestal podsouvat. Vlastně si vzpomínám, jediný kdo o tom psal, jsi byl ty a s popíráním této tvé představy jsi dokonce ve "Strategii a taktice" seznámil a obveselil publikum, ačkoli tedy značně nesouvisle poté, co jsi presentoval svou "představu" o Rommelových pravomocech v Normandii.
"Ale keď už tak filozofuješ, pousmej sa aj nad svojím Abramsom s húfnicou 105 mm."
HARM napsal v č. 331: (a promiň, že nezanechávám tvoji grafickou úpravu, leč při citaci ta mezera zaniká, na druhou stranu to tam vskutku tvrdíš jen tak, bez jakékoli zřejmé souvislosti) "Stále tu píšeš, akými právomocami pre prípad invázie Rommel disponoval, ale Rommel, rovnako ako ostatní nemeckí velitelia, mohol ľubovoľne pohybovať možno tak strážami pred svojím domom. Abrams má kanón, nie húfnicu. " |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 645: Kupodivu, Kesselring v květnu zaujal názor že Malta nepředstavuje hrozbu, je podstatně oslabena (a může být provedeno její dobytí), a s Rommelovým názorem, že nemusí být dobyta se ztotožnil až po Tobrúku, přesněji mu už nic jiného nezbývalo. Keď sa pozeráš na chronológiu, pozeraj se starostlivo."Kesselring tento názor zaujal v máji, Rommel sa s tým stotožnil až po páde Tobrúku, tj. v júni. Takže sa zas ty trochu pozri na chronológiu. "
ja_62 napsal v č. 643:
"Na které egyptské pláži měla být Panzerarmee Afrika v tom listopadu 1942 naložena? "
(HARM napsal v č. 635:
"Tvoja zmienka o nejakej chronológii afrického ťaženia nemá význam.")
HARM napsal v č. 645: To souvisí s chronologií afrického tažení, kterou ty /podobně jako většinu fakt/ soustavně ignoruješ anebo překrucuješ. Proto ti doporučuji, aby sis, než začneš dělat podobné návrhy, zjistil, kde byla Panzerarmee Afrika po zahájení operace Torch, kdy skončila druhá bitva u El Alameinu, jak dlouho se Rommel řídil rozkazem neustoupit ani o krok, jak blízko měl k nejbližším použitelným přístavům, jaká byla jeho schopnost zadržovat postup Britů, a jiné, pro tebe patrně překvapivé skutečnosti. Jelikož jsi napsal, že:
"Po El-alameine Hitler zakázal ústup, namiesto toho, aby ho povolil. A prečo na egyptskej pláži? "
HARM napsal v č. 640: -tak se ptám jak a kde by to, podle tebe, šlo. A pokud myslíš v listopadu 1942, jak naznačuje tvé srovnání s tehdejšími německými možnostmi přísunu do západního Tuniska, ještě by to chtělo alespoň školní mapu, aby ses podíval jaká je mezi jím a Rommelem vzdálenost, a kdy by tam tak mohla být německá vojska dopravena. Také podívat se na to jaké nejbližší přístavy a s jakými kapacitami měl tehdy Rommel v moci by to trochu chtělo."Ale vzhľadom na Rommelovu situáciu sa Nemci mali pokúsiť o evakuáciu - a išlo by to. "
HARM napsal v č. 645:
"Povedz mi, čo si predstavuješ pod obmedzenými ofensívnymi akciami v Afrike? A ako by si chcel takto poraziť Britov?"
ja_62 napsal v č. 636:
"Úkoly Sperrverband Afrika a později Afrika Korps byly zpočátku ze strategického hlediska defensivní, měl zabránit ztrátě Libye, jedno jak."
ja_62 napsal v č. 637:
"Jelikož maximální možné úspěchy spočívaly pouze v poutání sil protivníka, bylo relativně jedno kde je bude poutat, a Rommel nerealisticky plánoval podstatnější akce, s omezenými zásobami"
ja_62 napsal v č. 637: To chtěl Rommel, nikoli OKH a OKW, když jej do Afriky posílali -ze strategického hlediska bylo cílem německých vojsk v Africe zabránit totální porážce Italů, ztrátě Libye a ztrátě prestiže pro OSU jako celek; a teprve později získaly sluchu jeho nerealistické představy o porážce Britského impéria ve Středomoří, živeny později i Hitlerem. "Naděje na nějakou strategickou ofensivu většinou vzbudil v Hitlerovi Rommel (a taky Hitlerova naděje na alespoň nějaký úspěch, když už to na východě nedopadlo), hlavně když poukazoval na své možnosti, které by měl, být dost silný, jimiž vyšperkovával žádosti o posily," |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 642: Kesselring tento názor zaujal v máji, Rommel sa s tým stotožnil až po páde Tobrúku, tj. v júni. Takže sa zas ty trochu pozri na chronológiu.
"Kesselring totiž tento názor zaujal po masívním přesvědčování ze strany Rommela."
ja_62 napsal v č. 643: Po El-alameine Hitler zakázal ústup, namiesto toho, aby ho povolil. A prečo na egyptskej pláži?"Na které egyptské pláži měla být Panzerarmee Afrika v tom listopadu 1942 naložena? " Povedz mi, čo si predstavuješ pod obmedzenými ofensívnymi akciami v Afrike? A ako by si chcel takto poraziť Britov? K tej rope/nafte. Keď si písal o jej prideľovaní pre Stredomorie v súvislosti s jej napätými zdrojmi, myslel som to ako pohonné látky všeobecne. Ale keď už tak filozofuješ, pousmej sa aj nad svojím Abramsom s húfnicou 105 mm. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 643: A taky tam nebyla žádná Malta?"nemluvě už o tom, že letadla nutná k jejich podpoře byla stahována z Francie a Norska," |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 635:
"Tvoja zmienka o nejakej chronológii afrického ťaženia nemá význam."
ja_62 napsal v č. 637:
"Pro tebe zřejmě ne. Obecně zajimavé je podívat se i na Balkán, Atlantik a východní frontu, co se v jakých dobách dělo tam, a jak důležité mohlo být pro celkovou strategii Německa(i z hlediska zásobování) Středomoří, a co asi bylo důležitější. "
ja_62 napsal v č. 637:
"V situaci kdy měli většinou problém posílat i tenounký proud zásob, stáhnout celý Afrikakorps/Panzerarmee Afrika? Kdy konkrétně? Najednou nebo postupně? Letecky, lodí, plaváním?" 
HARM napsal v č. 640:
"Tak napr. 11. 11. 1942 sa začali do Bizerty prepravovať nemecké posilové jednotky vrátane 9000 Talianov. 16. novembra započal i presun nemeckých jednotiek z Francúzska. "
HARM napsal v č. 640: Vzhledem k tomu, jak byly tyto jednotky v následujícím období hojně a pravidelně posilovány a zásobovány (a problém je mj. v tom, že musíš buď být schopen vytvořit dostatečné reservy nebo zaručit pravidelnost v dodávce zásob), nemluvě už o tom, že letadla nutná k jejich podpoře byla stahována z Francie a Norska, když odhlédneme i od toho, jak dramaticky klesá v prosinci 1942 a lednu 1943 tonáž potopená ponorkami v Atlantiku (ono také v té době dochází k prolomení šifry Triton, a počasí nebylo nejlepší, ale na druhé straně Spojenci přitom měli větší díl eskort nasazen ke krytí konvojů pro operaci "Torch", nikoli u konvojů USA-Británie), tedy když odhlédneme od všech těchto faktorů (které vylučují nějakou trvale silnější angažovanost Německa ve Středomoří), tak mi laskavě vysvětli: Na které egyptské pláži měla být Panzerarmee Afrika v tom listopadu 1942 naložena?"Ale vzhľadom na Rommelovu situáciu sa Nemci mali pokúsiť o evakuáciu - a išlo by to. "
HARM napsal v č. 640: Nevím co má to co jsem napsal společného s některými překlady, ale časem, až vyspěješ natolik, kdy bude společensky únosné bys řídil motorové vozidlo, pochopíš u první čerpací stanice, že slovem nafta je míněna nafta, slovem benzín benzín, a budeš-li žádat obsluhu o stojan s ropou, brzy zase o řidičák přijdeš. "Slovo nafta v českých prekladoch kníh o WW II. znamená ropu, teda pohonné hmoty všeobecne" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.