Západní fronta
|
|
|
|---|---|
|
SK: (458) Pokud je mi známo, celkový objem výroby byl minimálně realizován. Já osobně vím konkrétně jen o poklesu výroby Tiger II. Ale jestli máš lepší údaje, tak sem s nimi.  (459) Jde o to, co myslíš, že je lepší. Mít 6 děl 105mm, nebo 10 75mm? |
|
|
|
|
SK napsal v č. 455: S tým sa dá jedine súhlasiť.
"Dzin do kedy sa vyrábali 75mm kanóny? Myslíš, že na konci vojny dávali Nemci prednosť vo výrobe 75mm kanónom (leIG18, vz. 30/31, vz.1936, leFK18), pred účinejšími 105mm (leFH18, leFH18/40) a 150mm (sFH18, sIG33) húfnicami?"
SK napsal v č. 459: Samozrejme. Predovšetkým 75-ka je určená na priamu delostreleckú podporu (obvykle bola vo výzbroji peších plukov v počte 6 kusov), kdežto 105-ka je ďaleko univerzálnejšia a je schopná tak priamej ako aj nepriamej paľby. A o účinku jej granátov oproti 75mm je asi zbytočné sa rozpisovať. "Ide o to, že asi žiadne nemecké 75mm poľné delo nemohlo plnohodnotne nahradiť 105, 150 mm húfnice..." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 457: "Tenhle dotaz by jsi spíše měl adresovat na pbradlera, ten je toho zastáncem."  Ja vychádzam z faktov a tie hovoria že napr. tabuľkové počty delostreleckej výzbroje u peších divízií vytrvale klesajú a navyše sa znižuje aj ich kvalita (napr. spomínanou náhradou 105-ky za starú 75).
Dzin napsala v č. 454: Na to si ako prišiel. Pozri vyššie.
"Rozhodně Spojenecká vojska nezaznamenala, že by se nějak ztenčila síla palby německého dělostřelectva. Sice mělo menší ráži, ale zase mělo více hlavní."
Dzin napsala v č. 454: Samozrejme že beriem do úvahy rok 1944. O ňom sa predsa bavíme."Takhle, aby jsme si to ujasnili, mluvíme o roku 44, kdy je vrchol a rozmach německé průmyslové výroby." Keď sme už u tej obrnenej techniky o ktorej hovoríš že sa jej takisto vyrobil dostatok. Prečo je potom neustále znižovaný tabuľkový stav výzbroje tankových divízií a často dokonca namiesto tankov je jeden z práporov vyzbrojený stíhačmi tankov alebo SHD. Že by kvôli dostatku tankov. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 457: Ide o to, že asi žiadne nemecké 75mm poľné delo nemohlo plnohodnotne nahradiť 105, 150 mm húfnice..."Já jen podotýkám, že změnšení ráže neznamená krok zpět. Třeba za WW1 byla jako jedna z nejlepších děl hodnocena francouzská 75mm houfnice" To 75mm francúzske delo bolo na svoju dobu dobré, ale nemyslím, že by ním prezbrojovali batérie, ktoré mali ráže napr. 155mm... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 457: OK ale ber tie plány výroby, ktoré vznikali v 1943-1944...Tie zo začiatku vojny nemôžeš predsa brať na zreteľ. "Teď neberu ale plány stanovené po přechodu na plnou válečnou výrobu, ale ony dlouhodobější, stanovené na počátku války" |
|
|
|
|
|
SK: (455) "Dzin do kedy sa vyrábali 75mm kanóny? Myslíš, že na konci vojny dávali Nemci prednosť vo výrobe 75mm kanónom (leIG18, vz. 30/31, vz.1936, leFK18), pred účinejšími 105mm (leFH18, leFH18/40) a 150mm (sFH18, sIG33) húfnicami?" Tenhle dotaz by jsi spíše měl adresovat na pbradlera, ten je toho zastáncem. Já jen podotýkám, že změnšení ráže neznamená krok zpět. Třeba za WW1 byla jako jedna z nejlepších děl hodnocena francouzská 75mm houfnice. (456) Nezaostával. Sice se třeba zmenčila výroba Tigerů a zaostala za plánem asi o 200 kusů, ale celkově se vyrobylo více tanků a samohybných děl, než se původně předpokládalo. Teď neberu ale plány stanovené po přechodu na plnou válečnou výrobu, ale ony dlouhodobější, stanovené na počátku války. Hlavní je, že výroba obrněnců (ale třeby i stihaček) v Německu dokázala zásobyt Wehrmacht v plné míře. Ovšem ani to nestačilo. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 454: Myslíš, že nezaostával za programom? Uveď teda ten program a porovnaj ho so skutočnou výrobou..."že by samo nějak výrazně zaostávalo za svým vlastním programem výroby" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 454: Presne tak, Nemecko začalo s masovou výrobou neskor...napr. Británia začala podstatne skôr a aj napr. vo Francii bol cítiť výrazný nárast výroby v prvom polroku 1940..."Dalším jeho hlavním nedostatkem bylo, že zavedlo válečné hospodářství defakto až ve druhé polovině války, kdy bylo sice schopno pokrýt potřebu armády, ale ta už prostě nestačila."
Dzin napsala v č. 454: Dzin do kedy sa vyrábali 75mm kanóny? Myslíš, že na konci vojny dávali Nemci prednosť vo výrobe 75mm kanónom (leIG18, vz. 30/31, vz.1936, leFK18), pred účinejšími 105mm (leFH18, leFH18/40) a 150mm (sFH18, sIG33) húfnicami? "Ano nárůst byl způsoben i za cenu toho, že byly vyrobeny i zbraně menších ráží, ale zase tvrdit, že kvůli tomu byly méně kvalitní bych se neodvážil. Rozhodně Spojenecká vojska nezaznamenala, že by se nějak ztenčila síla palby německého dělostřelectva. Sice mělo menší ráži, ale zase mělo více hlavní." |
|
|
|
|
|
pbradler: (453) Ty už tam byly z předchozího období. Takhle, aby jsme si to ujasnili, mluvíme o roku 44, kdy je vrchol a rozmach německé průmyslové výroby. Do 43 vzásadě nebylo zavedeno válečné hospodářství se všemi důsledky, které z toho plynuly. Takže jde o to, jestli ty máš na mysli dobu do roku 43, nebo následná léta. V těchto dvou časových obdobích je docela rozdíl. Právě že naplnil. Ona měla dostatek výzbroje k tomu, aby dokázala zásobit své vojáky. Ohledně dělostřelectva, tak strašné to zase nebylo. Ano nárůst byl způsoben i za cenu toho, že byly vyrobeny i zbraně menších ráží, ale zase tvrdit, že kvůli tomu byly méně kvalitní bych se neodvážil. Rozhodně Spojenecká vojska nezaznamenala, že by se nějak ztenčila síla palby německého dělostřelectva. Sice mělo menší ráži, ale zase mělo více hlavní. To co píšeš je spíše o tom, že Německo nebylo schopno adekvátně odpovědět na růst zbrojní síly Spojeneckých armád, než že by samo nějak výrazně zaostávalo za svým vlastním programem výroby. Dalším jeho hlavním nedostatkem bylo, že zavedlo válečné hospodářství defakto až ve druhé polovině války, kdy bylo sice schopno pokrýt potřebu armády, ale ta už prostě nestačila. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 452: "To, že se na západní frontě nedostávalo zbraní je dáno spíše tím, že je tam nedokázali přes rozbombardované spoje včas dopravit." V tom to asi nebude. Ako by tam potom dopravili tie koristné zbrane?
Dzin napsala v č. 452: "Tvrdím, že Říše měla tolik zbraní, aby byla schopna jimy zásobit vojska, která měla." Podľa môjho názoru bol síce nárast výroby markantný ale stále nenaplnil potreby jednak jednotiek na fronte a potom aj jednotiek ktoré sa nanovo formovali. Napriek snahe o zvyšovanie palebnej sily ako kompenzácie pri personálnom oslabovaní jednotiek sa stále znižoval počet delostreleckej výzbroje. Myslíš že napr. nahradzovanie leFH 105mm zastaralými poľnými kanónmi 75mm v delostreleckom pluku peších divízií bolo spôsobené len nedstatkom vycvičených delostrelcov? |
|
|
|
|
|
pbradler: (449) Ale klidně mohu komentovat i nedostatkem vojáků u pozemního vojska. Případů máš obrovské množství. To, že se na západní frontě nedostávalo zbraní je dáno spíše tím, že je tam nedokázali přes rozbombardované spoje včas dopravit. Jinak je měli, ale prostě jim stáli před výrobními halami a čekaly na odvoz. S tím druhým souhlasím, ale já tvrdím něco jiného. Tvrdím, že Říše měla tolik zbraní, aby byla schopna jimy zásobit vojska, která měla. Netvrdím, že jich měla tolik, aby byla schopna plně nahrazovat své ztráty, způsobené boji na frontách. To neměla ani lidi. |
|
|
|
|
|
karaya1: (448) - Právě že ne, pokles intenzity náletů spadá až na září 44, tedy značně později. Proč nastal onen pokles? Já zastávám názor, že velení 8. a 15. letecké armády podlehlo sebeuspokojení a falešné iluzi, že je konec a soustředilo se na něco jiného. - Za účiné strategické bombardování beru to, jak bylo koncipováno. Tedy aby dokázalo podlomit buď ekonomickou nebo morální schopnost nepřítele vést válku. |
|
|
|
|
|
Lipton napsal v č. 447: Presne tak..."SK: Alebo operácia Cobra - prielom u St. Lô." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 442: Dobre, že to ukazuješ na príklade letectva, pretože tam sa dá s tvojím tvrdením súhlasiť."Problém ve stihačkách nebyl. To je právě to, co zaměňuješ. Wehrmacht měl dostatek zbraní, ale stále mu chyběli lidé, kterí by je mohli obsluhovat. To je nejlépe vidět na letectvu, kde si v roce 44 do kokpitů sedali piloti, kteří ještě neměli dokončený výcvik." V oblasti pozemnej výzbroje bohužiaľ ale musím povedať nie. Chceš povedať, že dôvod prečo napr. jednotky rozmiestnené na západe boli vyzbrojené starými (prevažne koristnými) zbraňami bol v úplnom dostatku vlastnej výzbroje (ako tvrdíš) a nedostatku vycvičených osôb? Pravda je iná. Napriek dramatickému zvýšeniu výroby nepostačovalo vyrobené množstvo pozemnej výzbroje (najmä tanky a delostrelecká výzbroj) na krytie dramaticky rastúcich strát (straty samozrejme rástli aj z dôvodov zníženej personálnej kvality ale aj z dôvodu ťažkých porážiek a neustáleho ústupu). |
|
|
|
|
Dzin (421): Navíc USAAF to nedotáhlo do konce a umožnilo Němcům se zase vzpamatovat
A proč to USAAF nedotáhlo do konce? Že by Tedder donutil bombardovací barony k předinvazní ofenzivě proti infrastruktuře?
SK (443): celkovo považujem strategické bombardovanie za neúčinné až do druhej polovice 1944...
Ono záleží na tom, co si představuješ pod pojmem "účinné"... Pokud naplnění direktivy Pointblank, tak by ses nedočkal ani v posledních dvou kvartálech roku 1944... Btw, když už tu diskutujete přesnost ve dne, kdy "je vidět cíl", i při dobré viditelnosti a dobrých zaměřovačích není zajištěna trefa. Co takhle syndrom předčasného odhozu..? |
|
|
|
|
SK: Alebo operácia Cobra - prielom u St. Lô. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 445: Inak tiež nie som fanúšik strategického bombardovania...Kde sa to hrabe na drtivé pozemné ofenzívy...napr. Bagration..."Sk: (443) Tak to já ho považuji za neúčiné stále, až do konce WW2. K dobru mu přičítám jen dílčí úspěchy a to ještě ten největší, jakého dosáhlo, značné oslabení Luftwaffe, bylo spíše vedlejším produktem." |
|
|
|
|
|
Sk: (443) Tak to já ho považuji za neúčiné stále, až do konce WW2. K dobru mu přičítám jen dílčí úspěchy a to ještě ten největší, jakého dosáhlo, značné oslabení Luftwaffe, bylo spíše vedlejším produktem. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 442: Ja si myslím, že vojakov mal dosť, len nemal kapacity na ich riadny výcvik..."Prostě základní problém Wehrmachtu byl nedostatek vojáků." Ako som písal, čo do počtu bol Wehrmacht na tom s vojakmi skvele...To, že aká bola ich kvalita je druhá vec... To, že Nemecko disponovalo tak malým počtom techniky nebol problém? Myslíš, že keby vyzbrojil tie tanky, stíhačky a pod. posádkami by mu umožnilo zvrátiť nepriaznivý stav? Asi nie...materiálna prevaha spojencov bola drtivá a nič by na tom nezmenilo ani 1000 nových pilotov...Nemecko potrebovalo produkciu omnoho väčšiu ako malo...Vojaci sami o sebe vojny nevyhrávajú...Dôležitá je najmä kvalitatívna a kvasntitatívna prevaha v technike... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 441: S tým súhlasím, celkovo považujem strategické bombardovanie za neúčinné až do druhej polovice 1944... "Proč by jsi kladl důraz na denní nálety? Ve dne nebo v noci, stejně to bylo mrhání prostředky a měli se soustředit na jejich efektivnější využití." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Západní fronta