Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Algernon: (938) Zkušenosti s obojživelnými operacemi měli, ohledně M-G měli zkušenosti jak z výsadkovými operacemi, tak s boji proti Němcům. A také na jejich základě předpoklad dle plánu byl, že bude vše stačit. Situace se ale nakonec vyvynula jinak. Rommel také předpokládal, že ikdyž Britové budou jeho linie narušovat, nebude to nijak vážné, aby to mohlo ovlivnit jeho tažení. Situace se ale nakonec vyvynula jinak. Netvrdím, že by to nebyla Rommelova chyba, byla také nepochybně vážnější, ale není možné ho kompletně zavrhnout jako velitele jen na jejím základě. Obvzláště, když se z ní dokázal poučit. |
|
|
|
|
|
ja_62: (935) Ovšem podle mého Johny mluví o posilách pro Rommela, na které spoléhal a ne o zásobování. Když si ale nakousl ty tanky, neposlal by jsi mi přehled ztrát výzbroje v konvojích do Afriky? Já ho bohužel nemám. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 934: Tedy znova. Síly které mohou být určené k vylodění jsou vázány na velikost předmostí na kterém se vyloďují. Čím menší bude, tím menší je možnost nasazení sil. Tím se zmenšuje prostor, kam je možno vylodit materiál a zásoby a tím se omezuje jak možnost soustředění tak i následná mobilita. Výsadek není nijak chráněn, zatímco obránce může těžit s opevněných postavení. Dokud se nepodaří vybudovat dostatečné předmostí, není možno výsadek posílit nad určitou mez. Výsadek má omezenou operační mobilitu a pokud neuspěje, není možno s ním provést nic jiného, než ho definitivně stáhnout, po vylodění ho nelze přesměrovat na jiný úseku a tak případně podpořit zdejší úspěch.
"Tak to by mne zajímalo, proč, kromě tvrzení, že je to teoreticky nejlepší, protože je nepřítel nejzranitelnější, a následně, kdyby buď měl víc sil, nebo věděl kde k vylodění dojde, mohl by uspět."
ja_62 napsal v č. 934: To že nemůže nastat totální porážka nijak nesnižuje to o čem se bavíme. Spojenci prostě měli zásadní logistické problémy, které vedly ke krizi zásobování a se kterými v době plánování nepočítali. Čili není pravda, že Spojenci neprováděli operace, které neměli dostatečně připravenou logistiku."Tak to je zvláštní-že by Spojenci nějak netušili, že Němci mají takové možnosti jaké měli, a že nic horšího než stabilisace fronty patrně nastat nemůže?"
ja_62 napsal v č. 934: A kdyby šlo u Rommela vše podle plánu, logistické problémy by u něj také nenastaly. "Kupodivu je tu drobná odchylka, kdyby vše šlo podle plánu, doopravdy by logistické problémy nenastaly, protože plány nepočítaly s tak rychlým postupem (tj.takovým prodloužením zásobovacích linií v daném čase)" |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 933:
"Potom ho ale považuješ za lempla neprávem. Problémy Němců nebyly v dopravě posil, ale v dopravě zásob. Posily do Afriky proudily nijak významněji narušovány. "
ja_62 napsal v č. 930:
" nejde mi o to, že bych ho považoval za jediného odpovědného za tento postup, nýbrž na jeho podpoře tomuto plánu, bez předběžného dobytí Malty, dokazuji jeho nepochopení strategického poměru sil ve Středomoří, a závislosti jeho postupu na zásobování přes něj. "
ja_62 napsal v č. 930: Dzine, když vytrhneš nějakou část z kontextu, možná. Docela mne překvapuje, když tu delší dobu zdůrazňuji, že problém DAK byl v zásobování, jsi schopen můj postoj překrucovat, jako bych vytýkal nedostatky zejména v přepravě mužstva."A proto ho považuji za strategického lempla, neboť to nezáleželo na posilách od Vůdce, ale na možnosti dopravit je do Afriky - v roce 1942 ještě bylo kde je získat, problém byl neustále s dopravou. A o možnostech dopravy představu měl. "  Jinak snad je z mého příspěvku 930 jasné, že považuji Rommela za lempla, z důvodů jeho nepochopení problémů přepravy přes Středozemní moře obecně, a termín "posily" v Johnyho 927 jsem si možná vyložil trochu šířeji, i jako "posilování zásobami", nikoli pouze vojsky. A třeba tanky jsou celkem významnou součástí posil v materiálním smyslu. Jinak přeprava posil byla umožněna hlavně na úkor zásob, protože úspěšnost v přepravě posil byla vykoupena menším počtem eskort které "zbyly" pro transporty techniky a materiálu, nehledě k tomu, že doplňky mužstva bylo možno snadněji transportovat na válečných lodích, v případě dopravy jiných "komodit" byly hůře využitelné. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 932: Tak to by mne zajímalo, proč, kromě tvrzení, že je to teoreticky nejlepší, protože je nepřítel nejzranitelnější, a následně, kdyby buď měl víc sil, nebo věděl kde k vylodění dojde, mohl by uspět.
". Proč už bylo vysvětleno dříve."
Dzin napsala v č. 932: Tak to je zvláštní-že by Spojenci nějak netušili, že Němci mají takové možnosti jaké měli, a že nic horšího než stabilisace fronty patrně nastat nemůže?
"Z tohoto pohledu je třeba nedostatečně zajištěna od počátku i Spojenecké tažení Francií, které se později ocitlo jednoznačně v zásobovací krizi a jedině díky vzájemnému poměru sil nemohli Němci toho využít jinak, než ke stabilizaci fronty. "
Dzin napsala v č. 932: Kupodivu je tu drobná odchylka, kdyby vše šlo podle plánu, doopravdy by logistické problémy nenastaly, protože plány nepočítaly s tak rychlým postupem (tj.takovým prodloužením zásobovacích linií v daném čase), a víceméně až v průběhu operace bylo nutné postup přizpůsobit německému ústupu, resp. využít, i za dané zásobovací situace, možnosti postoupit co nejdále to bylo možné, aniž by to ohrozilo spojenecký postup jako takový (k čemuž by nemohlo dojít, kdyby byli Němci schopní jakékoliv protiofensivy). "Je tedy evidentní, že svůj plán Spojenci nepřizpůsobili těmto problémům a to z prostého důvodu, že je nepředpokládali. Podle plánu logistické problémy nemohly nastat a pokud by vše šlo podle něho, tak by také nenastaly." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 930: Potom ho ale považuješ za lempla neprávem. Problémy Němců nebyly v dopravě posil, ale v dopravě zásob. Posily do Afriky proudily nijak významněji narušovány."A proto ho považuji za strategického lempla, neboť to nezáleželo na posilách od Vůdce, ale na možnosti dopravit je do Afriky - v roce 1942 ještě bylo kde je získat, problém byl neustále s dopravou. A o možnostech dopravy představu měl." Pokud to vezmeme globálně podle počtů vojáků, potom v roce 1941 vyplulo 65 644 vojáků a doplulo 59 559 a v roce 1942 4012 a 3117. Celkem tedy vyplulo 69 656 a doplulo 62 676 vojáků, což jsou ztráty 6 980 vojáků. Italská vojska byla zásobována podobně, v roce 1940 29 299 a 29 249, 1941 91 577 a 83 548 a v roce 1942 18 870 a 16 743 dohromady tedy vyplulo 139 746 a doplulo 129 540 vojáků, což jsou ztráty 10 206 vojáků. Celkem tedy Osa v letech 1940 - 1942 vypravila 209 402 vojáků a na místo určení dorazilo 192 216 vojáků, což jsou ztráty 17 186 vojáků. Nejsou do toho zahrnuty síly přepravované letecky. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 923: I se silami, jaké měl je to nejlepší možnost. Proč už bylo vysvětleno dříve.
"Jelikož měl k disposici takové síly jaké měl, byla to absolutní pitomost - lineární obrana pláží nemohla uspět, a logickým pokračováním plánu byl pouze ústup, za podmínek neobyčejně nevýhodných."
ja_62 napsal v č. 921: A právě jím navrhované řešení je z hlediska obojživelných operací nejlepší. Proč už bylo vysvětleno dříve.
"Tak dostal se na roveň, nebo nikdo jiný nedokázal tak přesně odhadnout možnosti Spojenců? A nejde ani tak o odhad možností(a například rozhodně nebyl jediný, kdo tvrdil, že Spojenci nemusí nutně usilovat o "přístav za každou cenu"), jde spíše o to, co navrhuje proti nim - a jeho řešení spočívá v mělké lineární obraně, bez dostupných strategických záloh."
ja_62 napsal v č. 924: S8m správně píšeš, že nezáleží na tom jen mít zásoby, ale i na jejich přepravě. Z tohoto pohledu je třeba nedostatečně zajištěna od počátku i Spojenecké tažení Francií, které se později ocitlo jednoznačně v zásobovací krizi a jedině díky vzájemnému poměru sil nemohli Němci toho využít jinak, než ke stabilizaci fronty."Původní tvrzení bylo, že na britské straně se nikdy neobjevil žádný velitel, který by plánoval operaci nedostatečně materiálně zabezpečenou od samého počátku." Západní Spojenci naplánovali operace tak, že nemělo dojít k nějakým logistickým problémům, ale při jejich realizaci nakonec došlo. Je tedy evidentní, že svůj plán Spojenci nepřizpůsobili těmto problémům a to z prostého důvodu, že je nepředpokládali. Podle plánu logistické problémy nemohly nastat a pokud by vše šlo podle něho, tak by také nenastaly. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 927: Jen poznámka k předchozímu, v době zahájení ofensivy v květnu 1942 už byl Rommel generaloberst a velitel (oberbefehlshaber) Panzerarmee Afrika, de facto tak i velitelem všech pozemních bojových sil OSY v Severní Africe, Basticovy pravomoce se omezovaly na týlové složky v Libyi, původnímu Deutsches Afrika Korps veleli v tomto období postupně Ludwig Crüwell a Walther Nehring. Rommelova odpovědnost byla i formálně (nemluvě o tom, že i dokud velel pouze sboru nebo Panzergruppe Afrika, stejně se rozkazy moc nenechal omezovat) o něco vyšší, než pouze vykonavatele rozkazů, zodpovědného pouze za jejich taktické provedení. " nutno si uvědomit, že byl sice velitel AK a zodpovídal za taktické provedení ale na celková strategická rozhodnutí byl malým pánem." |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 927:
" Je nutno si uvědomit, že byl sice velitel AK a zodpovídal za taktické provedení ale na celková strategická rozhodnutí byl malým pánem. Takže sice mohl něco sem tam navrhovat a nebo se mírně odvázat ale rozhodovalo se to v Berlíně."
Dzin napsala v č. 664:
"Prosím tě, kdo podle tebe tedy navrhl a schválil operaci Theseus? Jediné co Rommel dělal je, že jako její velitel požadoval její prioritu před Herculesem."
ja_62 napsal v č. 668:
"Kupodivu Rommel rozkazy k útoku na Egypt pouze neustále vyžadoval, poukazoval na zbytečnost Herculesu a tvrdil, že dobytí Egypta je možné i bez něj; ale rozhodně nešlo o žádnou akci proti jeho vůli nebo názoru."
Dzin napsala v č. 672: V praxi to vypadalo tak, že proti dobytí Malty byl Rommel a Hitler, pro Raeder, Kesselring, Mussolini&Commando supremo, navíc i Ettore Bastico*), Rommelův formální nadřízený v Libyi. Rommel neustále prosazoval postup do Egypta (přesvědčoval o tom Hitlera a Mussoliniho, jako rozhodující činitele OSY, jimž se ti ostatní nakonec museli podřídit), a nejde mi o to, že bych ho považoval za jediného odpovědného za tento postup, nýbrž na jeho podpoře tomuto plánu, bez předběžného dobytí Malty, dokazuji jeho nepochopení strategického poměru sil ve Středomoří, a závislosti jeho postupu na zásobování přes něj.
"Ohledně Herculesu existovaly zde pochyby o jeho proveditelnosti a jediný jeho zastánce zůstal prakticky na nejvyšší úrovni Raeder. Pro horoval také předpokládaný vrchní velitel celé operace Kesserling, zatímco Rommel logicky požadoval Thesea. Konečné rozhodnutí nakonec padá jen a pouze na vrchní velení Němců a Italů."
Johny napsal v č. 927: Jenomže už během operace Crusader Rommel pochopil, že jeho taktická převaha není zase taková, aby vyrovnala materiální převahu britskou, v případě, že boje nabydou vleklého charakteru. Což byla vzhledem k silám, které mu po dobytí Tobrúku zbývaly v bojechopném stavu, nejpravděpodobnější možnost.
"Druhá věc byla, že němci z počátku většinou vyhrávali i proti silnějšímu nepříteli a předpokládali, že Britové Afriku vzdají."
Johny napsal v č. 927: Jelikož dešifrovali zprávy amerického vyslance v Káhiře, věděli o tom, že se připravují další americké dodávky na Střední východ, což zrovna na vzdání nevypadalo.
"a předpokládali, že Britové Afriku vzdají"
Johny napsal v č. 927: A proto ho považuji za strategického lempla, neboť to nezáleželo na posilách od Vůdce, ale na možnosti dopravit je do Afriky - v roce 1942 ještě bylo kde je získat, problém byl neustále s dopravou. A o možnostech dopravy představu měl.
"Navíc Rommel určitě neměl celkový rozhled o možnostech říše a naivně doufal, že jakmile ukáže úspěch, vůdce mu pošle posily pro další tažení směr střední východ."
Johny napsal v č. 927: Co se týče Afriky, tam se o to dost zasloužil i Rommel, který své žádosti o posily doprovázel líčením slibných možností postupu, takže část těch nadějí v Hitlerovi sám vzbudil.
"Takže jeho slabina bezesporu byla jakási naivita či nedostatek vlastního úsudku který mu nezabránil skočit na špek manipulátorovi jako byl Hitler."
Johny napsal v č. 927: Tak v tom se úplně shodneme.
"Právě schopnost rozpoznat manipulátora byť i tak dobrého jako byl führer a zachovat si vlastní rozumový úsudek je prostě ta vlastnost které dělá osobnost. Proto je Rommel pouze vygenerovaný mýtus." *)Tento generale d'armata se také zajímavě vyvíjí, což by ho někomu snad učinilo sympatickým  , při svém jmenování vrchním velitelem OSY v Libyi se uvedl návrhem na postup do Egypta bez zdržování se dobytím Tobrúku, což připadalo jako moc divoké i Rommelovi. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 925: "Kupodivu mi na jeho plánu útoku na Egypt vadí hlavně to, že mohl vyjít pouze nějakou náhodou (a nelze se vymlouvat na to, že nevěděl o silách protivníka, věděl o nich velmi dobře) a tudíž ho mám za špatného velitele, protože navrhoval plán, který realisovat šel," Tady bych mu ale nenasazoval psí hlavu. Je nutno si uvědomit, že byl sice velitel AK a zodpovídal za taktické provedení ale na celková strategická rozhodnutí byl malým pánem. Takže sice mohl něco sem tam navrhovat a nebo se mírně odvázat ale rozhodovalo se to v Berlíně. Druhá věc byla, že němci z počátku většinou vyhrávali i proti silnějšímu nepříteli a předpokládali, že Britové Afriku vzdají. Navíc Rommel určitě neměl celkový rozhled o možnostech říše a naivně doufal, že jakmile ukáže úspěch, vůdce mu pošle posily pro další tažení směr střední východ. Je nutno poznamenat, že Hitlera až nábožně obdivoval a věřil mu každé slovo bez ohledu na rozum (nebyl samozřejmě mezi generalitou sám). Takže jeho slabina bezesporu byla jakási naivita či nedostatek vlastního úsudku který mu nezabránil skočit na špek manipulátorovi jako byl Hitler. Právě schopnost rozpoznat manipulátora byť i tak dobrého jako byl führer a zachovat si vlastní rozumový úsudek je prostě ta vlastnost které dělá osobnost. Proto je Rommel pouze vygenerovaný mýtus. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 916: Nemluvili tam i o onom oblíbeném "krácení přídělů vody pro německé vojáky, aby měl dost pro zajaté Brity"? Mám pocit, že to koluje už od dob Desmonda Younga, a stalo se tak nejspíše právě v tomto jednom případě, na druhou stranu fakt, že indičtí vojáci 3rd (Indian) Motor Brigade zajatí v květnu 1942 Panzerarmee Afrika byli bez vody vyhnáni do pouště a část z nich se dostala do postavení 1ère Division Française libre u Bir Hakeimu v takovém stavu, že vypili i vodu z některých chladičů u aut, je málokdy zmíňován. "třídílný dokument "Mýtus jménem Rommel". Dokument byl celkem dobrý až na to, že trochu ten mýtus přebírá. Sice je asi pravda, že Rommel ve srovnání s jinými veliteli se nedopustil tolika válečných zločinů (kdyby byl Rommel nasazen na východní frontě, patřil by zřejmě mezi mnoho podobných průměrných německých velitelů) ale zas takové neviňátko nebyl." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 915: Kupodivu mi na jeho plánu útoku na Egypt vadí hlavně to, že mohl vyjít pouze nějakou náhodou (a nelze se vymlouvat na to, že nevěděl o silách protivníka, věděl o nich velmi dobře) a tudíž ho mám za špatného velitele, protože navrhoval plán, který realisovat šel, ale víceméně pouze v případě, že protivníka nenapadne klást odpor, a ten případ tak nějak nenastal. Protože pro případ, že protivník bude vážně klást odpor (to pak asi dost překvapilo, že?) neměl k disposici dost zásob, ani možnost jejich dopravy do Afriky. A rozhodně nedisponoval takovou převahou (početní určitě ne, a o své taktické převaze věděl od konce roku 1941, že není dostatečná, aby převážila nad početní převahou protivníka) aby měl naději na rychlou porážku sil 8. armády.
"Hlavní bylo, že na základě toho, že Rommel měl plán, který se mu později nepodařilo realizovat nemůžeme šmahem říci, že je to špatný velitel, protože totéž potkalo dost jiných. "
Dzin napsala v č. 915: Pouze pro zopakování: Poukázal jsem na to, že Britové NIKDY nezačínali operaci v situaci kdy neměli zajištěn dostatek zásob na jejím počátku, resp. vždy přizpůsobovali své plány možnostem zásobování v době tvorby plánů, to že třeba Crusader nakonec selhal bylo způsobeno stažením části sil a většiny zásob na jiná bojiště, která vznikla až poté, co byla operace zahájena.
"Ja_62 poté poukázal na nedostatek v zásobování plánu a poukázal že to se nikdy Britům nestalo."
Dzin napsala v č. 915: Takže patrně i ty bys mohl uznat, že si ony neúspěchy (a předtím risky) mohli spíše dovolit, když ani případný neúspěch neznamenal kolaps na celém bojišti.
"i Britům potažmo Spojencům se stalo, že je postihly logistické problémy a jen díky poměru sil to pro ně nedopadlo nijak vážněji."
Dzin napsala v č. 915: Ty patrně ne." je hlavní rozdíl, ale jen na základě toho potom nemůžeme říci, že kvůli tomu je Rommel horší velitel. " |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 899:
"Ale já nikde nepíši, že M-G dosáhl stejné porážky, jako Afrikacorps."
Dzin napsala v č. 899:
"Já Rommela nijak neomlouvám, ale jestliže ho kritizujeme za jeho odhad, tak by jsme stejně měli posuzovat tedy všechny velitele. A v tomto případě Monty zrovna nepředvedl nijak dobrý odhad. Ale opět to podle mě není důvod ani u jednoho je za tento jeden plán zcela zatracovat."
Dzin napsala v č. 906: Původní tvrzení bylo, že na britské straně se nikdy neobjevil žádný velitel, který by plánoval operaci nedostatečně materiálně zabezpečenou od samého počátku. Což ani tvé původní tvrzení o "Crusaderu", ani tvé současné pokusy za takovou vydávat Market-Garden, nejsou. V průběhu Market-Garden se objevily zásobovací problémy u britské 1.vzdušně výsadkové divise, ale nešlo o celkově chabě logisticky podloženou operaci. Na druhou stranu, v případě Rommelova postupu do Egypta opomíjíš fakt, že zásobovací problémy Afrikakorpsu vznikly prakticky v únoru 1941, Rommel si jich ráčil všimnout v květnu tohoto roku a potom už s nimi musel počítat jako s faktem. V době kdy se situace v zásobování přechodně zlepšila byl upozorněn, že nebude-li Malta dobyta, bude její činnost proti zásobovacím konvojům obnovena, obzvlášť za situace, kdy část letectva původně na ni útočícího bude muset podporovat jeho postup v poušti. Nejde o nějaké tvé "omyly v odhadu" - to lze dejme tomu tvrdit o plánu Market-Garden, protože na základě informací jež byly k disposici před počátkem operace bylo možno odhadovat, že se Němcům nepodaří zásobování významněji rušit, na druhou stranu Rommelův "odhad" je odhad člověka, který by si zapálil cigaretu nad otevřeným sudem benzínu, a "odhadoval" by, že vyvázne bez popálenin. "Ovšem původní tvrzení zde bylo, že na britské straně se nikdy neobjevil žádný velitel, který by naplánoval operaci, která by trpěla nedostatečným zásobováním. " |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 896: Jelikož měl k disposici takové síly jaké měl, byla to absolutní pitomost - lineární obrana pláží nemohla uspět, a logickým pokračováním plánu byl pouze ústup, za podmínek neobyčejně nevýhodných. "To se právě mýlíš. Lineární obrana pobřeží je právě založena na tom, že skvěle odhadl možnosti Spojenců ve strategické rovině. Ale to už jsme ti psali (mám dojem, že to byl tehdy i pbradler), ale bezúspěšně. " |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 897: Dalším dosti zajímavým rysem jeho plánu je ovšem fakt, že při obraně na plážích se mu extrémně prodlužují zásobovací linie (a ponechme stranou, že jedním z Rommelových dalších návrhů bylo stáhnout III.flakkorps do postavení za plážemi, ačkoli ani s ním nevypadalo zásobování německých sil ve Francii nijak zvlášť dobře, během spojencké ofensivy proti vlakové dopravě ve Francii) neboť hlavní německá skladiště byla všude různě, jen ne v Normandii."Práveže to zásobovanie /okrem iného/ si Rommel uvedomoval, keď stavil na lineárnu obranu /kde veliteľ moc nenataktizuje/, keďže podľa neho bol akýkoľvek manéver, resp. pohyb nemožný, prípadne extrémne zraniteľný. Sám Rommel sa pred dňom D vyjadril, že nemecká taktická vyspelosť spojeneckú prevahu nepreváži." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 896: Tak dostal se na roveň, nebo nikdo jiný nedokázal tak přesně odhadnout možnosti Spojenců? A nejde ani tak o odhad možností(a například rozhodně nebyl jediný, kdo tvrdil, že Spojenci nemusí nutně usilovat o "přístav za každou cenu"), jde spíše o to, co navrhuje proti nim - a jeho řešení spočívá v mělké lineární obraně, bez dostupných strategických záloh. "Což podle mého nebyla pravda, protože z jeho rozboru postupů Spojenců v rámci vylodění je zřejmé, že se dostal na roveň německé genrality. Protože když se to vezme kolem a kolem, nikdo jiný nedokázal tak přesně odhadnout možnosti Spojenců. " |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 918: Což opět potvrzuje mé přesvědčení, že páchání válečných zločinů Wehrmachtem za WW2 nespadá do řádů excesů jedinců, ale je jen logickým pokračováním trendu v německých ozbrojených silách. "Šnajdr v knize "Pád Paříže" uvádí konkrétní příklad, že Rommelovi vojáci v roce 1940 minimálně v jednom případě postříleli zajaté koloniální vojáky. Cituje francouzské prameny o tom, že Rommel o této věci věděl, ale nic proti tomu nepodnikl, natož aby své podřízené pohnal k odpovědnosti." |
|
|
|
|
|
Yarra napsala v č. 917: Jediný zdroj co znám: Fronta L.P.2006."Táto veta bola asi doslovne v nejakej publikácii.. môžeš uviesť zdroj?" |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 916: Šnajdr v knize "Pád Paříže" uvádí konkrétní příklad, že Rommelovi vojáci v roce 1940 minimálně v jednom případě postříleli zajaté koloniální vojáky. Cituje francouzské prameny o tom, že Rommel o této věci věděl, ale nic proti tomu nepodnikl, natož aby své podřízené pohnal k odpovědnosti. "Sice je asi pravda, že Rommel ve srovnání s jinými veliteli se nedopustil tolika válečných zločinů (kdyby byl Rommel nasazen na východní frontě, patřil by zřejmě mezi mnoho podobných průměrných německých velitelů) ale zas takové neviňátko nebyl." |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 916: Táto veta bola asi doslovne v nejakej publikácii.. môžeš uviesť zdroj? "kdyby byl Rommel nasazen na východní frontě, patřil by zřejmě mezi mnoho podobných průměrných německých velitelů" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.