Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 554: Vzhledem k situaci na fronte by jim to bylo houby platne. V tehle fazi valky to uz jaksi moc nepotrebovali. A pokud chteli preci jenom videt dal, meli k dispozici dalkovy hloubkovy pruzkum. Coz nebyla kategorie Arada. "Nikoliv… Třeba jen proto, aby se dostali dál než nad Londýn. Třeba na jih, či nad přístavy nad západním pobřežím… Případně aby se dostali hlouběji do té Itálie, kam také lítali." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 553: Ve výsce 11 000 m mohlo delat Arado nejakych 650 km/h. Uvadi se ze, Ju 188S mel v 11 500 m s GM1 cca 680 km/h.... mozná to je pravda, mozna ne. Ale promin, troufam si tvrdit, ze pod touto vyskou je Arado rychlejsi a rozhodne bych kvuli tomu ze je nad hranicí 10-11 km pomalejsi, pro Junkerse "nehlasoval".
"No, ve výšce, nad 11 000 — 11 500 metrů… Bych si s tím nebyl zase tak moc jistý. :o) Mimochodem, Ju 88S-3 dělal nějakých 646 km/h, že? (Popř. co Ju 88G?) To mi ve srovnání s Mossie nepřijde zase tak špatné…"
Algernon napsal v č. 553: "Promiň, to že vývoj někam směřoval ještě neznamenalo že by plně nahradil stroje s pístovými motory." Jasne ze ne, prave proto taky povalecne letouny jako Canberra, Jak-23, Mig-15, F-86 atd. byly pístové ze? Ne, Algy, tuhle tvojí vetu fajt neberu  ).To proc vice nezapojili do svých plánu He 219 netusim a nehodlam o tom spekulovat, nebyl jsem a nezastaval jsem v Treti risi takovou pozici, abych to vedel  . |
|
|
|
|
Algy: nikoli o Tvůj, o můj!!!! Ten odřezávač je dost důležitou součástí vstupu vzduchu. Bez něj se obejdeš u bojových letounů dost těžko. |
|
|
|
|
Tom: Tak nejak ... Kreon: To nebylo na Tebe, ale na Eagla a jeho pokus.... |
|
|
|
|
|
Algernon: promiň, ale po přečtení toho cos tu včera napsal, se musím řádně vydýchat. Takže jakmile naberu dech, odpovím ti. Bavit se s tebou je jak chození do kopce s 50kg balvanem, zvlášť když dostaneš jeden ze svých komunikačních záchvatů. Ale neboj, najdeme na to lék . Eagle: nic bych si nepředstavoval, pracujme s rokem 44/45/ maximálně 46. Nic víc. guano: v pořádku a já ti za tu stručnou a hlavně jasnou odpověď děkuji. |
|
|
|
|
|
Eagle: cela tahle diskuse zacala Kreonovym tvrzenim v 474:
...ukaž mi jiný bombardér (na obou stranách), který by s nákladem pum létal stejně rychle jako pístové stíhačky. Asi žádný nenajdeš...
Ja jsem na to odpovedel, ze Mosquito. Nic vic, nic min. Shodli jsme se na tom, ze ve stejne dobe (polovina 1944) mely oba typy priblizne srovnatelne vykony. To, co by mohlo byt nekdy v roce 1947, bych sem netahal - porovnavali bychom zajiste uz uplne jina letadla..... |
|
|
|
|
|
Milý Algy, klidně si sedni a přečti si ještě jednou můj příspěvek. Bavím se o invenci, návrzích a projektch na rok 1946. Spousta těchto letounů měla mít motory v trupu pro snížení odporu. Proto jsem vypíchnul ten odřezávač. Projekty se týkaly i nadzvukových strojů s různými pohony, a o těch jsme se spolu již bavili, tzn. potíže s různými jevy při překračování M1 jsou mi v kostce známy. A mimochodem, i když někdo napíše dle Tvého názoru kravinu, zkus napsat svoji odpověď po vydýchání. |
|
|
|
|
Jen takové otázka. Kdy vznikl prototyp mosquita a Ar-234 ? Nezapomeňte že mosquito už byl dlouho vyvíjeno a vylepšováno, kdežto arado bylo teprve v začátcích, zkuste si představit výkony Ar-234 a Mosquita za tři roky. |
|
|
|
|
|
Co se aerodynamiky týče, měli němci dost invence, viz motory v trupu a pod., zoufale jim ale chyběly praktické testy(pravidlo ploch jsme tu už myslím probírali, ale musím uznat, že o např. takové zásadní věci, jako odřezávač mezní vrstvy u vstupu ke kompresoru motoru(nehledě na jeho životnost) němci nevěděli vůbec nic). Jinak srovnání s Mossie je zajímavé, dost jsem se poučil. Obecně souhlasím s Kreonem(kdo by to byl čekal, že Algy ). Arado bylo asi to nejlepší, co mohli němci poslat do vzduchu, mělo své výhody i nevýhody. Podle mě ty výhody dost jasně převažovaly. |
|
|
|
|
|
Tom: je rozdíl když máš čas, suroviny a kapacity pro to, abys mohl v klidu stát nad rýsovacím prknem a pak stavět a zalétávat aniž by tě někdo pořád bombardoval. Jinak ale máš pravdu...P-80 bylo opravdu dobré, lepší než cokoliv co měli Němci. Jen si neodkážu představit jak by ty rezervy měly vypadat? Mám to chápat jako např. možnost tenčího křídla, užšího trupu, motory v trupu apod.? |
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 545: "A u kterého letadla tohle nehrozilo? Uvědom si, že tyhle typy letounů byly tehdy v plenkách..asi by šlo dost těžko postavit hned skvělý letadlo s proudovými motory, bez chyb a pro dosažení rychlostí M1 a výše" To je těžký... Podívej se na P-80. Prakticky šlo o první realizovaný pokus o proudovou stíhačku v USA (pro šťouraly: P-59 byl od začátku určen k výzkumu, pokusům a seznámení personálu s novou technikou-nakonec to byl jen předělaný projekt stíhačky s tlačnou vrtulí). A byl hned velice úspěšný, o tom svědčí, že prakticky beze změn na draku byl nasazen ještě v Koreji proti stíhačkám o generaci mladších. Zrovna tak Meteor nebo Vampire se udržely ve službě hluboko do 50.let. Když porovnám podobné koncepce bombardérů, je to ještě zajímavější. S vysokým M je to ještě složitější. Často se cituje třeba 0,92 M dosažených na Spitu IX a to svědčí o aerodynamické kvalitě tohoto draku-pokud vím byla nesrovnatelná s čímkoli v tehdejší sériové výrobě |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 538: "No jo, jenomže Mossie dolet vystačil až nad Sasko, z Lincolnshire, Huntingdonshire či Norfolku… Ostatně úplně stejně Ju 86P/R nahrazovala i průzkumná verze Ju 388." Já dolet M uznávám, není co řešit. Ale k čemu by Němcům byl srovnatelný dolet? Aby si mohli zarybařit v Atlantiku? .Ju 388 by možná také mohl nahradit "86", ale rychlostně se asi těžko dal srovnávat s Aradem že...a vzhledem k válečné situaci potřebovali Němci především rychlost. Použít He 219? Jak? Když byl několikrát opakovaně ztažen z výroby a pak zase vyráběn? Algy..prosím tě..víš to moc dobře sám....vývoj zkrátka směřoval k proudovým letounům. Pístáče se dostaly na hranici svých možností. Bohužel cestovní rychlost k B-2 ti asi neseženu. Ale dle mého se to dá alespoň přibližně odvodit o maximálky a cestovce Céčka. trochu to zkusím propočítat. |
|
|
|
|
|
537: mě to teda smysl dává .Ten rozdíl 408/419 mph je jasný, ale třeba je to rozdíl jen s 2 000 lb. Jde mi právě o to, že není (mě) jasné, že ten rozdíl byl se 4 000 lb nebo méně. Chápeš? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 536: "Prostě a jednoduše co s proudovým bombardérem, pokud je maximálně srovnatelný (a to jen v něčem) s pístovým bombardérem (který ke všemu stejných výkonů dosahuje už o rok dříve), a který ke všemu trpí „dětskými nemocemi“ motorů, a nemá ani nějaké výrazné aerodynamické rezervy, tudíž i s výkonnějšími motory se dostane nanejvýš na Mach 0,75? A vzhledem k tomu, že v téhle rychlosti poněkud tak nějak hrozí dezintegrace draku… Ty bys do takového kočáru vlezl?" Ano souhlasim....ale právě proto že Němci neměli nic co by se dalo srovnat s M, tak se rozhodli pro Arado. A u kterého letadla tohle nehrozilo? Uvědom si, že tyhle typy letounů byly tehdy v plenkách..asi by šlo dost těžko postavit hned skvělý letadlo s proudovými motory, bez chyb a pro dosažení rychlostí M1 a výše .Výrazné aerodynamické rezervy - k čemu? Byl to průzkumák, ne rekordní letoun či stíhačka. Mě celé tohle připadne, že jsi tak trochu zaujatý, že si prostě neuvědomuješ, že začátky (všude) jsou těžký a nemohu za to, že tvoje anglo-ego utrpělo tím, že to byli Němci kdo nasadil jako první proudové stroje do boje ). Já zkrátka vidím přínos - někdo ten první krok udělat musel a že to byli Němci mi vůbe nevadí. Kdyby Arado bylo britů, tak bych ho obhajoval stejně. a ještě jedna věc.....ten kdo je první, dělá samozřejmě chyby, ze kterých se ti další poučí. A tak to má být. |
|
|
|
|
|
(535) Me 163 je letoun, pro který se termín "syrový a nedodělaný" dá použít. Na tom se asi shodneme všichni, ale abych stejný termín použil pro Arado, je, promiň mi to slovo, kravina. Pro mě je prostě tenhle termín pro Arado nepřijatelný, oproti Kometu byl přeci jenom o dost perspektivnější. Já u něj zkrátka nevidím žádnou takovou výraznou konstruční chybu (pokud je mi známo, nevyskytly se u Arada žádné problémy se samotnou konstrukcí), abych ho mohl nazvat nedodělaným letounem. Jediná věc jsou motory, to ano. A že neměl pumovnici? No jak jsem již psal, byl to především průzkumný stroj a když někdo dostal šílený nápad udělat z něj bombardér, to je druhá věc.
Algernon napsal v č. 535: "No jo, u proudového motoru… Jenomže u soudobých britských motorů — proudových motorů — najdu spotřebu dvoutřetinovou, ve srovnání s těmi německými…" Proč sem proboha taháš soudobé britské proudové motory? Nechápu.... Vím že existoval srovnatelný pístový stroj - M. Ale ten Němci neměli že? . Do 335 bych se vůbec netahal. Výkonově to bylo v pořádku a fakt že to byl pístový letoun byla výhodou, ale Dornier měl řadu problémů, které vycházely z jeho netypické konstrukce.....na jejich odstranění to chtělo čas a ten jaksi Němcům moc nezbýval. |
|
|
|
|
|
k druhému odstavci v 534: já nevím že ty si vždycky všechno doplňuješ svýma myšlenkama. Nikde jsem přece nepsal, že by Arado s pumami neztratilo něco na sých parametrech. Já jen vycházím z logického postoje, totiž že každý bombardér (a tedy i M), pokud má pumy, tak nemá takové parametry jako bez nich. K tomuhle se také nemusíme vracet, jsou to jenom hříčky se slovy a zaměřme se na techniku..ok? . |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 534: Já mám taky jasno, ale mám zmatky v tom, že se tu jednou proklamuje průzkumná a pak zase bombardovací verze M. To nejlepší co k Aradu vyšlo je polský modelpress, Ten Ezhel a Price co jsi zmiňoval je k ničemu. Guanovi věřím , proč by ne, jen jsem vyjádřil obecnou nechuť k údajům na netu. "Já v těch verzích pořádek a úplně jasno mám. :o) Ostatně, pochybuji, že bys měl o Aradu jiné údaje než já… :o) :o) Na údaje o Mosquitu (od Guana), jak to tak vypadá, se můžeš spolehnout." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 511: "To co každý letoun chrání, je vysoká cestovní rychlost; to je to, co rozhoduje o přežití bombardéru — a na maximálku, u bombardéru, můžeš vcelku s klidem zapomenout. Čili maximální rychlost nehraje (u bombardéru) vůbec žádnou roli, natožpak že by byla důležitější, než rychlost cestovní." k tvému 533: psal jsi výše citované. A pokud je mi známo, tak B-17 je taky bombardér, čili dle tvého výkladu i B-17 měla být chráněna svou "vysokou cestovní rychlostí". což je blbost že...taky proto jsem to myslel ironicky. Chtěl jsem ti jenom naznačit, že to s tou tvojí vysokou cestovní rychlostí nebude tak horké. A proč M nepotřebovalo obrannou výzbroj? Protože bylo hodně rychlé, a Arado bylo taky rychlé. Nevím proč vůbec o tomhle bodě diskutujeme.
Algernon napsal v č. 533: No ale to já přece nepopírám. Zato ty tohle popíráš o Aradu, proto jsem se proti tomu ohradil.
"Taktéž Mossie — už v roce 1941… Niméně právě díky vysoké cestovní rychlosti se mnohdy žádný stíhač ani nedostal do natolik nebezpečné pozice "
Algernon napsal v č. 533: V tomhle se nikdy neshodneme. Maximálku u Arada znáš a podle tebe tedy těch cca 730 km/h nestačí? Byť maximálka byla časově omezená, přeci jenom to stačilo, aby se získal náskok. A máš přesné údaje o tom, jak dlouho mohl Jumo běžet na maximální tah? Třeba se na něj nevztahují běžné německé normy pro pístové motory.... "Prostě hlavní skutečně je ta vysoká cestovní rychlost, maximálka je až druhořadá. Ostatně — pokud bude nízká rychlost cestovní, maximální zcela jistě postačovat nebude… :o)" |
|
|
|
|
|
Tom: Cesar vzlétl..dokonce se i nějaké kusy (snad 4) dostaly ke konci k bojovým jednotkám, takže pozor. Cesary se stavěly s motory BMW a nezlob se, ale výkony se oproti dvoumotorové verzi významně zlepšily. A hlavně se odstranila nutnost používat pro start přídavný motory. Těma motorama jsi myslel co? Proudový DB? Nebo HeS 011? |
|
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 526: Jenže to "C" mělo přece mít podle výpočtů úpně jiné motory než Juma, s tahem asi 2x větším. Vzhledem k tomu, že ten motor nikdy nedostali ani na zkušebnu, byl celý "César"... Taky bych viděl dost uboze dolet tohoto éra, protože nevím nic o tom, že by se zvětšoval objem nádrží, a i kdyby se zvětšoval (např. přídavné nádrže pod trupem), tak by stejně zase vzrostla hmotnost (potažmo odpor v případě těch baků) a výsledek by byl značně nejistý. Prostě dokud by Arado nedostalo lepší a úspornější motory, tak by se jeho výkony nezvedly. "A taky asi vis ze prave proto ze si Nemci uvedomovali, ze ten tah motoru Jumo je slaby, tak pripravovaly "Cesara" se ctyrmi motory, a tam to bylo uz o necem jinem" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty