Západní fronta
|
|
---|---|
Dzin napsala v č. 500: No upresním:"Dzin: (498) A já měl dojem, že se nám od začátku jedná o tomto. Prostě že SB bylo neúčiné, protože Wehrmacht stále měl dost zbraní pro své vojáky a daleko více mu chyběli právě vojáci. Takže vzásadě se mnou souhlasíš, jen jsme si zpočátku úplně neporozuměli. " - Strategické bombardovanie neznížilo významne nemeckú zbrojnú výrobu. - Nedostatok zbraní počas vojny si Nemci spôsobili sami svojim ľahkovážnym prístupom k vojnovej výrobe, keď neskoro začali s "totálnym" nasadením. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 499: No to je jasné, keď už vypukla vojna, tak by bolo blbosť, čakať na dokončenie "veľkých" lodí do r. 1942-1944, keď mohli stopnúť program bitevného loďstva a tým vyrobiť značný počet ponoriek už v prvých rokoch vojny... "SK: (497) S plánem Z je to trochu složitější. V kriegsmarine byly dvě skupiny, jedna kolem Raedera a druhá vzásadě kolem Dönitze, ikdyž to není úplně přesné. První plán Z plně podporovala a druhá ho stejně vášnivě zatracovala. Nakonec to dopadlo tak, že plán Z byl zavržen ve prospěch druhého názoru. Loděnice prostě jeli naplno, jen se místo na bitevní lodě soustředili na ponorky." Keby však Nemecko nevstúpilo do vojny, tak by vyhral aký program? Žeby sa stavali tie veľké lodičky, ku ktorým bol naklonení aj Hitler? |
|
|
|
Dzin: (498) A já měl dojem, že se nám od začátku jedná o tomto. Prostě že SB bylo neúčiné, protože Wehrmacht stále měl dost zbraní pro své vojáky a daleko více mu chyběli právě vojáci. Takže vzásadě se mnou souhlasíš, jen jsme si zpočátku úplně neporozuměli. |
|
|
|
SK: (497) S plánem Z je to trochu složitější. V kriegsmarine byly dvě skupiny, jedna kolem Raedera a druhá vzásadě kolem Dönitze, ikdyž to není úplně přesné. První plán Z plně podporovala a druhá ho stejně vášnivě zatracovala. Nakonec to dopadlo tak, že plán Z byl zavržen ve prospěch druhého názoru. Loděnice prostě jeli naplno, jen se místo na bitevní lodě soustředili na ponorky. | |
|
|
Dzin napsala v č. 496: Nie...strategické bombardovanie podľa mňa neznížilo výrazne výrobu Nemecka. Za nedostatok výzbroje si mohli nemci sami. Vedeli, že idú do vojny, tak mali masovú výrobu rozbehnúť už pred ňou a nie ešte na prelome 1940/41 znižovať výrobu...Pri skoršom naštartovaní "totálneho" nasadenia mohli v pohode v 1942 vyrobiť toľko tankov, diel, lietadiel atď. ako v 1944...kapacitu na to Nemecký priemysel mal... "Takže, podle tebe, strategické bombardování výrazně snížilo objem zbrojní výroby Německa, až se to znatelně projevilo na jeho vyzbrojování?" |
|
|
|
Dzin napsala v č. 495: No do počtu to bolo približne rovnako, ale ide o to, že krigsmarine malo svoje požiadavky a bolo nútené (pod vplyvom) vojnových okolností ustúpiť...Plán teda nebol dodržaný v hlavných typoch a u ponoriek a torpédových člnoch bol prekročený... "SK: (494) Jestli myslíš co do objemu tonáže, tak možné to je. Přeci jen tisíc ponorek, každá průměrně s 1000 tunami, to máme 1 000 000 tun výtlaku, tedy kolem 20 Bismarcků. " |
|
|
|
SK: (493) Takže, podle tebe, strategické bombardování výrazně snížilo objem zbrojní výroby Německa, až se to znatelně projevilo na jeho vyzbrojování? | |
|
|
SK: (494) Jestli myslíš co do objemu tonáže, tak možné to je. Přeci jen tisíc ponorek, každá průměrně s 1000 tunami, to máme 1 000 000 tun výtlaku, tedy kolem 20 Bismarcků. | |
|
|
Dzin napsala v č. 462: A čo plán Z... Ten bol tiež realizovaný? V 1944 nebol v sklze? "SK: (458) Pokud je mi známo, celkový objem výroby byl minimálně realizován. Já osobně vím konkrétně jen o poklesu výroby Tiger II. Ale jestli máš lepší údaje, tak sem s nimi. " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 492: OK, všetci mohli mať pušku aj zásobník. Ručných zbraní (pušiek, panzerfaustov, granátov) mohli mať dostatok, ale rozhodujúce bolo, že tankov, diel, lietadiel, lodí, ... malo nemecko nedostatok. "Ale vojáci německých ozbrojených sil sami měli zbraní dostatek, resp. nebylo to stále ono "jeden pušku a druhý zásobník". " |
|
|
|
SK: (491) Právě proto píši reálně. Německá armáda měla i daleko vyšší požadavky na odvody branců, aniž by je Německo mohlo vůbec splnit. Proto se tam začlo nahánět vše, co bylo k dispozici a ani to nestačilo. Ale pro ty, co byly v armádě byla německá výroba schopna dodávku splnit. Tam máš dvě kritéria, jednak to, co bylo potřeba pro armádu a jednak to, co si vyžadovala přímo situace na frontách. Sytuace si vyžadovala daleko více, než byly Němci schopni vyprodukovat. Ale vojáci německých ozbrojených sil sami měli zbraní dostatek, resp. nebylo to stále ono "jeden pušku a druhý zásobník". |
|
|
|
Dzin napsala v č. 488: S tímto sa dá súhlasiť, až na to, že požiadavky na výzbroj mala armáda iste o dosť vyššie ako bola schopná výroba splniť...Práve pre možný výpadok produkcie nebola armáda vybavovaná výhradne tankami Tiger a Panther...Nemecko si totiž nemohlo dovoliť 3 mesačný výpadok produkcie tankov Pz III,IV...rovnako to bolo u lietadiel, kde typ Bf 109 zostával vo výrobe hlavne preto, aby sa udržala vysoká výroba... "Já nikde netvrdím, že výroba diktovala armádě, co může postavit do pole. Já tvrdím, že armáda měla požadavky (reálné, tedy to co opravdu mohla potřebovat) na dodávky výzbroje a tyto požadavky byla německá výroba schopna splnit, přes strategické bombardování, které se jí v tom snažilo zabránit. A z tohoto důvodu nepovažujem strategické bombardování za výrazně úspěšné. To je hlavní podstata mého tvrzení. Takže s tímhle nesouhlasíš?" |
|
|
|
pbradler: (486) Ne samohybná děla jsou uváděna jen v číslech pro tanky. | |
|
|
pbradler napsal v č. 486: možno sú tam len poľné a protitankové delá, bez PLD a bez tankových, lodných a diel pre opevnenia... "Dzin, SK: Ináč ja som našiel iný údaj výroby diel za rok 1944. A to cca 43tis. nad 75mm (vrátane)(nespočítaval som to ale presne ). Je to ale samozrejme bez samohybiek. (dúfam že vo vašich číslach nie sú započítané dvakrát )" |
|
|
|
pbradler: (485) - Hněvám sa na tebe. Tak mi to schválně najdi, kde to takto bez jakýchkoliv pochyb tvrdím. - Podle mě se výroba nepřizpůsobila organizaci a ani naopak. Podle mě reorganizace jednotek souvisí s různými faktory, ale asi nejvíce z utpěnými ztrátami, jak materiálními, tak lidskými. - Já chtěl hlavně upozornit na to, že redukce výzbroje u jednotky nemusí souviset s jejím nedostatkem ani přebytkem. - Já nikde netvrdím, že výroba diktovala armádě, co může postavit do pole. Já tvrdím, že armáda měla požadavky (reálné, tedy to co opravdu mohla potřebovat) na dodávky výzbroje a tyto požadavky byla německá výroba schopna splnit, přes strategické bombardování, které se jí v tom snažilo zabránit. A z tohoto důvodu nepovažujem strategické bombardování za výrazně úspěšné. To je hlavní podstata mého tvrzení. Takže s tímhle nesouhlasíš? |
|
|
|
SK: (484) Tohle znám, jen by mě zajímalo, kam je řadíš? A nepřesuneme se s tímhle spíše do stihačů tanků? To bude lepší, takže odpověď piš tam. | |
|
|
Dzin, SK: Ináč ja som našiel iný údaj výroby diel za rok 1944. A to cca 43tis. nad 75mm (vrátane)(nespočítaval som to ale presne ). Je to ale samozrejme bez samohybiek. (dúfam že vo vašich číslach nie sú započítané dvakrát ) | |
|
|
Dzin napsala v č. 482: Nehnevaj sa ale to si práve tvrdil.
"Netvrdím ti už, že by byl schopen zacelit ztráty "
Dzin napsala v č. 482: To som nikdy netvrdil a tobôž nie opakovane. Jediné čo som tvrdil je že výrobe sa musela prispôsobovať organizácia jednotiek a nie naopak. To pre mňa znamená že nemali dostatok výzbroje.
"vyrovnat se Spojencům"
Dzin napsala v č. 482: S tým som nikdy nepolemizoval.
"Stačí když se podíváš na výrobu, je jednoznačně patrné, že neustále stoupala prakticky až do posledního roku války"
Dzin napsala v č. 482: Myslíš že výrazná redukcia delostrelectva v roku 1941 u streleckej divízie ČA bola len snahou o zefektívnenie bojovej činnosti?"Aha, takže US Army a RA měla nedostatek výzbroje? Protože ony také snižovaly početní stavy svých jednotek oproti začátku války. Nejpatrnější je to u tankových jednotek." Tvoj argument s redukciou u amerických (príp. nemeckých v 1940) tankových divízií je síce pekný ale aplikovať ho na rok 1944 nemožno, pretože vtedy žiadne znižovanie výzbroje u spojencov nebolo (skôr naopak).
Dzin napsala v č. 482: Myslím že nie. Pre mňa je určujúce či výroba diktovala armáde čo môže postaviť v poli. Ak ma presvedčíš, že to bolo naopak rád budem s tebou súhlasiť. "Já s tebou souhlasím v tom co píšeš, ale bavíme se o úplně něčem jiném." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 483: Hetzer:"SK: (480) Vidíš a já zase beru, že jeho palebná síla a pancéřová ochrana je na úrovni středních tanků... To máš asi jako, kam by jsi zařadil JadgPanthera nebo Nashorna?" pancier: 60-20mm(čelo), 20(boky a zadok) kanón: 75mm PaK 39 L/48 hmotnosť: 16 t Jagdpanther: pancier: 80-60 (čelo), 45-40(boky), 40(zadok) kanón: 88mm PaK 43 L/71 hmotnosť: 45,5 t Nashorn: pancier: 10-30 (čelo), 10-20(boky), 10-20(zadok) kanón: 88mm PaK 43 L/71 hmotnosť: 24 t SdKfz 138 Marder III: pancier: 15-50(čelo), 15-20(boky), 15(zadok) kanón: 75 mm PaK 40 hmotnosť: 10,8 t Myslím,že z tohto sa Hetzer najviac blíži Marderovi, navyše vychádza z rovnakého podvozku... |
|
|
|
SK: (480) Vidíš a já zase beru, že jeho palebná síla a pancéřová ochrana je na úrovni středních tanků... To máš asi jako, kam by jsi zařadil JadgPanthera nebo Nashorna? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Západní fronta