Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Kreon napsal v č. 467: "A jen tak mimochodem..na bombardovací svazy taktika "udeř a uteč" bez boje v zatáčkách bohatě stačila. A tahle taktika je pokud vím dneska prioritou" Když to shrnu: jako stíhačka se mohl Me 262 prosadit pouze proti svazu bombardérů, na který útočil s převahou rychlosti. Před stíhacím doprovodem mohl pouze ustoupit. Tudíž, i vzhledem k počtům Me 262 v řadové službě, se nedalo očekávat, že by Me 262 mohl změnit průběh vzdušných bojů nad Německem. Já Me 262 neshazuju. První operačně nasazená proudová stíhačka prostě musela mít mouchy. |
|
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 467: " Píšeš o nedokončených letounech...co bylo třeba na Aradu nedokončené kromě motorů? A sám víš, že ta spolehlivost Juma byla z větší části ovlivněná v tom, že chyběly suroviny." Ar 234? Třeba pokus s lyžovým podvozkem nebo podivuhodnou montáž dvou dvacítek pro střelbu vzad považuju za zbytečné experimentování. Taky fakt, že pumový náklad se věšel na vnější závěsy a tudíž operační rychlost s nákladem pum byla na úrovni vrtulových stíhaček protivníka nesvědčí o nějaké mimořádné konstrukci. Průzkumné verze stavím samozřejmě výše, ale těm zase chyběl dostatečný dolet. Pokud Němcům chyběly suroviny, měli se dát cestou, kde jim jejich nedostatek nevadil. Motory s radiálním kompresorem (které se používaly prakticky všude jinde) mají z principu o něco nižší teploty na turbíně. A ono s těmi surovinami je to trochu jinak. Tehdy totiž nebyly ještě známé ani ty slitiny s vyšší pevností za tepla a odolné proti creepu, na které by ty vzácné kovy potřebovali. Krom toho, Tinduru, ze kterého se vyráběly lopatky turbín u sériových motorů bylo jak se zdá dost. Spíš bych tedy řekl, že u tohoto motoru byla použita nevhodná slitina. Souviselo to s technologií výroby, protože tehdy ještě navíc platilo, že vysoce legované materiály se obtížně svařují. Proto asi taky zůstali u slitiny s méně vhodnými vlastnostmi na tohle použití. |
|
|
|
|
Guano: díky, ale to už jsem věděl . Měl jsem na mysli vlastní vývoj. |
|
|
|
|
Honza: Britove pouzivali vrtulniky Hoverfly, coz bylo britske oznaceni Sikorskeho R-4. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 461: Ale Tome, zrovna od tebe bych tohle povrchní hodnocení nečekal. Píšeš o nedokončených letounech...co bylo třeba na Aradu nedokončené kromě motorů? A sám víš, že ta spolehlivost Juma byla z větší části ovlivněná v tom, že chyběly suroviny."Rozdíl vidím pouze v tom, že Spojenci nepustili do sériové výroby syrové a nehotové motory a nedokončená letadla, tak jako to udělala LW" A jen tak mimochodem....co všechno museli spojenci nasadit (myslím tím počty), aby proudová německá éra a vlastně i pístová, smazali z oblohy? Proti takové převaze se asi dost těžko dalo něco dělat. A jen tak mimochodem..na bombardovací svazy taktika "udeř a uteč" bez boje v zatáčkách bohatě stačila. A tahle taktika je pokud vím dneska prioritou. |
|
|
|
|
|
K těm vrtulníkům, mám informace o Sikorskyho druhoválečných typech VS-300 a XR-4. O tomících a ivanech netuším. Pomůže někdo? |
|
|
|
|
Honza (464): Já vím, ostatně už jsem to zde někde psal. Ale zavrhnout tento letoun jako "absolutně nepoužitelný" prostě nejde.
Já ho jako "absolutně nepoužitelný" nezavrhuji, ovšem od nejlepší stíhačky WW2, což pro některé (tím nemyslím Tebe ) Schwalbe je, bych čekal víc... |
|
|
|
|
|
Karaya: Já vím, ostatně už jsem to zde někde psal. Ale zavrhnout tento letoun jako "absolutně nepoužitelný" prostě nejde. Co se mixérů týče, zde jsem na tenkém ledě, ale mám dojem, že v této době měli již cosi použitelného i amíci (Sikorsky). Jestli máš nějaké bližší informace o nasazení německých strojů, prosím popiš. |
|
|
|
|
|
Honza: jenomže jediná "použitelná" taktika pro Me 262 byla stylu "udeř a uteč", což, ehm, není nic moc... Ovšem uznávám, že Spojencům jistě nadělal mnoho vrásek... Ať to tu zase trochu rozhýbám : Co byste řekli diskusi na téma Fl 282 Kolibri, Focke-Achgelis Fa 223 Drache a další vlaštovky z obou stran..? |
|
|
|
|
|
Náskok Me-262 (pravda, pokud už byl ve vzduchu a v operační výšce) před letouny spojenců je nepopiratelný, to snad uznáváš, ne? A Blitz taky nebyl úplným kopnutím do křa..... |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 460: "Nicméně píšeš, že absolutně nesouhlasíš s tvrzením, že Němci měli náskok ve vývoji a nasazení proudových stíhacích a bombardovacích letounů cca 1,5 až 2 roky (příspěvek 449). Musím připustit, že máš zřejmě trošku "pravdu", protože konkrétně v nasazení proudového bombardéru je ten rozdíl mnohem větší (němci v letech 1944/45, spojenci nejdříve zřejmě až ve válce v Koreji v 1953 - takže to máme hnedka 9 let!:))" Pominu-li fakt, že od září 1945 jaksi nikdo neměl důvod k nasazení proudových bombardérů (to je od Tebe naprosto kouzelné odvození náskoku  ), tak ani já nějak stále nevidím ten "zásadní náskok". Rozdíl vidím pouze v tom, že Spojenci nepustili do sériové výroby syrové a nehotové motory a nedokončená letadla, tak jako to udělala LW. Za fakt já považuji, že k eliminaci Tebou uváděného "náskoku" Spojencům postačovalo nasazení stíhaček s pístovými motory, bez toho že by museli sahat k tak zoufalým opatřením jako bylo bojové použití Me 163. Ani Me 262, zejména díky nehotovým motorům a náročné pilotáži nezměnila nic na vzdušné převaze Spojenců.Příkladem může být např. P-59. Když se zjistilo, že jeho výkony zdaleka nepřekonávají vrtulová letadla, tak prostě nešel k bojovým jednotkám. Když v SSSR zjistili, jaké nevýhody mají raketová letadla, tak prostě v roce 1943 od dalšího vývoje BI-1 upustili. Když RAF viděla, že Meteory I na situaci na frontě nic nezmění, zůstaly u ADGB. To jen LW v zoufalství poslala svoje piloty do boje na nedodělaných letadlech. Čili, obrátím tuto otázku jinak: Co tedy vlastně nutilo Spojence, aby uspěchali nasazení proudových letadel? patrně nic, protože technický náskok LW existoval pouze v představách některých autorů. |
|
|
|
|
Algernoon: Úvodem posílám srdečný pozdrav, že ses nám tady taky po delší odmlce ukázal. A hnedka jak je tvým dobrým zvykem pěkně "z ostra". Ale tak je to správné. Nicméně píšeš, že absolutně nesouhlasíš s tvrzením, že Němci měli náskok ve vývoji a nasazení proudových stíhacích a bombardovacích letounů cca 1,5 až 2 roky (příspěvek 449). Musím připustit, že máš zřejmě trošku "pravdu", protože konkrétně v nasazení proudového bombardéru je ten rozdíl mnohem větší (němci v letech 1944/45, spojenci nejdříve zřejmě až ve válce v Koreji v 1953 - takže to máme hnedka 9 let!:)) Dále tady máme spor ohledně Hawker Typhoon (na tomto místě musím lehce objasnit ostatním čtenářům). Zatímco ty jsi pasoval Typhoon jako nejlepší stíhačku roku 1942, já tvrdím že Hawker Typhoon nebyl od srpna 1942 až do konce roku nasazován jako stíhačka z důvodu nedostatečné pevnosti draku při střemhlavém letu!(zdroj Němeček)Teď si musí ostatní uživatelé udělat obrázek, kdo je v tomto bodu "zcela mimo". No a co se týče A6M versus F4F: Zde se asi nenajde jednoznačný vítěz, nicméně já tvrdím že A6M má lepší TTD (zejména rychlost, obratnost, dolet a 20mm kanony) a lepší bojové výsledky. Podle mně tedy A6M převyšuje F4F a malinko to potrzuje fakt, jak rychle ho spojenci nahrazovali výkonějšímu F4U a F6F. Kreon (454): Na jednu stranu máš pravdu (určitě by se to nemělo přehánět), na druhou stranu podobné příspěvky jsou "kořením" fóra (např. Ondík versus Johny ohledně tanku IS, Dugalle versus ostatní ohledně morálním ospravedlní německých vojáků, Petr Zíma - sovětské šikmé pancíře, a spousta dalších.....jen v poslední době z tohoto pohledu nic moc) |
|
|
|
|
|
Představit si ho dokážu, ale neviděl bych to s ním příliš růžově... |
|
|
|
|
Celkom zaujimavy napad,ale vies si nieco take predstavit v realnej bojovej situacii? Ale vo vitrine by sa pekne vynimal.Taky drobcek... |
|
|
|
|
|
Co takhle roztomilý mastodont Do -635? Pro neznalé, jednalo se o projekt dvou Do-335 spojených jedním centroplánem(pozor, ocasní plochy měly zůstat beze změn!), mělo jít o strategický průzkumný stroj. |
|
|
|
|
Algernon (448) : Měl jsem asi zrovna tak stejný pocit jako Ty, když jsi psal (326). Algernon (447) : Pochybovat klidně můžeš o čemkoliv, já nemám v úmyslu Tě přesvědčovat o opaku a necítím potřebu abych se tu před Tebou hájil a vysvětloval některé názory a reakce na příspěvky. Nevedlo by to k ničemu, protože (325 i 326) na mě působí tak, že už sis názor stejně udělal. |
|
|
|
|
Vránis : Takže k tomu scanu. Me263 C-0 je vlastne Me163C-0-máš to tam i napísané. Me263V1 pred úpravou je neoficiálne značený "Me-163D"(upravený Me163BV18)...s Me263 má spoločné len to,že sa ťažilo z poznatkov jeho koncepcie pri ďalšom vývoji Me263.Pokiaľ mi je známe bol to len technologická vzorka s pevným podvozkom.Testoval sa pravdepdobne len vo vleku za Me110. Me263 vznikol v jednom kuse V1 a dva prototypy V2,V3 pravdepodobne boli len v štádiu rozpracovania.Kolujú dohady o úplnom dokončení ešte jedného prototypu,ale nepotvrdený dohad neznamená skutočnosť. Me263A predstavuje sériovú podobu budúcich strojov,to neznamená,že existoval.V1ka napr.nemala výzbroj. |
|
|
|
|
|
|
Algernon: jako poslouchej, chápu tvoje rozhořčení, nicméně, zachovávej při odpovědích na cizí příspěvky chladnu hlavu a kroť se v té ironii. Někoho to totiž může urážet. Jinak k tomuhle tématu se dá těžko co říct, všechno jsou to buď fantasmagorie a nebo nebyl čas na realizaci. Takže pokud se tu o něčem mluví,tak jsou to jen dohady. Krom Me 262, Ar 234, Me 163, Ho 229 a He 162 tu nemá cenu o ničem z němešké strany spekulovat nemyslíte? |
|
|
|
|
Vranis: Diky |
|
|
|
|
|
Na okraj: podle všech zvyklostí firmy Messerschmitt a dalších německých výrobců je označení Me 163 D V-1 nesmysl. Taky přece nebyl žádný Bf 109G V-1, ale pokračovalo v normální číselné označování prototypů. Me 163D nebyl považován za novou konstrukci, to by dostal nové číslo, tak jako nakonec Me 263/ Ju 248. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty