Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Tyhle obrázky stojí za to zkouknout  forum.axishistory.com/viewtopic.php?t=54849 |
|
|
|
|
Prvá strela JB bola vyrobená v roku 1944. Pre problémy so štartom jej vývoj nepokračoval. Ďalšou bola strela JB-2 Loon, ktorá mala byť nasadená proti Japonsku, ale kvôli rýchlemu koncu vojny bola používaná len ako cvičný prostriedok. Nasledovali JB-3 a JB-4, ktoré slúžili na pokusné účely. Poslednou strelou programu JB bola strela JB-10, ktorá dosahovala len priemerné výsledky, takže celý projekt bol v marci 1946 zrušený. Strely JB mohli byť vypúšťané z bombardovacích lietadiel, z pozemnej rampy alebo z vynorených ponoriek. Bojovo nasadená nebola žiadna strela programu JB. |
|
|
|
|
|
Kralik napsal v č. 277: "Weilandy" Wellandy, zlatíčko, Wellandy... A nebylo to jen o vzácných kovech, spíš o uspěchanosti vývoje. Ale na švalbovce nebyly problémy jen s motory. Brzdy a celý podvozek byl poddimenzován, dva palivové systémy... Ad kopie V-1: Jmenovalo se to JB-2 a námořkové to znali jako střelu Loon (aspoň tuším) a snad to i zkoušeli odpalovat z ponorek a chtěli na to namontovat jadernou hlavici, ale rychle uznali, že přesnost zásahu je malá a že je to vlastně celé k ničemu. V-2 se jim líbila mnohem víc. |
|
|
|
|
Všat sám Galland, když se mu poštěstilo lítat i na Meteoru, prohlásil, že kdyby měla Švalbina s Weilandy nebo Derwenty byla by nejlepší stíhačkou. KOrkanům: Němci už jednoduše lepší motory ani nemohli mít, protože bez vzácných kovů tydle motory moc nevydržely. |
|
|
|
|
V mém 260 jsem se nesnažil nijak snižovat kvality Me-262, sám jsem byl svého času do první roury velký blázen, ale s odstupem času musím být i kritický. Jednoduše a prostě, vlaštovka byl mazel, ale nedodělaný, na druhou stranu z něčeho se poučit musíš. Hlavní nevýhodou byly ony nešťastné Orkany...... |
|
|
|
|
|
Nasadili vlastně amíci svou kopii V-1? |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 269: No to ale má drobný háček. Me 163 při bojovém nasazení selhal, zatímco Me 262 předčila vše, co dokázali spojenci nasadit (viz níže). "To Isoroku: Me 163 B? No bingo! Takže Me 262 už není nejvýkonnější... Výborně. To už je pokrok." |
|
|
|
|
|
SK: Díky. |
|
|
|
|
Honza napsal v č. 270: Ar 234B bolo vyrobených okolo 230 ks...s prototypmi a predsériovými o niečo viac..."Tom: Nemáš někde, kolik bylo vyrobeno Blitzů?" napr.: www.xs4all.nl/~fbonne/warbirds/ww2htmls/arad... |
|
|
|
|
|
Tom: Nemáš někde, kolik bylo vyrobeno Blitzů? |
|
|
|
|
|
To Isoroku: Me 163 B? No bingo! Takže Me 262 už není nejvýkonnější... Výborně. To už je pokrok. |
|
|
|
|
Algernon : K využívání těch informací tehdy i po válce bych měl ještě možná toto ( je to přejato z jedné encyklopedie, protože je to tam formulováno vystižně a jako drobný příklad to možná může posloužit ) : ..."především Američané považovali konstrukci německé rakety ( má se jednat o 21 cm Wurfgranate 42 ) a raketometu za nesrovnatelně lepší než u svých vlastních zbraní. Do USA se odvezly některé německé rakety, které Američanům posloužily jako vzor při výrobě kopií. Americkou napodobeninou německého originálu byla 210 mm raketa T36. Používala se při testech a výzkumech, které sice nevedly ke vzniku bojové zbraně. Američanům však pomohla seznámit se s technologií dělostřeleckých raket"... Tedy asi takto nějak. Může se jednat o pouhé projekty, může se jednat o "hotové" zbraně, ale mělo by být ( a myslím, že většinou snad i bylo ) cílem dívat se na to tak, zda se dají nějak po provedeném prozkoumání a analýze tyto získané informace využít. Někdy se můžou hodit víc, někdy míň, někdy se nehodí vůbec a pomůžou tak vyvarovat se opakování podobných chyb .... . Na tomhle bychom se tak nějak třeba mohli shodnout, ne ? Seznámit se s výsledky výzkumu a vývoje někoho jiného ( a to třeba i po letech ) je určitě jedině přínosem. Neříkám, že si to snad někdy někde popíral, jen naznačuji svůj pohled na to, co už tu delší dobu řešíme. Z toho důvodu si myslím, že je možné hodnotit i méně úspěšné konstrukce a třeba i nedotažené projekty. Jen bych ještě dodal, že tím samozřejmě nechci naznačit, že snad všichni kopírovali jen od nich a využívali jen jejich "zázračných" informací a výsledků. Podobně se dají klidně uvést i případy z druhé strany. Snad neustřelím, když uvedu třeba využití ukořistěných Bazook pro práce na vývoji jejich vlastních zbraní tohoto typu jako byl například Panzerschreck apod. |
|
|
|
|
|
Pokud mě paměť nešálí, testoval se snad i stlačený vzduch. |
|
|
|
|
|
BRUNNER (261) : Nějaké pokusy už se konaly i za pomoci Fw 190. Prvně se mělo jednat o jakýsi systém s prachovou náloží, který měl zatlačit kabinu vzad. Pak se pokoušeli i o vystřelení celého sedadla, ale ta prachová náplň prý neměla takovou sílu aby dokázala pilota dostat z dosahu ocasní plochy. Nakonec od těchto pokusů pro jiné úkoly upustili. Jinak se udává ještě i to co píše Honza v (264). Při zkouškách s He-280 mělo dojít k prvnímu opuštění letadla za pomocí vystřelovací sedačky. Udává se v té souvislosti ztráta řízení na zledovatělém letišti. |
|
|
|
|
|
Isoruku: Možnosti jsou dvě. Spit nebo Fw-190. O Mustangu si myslím své. |
|
|
|
|
|
Myslím že i He-280 byl horkou sicnou vybaven. |
|
|
|
|
|
Brunner: První sériový stroj se standartně zabudovaným katapultem byl noční stíhací Heinkel He 219 "Uhu". Prototyp zalétan ke konci roku 1942.....co se týče prvního použití katapultu z hlavy nevím, ale jakmile budu mít chvilku podívám se. |
|
|
|
|
|
Honza: Teďka jsi podle mého nározu velice přesně a trefně popsal nasazení Me 262. Ale nesmíme zapomínat, že to bylo dáno situací (jeden svaz těžkých bombardérů za druhým, početný stíhací doprovod, mračka bitevníků a stíhacích bombardérů) a proti nim doslova "hrstka" Me 262. Pokud Me 262 není nejlepší stíhací stroj, tak který? P51? Při porovnání těchto dvou konstrukcí máme rychlost na straně Me 262, obratnost na straně P51. Ovšem k čemu je Mustangu lepší poloměr zatáčky, když Me 262 obletí obvod "jablka" rychleji, než P51 "jablkem" proletí. Máme tady proti sobě dvě dvě odlišné koncepce. Na jedné straně pístové stroje na hranici svých možností a na druhé straně nastupující generaci - proudové letouny. |
|
|
|
|
|
No já bych to s tou rychlostí nepřeháněl. Je to jedna z dominantních vlastností stíhačky, ale musí být v určitém souladu s ostatními charakteristikami. Například nebylo možné "zaroštovat" s POM a zmizet od doprovodných stíhaček. Motor prostě "zdechnul", případně prostě začal hořet. Také nebylo brzdících štítů, takže pokud pilot toužil zpomalit, musel na to myslet dlouho dopředu. Orkany taky při maximálním tahu začaly děsně chlastat,. To by bylo k motorové stránce. Neméně důležitá byla i stránka bojové pilotáže. Dejme tomu, že se pilot blížíke svazu rychlostí převyšující 800km/h. Svaz plave rychlostí pod 500km/h a všude okolo se potulují dost agresivní Mustangy a T-bolty, kteří občas sestřelí Spita nebo Typhoona. Pilot vlaštovky tedy rozhodně zpomalit netouží. Najde tedy svaz a vyzkouší "úder kosou". Buď něco trefí, nebo ne. Pokud je pilot srdcař, mašinu po jednom průletu otočí a jde na věc znova. Vzhledem ke skutečnosti, že je bez munice a paliva taky není nazbyt, zamíří fofrem domů. Pět kilometrů před prahem dráhy začne zpomalovat a musí se ztáhnout pod ochranný deštník vlasního flaku a pístových stíhaček, když tito se mají postarat o možnou návštěvu z doprovodu svazu. Proto Me-262 nemohla být nejlepší stíhačkou WW2. |
|
|
|
|
|
Piloti ve vzdušném boji často využívali výhodu výšky, kterou mohli střemhlavým letem směnit za výhodu vysoké rychlosti (zásadně vyšší než maximalní rychlost stroje při vodorovném letu) a po útoku opět díky vysoké rychlosti nabrat výšku. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty