Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Prosím Vás, He 162 byl za WW2 bojově nasazen? Já do teď žil v domění, že tomu tak nebylo. |
|
|
|
|
Heslo brazilských stíhačů znělo nějak jako "Senta a púa!"  |
|
|
|
|
kralik: začátkem podzimu 44 se 1. Grupo de Aviacio (1. stíhací skupina) přesunula z USA, kde se přeškolovala na P-47D, na základnu Tarquinia v Itálii jako součást 350. stíhací skupiny USAAF. Od 31.10.44 do 2.5.45 provedli 445 bojových akcí se 2560 vzlety a 5465 operačními hodinami. Podnikali útoky na pozemní cíle, sestřel žádný, osm padlých. Při brazilské pozemní divizi působila průzkumná letka s Pipery L-4. Více L+K 6/89 |
|
|
|
|
Nevíte takovou náhodou někdo něco bližšího o brazilském letectvu v Itálii? Typy letadel, nasazení apod.? |
|
|
|
|
Jak-3 ve Francii...poslední vyřazeny v dubnu 1947. |
|
|
|
|
|
Hlavně žádne sentimentality, pochybuji, že jemu samotnému by se zamlouvaly. Byl to frajer! Jeden z mála lidí, u kterých není slovo hrdina přeháněním... |
|
|
|
|
|
Dnes zemřel František Peřina.  Dožil se 95 let, ale jak praví Werich, u takového člověka je to krátký život, protože ten by tu mohl být klidně dalších 250 let. Určitě mu to tam nahoře bude létat stejně dobře, jako tady dole! |
|
|
|
|
|
Tedy sice tomuto příliš nerozumím, ale minimálně vidím, že je tam kupa chromu a dalších nedostatkových surovin. Čili vymluvy na jejich nedostatek a tím zapříčiněné problémy s motory asi nebudou úplně to pravé vysvětlení, ne? |
|
|
|
|
Přesně vedle ... stroncium bude asi fungovat jako katalyzátor v palivu, nikoliv v motoru jako takovém. Asi ... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 7923: Nevím. Nejsem technolog. Já skončil u složení a technologií pancířů "Mimochodem, to stroncium, jak to s těmi pístovými motory souvisí?" Já myslel, že mi to přiblížíte vy dva s Tomem EDIT: Zkusím zjistit něco bližšího. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 7919: Když to Tome říkáš, tak máš asi pravdu "Co se materiálů týče, nemyslím, že Němci pocítili nedostatek surovin na jejich výrobu - přece jen, když si spočítáte kolik toho spotřebovali na výrobu 14 000 ks Jumo 004, tak s použitím ohromného množství ersatzmateriálu dojdete ke stejné spotřebě legovacích prvků u menšího množství materiálů kvalitních. Kvantitou se pokusili nahradit kvalitu." Podle jednoho člověka nemohli Němci zvyšovat výkonnost pístových motorů kvůli nedostatku stroncia. Očekával bych tedy něco podobného u proudových motorů. |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 7917: Asi budu spíše odhadovat, ale Argentina byla (jako skoro tradičně) vojenskou diktaturou (Perón), /a ještě před 2. sv. v. snad i jednou ze šesti nejbohatších zemí světa/ takže problém asi nebyl v možnostech přidělených zdrojů. Třeba během války bez problémů a celkem rychle vyvinuli střední tank Nahuel (a pak měli problémy se sériovou výrobou, ale to už je vedlejší) - i když to asi vyžaduje trochu jiné zdroje. "Argentina neprošla válkou, ale také neměla nějaký extra důvod mít co nejrychleji "superstroj", takže je otázka, jaké zdroje byly přiděleny atd. Což ovšem nevím "
|
|
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 7918: Podle všeho Rusové také značně vylepšili i regulaci těhle motorů. Co se materiálů týče, nemyslím, že Němci pocítili nedostatek surovin na jejich výrobu - přece jen, když si spočítáte kolik toho spotřebovali na výrobu 14 000 ks Jumo 004, tak s použitím ohromného množství ersatzmateriálu dojdete ke stejné spotřebě legovacích prvků u menšího množství materiálů kvalitních. Kvantitou se pokusili nahradit kvalitu. Spíš mám zase pocit, že ani nedokázali vhodný materiál vyvinout - přece jen tepelně odolný materiál, svařitelný, obrobitelný...to není sranda. Nimonic byl jen jeden "Co se týká proudovýc motorů, které Sověti stavěli na základě německých proudových motorů, tak zcela jistě použili jiné materiály, protože je na rozdíl od Němců měli k dispozici. Na nespolehlivosti německých motorů se mimo jiné podepsal i nedostatek vhodných materiálů na konci války." |
|
|
|
|
|
Jakovlev vyprojektoval JAK-15 přesně k tomu, co psal Algernon. Nevím už přesně jak to bylo, ale Jakovlev měl na projekt JAK-15 poměrně krátkou dobu. Navrhnul Stalinovi, že on a další konstrukční kanceláře dodají do nějaké časové lhůty vlastní sovětský proudový letoun, aby se nemusely zavádět Me-262. Cílem stavby nového letounu bylo i to, aby netrpěl necnostmi, jako Me-262. Co se týká proudovýc motorů, které Sověti stavěli na základě německých proudových motorů, tak zcela jistě použili jiné materiály, protože je na rozdíl od Němců měli k dispozici. Na nespolehlivosti německých motorů se mimo jiné podepsal i nedostatek vhodných materiálů na konci války. |
|
|
|
|
|
Hm...budiž. Já ale nikdy netvrdil, že Němci byli nějak zvlášť napřed v technice, občas třeba i ano, ale roury to zrovna nebyly...ba často to bylo právě naopak (T-34 je nádherný příklad, ač neletecký, a zdaleka ne jediný). Argentina neprošla válkou, ale také neměla nějaký extra důvod mít co nejrychleji "superstroj", takže je otázka, jaké zdroje byly přiděleny atd. Což ovšem nevím Vcelku mi prostě ten Pulqui II nepřipadá jako vyloženě neúspěch... |
|
|
|
|
|
Ale i ten tvůrce byl omezen, např. neměl tolik pomocného personálu, nejnovější techniku, nejnovější poznatky a pod. No a pak i ty prachy...Argentina zas nebyla (a není) z nejbohatších...kdežto v takovém SSSR se na takovýhlech věcech zrovna neškudlilo v žádném ohledu. Hunter! Nádhera! |
|
|
|
|
|
No ale zase když porovnáš možnosti Argentiny A SSSR, tak to špatný výsledek nebyl...třeba ve srovnání s Francií či Británií. Zavedan byl Meteor, později F-86. |
|
|
|
|
|
To bylo od Dewoitina, že jo? Takový docela...mutant. |
|
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 7901: Na to dokonce i přišli před testy reálného stroje (tedy samozřejmě hypotetickými testy), viz. projekt Ta 183/III...to už se blížilo pozdějšímu Pulqui II (mimochodem, trochu mimo WW II, jaký vlastně byl? Výroba se snad neuskutečnila spíše z finančních důvodů, ale popravdě nevím...) "Ta-183 je z hlediska uspořádání ocasních ploch nesmysl. Při provedení prvních testů reálného letounu by velice rychle přišli na to, že to je nesmysl. Směrovka je nesmyslně protáhlá a zkosená, tudíž úzká a neefektivní. Při vychýlení by takovéto kormidlo působilo spíše jako výškovka, nikoliv jako směrovka. " |
|
|
|
|
|
Počkej...kde píšu, že byl MiG-9 horší? Já si to nemyslím, naopak... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka