Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Tak podle článku pana Wallise (ne toho konstruktéra) z roku 1980 se na zadání ozbrojených složek zabývali spoustou zajímavých věcí - třeba srovnáním výzbroje čtyř 20mm kanonů a osmi půlpalcových kulometů pro stíhače; jako jeden z postranních důsledků pak vylezla ona analýza "kde zlepšit pancéřování". Údajně s nimi během Arden přiletěli dělostřelci konzultovat nastavení bezkontaktních roznětek, než s nimi zkosili Skorzenyho a spol... |
|
|
|
|
karaya1 (1807): Pocit „zajímavě“ napsané (pro laiky) legendy z toho mám taky.Narazil jsem náhodou na toto, mělo jít o analýzu "kde jsou letadla prostřílena a kde je tedy nutné zesílit pancéřování". Než jednoho člověka napadlo, že když se letadla s dírami v trupu, křídlech nebo ocase vrátila, problém je hlavně v těch dalších místech - s dírami v nich se letadla nevracela. Přijde mi to spíš jako legenda než reálný projekt - nevíte k tomu někdo něco víc? Napadl mne ten Wald — zda-li vůbec existoval… en.wikipedia.org/wiki/Abraham_Wald Buďto totální smyšlenka stojící na existenci jakéhosi SRG (Statistical Research Group; u letectva?), nebo fakt (ne nepodobný zkušenosti Berta Harrise s vynálezcem „proti-zeppelínovské zbraně“), jenomže „perpéťáci“ jsou nezničitelní (ostatně mají dost široké pole působnosti — viz poměrně nedávná přihláška na českém patentním úřadě na WARP pohon). Nicméně by mne zajímalo, jestli šlo o projekt letectva, nebo nějakou paralelní akci („my jim poradíme — a ještě budou rádi“) nějakého aktivního blba ze zázemí, patrně sedícího někde na štábu ve Státech?
Wald explained that if a plane made it back safely with, say, bullet holes in the fuselage, it meant those bullet holes weren't very dangerous. Armor was needed on the sections that, on average, had few bullet holes such as the cockpit or the engines.
Mám-li za bernou minci brát ony ilustační fotky… Potom někdo chtěl „pancéřovat“ potah trupu, křídel, ocasních ploch..?! (Ty poslední fakt těžko — kvůli posunu centráže.) Fakt nemám ponětí o tom, že by kdokoli chtěl dělat „neprůstřelný“ potah. Ostatně tuhle zkušenost měli už z první války — zpět lze doletět i s dírkovaným hadrem.But of course you can't arm the whole airplane like a tank or it won't take off. Jinak co vím, tak vůbec první pancéřování skutečně bylo (skutečně velmi logicky) za zády pilotní sedačky (nejpravděpodobnější směr útoku — ze zadní polosféry). A ze předu vrstvené neprůstřelné sklo v čelním štítku (níže — v jednomotorových strojích — pilota „tak nějak“ ochránil blok motoru, byť v krajním případě za cenu zničení motoru a ztráty stroje). A potom ještě tak olejová instalace motoru… Takže pancéřovou ochranu pilota (resp. osádky) tady máme — nejpozději v letech 1939-40 (což Američané samozřejmě od Britů věděli — pokud by je to snad nenapadlo samo od sebe). Takže by ani Američani nemuseli čekat až na nápad vzešlý „někdy“ (v době největších ztrát amerických bombardérů v Evropě, když už se 8AF odvážila létat i nad Německo, v roce 1943?) ze statistického oddělení, existujícího mezi lety 1942-45. A samozřejmě samosvorné nádrže — a že požár je asi největším nebezpečím (jak pro stroj, tak i pro osádku) byla taky zkušenost z první války. Takže závěrem by mne jen zajímalo, čím se za války doopravdy ono SRG zabývalo? Pokud skutečně podobnými „problémy“, potom jeho přínos k válečnému úsilí spojenců byl vskutku nevalný… No týýý krávo… thenewsrep.com/102000/a-mathematicians-war-h... www.researchgate.net/publication/254286514_A... |
|
|
|
|
|
|
www.dgsiegel.net/talks/the-bullet-hole-misco...
Narazil jsem náhodou na toto, mělo jít o analýzu "kde jsou letadla prostřílena a kde je tedy nutné zesílit pancéřování". Než jednoho člověka napadlo, že když se letadla s dírami v trupu, křídlech nebo ocase vrátila, problém je hlavně v těch dalších místech - s dírami v nich se letadla nevracela.
Přijde mi to spíš jako legenda než reálný projekt - nevíte k tomu někdo něco víc?
|
|
|
|
|
|
V Grónsku našli pod zhruba sto metrů tlustou vrstvou ledu jeden P-38, součást "Lost Squadron" (šest P-38 a dvě B-17), které tam v červenci 1942 musely kvůli sněhové bouři nouzově přistát. Zaujalo mě, že typ určili podle vzorku hydraulické kapaliny, že za pětasedmdesát let se na érech vytvořila opravdu tlustá vrstva ledu a že chtějí jednak lokalizovat zbytek letadel (s čímž jim pomáhá radar zavěšený pod dronem), jednak aspoň tohoto Lightninga z ledu vyzvednout. Navrtání sondy a získání vzorku kapaliny - budiž, ale díra, kterou by prošlo celé éro? 
|
|
|
|
|
|
Pro fanoušky vlnitého plechu: Němci postavili repliku Junkersu F-13, už jim i létá: www.rimowa-f13.com/en/ (média viz technet.idnes.cz/junkers-f-13-ve-vzduchu-0uh... nebo třeba www.faz.net/aktuell/technik-motor/auto-verke...). Zaujalo mě, že se nechcou zastavit u jednoho "fanouškovského" kusu a už mají objednávky na další. |
|
|
|
|
Tom, Algy: Díky za tip. Ještě jsem našel netu, že někteří uvádějí odvození Sanky od amerického XP-55, ale J7W se mi zdá podobnější.
Ten Mustanga jako předobraz Lauternu J-2 se myslím uvádí kvůli podobně zespod vyklenutému ocasu P-51. Wyvern má společnou jen tu dvojitou vrtuli.
|
|
|
|
|
Řekl bych, že nejpodobnější bude japonský prototyp J7W. Ostatně tahle silueta se filmařům líbí často - animovaný Prášek Skočdopole se kamarádí s úplně stejnou "kočkou" |
|
|
|
|
|
Včera jsem náhodou shlédl na ČT kousek filmu "The Sky Crawlers". Sice se odehrává v alternativní historii 40. let, ale stejně by mne zajímalo, co na ve filmu použité letouny a jejich výkony říkají letadlovci.
Zejména mám na mysli stíhačky Rostock Sanka a Lautern J-2. J-2 vypadá jako nějaký hybrid mezi P-51 a Fw 190. Sanka bude zřejmě taky podle nějakého reálného letounu.
našel jsem i nějaké modelářské obrázky:
|
|
|
|
|
|
Vondrovský napsal(a) v č. 1799: Nejspíš proto o tom kolega věděl "Dosti podrobný popis tohoto způsobu navádění přinesl předminulý díl seriálu BBC "Speciální zbraně", který nyní vysílá ČT 2 vždy v úterý večer." Je to pěkná myšlenka, ale taky bych se zdráhal ji pustit do reálného světa.Jedna zajímavost k aktuálnímu výročí zmizení Amelie Earhartové: její (výrazně víc ošminkovaná ) jmenovkyně se ji vyjma zmizení nad oceánem pokouší napodobit a letí kolem světa: www.ameliaearhartproject.com/ |
|
|
|
| Dosti podrobný popis tohoto způsobu navádění přinesl předminulý díl seriálu BBC "Speciální zbraně", který nyní vysílá ČT 2 vždy v úterý večer. | |
|
|
|
|
|
Pokaždé, když si začnu myslet, že mě nic nepřekvapí, tak dostanu po čumáku. Dnes mě kolega dostal informací, že kdosi za války vyvíjel navádění pum na lodě pomocí holubů (!). Fungovalo to tak, že holubům ve výcviku ukazovali obrázky lodí a učili je do nich klovat - no a pak je zavřeli do proskleného čela pumy, před hlavu jim dali jednoduchou kovovou mřížku a milí holubi klovali po "obrazu" lodi. Ježto měli na zobáku přimontovaný kontakt, při každém klovnutí se obvod spojil a podal informaci o tom, kam má puma "zatočit". Autorem byl prof. B. F. Skinner z Harvardu, psycholog studující (nejen) lidské chování. Původně na to od americké armády dostal i peníze, ale přes slibné výsledky byl program v říjnu 1944 zastaven - nikdo nebyl natolik radikální, aby poslal do boje pumy naváděné holuby. |
|
|
|
|
Restaurovaný Bristol Blenheim Mk.I L6739 (G-BPIV). Článek v angličtině. www.globalaviationresource.com/v2/2014/05/31... |
|
|
|
|
|
www.dailymail.co.uk/news/article-2170817/Ger... Heinkel 115 vyzvednutý ze dna fjordu. |
|
|
|
|
|
Velice zajímavé - potěšilo mě, že velouše konaly platné služby i proti V-1.
Nedávno jsem narazil na zajímavý článek na toto téma v časopisu Flypast, duben/1987. Bývalý příslušník Fighter Interception Unit tam popisuje spolupráci s Wellingtonem vybaveným upraveným ASV radarem jako AEW proti He 111 s V1 v zimě 1944/45. |
|
|
|
|
Velice zajímavé - potěšilo mě, že velouše konaly platné služby i proti V-1. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1785: Máš na mysli také činnost tzv. Wingu No. 80 - speciální jednotky pro radioelektronický boj, kterou za RAF Addison zřídil v Garstonu v létě 1941 a u které létaly mj. radioprůzkumné Ansony? Byla to přes své označení hlavně pozemní jednotka RAF. Jako fandu na radary by mě zajímaly velouše s palubním radarem, a to tak, že děsně moc "nějaké podrobnosti o prvním britské projektu, kdy měl radar nést Wellington? Pracovali na tom už v letech 1940-1942." .Hlavně v létech, o kterých píšeš - později je to známá záležitost mj. u Coastal Command. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9897: (Stíhací letouny) Spíš tak pro zajímavost - Boyne v Me 262: Arrow to the Future taky letem světem seznamuje s vývojem proudových motorů ve světě, a uvádí i příklad turbovrtulovýho motoru Turbodyne, kterej vyvíjel pro Jacka Northropa "Czech immigrant Vladimir H. Pavlecka" (neúspěšně, protože společnost neměla dost zdrojů a zkušeností na tak ambiciózní projekt). Ví se o tom něco bližšího? "Čímkoli, co má byť i jen vzdáleně co dělat s p. Boynem, " |
|
|
|
|
|
Ta C-104 OK-RXE není replika, to je díkybohu originál, jen má neoriginální motor. Opravili ji možná ještě za komančů |
|
|
|
|
Nevím jestli zajímavé projekty, ale zajímavé létající repliky ano - pár fotek z Helikoptershow v Hradci Králové. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
Já si zase myslím, že tohle je "pracovní poloha". Zepelíny se okolo kotvící věže mohly otáčet vždycky čumákem proti větru. Skoro bych řekl, že tomu chybí ještě kus, který "zaklapl" ten čumák (asi jako hledí u přilby), zvenčí jsou takové široké čepy... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty