Západní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Našel jsme na netu a stáhnul poválečnou studii z roku 1950 <b style="">Survey of allied tank casualties in WW2. Musím říci, že je to dost zajímavé. Pár věcí, co jsme tam vyčetl.
Celkové ztráty tanků (středních + lehkých) způsobených všemi příčinami (miny, děla - přímá střelba, děla - nepřímá střelba, nálože včetně RPG, ostatní způsobené nepřítelem a bez zavinění nepřítele - nehody, poruchy, uváznutí atd.). ETO to bylo 4257, Severní Afrika 277, Sicílie 58, Itálie 685 a v Pacifiku 393 tanků kde je ještě nutno započítat USMC, to bylo celkem 416 tanků. Celkové ztráty tedy byly 6086 tanků, 5670 US Army a 416 USMC.
Ztráty tanků dalších západních spojenců, Britové utrpěli ztráty ETO 1685, Afrika 1718, Sicílie 31, Itálie 895 a Barma 102 - celkem 4 431 tanků. Kanada ETO 845, Sicílie 20 a Itálie 719 - celkem 1584 tanků. Francie v Severní Africe - 39 tanků.
Nejvíce ztrát způsobila přímá palba asi 50 - 55 procent, přičemž v Africe 78 procent a v Pacifiku 33 procent. Bez zavinění nepřítele byly nejmenší ztráty v Africe 1,4 procenta, jinak to bylo 11 - 17 procent, v Itálii potom 23,7 procenta.
Nepodařilo se mi dohledat počet nasazených tanků, ale když to porovnám s tím, že pro vlastní OS dodal americký průmysl asi 52 000 tanků, potom ztráty asi 11 procent produkce pro americké OS.
Ztráty německých tanků v Západní Evropě v letech 1944 - 45. Jedná se o ztráty, kdy západní Spojenci nalezli a prozkoumali vrak tanku. Nebudou to tedy nejspíše veškeré ztráty, které Němci utrpěli. Mělo by se jednat výlučně o tanky, bez stíhačů tanků, samohybek a dalších obrněnců. Ztráty jsou rozděleny takto
- 529 zničeno dělostřelbou (míněn jakýkoli typ děla ať už v technice nebo taženého, přímou nebo nepřímou palbou)
- 53 zničeno zbraní s kumulativní náloží (Hollow charge weapons) což jsou bazuky, PIATy apod.
- 91 zničeno jakýmkoliv vzdušným útokem jakoukoliv leteckou zbraní (kanony, kulomety, rakety, pumy)
- 3 zničené minami
- 9 zničenou další nepřátelskou (míněno spojeneckou) akcí, konkrétně 5 kombinací různých útoků, 3 ukořistěny a 1 zničen ručním(i) granát(y)
- 49 uvázlo v terénu nebo mělo mechanickou závadu
- 222 bylo opuštěno z různých důvodů, konkrétně jsou jmenovány ztráta součásti, benzín, pod útokem, při opravě atd.
- 251 bylo zničeno vlastními jednotkami (self-destruction)
- 1207 tanků zničeno celkem
Co se týká zničení dělostřelbou, tak to mají ještě rozděleno takto
- 66 75/76mm AP
- 2 75mm HE + AP
- 6 90mm AP
- 125 tanky
- 100 tanky + dělostřelectvo
- 24 stíhače tanků
- 7 stíhače tanků + dělostřelectvo
- 14 dělostřelectvo
- 127 AP munice
- 7 APC munice
- 2 AP munice ze stíhačů tanků
- 19 HE munice
- 3 57mm PT kanon
- 1 samohybné dělostřelectvo
- 26 blíže nezjištěná dělostřelecká palba
V této studii na nebojové příčiny připadá asi 43 procent německých ztrát tanků (byť třeba do ní zařazují i techniku opuštěnou posádkou pod útokem).
Statistika zničených Shermanů u 3. americké armády pro vzorek 107 tanků. U nich byly zničeny 3 raketou, 17 88mm AP, 52 75mm AP, 5 minou a 30 jinou, než nepřátelskou akcí.
Na oněch 72 zničených dělostřelbou bylo docíleno celkem 147 zásahů. 2 do zádi tanku (2 probily/0 neprobilo), 28 do boku věže (14/14), 47 do boku korby (42/5), 27 z boku v úrovni podvozku (27/0), 13 do čela věže (10/3) a 30 do čela korby (22/8). Na zničení jednoho Shermana bylo třeba asi 2 zásahů.
Zaobírají se zde i ztráty osádek středních a lehkých tanků. K tomu zde mají následující.
- pracovali s omezenými údaji o ztrátách posádek spojeneckých tankistů
- ztráty byli brány z tanků, které byli zničeny nebo poškozeny dělostřelbou, pancéřovkami a minami
- ze zkoumaného vzorku plynou průměrné ztráty mrtvých, zraněných a nezvěstných tankistů 2,0 - 2,5 na tank
- pravděpodobnost zabití či zranění osádky středního tanku po jeho poškození nebo zničení: velitel - 57%, střelec a nabíječ - 51 procent, pomocník střelce - 48% a řidič - 47%
- pravděpodobnost pro lehký tank: pomocník střelce a řidič - 67%, střelec - 65%, velitel - 63%
- 40% všech obětí tvořili tankisté, kteří zcela opustili svůj tank
- z toho bylo 30% obětí (11% všech obětí) tankisté, kteří opustili svůj tank, když došlo k jeho znepojízdnění.
|
|
|
|
|
Byla tam restaurace se stylovým názvem Wacht am Rhein 
zřejmě neprosperuje
|
|
|
|
|
Možno zakoupit kus zbytků mostu u Remagenu… »Vyšší bere: Kupte si dvě věže, které zkrátily válku Na prodej je osamocený zbytek monumentální mostní stavby nadregionálního vojensko-historického významu. Tak nějak zní nenápadná nabídka jedné německé realitky, který v titulku upozorňuje, že jde o bývalý mostní pilíř Ludendorffova mostu v Erpelu. Teprve jen tak mimochodem se tu poznamenává, že jde o polovinu toho, co zbylo ze slavného mostu u Remagenu.« zpravy.tiscali.cz/vyssi-bere-kupte-si-dve-ve... |
|
|
|
|
|
spelter napsal(a) v č. 1279: ano je to tak
"A ta kniha bude asi tato: www.albatrosmedia.cz/posledni-bitva.html"
Tato epizoda je celkem neznámá v českých zemích. Zajímavý je seznam "hostů" hradu.
|
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 1277: "Zajímavá historka z konce války, o které jsem do včerejška neměl tušení: www.miwsr.com/2014-024.aspx A soudě podle toho, že jsem ji vygůglil jenom 2x v češtině a jednou ve slovenčině, zdaleka nejsem jediný, pro koho je story novinkou " Pro mě je to tedy taky novinka. České články jsou třeba ještě tyto: xman.idnes.cz/bitva-o-hrad-itter-0mv-/xman-s... extrastory.cz/unikatni-bitva-druhe-svetove-v... www.veteranarmy.cz/data/pdf/Bitva_o_hrad_Itt... www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/nejpod... A ta kniha bude asi tato: www.albatrosmedia.cz/posledni-bitva.html |
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 1277: "A soudě podle toho, že jsem ji vygůglil jenom 2x v češtině a jednou ve slovenčině, zdaleka nejsem jediný, pro koho je story novinkou "
Dobrý den.
Neřekl bych, že to je úplně neznámé. Potkal jsem na toto téma knihu v knihovně a snad i dokument v televizi. Večer zkusím pohledat a přidat odkaz, teď bohužel nemohu.
|
|
|
|
|
|
|
Zajímavá historka z konce války, o které jsem do včerejška neměl tušení:
A soudě podle toho, že jsem ji vygůglil jenom 2x v češtině a jednou ve slovenčině, zdaleka nejsem jediný, pro koho je story novinkou
|
|
|
|
|
Tady je pěkná tabulka podle Tessina: www.axishistory.com/books/134-campaigns-a-op... Pokud pomineme rok 1940, tak před invazí to bylo kolem 40-60 divizí, po invazi kolem 70 divizí. |
|
|
|
|
|
Müller-Hillebrand (Das Heer, Band III) uvádí rozdělení divizí (Heer + SS + LW): 1. 7. 1942 Východ - 178 Finsko - 5 Západ - 29 Dánsko - 1 Norsko - 12 Afrika - 3 Balkán - 5 1. 7. 1943 Východ - 186,5 Finsko - 7 Západ - 44 Dánsko - 3 Norsko - 14 Itálie - 7 Balkán - 15 1. 6. 1944 Východ - 157 Finsko - 7 Západ - 54 Dánsko - 3 Norsko - 12 Itálie - 27,5 Balkán - 25 |
|
|
|
|
V červnu 1944 se na západě nacházelo cca 58 divizí (z toho 8 tankových): - Wehrmachtbefehlshaber Niederlande: 3 divize - Heeresgruppe B (15. Armee, 7. Armee): 38 divizí (z toho 6 tankových) - Heeresgruppe G (1. Armee, 19. Armee): 17 divizí (z toho 2 tankové) |
|
|
|
| Zdravím, dostal jsem se v jedné diskusi do debaty a jeden člověk mi tvrdil, že na západní frontě měli Němci jen v průměru 16 divizí. To se mi zdá hrozně málo. Nevíte někdo přesnější čísla? | |
|
|
|
|
|
Jj, podle Vojenských dějin Československa bylo k 18. květnu 1945 ze 74 148 odvedených osob 67 800 Slováků. |
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 1269: "Ale neudávají, odkud je rekrutovali." Doporučuju provětrat i literaturu o vládním vojsku. Také rezervoár, odkud se na konci války bralo. A vrátím se trochu zpět o pár příspěvků níže - na východní frontě v květnu 45, když byl sbor na počtu 50 000, byla valná většina okolo cca 2/3 a možná i více už Slováci, normálně mobilizovaní. |
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 1269: Nemusíš pátrat, tyhle dvě práce si dohledám v pracovní knihovničce. "Zkusím se podívat do Vojenských dějin Československa, případně mám ještě od Čejky Na západní frontě, kde by k tomu mohlo něco být. Ale nevím kde je mám, takže budu hledat." |
|
|
|
|
|
|
V knize "Nultá hodina?" mají údaj, že od června do konce srpna 1944 se k obrněné brigádě přidalo více než 400 vojáků zajatých jako příslušníci Wehrmachtu tedy asi 10 procent stavu brigády. Jediný další údaj k západu mají, že od 30. srpna, kdy byl početní stav 4259 vojáků do konce války narostl na 8000. Ale neudávají, odkud je rekrutovali. Zkusím se podívat do Vojenských dějin Československa, případně mám ještě od Čejky Na západní frontě, kde by k tomu mohlo něco být. Ale nevím kde je mám, takže budu hledat. |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal(a) v č. 1267: Na východě tomu tak určitě nebylo, zajatci z německé armády v 1. čs. sboru sice byli, ale pouze jednotlivci. Rozhodně řádově méně než zmiňovaných 20%, snad do 1% a to by do nich patřili kromě bývalých WH i bývalí příslušníci Todtovy organizace. Mimo jiné museli prokázat dobrou znalost některého ze státních jazyků (čeština , slovenština, rusínský jazyk). "pokud bychom počítali i čs. jednotky na východě, kde značnou část mužstva tvořili Volyňáci a Rusíni, tak se mi to číslo zdá poměrně vysoké. Znáte někdo podrobnější statistiky? Díky! " |
|
|
|
| Mám dotaz - v knize Františka Emmerta Češi ve Wehrmachtu se uvádí, že zajatci a dezertéři z německých ozbrojených sil tvořili až 20% čs. zahraniční armády. V případě západní fronty to je možné, ale pokud bychom počítali i čs. jednotky na východě, kde značnou část mužstva tvořili Volyňáci a Rusíni, tak se mi to číslo zdá poměrně vysoké. Znáte někdo podrobnější statistiky? Díky! | |
|
|
|
|
Nevím kam to dát, tak to patří asi sem
Některé ty plakáty jsou velmi působivé.
|
|
|
|
|
|
|
dufek napsal v č. 1264: Těch existuje více, jsou to opět třeba knihy J. Šolce - Bylo málo mužů, Podpalte Československo, Přijdeme za svítání, Osudná rozhodnutí atd. "Díky za informaci o publikaci Za frontou na východě. Mám otázku, zda existuje podobná souhrnná publikace o zpravodajsko diversních skupinách na západě" |
|
|
|
|
Díky za informaci o publikaci Za frontou na východě.
Mám otázku, zda existuje podobná souhrnná publikace o zpravodajsko diversních skupinách na západě Děkuji za informaci.
|
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Západní fronta