Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 226: Ty chceš srovnávat Me 262 s Gloster Meteor Mk.I??!! "A mluvíš o náskoku 1,5-2 roky..? A kde..? Kdypak byl prvně nasazen Me 262, a kdy Gloster Meteor? Že by tady byl rozdíl — alespoň!! — půl roku? A nebo (že by:) byly Meteory nasazeny až na začátku či v polovině roku 1946..? "  Britové si byli zřejmě velice dobře vědomi "výkony" Meteoru Mk.I, že se je odvážili nasadit tak leda proti letounovým střelám V-1 a to ještě s pochybným výsledkem. Vždyť například v rychlosti je překonával kdejaký letoun s pístovým motorem (maximální jen 656 km/h)!!! Až Gloster Meteor Mk.III s motory Dervent můžeme brát jako úspěšný proudový stíhací letoun, ovšem ty byly dodávány až od jara 1945 (zato Me 262 byl zalétán s motory Bmw003 v březnu 1942, s motory Jumo004 pak v červenci 1942 a sériové stroje byly dodávány od dubna 1944). Ovšem i Meteor Mk.III s maximální rychlostí 764 km/h těžce zaostával za Messerschmittem Me 262 s rychlostí 862 km/h!!! |
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 224: Na tom, že Jumo 004B byla nedodělaná a tudíž mizerná konstrukce trvám. Tebou uváděný poměr, že 400 Me 262 dosáhlo 427 sestřelů nesvědčí nic o kvalitě motorů. Nebo snad ano, milý kverulante? "Je Ti známo, že cca 400 nasazených Me 262 s tímhle (jak jsi uvedl mizerným) motorem zaznamenalo 427 sestřelů (z toho více než 300 čtyřmotorových bombardérů), a to na sklonku války v naprosté vzdušné převaze spojenců!?" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 220: Je Ti známo, že cca 400 nasazených Me 262 s tímhle (jak jsi uvedl mizerným) motorem zaznamenalo 427 sestřelů (z toho více než 300 čtyřmotorových bombardérů), a to na sklonku války v naprosté vzdušné převaze spojenců!? "Jumo 004B." |
|
|
|
|
|
Tom & Honza: Já jsem tu 214 myslel trochu v nadsázce......ale když už jste stím začali
Tom napsal v č. 221: A o náklaďáky nemusíš? Natož v zimě! "V zimě nežerou nic kolem cesty a nelemtají vodu z řek, jsou náchylní na nemoce a musíš se o ně setsakra dobře starat." |
|
|
|
|
Isoruku: Staral ses někdy o koně, byť tažný? Nebo znáš někoho s takovou zkušeností? Jsi zcela mimo. |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 214: Tak to se pleteš. V zimě nežerou nic kolem cesty a nelemtají vodu z řek, jsou náchylní na nemoce a musíš se o ně setsakra dobře starat. "V praxi se však případná teoretická menší pohyblivost dvakrát neprojevila. Navíc vhodné využívaní koňské síly přináší v praxi i řadu výhod (nemusíš jim vyměňovat převodový olej, či brzdové destičky, žerou co najdou kolem cesty, chlemstají vodu z řeky a v případě potřeby nakrmí celou rotu:))" |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 213: Jumo 004B. "Teď mi něco uteklo. Který že mizerný motor skopčáci vyrobili v takovém množství?" |
|
|
|
|
MIO napsal v č. 218: Bežné nákladné vozidlo tiež pancierom nedisponovalo..."To je sice pekne,ale nema to pancier!"  No ale keby potrebovali, tak by možno ten pancier hodili aj na tie kone - niečo im snáď po rytieroch zostalo...  |
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 214: To je sice pekne,ale nema to pancier!"Navíc vhodné využívaní koňské síly přináší v praxi i řadu výhod (nemusíš jim vyměňovat převodový olej, či brzdové destičky, žerou co najdou kolem cesty, chlemstají vodu z řeky a v případě potřeby nakrmí celou rotu:))" |
|
|
|
|
|
Presne tak ,bola to hlavne otazka penazi a dostupnosti,ved Pantherov zostalo po vojne na uzemi Francuzska pomerne dost.Kupis si Fabiu ked Ti za barakom stoji odstavena Felicia s klucami v zapalovani? (Ja viem blby priklad,ale je neskora nocna hodina ) |
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 215: Hmm a co takhle pořizovací cena? "Proč Francie po WW2 zavedla do výzbroje Pzkpf V. Panter na úkor Cometů, Persingů, nebo Shermanů Firefly?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 199: A co třeba první balistická raketa A4? Náskok ve vývoji a nasazení proudových stíhacích a bombardovacích letounů je cca 1,5 až 2 roky (takže mílový). Proč Francie po WW2 zavedla do výzbroje Pzkpf V. Panter na úkor Cometů, Persingů, nebo Shermanů Firefly? "Pořád tak nějak čekám, až se tedy Ty (nebo Honza, či další) vyjádří k tomu, v čem byli Němci skutečně o míle napřed, poněvadž na Honzovy příklady se nechají nalézt příklady obdobného vývoje na druhé straně" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 196: "1) Nevím, čí armáda používala ještě roku 1945 koňské povozy a čí pěchota z podstatné části pořád šlapala po svých… Ale rozhodně v letech 1944-45 to nebyli ani Američané, ani Britové (ti neměli ve Francii žádné koně už roku 1940). Čili, kdo měl plně motorizované pozemní vojsko v letech 1944-45, a kdopak že měl až do konce války nejen auta, ale i koně — Anglo-Američané, a nebo Němci?" V praxi se však případná teoretická menší pohyblivost dvakrát neprojevila. Navíc vhodné využívaní koňské síly přináší v praxi i řadu výhod (nemusíš jim vyměňovat převodový olej, či brzdové destičky, žerou co najdou kolem cesty, chlemstají vodu z řeky a v případě potřeby nakrmí celou rotu:)) |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 162: Teď mi něco uteklo. Který že mizerný motor skopčáci vyrobili v takovém množství? "Jen nevím o tom, že by Spojenci vyrobili 14 000 exemplářů mizerných motorů jediného typu." |
|
|
|
|
Algernon (197) : ..."Nicméně motorizace asi přeci jen dává nějakou (jistou, malou, nepatrnou…) výhodu nad jednotkami, které v pohybu brzdí hypomobilní trakce, případně skutečnost že jistá část pěších divizí šlape pěšky, že?"... Ano, dává a já jsem ji také přece nepopřel. Pouze jsem vyjádřil svůj názor ( a za ním si stojím ), že to z pohledu Spojenců bylo vždy víceméně o té výrobní, materiální a početní převaze. Proto jí dosáhli. Algernon (196) : =pokr.= Ad 1) Z jak podstatné části šlapala po svých ? Máš nějaká čísla či tabulky co dají přesný počet ? A nesouvisí to ( místo nějaké kvality ) opět spíše s tou materiální a výrobní převahou Spojenců a s tím v jaké situaci se nacházelo Německo, jeho průmyslový potenciál a armáda v letech 1944-5 ? Navzájem se můžou třeba porovnávat jednotlivé typy takových vozidel zajišťující motorizaci, ale těžko již to jestli jich někdo je schopen ( kvůli různým jiným okolnostem ) vyrobit řádově pouze stovky nebo tisíce a jiný například desetitisíce. Ad 2) Mohli být jen rádi. Ono na koních by se jim možná k Dunkirku utíkalo daleko hůř a pomaleji .Ad 3) Já jsem nikde nepopíral úlohu motorizace vojsk. Myslím jen, že jsem to vyjadřoval ve vztahu k úplně jinému období, podmínkám a situaci. Ad "pilovaní" – to taktéž bylo myšleno v úplně jiném významu. Nebo se snad nezískávají zkušenosti při střetávání se s nepřítelem ? Při seznamování se a analyzování jeho taktiky a strategie boje ? Pravda, nemobilní protivník nikam neuteče, ale nebudu-li mít zkušenosti s jeho technikou a jeho taktikou boje, získám tím pouze část výhody. Ad tanky – tam vesměs není moc na co reagovat. Nehodlám nikde nic vyhledávat ani potvrzovat. Mluvím o obou frontách. Já jsem tu rozhodně nenaznačoval žádný vtip a ani jsem nikde nepopíral kvalitu spojeneckých tanků. Pouze jsem napsal, že využívaní početní převahy Spojenců není jevem nikterak neobvyklým. Porovnávat se dá kterýkoliv tank ( či samohybné dělo ) s kterýmkoliv. Střetávaly se navzájem. Toť vše. |
|
|
|
|
|
Algernon (200) : Ano, v hodnocení se lišíme . Názor na Me 163 jsem vyjádřil a takto jeho vidím a jeho význam hodnotím já. Byl zaměřen na jednu hlavní činnost a vycházel z toho co jim bylo známo a co bylo možné takto "dát dohromady". Není třeba se přít o tom, zda se výrobní a vývojový potenciál dal využít jinak. Ale skutečně ne vždy to asi bylo v možnostech těch konstruktérů a odpovědných pracovníků. Stačí se přece jen podívat na to, co chtěl z Me 262 mít AH ..... .Algernon (199) : ..."A v čem konkrétně napomohl pozdějšímu vývoji právě Me 163? Přestože se několik projektů i prototypů raketových stíhaček objevilo již za války i mimo Německo (třeba stroj Berezňak-Isajev), nikdo je nikdy nezačal sériově vyrábět. Že by se jim nelíbila vysoká rychlost a stoupavost? A nebo, že by, malý akční rádius strojů s raketovým pohonem?"... Třeba právě v tom, že se dalo ( jak už jsem psal ) vycházet z poznatků při jeho konstruování a zkoušení. Dalo se vycházet i ze zjištěných problémů a nevýhod takové konstrukce, pohonu, .... atd. I neúspěchy a špatná řešení jsou ( jak tu načal Honza ) přínosem, dá se z nich poučit. Jen si to prosím nevysvětluj tak, že tomu tak muselo být a že všechno co později vzniklo vycházelo jen a pouze ze zkušeností ( i negativních ) s Me 163. ..."A co Ti brání, aby ses zajímal sám, a přiblížil to nám třeba Ty..?"... Nebrání mi nic, pouze se zajímám o jiné oblasti a toto mě až tolik nezajímá. Víc Ti k tomu nepovím, protože reakcím na příspěvky obsahující zesměšňující oslovení se raději budu vyhýbat. |
|
|
|
|
|
Algernon (202) : ..."Nicméně nezdá se, že by ro ruské tanky natolik handicapovalo... Zdá sew, že malou kadenci a zásobu střeliva nahradili větším počtem tanků (100 krát 30 nábojů je stejných 3000 nábojů, jako 30 krát 100 nábojů, že?). :o) Ostatně, krom (178) jsem (v 175) ještě uváděl M26, Firefly či Comet, ne..?"... A to že je nutné malou kadenci a zásobu střeliva nahradit větším počtem tanků při útoku, to má nějakým způsobem svědčit o kvalitě dané konstrukce ? Malá zásoba munice je asi dána rozměry této ráže a její možností ji v tanku uskladnit. Nízká kadence je problém spíš konstrukce kanonu, závěru a vlastnostmi používaného druhu munice. Já tedy vidím dost veliký rozdíl v tom, zda útočí 100 tanků nebo jen 30 tanků. To podle mého názoru není až tolik o kvalitě ale spíš o možnosti využít velkou početní převahu. Ano, zmínil jsi i jiné, ale já jsem se vyjadřoval pouze k tomu jednomu. Třeba to bude tím, že na těch ostatních mě nic "špatného" nezaujalo .Algernon (201) : Mezi tím je potřeba dost rozlišovat. Je ideální, když může jít kvalita ruku v ruce s kvantitou, ale tady bude potřeba vždycky brát v potaz právě tu velkou materiální i průmyslovou převahu. Tady to bude vždy ovlivňovat ta zmiňovaná převaha na straně jedné a nemožnost dovolit si výpadek výroby ( i třeba ve prospěch lepších řešení ) na straně druhé. Takže úplně srovnávat se to v tomto ohledu až tak nedá. |
|
|
|
|
|
Algernon (203) : ..."Bavit se můžeš klidně o čemkoli... Jen netuším, jak chceš ohodnotit ("válečný") přínos něčeho, co se uskutečnilo třeba 20 či více let po válce — mnohdy ve zcela jiné podobě, a stojící na trochu jiných základech..."... Já je hodnotit nechci ( v podstatě odpověď podobná těm předchozím ), ale myslím si, že ten přínos může být právě v tom, že se dá vycházet z poznatků jakých docílili konstruktéři už dříve. Kteříkoliv ! Tohle se rozhodně nemusí týkat jen nějakých Němců. Nikde jsem ani slovem nenaznačil, že se vždy a všude muselo vycházet jen z poznatků německých vědců a konstruktérů a že na čemkoliv co se v budoucnu objevilo mají jen oni ten hlavní a největší podíl. ..."Třeba Krummlauf — zajisté ho i dnes (stejně jako tehdy) najdeš na každé útočné pušce, že?"... Samozřejmě že ne . Tohle jsem uváděl jen pro příklad, že se s tím jistý národ ( vlastně spíš ti patřiční konstruktéři ) velice chlubí, kterak je to zajímavý ( a pro ně asi i smysluplný ) vynález. Co na tom, že konkrétně toto již existovalo a to i ve funkční podobě před šedesáti lety.Je to asi něco podobného jako v reakci na (204). Nejde o to, že by vynalézali něco co už bylo vynalezeno. Pouze zdokonalovali a vycházeli z poznatků této konkrétní věci. ..."A jak chceš hodnotit něco, co zůstalo jen na papíře?"... Je možné to hodnotit. Je možné se na to s odstupem času a s vědomím toho, že dnes už třeba existuje něco mnohem dokonalejšího a vycházejícího z jiných základů dívat tak, že se dá porovnat nakolik v tehdejší době s využitím tehdejších poznatků se přiblížil takový projekt realitě. Nebo naopak nakolik byl takový projekt i přes veškerou snahu nereálný a to třeba pro ( v té době ) vesměs chybějící informace a vědomosti. |
|
|
|
|
|
Algernon (205) : ..."Tudíž, chceme brát prvenství podle toho, kdo první přijde s nápadem, nebo podle toho, kdo "to" první zkusí postavit a nebo prvenství patří tomu, kdo celou věc první dotáhne do konce?"... Asi to bude záležet na názoru a na úhlu pohledu. Nebudu uvádět tolik příkladů jako Ty, ale domnívám se, že NĚKDY tomu může ( nebo mohlo ) být i tak, že se prostě předešlých poznatků a výsledků výzkumu využívá. U projektů běžících na více stranách současně asi těžko, ale pakliže je ten časový odstup delší, pak tam ta pravděpodobnost může být větší. Algernon (204) : Ad =pokr.= ..."A přesně totéž vidím u mnohých údajných "prvenství" Němců za WW2. Jednak řada myšlenek nebyla zcela originální (byť o ní nemuseli vědět, tak prostě vynalézali už jednou vynalezené), a otázka prvního použití či prvního pokusu o postavení je také dosti nepodstatná."... Není to tedy náhodou dost podobné veškerému dalšímu vývoji a výzkumu v budoucnosti ( tedy v dnešní nebo nedávno minulé době ) ? To že nějaký konstruktér už o něčem podobném z minulosti ví, přece ještě neznamená, že vynalézá už jednou vynalezené, nebo že to jen a pouze kopíruje. Není to spíš třeba náhodou o tom, že "pouze" zdokonaluje a snaží se přijít na lepší řešení. Prostě a jen může vycházet z nějakých poznatků, které získal už někdo dříve. Jen doufám, že si to zase nevysvětlíš tak, že teda jako všichni "spojenečtí" vědci a konstruktéři vycházeli jen a pouze z německých poznatků .... . |
|
|
|
|
www.superborg.de/ldvt2400.htm |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty