Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 886:
". On má jednoznačně řešeno, že se podaří vytvořit koridor a žádný jiný výsledek nepředpokládá. Žádné jiné východisko v sobě nemá. Jestli ano, tak jaké? Jestli se nepodaří vytvořit koridor, co říká plán M-G, že tedy bude dál?"
Dzin napsala v č. 886: Takže to jak spojenečtí výsadkáři nakonec skončili je patrně čirá náhoda, neovlivněná plánem operace market-Garden, který počítal pouze s vítězstvím?
"ale to je nesmysl, protože toto v plánu není."
Dzin napsala v č. 886: To je dejme tomu druhá možnost úspěchu, ale nějak to nevylučuje i ty horší možnosti.
"V něm je, že když se to výsadkovým jednotkám nepovede, přijedou pozemní a společně dosáhnou cíle a plán bude naplněn a skončí úspěchem. "
Dzin napsala v č. 886: Takže to jak operace Market-Garden skončila je čirá náhoda, na plánování nezávislá, a alternativou pro případ neúspěchu byl pro všechny osud britské 1. vzdušně výsadkové divise?
" Případný neúspěch se v něm neřeší a vždy je dosaženo úspěchu. "
Dzin napsala v č. 886:
"Takže opět, znáš nebo neznáš nějaký takoví plán? "
ja_62 napsal v č. 863: Takoví asi ne, ale kupodivu většina plánů nějak se důsledky případného neúspěch snaží eliminovat, už jen tím, že se snaží dosáhnout pouze možného, ovšem až na německé pokusy z konce války typu Rommelovy obrany Francie nebo "Wacht am Rhein", případně japonský plán Shō. "Ale patrně budeš dál dělat(?) hloupého a tvrdit, že nechápeš." |
|
|
|
|
ja_62: (883) Neexistuje jediný plán, který by s sobě obsahoval "plánování na dosažení možného a rozumného výsledku v případě neúspěchu". A poku ano, tak mi nějaký jmenuj. Zatím jsi tak neučinil. Pouze jsi poukazoval na M-G, ale ten to není. On má jednoznačně řešeno, že se podaří vytvořit koridor a žádný jiný výsledek nepředpokládá. Žádné jiné východisko v sobě nemá. Jestli ano, tak jaké? Jestli se nepodaří vytvořit koridor, co říká plán M-G, že tedy bude dál? Stále opakuješ "zahrnuje v sobě východisko pro případ neúspěchu, jímž bylo posílení vysazených jednotek pozemními silami, a tím jejich záchrana před zničením" ale to je nesmysl, protože toto v plánu není. V něm je, že když se to výsadkovým jednotkám nepovede, přijedou pozemní a společně dosáhnou cíle a plán bude naplněn a skončí úspěchem. Případný neúspěch se v něm neřeší a vždy je dosaženo úspěchu. Takže opět, znáš nebo neznáš nějaký takoví plán? Já tě právě chápu moc dobře a proto ti stále dokolečka opakuji, že se mýlíš. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 880:
"Rommel (a ostatní) byli přesvědčeni, že mají dost zásob a sil (kromě Kesserlinga a Readera, ti sice věřili, že mají dost sil, ale dostatek zásob podmiňovali dobytím Malty) a to na základě toho, co věděli o situaci a síle protivníka. Rommel podle mého svým agresivním postupem jednal lépe, než pokud by zvolil čistě defenzivní vedení války. To mu samozřejmě nedávalo jistotu vítězství, ale můžeme říci, že díky tomu mohl jednoznačně dělat Britům resp. Spojencům více problémů a prodlužovat tak boje zde."
ja_62 napsal v č. 871: On by kupodivu ty stejné problémy dělal na hranicích Egypta, navíc by to nebylo tak náročné na jeho vlastní zásoby, a hlavně, podařilo se ti s jistou obratností téměř zamluvit původní téma diskuse, totiž Rommelovy schopnosti jako stratéga, které ho vedly k naprostému přecenění výhody již mu skýtala taktika, aniž by byl schopen pochopit celkovou situaci, která byla taková, že jeho postup nemohl uspět, což si mohl pamatovat nejpozději od dob operace Crusader (když už tedy neměl příslušné vzdělání, které by mu umožnilo toto pochopit), za situace kdy byl poměr sil takový, že mu jeho taktická převaha nedokázala zajistit vítězství proti britské převaze materiální; a prosazoval další postup na Egypt. "A následně jsme opět u otázky, kde jsme byli na začátku, totiž zda velitel s nezajištěným zásobováním, početně značně slabší než protivník, doopravdy jedná moudře když navrhuje ofensivu.  "
|
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 873:
"A věděl i o 300 Shermanech který Roosevelt poslal do Egypta a kterejma byl nakonec Rommel u El Alameinu zastavenej?"
Tom napsal v č. 874:
"A nenapadlo Rommela, že celá Severní Amerika a celá Británie vyrábí na plné pecky a že asi nevyrábí toustovače? A že asi tyhle zbraně Spojenci dopraví tam, kde se bojuje?"
Moby napsal v č. 876: Takže zřejmě šlo o 300 ledniček a vysavačů obzvláště obávané značky Sherman. "1942, no to byly spíš ledničky a vysavače.  "
Jinak by mě značně zajímalo, odkud je tato věta, zajímavá zejména svou rafinovaně neurčitou formulací, opsána,
Moby napsal v č. 873: jelikož ji lze považovat za zcela pravdivou, na druhou stranu detailista by asi dodal, že ho pak i "obrátily směrem na Tunisko", jelikož dodávka 300 Shermanů byla sice Rooseveltem slíbena bezprostředně po pádu Tobrúku, a první se vydaly cestu do deseti dnů (a tady by opět nastoupila chronológia, třeba zjistit si kdy začíná Rommelův postup na Egypt a kdy je svedena první bitva u El Alameinu může být značně zajímavé), nicméně dodávka byla dokončena až začátkem září, a ještě ani u Alam Halfy se s nimi nedá počítat, jelikož dílem nebyly na místě, dílem byly Montgomerym šetřeny pro jeho ofensivu. Takže ano, v druhé bitvě u El Alameinu Rommela definitivně zastavily, a obrátily na ústup. Zda konkrétně o nich věděl je těžko říci, nicméně nebylo mu tajno, že se americké dodávky zbraní připravují.
"i o 300 Shermanech který Roosevelt poslal do Egypta a kterejma byl nakonec Rommel u El Alameinu zastavenej?" Jinak taková poznámka, někdy se lze setkat s označením Alam Halfy za druhou bitvu u El Alameinu, a druhý El Alamein se tudíž stává třetím, což pak vede ke zcela zmateným poznámkám, že Montgomery využil při druhé bitvě u El Alameinu Auchinleckův plán, což je pravdivé potud, že u Alam Halfy se bránil na stejném hřebenu jaký zamýšlel pro obranu využít Auchinleck (proti útoku o kterém věděli z ULTRA), ale nikoli dle dosud oblíbeného taktického schématu 8. armády tj. pěchotní boxy + obrněné brigády mezi nimi, který i při prvním El Alameinu uspěl hlavně díky nahuštění jednotek na sebe, a vyčerpání sil Němců, jelikož britská schopnost mobilních bojů nebyla ještě do srpna 1942 nijak veliká a tato taktika by poskytovala výhodu Rommelovi. A s "třetím" El Alameinem má Auchinleck už společné jen to, že po vyčerpání protivníka zamýšlel ofensivu, patrně nelze mluvit o konkrétnějších plánech, které by Montgomery převzal. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 879:
" Je to přeci naprosto jednoduché, eventualita prohry v plánu neexistuje a ten ji nijak neřeš. Jestli se ti nelíbí most, jak plán řeší, když se nepodaří prolomit frontu? Jak plán řeší, když se nepodaří pozemním jednotkám spojit se vzdušnýma? Jak plán řeší, když jsou vzdušné jednotky u mostu poraženy dříve, než se k nim probojují pozemní jednotky? Nijak. "
Dzin napsala v č. 879: Dzine, tvůj problém je v tom, že mnou tvrzené "plánování na dosažení možného a rozumného výsledku v případě neúspěchu" celkem pochopitelně, vzhledem k prostotě tvé mysli, neustále pojímáš nesmírně simplifikovaně jako buď-anebo, navíc ve výslovné formě. A v tom případě doopravdy najdeš málo plánů dle tvých požadavků výslovně připravujících porážku, pokud nepočítáme plány defensívních bitev, obvykle, na rozdíl od Rommelovy defensivní strategie pro Normandii, navrhující svedení bitvy v terénu ze kterého lze ustoupit, a zahrnující racionální možnosti ústupu, nicméně snad časem sám pochopíš, že plán operace Market-Garden, už tím, že počítá se silami přibližně adekvátními náročnosti úkolů na jednotky, v porovnání s předpokládanými silami nepřátelskými, a za situace kdy se na tento odhad lze celkem spolehnout, zahrnuje v sobě východisko pro případ neúspěchu, jímž bylo posílení vysazených jednotek pozemními silami, a tím jejich záchrana před zničením. Nejde o úspěch, plán není naplněn, ale nekončí katastrofou.
"V něm je, že když se nepodaří výsadkovým silám obsadit a uhájit mosty do příchodu pozemních jednotek, tak příchozí pozemní jednotky je posílí a společně most dobyjí. Možnost, že by se tak nestalo se v plánu vůbec nepřipouští."
ja_62 napsal v č. 863: "Ale patrně budeš dál dělat(?) hloupého a tvrdit, že nechápeš." |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 872: Tak to Rommel nenavrhoval"Macksey píše v Hitlerovích možnostech, že kdyby byly za Omahou a Utahem zakopaný tankový divize a za Swordem taky, jak navrhovla Rommel, skončilo by vylodění pro spojence jako krvavý fiasko." , chtěl je použít jako mobilní lokální zálohy umístěné relativně daleko od pobřeží -resp. zhruba v pásmu deseti kilometrů, alespoň co se jejich mobilních složek týkalo, aby mohly zasáhnout podle potřeby. A třeba 21. panzerdivision na Swordu ani tak nic nezmohla.
Tom napsal v č. 875:
"Takže jsme opět u toho, že NEBYLO dost tankových divizí na to, aby mohly být zakopané všude, kde se Spojenci mohli vylodit "
Algernon napsal v č. 878: No, z toho co se dá zjistit, Rommel navrhoval umístění 12. SS "Hitlerjugend" v prostoru Carentan-St. Lô a divise Panzer Lehr v okolí Bayeux (v době kdy byly OKW umístěny v oblastech Evreux a Chartres/ Le Mans) a to je spolu s tou 21. okolo Caen pro Normandii vše. Otázka je kam by zaútočily a co by dělaly. Panzer Lehr by byla jak na dosah Omahy, tak Gold, a neexistuje jediný důvod předpokládat, že by zaútočila zrovna proti Omaze (což ale říkám s výhodou zpětného pohledu, když vím, že z Omahy 352. divise nejprve ohlásila, že "nepřátelský útok selhal, na okraji vody hořící trosky" a 716. divise, resp. co z ní zbývalo, se soustředila na Juno, Gold a Sword). Na druhou stranu právě tyto dvě divise přišly v realitě jako první posily 21. panzerdivision na britský úsek (Panzer Lehr v D+2, 12.SS už částečně (Meyerova skupina) večer 6.6., zbytek do D+2) v případě aplikace Rommelova plánu by tam být nemohly, a vůbec přísun posil by probíhal podstatně odlišně. A v den D by nemohly nadělat tolik škod, aby zabránily vylodění, uvážíme-li sílu spojeneckého námořnictva a letectva. "Kladu si je otáku, kolik těch tankových divizí ve Francii bylo k dispozici… A, mimochodem, i pokud by „Rommel měl volnou ruku“, byly by v Normandii — a to v oblasti budoucích pláží Sword, Juno, Gold, Omaha a Utah? A nebo by byly celkem „pravidelně rozptýleny“ podél podstatné části Atlantického valu? :o)" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 874:
"A nenapadlo Rommela, že celá Severní Amerika a celá Británie vyrábí na plné pecky a že asi nevyrábí toustovače? A že asi tyhle zbraně Spojenci dopraví tam, kde se bojuje?"
Moby napsal v č. 876:
"1942, no to byly spíš ledničky a vysavače."
Algernon napsal v č. 877: Nenaráží v tomto Moby na Göringovo tvrzení, ve kterém se zrcadlí přesvědčení Němců, že USA do války nebudou schopny výrazněji ještě dost dlouho zasáhnout?"o ale patrně mluvíš o situaci (stále ještě) v Německu, nikoli o Británii, ba dokonce — v r. 1942 — již ani o USA… (Pravda, produkce jak v Británii tak v USA kulminovala kolem 3. čtvrtletí 1944, ovšem ani produkce za rok 1942 nebyla zrovna zanedbatelná.) " Přičemž německý despekt k Američanům vznikl u Němců asi jednak z jejich přezíravosti obecně (my jsme nejlepší a nikdo není lepší než my protože my jsme my) a jednak z toho, že si zrovna nemysleli, že se budou v brzké době angažovat v Evropě, když svádějí tvrdé boje v Pacifiku (případně by se tam ještě mohla zrcadlit zkušenost z WW1). Na tohle mám dotaz, nevíte, jestli byla Němcům známa doktrína "Německo první"? Případně pokud ano, jak se k ní stavěli?
Moby napsal v č. 872: To je ovšem typický Macksay. Ano pokud by tam byly, potom by nejspíše Spojenci měli pěkné horko, otázka ale je, jak bylo reálné, že by tam byly (což je právě ona typičnost, Macksey dá předpoklad, přičemž už vůbec neřeší, jestli mohl nastat). Přesun (tankových, ale nejen jich) jednotek do Normandie byl výsledkem Hitlerova rozhodnutí. Rommel v tomto výrazně nevybočil z představy německých generálů předpokládal vylodění západně od Pas de Calais. Tedy jak píše Algernon v (878). "Macksey píše v Hitlerovích možnostech, že kdyby byly za Omahou a Utahem zakopaný tankový divize a za Swordem taky, jak navrhovla Rommel, skončilo by vylodění pro spojence jako krvavý fiasko." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 871: Rommel (a ostatní) byli přesvědčeni, že mají dost zásob a sil (kromě Kesserlinga a Readera, ti sice věřili, že mají dost sil, ale dostatek zásob podmiňovali dobytím Malty) a to na základě toho, co věděli o situaci a síle protivníka."A následně jsme opět u otázky, kde jsme byli na začátku, totiž zda velitel s nezajištěným zásobováním, početně značně slabší než protivník, doopravdy jedná moudře když navrhuje ofensivu." Rommel podle mého svým agresivním postupem jednal lépe, než pokud by zvolil čistě defenzivní vedení války. To mu samozřejmě nedávalo jistotu vítězství, ale můžeme říci, že díky tomu mohl jednoznačně dělat Britům resp. Spojencům více problémů a prodlužovat tak boje zde. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 870: Kde a jak? Nikde to není. Plán počítá s kombinovanou operací (vzdušně výsadková a pozemní), která zajistí koridor s třemi hlavními mosty. Je rozpracován tak, že vzdušný výsadek obsadí mosty a udrží je do příchodu pozemních jednotek, tam kde se mu to nepodaří, podpoří ho pozemní jednotky. Kde v něm je, jak postupovat dál, když selže? Tedy třeba, když se nepodaří odsadit a udržet jeden most (řekněme čistě pro příklad ten Arnhemský)? To tam přeci nikde není. Nebo mi to přesně napiš. Nepodařilo se obsadit a udržet Arnhemský most. Koridor není utvořen. Co řiká plán, že dělat nyní? Je to snadné, neřiká nic, protože s touto eventualitou nepočítá. Neúspěch plánu není, že se ti povede obsadit most později neúspěch je, že se ti ho nepovede obsadit vůbec. Je to přeci naprosto jednoduché, eventualita prohry v plánu neexistuje a ten ji nijak neřeš. Jestli se ti nelíbí most, jak plán řeší, když se nepodaří prolomit frontu? Jak plán řeší, když se nepodaří pozemním jednotkám spojit se vzdušnýma? Jak plán řeší, když jsou vzdušné jednotky u mostu poraženy dříve, než se k nim probojují pozemní jednotky? Nijak."Kupodivu to v sobě nějak zabudováno má." Podobně je to s
ja_62 napsal v č. 870: "případě, že plán neuspěje na sto procent, stejně přijdou ony pozemní jednotky a jejich přítomnost alespoň zachrání ty výsadkové síly před zničením" což se v plánu se nevyskytuje. V něm je, že když se nepodaří výsadkovým silám obsadit a uhájit mosty do příchodu pozemních jednotek, tak příchozí pozemní jednotky je posílí a společně most dobyjí. Možnost, že by se tak nestalo se v plánu vůbec nepřipouští. Proto tedy, mohl by jsi uvést nějaký plán z té většiny, který v sobě možnost prohry má a řeší ji? Spíše ale podle mého takoví plán neznáš a jen jsi to špatně pochopil, či lépe špatně formuloval. Protože nic takového žádný plán nikdy neřeší a důvod je poměrně prostý a to, že se dá těžko předpokládat na čem plán selže (pokud vůbec), protože obtíže z jeho plněním, které mi jsou známi a na kterých by mohl ztroskotat, zakoncipuji do plánu a tím je vyloučím a dám předpoklad, že pokud se budu držet plánu, tak nenastanou. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 874: 1942, no to byly spíš ledničky a vysavače."celá Severní Amerika a celá Británie vyrábí na plné pecky a že asi nevyrábí toustovače? " |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 873: A nenapadlo Rommela, že celá Severní Amerika a celá Británie vyrábí na plné pecky a že asi nevyrábí toustovače? A že asi tyhle zbraně Spojenci dopraví tam, kde se bojuje? "A věděl i o 300 Shermanech který Roosevelt poslal do Egypta a kterejma byl nakonec Rommel u El Alameinu zastavenej?" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 858: A věděl i o 300 Shermanech který Roosevelt poslal do Egypta a kterejma byl nakonec Rommel u El Alameinu zastavenej? "jednotka hauptmanna Seebohma poskytovala Rommelovi neocenitelné informace o silách Britů, Commonwealthu a Spojenců v poušti, složení jednotek, jakož i většiny jejich záměrů " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 852: Macksey píše v Hitlerovích možnostech, že kdyby byly za Omahou a Utahem zakopaný tankový divize a za Swordem taky, jak navrhovla Rommel, skončilo by vylodění pro spojence jako krvavý fiasko. "Naskýtá se ovšem otázka, co by bylo s ostatními plážemi (Utah, Sword, Juno, Gold), a to i když by byly nějaké německé tanky za Omahou…" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 869: A následně jsme opět u otázky, kde jsme byli na začátku, totiž zda velitel s nezajištěným zásobováním, početně značně slabší než protivník, doopravdy jedná moudře když navrhuje ofensivu."Ano a na základě těchto znalostí byl udělán plán, pomocí kterého měl dosáhnout stanovených cílů. Následně se ukázalo, že předpoklady plánu nevyšly a Němci prohráli." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 868:
" Už neřiká, co dělat, když se to nepovede, nepočítá tedy s neúspěchem jako s alernativou a nijak ji neřeší. On předpokládá jen úspěch, mosty budou obsazeny, koridor bude vytvořen a uvádí jak toho bude dosaženo. "
ja_62 napsal v č. 866: Kupodivu to v sobě nějak zabudováno má.
"případě, že plán neuspěje na sto procent, stejně přijdou ony pozemní jednotky a jejich přítomnost alespoň zachrání ty výsadkové síly před zničením, ačkoli strategicky nepůjde o zamýšlený úspěch. To je při zohlednění všech podmínek akce v zásadě nejhorší možná varianta, horší výsledek byl značně nepravděpodobný. Dílčí katastrofa nastala pouze v případě oné britské 1. vzdušně výsadkové divise, kam pozemní jednotky nedošly včas, a nebyla zachráněna celá."
Dzin napsala v č. 868: Vypadá to, že i odpověď zůstane stejná"ja_62: (866) Otázka zůstává stále stejná. " .
ja_62 napsal v č. 863: "Ale patrně budeš dál dělat(?) hloupého a tvrdit, že nechápeš." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 867: Ano a na základě těchto znalostí byl udělán plán, pomocí kterého měl dosáhnout stanovených cílů. Následně se ukázalo, že předpoklady plánu nevyšly a Němci prohráli. "Nejde o problém jasnovidectví, jde o to, že měl určité (a přesné) informace o svých silách, nepřátelských silách a stavu svých zásob (což je minimum), jakož i prognosu dalšího vývoje zásobování ze strany Kesselringa, který varuje před obnovením britských útoků na konvoje OSY, nebude-li vyřazena Malta; a stejně prosazoval další postup do Egypta, na úkor operace Hercules." |
|
|
|
|
|
ja_62: (866) Otázka zůstává stále stejná. Market-Garden to jednoznačně není. On klade za cíl obsazení mostů, vybudování koridoru a následné tažení jím do Německa. Nidke neřeší co dělat, když se mu to nepodaří, když tedy se mosty neobsadí a koridor nevybuduje. Tedy plán stanoví, že se obsadí mosty, buď výsadkem, nebo pozemním úderem. Už neřiká, co dělat, když se to nepovede, nepočítá tedy s neúspěchem jako s alernativou a nijak ji neřeší. On předpokládá jen úspěch, mosty budou obsazeny, koridor bude vytvořen a uvádí jak toho bude dosaženo. Takže opět, mohl by jsi z těch plánů co znáš, které stanoví co dělat v případě neúspěchu? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 865: Nejde o problém jasnovidectví, jde o to, že měl určité (a přesné) informace o svých silách, nepřátelských silách a stavu svých zásob (což je minimum), jakož i prognosu dalšího vývoje zásobování ze strany Kesselringa, který varuje před obnovením britských útoků na konvoje OSY, nebude-li vyřazena Malta; a stejně prosazoval další postup do Egypta, na úkor operace Hercules. "ja_62: (962) Nepodsouvám mu neznalost Britů, podsouvám mu, že nebyl jasnovidec, aby věděl vše, co bude následovat. že nemohl předpokládat, že nepřítel bude nad jeho síly. " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 863:
"plán poskytuje nějaké slušné východisko v případě neúspěchu, protože už během tvorby návrhů je celkově dimensován tak, aby jednotky v něm zúčastněné plnily pouze úkoly na které mohou stačit a v případě neúspěchu z něj nevyšly zcela katastrofálně - a tento aspekt Market-Garden tudíž celkem vyšel, kromě katastrofy britské 1. vzdušně výsadkové. Z hlediska strategického skončila operace neúspěchem, a plocha držená Spojenci neměla žádný význam, ale neskončila destrukcí většiny zúčastněných jednotek a všeobecným úprkem, nebo odříznutím těch vysazených jednotek a jejich kapitulací."
Dzin napsala v č. 865: Takhle, výsadkové jednotky jsou vysazeny v dosahu pozemních sil XXX. sboru, který přijde (a to je přinejmenším v jeho možnostech) a v případě že plán zcela vyjde, Spojenci se zmocní mostů přes Rýn což umožní rychlý postup do nitra Německa. V případě, že plán neuspěje na sto procent, stejně přijdou ony pozemní jednotky a jejich přítomnost alespoň zachrání ty výsadkové síly před zničením, ačkoli strategicky nepůjde o zamýšlený úspěch. To je při zohlednění všech podmínek akce v zásadě nejhorší možná varianta, horší výsledek byl značně nepravděpodobný. Dílčí katastrofa nastala pouze v případě oné britské 1. vzdušně výsadkové divise, kam pozemní jednotky nedošly včas, a nebyla zachráněna celá."(963) Nechci po tobě nic složitého. Stačí, když vezmeš jeden z těch plánů co znáš, které v sobě mají koncipováno co dělat, když nevyjdou a napíšeš ho. Je to opravdu tak prosté. Psal jsi, že většina plánů toto má. Tak prostě vyber jeden a napiš ho." Plán jako celek se navíc týká pouze části sil na frontě.
ja_62 napsal v č. 863: "Ale patrně budeš dál dělat(?) hloupého a tvrdit, že nechápeš." |
|
|
|
|
|
ja_62: (962) Nepodsouvám mu neznalost Britů, podsouvám mu, že nebyl jasnovidec, aby věděl vše, co bude následovat. že nemohl předpokládat, že nepřítel bude nad jeho síly. (963) Nechci po tobě nic složitého. Stačí, když vezmeš jeden z těch plánů co znáš, které v sobě mají koncipováno co dělat, když nevyjdou a napíšeš ho. Je to opravdu tak prosté. Psal jsi, že většina plánů toto má. Tak prostě vyber jeden a napiš ho. (864) Proto by jsi konečně měl úvést, který jiný plán v sobě má tuto alternativu. Zatím ať hledám, jak hledám, nikde jsi nic takového nenapsal. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.