Průzkumná letadla
|
|
|
|---|---|
|
B-24J Liberator (1943) (údaje pre GR môžu byť mierne odlišné) posádka: 10 osôb prázdna hmotnosť: 16.783 kg vzletová hmotnosť: 29.984 kg motory: 4xR 1830-G5 (1200 k) maximálna rýchlosť: 467 km/h cestovná rýchlosť: 306 km/h dolet: 3.540 km s nákladom 2.260 kg dostup: 8.530 m výstup na výšku: 274m / 1 min nosnosť: 5.920 kg výzbroj: - 10 pohyblivých veľkorážnych guľometov M2 Browning ráže 12,7 mm vybavenie GR verzie: - rádiolokátor ASV - mohol byť vybavený svetlometom Leigh Light - možnosť nosiť rakety |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 79: "Je mi moc líto, že jsem teď často v práci (a budu ještě týden) a nemám čas se doma hrabat v knihovně. Rád si porovnám třeba hmotnosti prázdných letadel, vzletové váhy, nosnost, výkony motorů, výkony celého letadla atd. Určitě zkusím najít i ty délky ranvejí." 
Ju 290A-5 (1943): posádka: 9 osôb prázdna hmotnosť: 31.800 kg vzletová hmotnosť: 45.000 kg motory: 4xBMW 801D (1700 k) maximálna rýchlosť: 440 km/h v 6.000 m cestovná rýchlosť: 360 km/h v 2.000 m dolet: 6.150 km praktický dostup: 6.000 m výstup na výšku: 1.000 m / 4,2 min, 1.850m /9,8 min nosnosť: 3.000 - 4.200 kg výzbroj: - 6 pohyblivých kanónov MG 151/20 ráže 20mm, - 1 pohyblivý veľkorážny guľomet MG 131 ráže 13mm vybavenie: - rádiolokátor FuG 200 - možnosť niesť navádzané bomby Fritz X, Hs 293A |
|
|
|
|
Je mi moc líto, že jsem teď často v práci (a budu ještě týden) a nemám čas se doma hrabat v knihovně. Rád si porovnám třeba hmotnosti prázdných letadel, vzletové váhy, nosnost, výkony motorů, výkony celého letadla atd. Určitě zkusím najít i ty délky ranvejí. Jen mi stále připadá zcestná úvaha, že konstrukce dopravního letadla nouzově upravená k účelům námořního průzkumu a útokům na lodě by se snad mohla vyrovnat letounu, jenž byl k podobným úlohám od počátku navržen  |
|
|
|
|
|
Prečo myslíš, že zo strelísk Ju 290A bol horší výhľad ako z B-24???  Navyše nemyslím, že vnútorné priestory by boli nejako praktickejšie u Liberatora oproti Ju 290. Ten bol predsa o "niečo" väčší(vznikol z dopravného lietadla" a teda mal aj viac priestoru pre posádku. Inak oproti Liberatoru mal väčší dolet, mohutnejšiu výzbroj... |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 76: Lenže Nemci si nemohli dovoliť veľkú sériu a preto v ich danej situácií to bola najrýchlejšia a najefektívnejšia metóda ako sa dostať k dobrému priezkumnému lietadlu..."Vzhledem k výsledku, to jest k velké sérii letadel, určitě." Spojenci potrebovali omnoho viac priezkumných lietadiel a navyše mali k dispozícií vhodný bombardovací stroj, ktorý na to mohli upraviť. Navyše predpoklad série u Ju 90/290 bol určite nižší ako u B-24 Liberatora... |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 74: Vzhledem k výsledku, to jest k velké sérii letadel, určitě. "myslíš, že vývoj Liberátoru bol menej nákladný ako vývoj Ju 90/290?" |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 73: "V čom bol napr. Liberator lepší pri priezkume ako Ju 290?" Třeba praktičtěji řešenými pracovními prostory osádky (zejména střelci měli zcela jistě lepší výhled) nebo rozměrnou pumovnicí, do které se daly pověsit jak pumy, tak kamery nebo přídavné nádrže. Mimochodem, o co byl lepší Ju 290? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 72: myslíš, že vývoj Liberátoru bol menej nákladný ako vývoj Ju 90/290? práve by som povedal, že Nemci využili potenciá konštrukcie Ju 90, ktorý mali a vyvinuli z neho Ju 290. Oproti nim muselo USA vyvinúť celkom novú konštrukciu(B-24), ktorú následne upravili na námorný priezkum... "Jestli třeba při vyvinutí stejného úsilí a za stejných nákladů by Němci měli více vhodnějších letadel?" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 72: Jasné, že Liberator bol konštruovaný na veľkosériovú výrobu, ale to neznamená, že jeho účinosť bola vyššia ako u "malosériového" Ju 290. Myslím, že Ju 290 mal dostatočnú kapacitu nesenej výzbroje." není právě v tomhle ten fór? B-24 bylo letadlo postavené jako bombardér pro velkosériovou výrobu. FW 200 bylo poštovní letadlo s poddimenzovaným trupem a Ju 290 bylo původně civilní dopravní éro, tedy prakticky bez rozměrné pumovnice jakou měl třeba Liberator? Jestli třeba při vyvinutí stejného úsilí a za stejných nákladů by Němci měli více vhodnějších letadel?" V čom bol napr. Liberator lepší pri priezkume ako Ju 290? |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 71: "Inak myslíš, že keby mali Nemci namiesto Fw 200 a Ju 290 taký istý počet Liberatorov, tak by to ich situáciu zmenilo k lepšiemu?" A není právě v tomhle ten fór? B-24 bylo letadlo postavené jako bombardér pro velkosériovou výrobu. FW 200 bylo poštovní letadlo s poddimenzovaným trupem a Ju 290 bylo původně civilní dopravní éro, tedy prakticky bez rozměrné pumovnice jakou měl třeba Liberator? Jestli třeba při vyvinutí stejného úsilí a za stejných nákladů by Němci měli více vhodnějších letadel? Co se ostatního týká, tak já jsem četl, že Lufthansa byla z Ju 90 velmi rozpačitá, protože v v roce 1938 bylo v civilizované Evropě sotva deset letišť, z nichž mohl běžně startovat při plném obsazení a nákladu? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 70: Ber to tak, akoby nemali B-24 Liberator, proste namiesto neho by mali vyvinutí Ju 290A..."K čemu by jim byl, když měli svoje a lepší (tím myslím, že jim maximálně vyhovovali právě Liberatory, PBY a další)? " Inak myslíš, že keby mali Nemci namiesto Fw 200 a Ju 290 taký istý počet Liberatorov, tak by to ich situáciu zmenilo k lepšiemu?
Tom napsal v č. 70: Nie neviem...nechám sa poučiť, akú potreboval dráhu Ju 290A a Liberator? Akú pevnú plochu potreboval Ju 290A a Liberator? Koľko ľudí bolo potrebných k príprave štartu a pod.? "Nemyslíš si, že mimo výkonů (F1) je potřeba taky nějaká praktičnost? Víš jak dlouhou dráhu třeba Ju 290 potřeboval ke startu nebo jak moc pevné letiště? Kolik lidí a času bylo potřeba k přípravě startu atd.?" |
|
|
|
|
|
K čemu by jim byl, když měli svoje a lepší (tím myslím, že jim maximálně vyhovovali právě Liberatory, PBY a další)? Tedy hlavně méně nákladné a vhodnější pro sériovou výrobu. Nemyslíš si, že mimo výkonů (F1) je potřeba taky nějaká praktičnost? Víš jak dlouhou dráhu třeba Ju 290 potřeboval ke startu nebo jak moc pevné letiště? Kolik lidí a času bylo potřeba k přípravě startu atd.? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 68: Ai preto tu ťahám Ju 290A lebo sa bavíme o najlepšom lietadle a nie o najvyrábanejšom..."Proč pořád taháš na světlo éro, kterého vyrobili jen pár kusů - prakticky pořád jen prototypy vyráběné na koleně? Takový FW 200 byl počtem mnohem významnější (a určitě méně výkonný)." Mne nejdo o to, koľko Ju 290A vyrobili, ale o to, na čo to éro malo. Súhlasím, že Fw 200 bol pre Nemecko určite významnejší ale i menej výkonný. Predstav si, že by Ju 290 vzikol na druhej strane a masovo by ho vyrábalo v USA... |
|
|
|
|
|
Proč pořád taháš na světlo éro, kterého vyrobili jen pár kusů - prakticky pořád jen prototypy vyráběné na koleně? Takový FW 200 byl počtem mnohem významnější (a určitě méně výkonný). Já se o řadu Ju X90 zajímám spíš z pohledu civilních dopravních ér, takže v hlídkování nad mořem mám mezery. Jen mi Ju 290 příliš připomíná svou koncepcí něco jako XB-15, XB-19 atd. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 66: No to hej, ale k nemu nemusíš letieť ekonomickou rýchlosťou ale môžeš letieť o niečo viac. Inak oproti ktorému lietadlu boli Ju 290A teda pomalšie a o koľko km/h to bolo, keď si myslíš, že to bolo také rozhodujúce? "Ten křižník nejdřív musím dohnat, ne?" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 64: A k čomu ti je vyššia rýchlosť? "Jako námořní velitel bych uvítal, kdybych dostal zprávy od průzkumu co nejdříve a nemusel bych několik hodin čekat, než mi pomalé éro doletí tam, kam jsem ho poslal. Takže s tou rychlostí to bude asi věc názoru. Dobrá, ne 30 uzlů, ale 20. S tím protivětrem by to dělalo nějakých 100 km/h, takže převaha rychlosti na straně takového Ju 290 by byla o dost nižší."  Keď si pri tom krížniku, tak je najlepšie letieť tou rýchlosťou ako pláva ten krížnik. Alebo budeš lietať okolo neho dokolečka dokola?
Tom napsal v č. 64: Netuším, povojnové stroje ma až tak nezaujímajú (s výnimkou najnovších / Su 27,30,33,34,35,37...) "Když nad tím tak přemýšlím: osobně se mi docela líbí koncepce těsně poválečného Republicu Rainbow. Uvažovalo se s vypínáním jednotlivých motorů, takže rozsah použitelných rychlostí se měl pohybovat od 240 km/h do 640 km/h (tohle píšu z paměti). A bylo to moc pěkné éro. Jak by se asi prosadilo?"  |
|
|
|
|
|
Jako námořní velitel bych uvítal, kdybych dostal zprávy od průzkumu co nejdříve a nemusel bych několik hodin čekat, než mi pomalé éro doletí tam, kam jsem ho poslal. Takže s tou rychlostí to bude asi věc názoru. Dobrá, ne 30 uzlů, ale 20. S tím protivětrem by to dělalo nějakých 100 km/h, takže převaha rychlosti na straně takového Ju 290 by byla o dost nižší. Když nad tím tak přemýšlím: osobně se mi docela líbí koncepce těsně poválečného Republicu Rainbow. Uvažovalo se s vypínáním jednotlivých motorů, takže rozsah použitelných rychlostí se měl pohybovat od 240 km/h do 640 km/h (tohle píšu z paměti). A bylo to moc pěkné éro. Jak by se asi prosadilo? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 62: Som rád, že nepopieraš impozantnú obrannúp výzbroj. To, že sa nedokázal ubrániť stíhačkám nie je problém len Ju 290A, ale aj všetkých ostatných priezkumných lietadiel ostatných štátov. To, že Nemeci nedokázali zabezpečiť stíhací sprievod je druhá vec..."Sedm kanónů je bezesporu impozantní výzbroj (to jsem snad ani nepopřel), ale dálkové Junkersy před palubními stíhači stejně neochránila. A rychlost při které se počítá s nejvyšším doletem je přece taky důležitá, nebo podle Tebe nikoli? Alespoň kvůli operační použitelnosti, schopnosti éra vůbec sledovat rychle plující loď (křižník plující 30 uzly proti větru, který v severním Atlantiku fouká třeba taky přes 60 km/h). Jinak by se asi nad vodou víc rozšířily vzducholodě USN plněné héliem. Mimochodem, nevíš o nich něco? Mně to dost zajímá, ale ještě jsem o nich nic moc nečetl. Jen že existovaly " Aby sme si to ujasnili, ty požaduješ vyššiu cestovnú rýchlosť alebo nižšiu? Inak krížnik obvykle nepláva rýchlosťou 30u (na to má sakra obmedzené zásoby paliva), pri protivetre 60 km/h by more bolo "mierne  " zvlnené a tak by túto rýchlosť pravdepodobne nedosiahol. Rýchlosť lietadla je napriek tomu omnoho vyššia ako u toho krížniku a skôr by sa hodila nižšia ekonomická rýchlosť (Napr. ako mala Catalina ).No o vzducholodiach viem asi toľko čo ty...ale viem, že sa dosť používali. |
|
|
|
|
|
Sedm kanónů je bezesporu impozantní výzbroj (to jsem snad ani nepopřel), ale dálkové Junkersy před palubními stíhači stejně neochránila. A rychlost při které se počítá s nejvyšším doletem je přece taky důležitá, nebo podle Tebe nikoli? Alespoň kvůli operační použitelnosti, schopnosti éra vůbec sledovat rychle plující loď (křižník plující 30 uzly proti větru, který v severním Atlantiku fouká třeba taky přes 60 km/h). Jinak by se asi nad vodou víc rozšířily vzducholodě USN plněné héliem. Mimochodem, nevíš o nich něco? Mně to dost zajímá, ale ještě jsem o nich nic moc nečetl. Jen že existovaly |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 60: OK, tak aspoň budeš schopný porovnať výzbroj napr. Ju 290A-7, Liberator GR.Mk.V, Halifax GR.Mk.III...Bola teda výzbroj Ju 290A oproti iným typov slabšia? "K boji mezi palubními stíhači FAA a hlídkovým Liberatorem pokud vím nikdy nedošlo, takže bohužel nemohu sloužit. Já mám ve svých poznámkách cestovní rychlost plně vyzbrojeného Ju 290A 320 km/h ve 3500 m. Tebou udávaných 360 km/h se dost podobá 365 km/h u dopravní verze stavěné původně pro Lufthansu. Ale mohu se samozřejmě plést." Ja mám tých 360km/h pre verziu Ju 290A-5, ale samozrejme sa to môže líšiť prameň od prameňa. Inak prečo kladieš taký dôraz na cestovnú rýchlosť? Myslím, že omnoho dôležitejší parameter je dolet, prípadne vytrvalosť. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Průzkumná letadla