Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Tom: Jasně, ty poměry u vrtulí za letu jsem úplně pominul. Navíc se zvyšující i s výškou bude M taky hezky narůstat… (Výhodou u čtyřlistých a pětilistých vrtulí taky je nižší indukovaný odpor, díky větší geometrické štíhlosti listu — myslím, že nebudeš protestovat.)  F-84H s T-40? Cosi jsem četl, ale nevím… Končím 2. 9. 1945 (fuj, roury). :o) Za ty teploty předem moc díky (případně, při jakém tlaku je teplota varu vody při 36 nebo 37 °C). O Jaku 3 (U? z hlavy nevim) s hvězdicákem (AŠ-82) jsem taky kdysi někde četl (bylo to tuším zrušeno kvůli Lavočkám se stejným motorem). Zkusím to vyhrabat. S tím Bf 109E jsme se asi už všichni tři shodli. |
|
|
|
|
|
Tom (2): S tím Merlinem plně souhlasím. Ty nedostatky nejsou až tak hrozné. Na zádech moc nelítáš (a výkrut či přemet za 20 sec stihneš určitě). Nemluvě o tom, že podobný nedostatek mají vlastně všechny tehdejší motory (nejsou to motory pro akrobatický éra, a i pro stíhačky to stačí až-až). Jen se o tom raději moc nepíše (koho by to taky zajímalo). Mimochodem, kde jsi to o tom mazání vyhrabal? Já jsem to prvně četl v monografii Mustangu P-51D, v L+K někde snad z roku 1971 (nebo 1973?)… Hele, to tedy máš dost zajímavý archiv. S těmi karburátory si to dosti dobře vyřešili — alespoň pokud šlo o to záporné zrychlení (příspěvek 42, z 29.9., 15:15). Navíc později (už od 1943, Merliny řad RM.10SM a RM.11SM) používají jednobodové nepřímé vstřikování před kompresor. (U Royceů jim vyšlo, že vstřikování před kompresor je pro ně lepší než přímý vstřik do válců — chlazením směsi díky odpařování paliva při stlačování se jim podařilo dosti podstatně zlepšit plnící účinnost. Jde o to, že chladnější směs má menší objem, takže do válce dostaneš větší váhu směsi.) Tudíž tyhle dvě věci bych až jako nedostatek nehodnotil. 1.) myslím nepodstatná, nepřináší v praktickém provozu žádné nevýhody; 2.) spíše věc odlišného přístupu, nepřinášející žádný závažný nedostatek. Ovšem o nedostatku koncepce (během počátečního vývoje motoru, a ještě u Merlinu I z Fairey Battlu) bych věděl. Tvar spalovacího prostoru, který sice umožnil snížit spotřebu, ale u motoru brzy „odcházely“ výfukové ventily (motor sice prošel civilním 50hod. testem, ale 100 hodin testem požadovaným letectvem už ne). Proto od Merlinu II je použit tvar spalovacího prostoru převzatý od Kestrelu (rázem se dostali, ještě před válkou, na povolených 120 hodin provozu do revize). Dosti se osvědčil, takže nakonec i Griffon má stejně řešený spalovací prostor. (A taky drobné počáteční potíže s chlazením — vyřešeno nahrazením chlazení etylenglykolem směsí etylenglykolu s vodou.) Merlin 66 s benzínem 100/150 Grade (používaným od léta 1944) má 2050 hp (1528,7 kW) v 2000 ft (609 m)… Běžně (100/130 Grade) 1800 hp. …DB 601? DB 605D nebo DB 603G… (DB 601 33,9 litru, DB 605 35,7 l. a DB 603 44,5 l.) Všechny motory DB i JUMO také mj. podstatně převyšoval životností (u BD 605D z Bf 109K třeba taky ztráta komprese, zadírání pístních kroužků a propalování pístů aj.). Navíc pozdější verze Merlinu (1941/1942) s dvoustupňovým dvourychlostním kompresorem a mezichladičem mají skvělé výškové vlastnosti (proč asi P-51B dostal Packardy V-1650, místo Allisonů V-1710 u P-51A, že ano). |
|
|
|
|
|
No algernone,těch deset kilo balastu jsi zacal nahrabavat ty:) Praxe ale neznamena nejlepsi reseni.. Vykony v toleranci nejsou v rozmezi deseti mil ani podobne jak pises,ale jde o +-10km,coz nic neni. |
|
|
|
|
| A jakými "nedostatky" podle tebe trpěl např.DB603 nebo 605? | |
|
|
|
|
Apropó Merlin! Podle mne jedna z nejšpičkovějších konstrukcí motoru všech dob. Vím sice o dvou "nedostatcích" daných koncepcí (olejová instalace omezující trvání doby letu v poloze na zádech na asi 20sec a použití karburace), ale skutečnost, že při zdvihovém objemu 27l měl výkon srovnatelný s motory řady DB601 nebo V-1710 apod s objemem někde okolo 32-35 l ho u mne staví úplně nejvýš. |
|
|
|
|
|
Dík všem. Shrnu-li to: E-4 a E-7 se liší jen závěsem pod trupem a přidanou palivovou instalací. E-7/Z byl jen jediný kus, to je fakt. K váze GM-1 přidejte ještě izolaci nádrže a rozvodu. To Algernon: u vrtulí musíš uvažovat ještě s rychlostí éra, t.j. špička vrtule se pohybuje po spirále, nikoli po prosté kružnici (při rychlosti okolo 700km/h už to docela hraje roli). Tady bych jen připoměl přestavbu F-84 na F-84H s turbovrtulovým motorem T-40. Vrtule se pohybovala v transsonické oblasti a éro bylo slyšet na 40km! Podívám se do svých učebnic fyziky po diagramech pára-voda, ale asi budu mít jen podstatně vyšší tlaky. To SK: chtěl bych si něco ujasnit o Jaku-3U. Mám fotky a malůvky letadel pojmenovaných Jak-3U. Bohužel pro mne to éro má jednou řadový a jednou hvězdicový motor? Jak je to doopravdy? |
|
|
|
|
Samozrejme, že E-0, -1, -1/B, -2 mali motor DB 60A-1 , neviem prečo ma napadol ten 601Aa u prvých verzií „Emila“. 601Aa mali až od verzie E-3. Keby som sa pozrel do svojho archívu :o) 4 Algernon: Myslím, že zakladať fórum na podobné nezmysli ani nie je treba :o) |
|
|
|
|
Normálně vám všem musim říct,že jak se tu jeden čas bavili dva typové (nebudu jmenovat),tak jsem úplně zapomněl jaké že to letadlo(a) se dá počítat jako nejlepší ).Ale diskuze mězi těmi to byla plodná,škoda že se na konci netýkala tématu?-). |
|
|
|
|
Ty B-29 v noci bombardovaly i ve výškách 8-10 tisíc ft (2438-3048 m). Ostatně, operační výška B-29 byla spíše tak mezi 8-10 tisíc m, než 11 000 m (s tím, že se později šlo níže; prý se při operacích kolem těch 8-10 tisíc m jen snížil rozdíl tlaků, a posádka pak stejně musela mít kyslíkové masky). Jo, ty Ta 152H taky prý měly „jisté“ potíže s přetlakováním kabiny. Ještě tak do 12 tisíc m je snad možné se (někdy) dostat jen s kyslíkovou maskou, ale výše to je už o ústa… Takže ta D-14 má výškový motor (DB 603E, L a LA; 603A a G mají jiné kompresory, motory jsou optimalizovány spíše pro menší a střední výšky). Ty výkony jsou zajímavé, a nutí to k úvaze. No jo, ale kde jen je ten „zakopaný pes“… P. S. Nevíte někdo, jaká je teplota varu vody v závislosti na tlaku? Konkrétně by mne zajímaly údaje při tlaku tak kolem 26 400 Pa či 19 300 Pa a méně (tj. při tlaku ve výškách kolem 10 000 m, 12 000 m a výše)..? |
|
|
|
|
|
|
Tom: 1) Skutočne prvým sériovým lietadlom s GM1 (aj keď ich nebolo veľa) 2) Motor DB 601Aa mali verzie E-0 až E-8, Verzie Bf 109E s Motorom DB 601N boli: -4/N, -4/N Trop, -5/N, -5/N Trop, -6, -7/N, -9 3) E-4/N nemala rovnaký motor ako E-7 - tá mala ešte pôvodný motor Aa, DB 601N mala až verzia E-7/N... 4) E-7 sa od E-7/N líšila práve v tom motore... 5) v podstate viem toľko čo ty... :o) 6) myslím, že GM1 nebola jednotná pre všetky druhy motorov...teda aj hmotnosť sa bude líšiť. Tá hodnota 470kg bude pravdepodobne s plnou nádržou, lebo ani neskoršie verzie (G, K) nemali hmotnosť až o toľko väčšiu... Tiež považuje výzbroj 2-4 kanóny 20mm za postačujucu výzbroj stíhačiek v boji so stíhačkami. Proti ťažkým bombardérom(B-17, B-29) je však vhodnejšie mať kanóny väčších ráží (30-37mm)... Za úplne postačujúcu výzbroj na každú príležitosť (ani príliš ťažkú) považujem výzbroj Jak-3U: 1x37mm NS-37 + 2 x 20mm B-20 (takmer porovnateľná s výzbrojou MiG-15, ktoré s ňou boli úspešné v Kórei – úspešne ničili aj B-29). |
|
|
|
| "Až budeš mít cokoli k tématu debaty (tedy »Nejlepší stíhací letoun WW2«), bude to prima..! (Víc toho totiž v Tvých posledních třech příspěvcích nebylo. Vše ostatní v nich byly pouze Tvým hodnocením mne, ne onoho „nejlepšího stíhacího letounu WW2“.)"Platí to i obráceně:)S timhle hovaděním jsi začal ty:) | |
|
|
|
|
|
Dále se na tomto místě omlouvám Peiperovi. Horten Ho 229V-2 letěl dokonce dvakrát, poprvé na vánoce 44, při druhém letu se pilot poručík Ziller v únoru 45 skutečně zabil. Označení Go 229 je ale nesprávné, u Gothy se mělo stavět 53 ks v licenci ovšem jako Ho 229, ale rozestavěli jen prototyp V-3, který ukořistili Američané. Ale dost pochybuju, že by se sériové Ho 229 staly takovým zázrakem, jak tvrdíš. Už bezmotorový Ho 229V-1 měl velké problémy např. se stabilitou. Celý program mi spíš analogicky připomíná americké projekty P-55, -56, -57, -58 atd. Taky vždy velmi progresivně řešené (na roky 40-42), teoreticky vynikající, ale ve skutečnosti natolik komplikované a s tolika nevyřešitelnými problémy, že žádný neměl naději na sériovou výrobu. Navíc mám neodbytný pocit, že Ho 229 by asi měl potíže s funkcí motorů při střelbě. Je totiž dost pravděpodobné, že by motory nasávaly spaliny po střelbě a docházelo by tedy k jevu česky nazývaném pumpáž. Dále pánové, vaše teorie vrtulí je fascinující. Mám jen jednu poznámku. Pro vyšší rychlosti je z hlediska účinnosti vhodnější mít vrtuli menšího průměru s více listy. Z prostého důvodu, že při otáčkách o kterých tady jde řeč, mají špičky listů vrtule nadzvukovou rychlost a tudíž PRUDCE roste odpor a klesá účinnost. |
|
|
|
|
|
Po tom, co tady někdo nadhodil otázku výkonů Bf 109E-7 jsem se trochu zahrabal ve svém "archivu". Výsledkem je menší trauma a tak prosím nějakého znalce Messerschmittů o vysvětlení a korigování následujícího: 1) Poprvé se s sériově montovaným zařízením GM-1 setkávám až u verze F-2/Z. Měly jej a nebo neměly už nějaké verze E? 2) E-4 měla stejný motor jako E-3, tj. DB 601Aa s 876kW/1 175k? 3) E-4/N měla stejný motor jako E-7, t.j. DB 601N s 947kW/1270k, E-7 měl navíc jen ten závěs pod trupem? 4) Jak se lišila E-7 od E-7/N? 5) Víte někdo něco bližšího o zkouškách verze E-7/Z? Byla prý odvozena od E-7/N, ale k motoru DB 601N přibylo právě zařízení GM-1. Výsledky zkoušek ale údajně nebyly prozatím přesvědčivé a dál se na této verzi nepracovalo. 6) Samotné GM-1. Víte někdo kolik ta věc vážila? Já jsem našel jen váhu pro verzi (předpokládám, že se asi lišily ve tvaru či objemu nádrže) montovanou do FW-190. Údajně to bylo 470kg (bohužel nevím, jestli ta váha je nasucho, nebo s plnou nádrží). To by podle mne znamenalo, že žádný Emil asi GM-1 neměl, protože jsem nikde neviděl prázdnou váhu Emilů udávanou výrazně odlišně od 1900-2000kg. Pak bych si dovolil předložit p.t. publiku ještě jednu teorii o výzbroji. Fakt jsem přesvědčen o tom, že ideální výzbrojí stíhačky v letech 1939-45 byly 2-3 kanóny ráže 20mm (nemyslím tím zrovna německé MG/FF) s dostatečnou zásobou munice. Pominu jejich umístění, zda je lepší křídlo nebo trupkompromisem mezi kadencí, energií střely, výkonem v ústí hlavně a dostřelem. Navíc se nedomnívám, že kombinace zbraní jakou disponovaly např. některé verze FW 190 či Ta 152, tj 2x13mm kulomety, 2x20mm kanóny a 2x30mm kanóny byla proti těm 2-3x20mm nějakou výhodou. Vlastnosti těch zbraní byly natolik rozdílné (viz třeba zakřivená trajektorie střely z MK 101 či 108), že to muselo být pro pilota spíš na obtíž. Zvlášť za situace, kdy mu třeba uprostřed dávky došla munice v "30". Už nemluvím o komplikacích s obsluhou a vyšší hmotností "30". Takže já za nejrozumněji ozbrojenou stíhačku té doby považuju italský Fiat G.55 s jeho 3-5x20mm a 2x 12,7mm. |
|
|
|
|
Peiper: K P-51, různým verzím Spitfiru a dalším: V určitých obdobích války byly různé stroje právě těmi lepšími (i když není stroj, který by byl dobrý podle úplně všech kritérií; můj „osobní žebříček“ těch „nej“ jsem ale už uvedl ve svém příspěvku 44 z 29. 9., 15:16). Jiný stroj patřil mezi špičku v létě 1940, jiný v zimě 1943/44. Některý byl tehdy a tehdy nejlepší v Pacifiku, jiný za západní frontě, a jiný zase na východní frontě. Pokud postavíš dvě mašiny v určitých tolerancích, nebudou jejich výkony na vlas stejné, ale budou také v určitých tolerancích (Bohužel pro tebe u všech technologických postupů existují tolerance,a "vechny mašiny"jsou v toleranci,to znamená,že jsou ve výkonech na vlas stejné..). Potřebuješ v každé debatě poslední slovo? Prima, máš ho. Pokud scházejí argumenty, potom postačí i „argumenty“… Vůbec se neshazuješ… :o) Až budeš mít cokoli k tématu debaty (tedy »Nejlepší stíhací letoun WW2«), bude to prima..! (Víc toho totiž v Tvých posledních třech příspěvcích nebylo. Vše ostatní v nich byly pouze Tvým hodnocením mne, ne onoho „nejlepšího stíhacího letounu WW2“.) |
|
|
|
|
|
"1) Hodnocení typu „nejsi nic jiného než pouhopouhý amatér“ je vcelku irelevantní (tzn. nepodstatné), a nevypovídá to o úrovni znalostí osoby, kterou hodnotíš."Já myslím že vypovídá dost.. "3) Vlastní větu »Každý inteligentně myslící člověk ale pozná o co jde. (Tvůj příspěvek z 2.10. v 08:11) tedy asi nepovažuješ za urážlivou…"Ne to opravdu za urážlivou větu nepovažuji.. To jsou blbosti které jsi napsal ty.Proto nemá asi cenu se nad někoho vyviovat a vypisovat jako idiot nesmysly.. "Reynoldsovo číslo jsem uvedl (krom jiných věcí) u toho, že mne zajímá spíše účinnost vrtule."Účinnost vrule jde ale ruku v ruce s pofilem trupu.. P47M neměl širokou vtuli ani trojlistou vrtuli:)Napsal jsi,proč se používaly čtyř- a pětilisté vrtule,když byly podle mě výhodnější trojlisté.To zní jako kdyby si říkal,že podle mě jsou třílisté vrtule nejlepší..P.S-ty jsi mě taky jetě o ničem nepřesvědčil:)Mohu se zeptat odkuď čerpá údaje ohledně aerodynamiky?Ještě jsi mi neřekl,k čemu se Reynoldsovo číslo používá.. "1) V době, kdy tu byly Spitfiry VI a VII, tak kde byl Ta 152..?Bavily jsme se o vrtuli Ta152,nevím proč si tedy používal Spitfiry VI a VII.. To NEMOHLI neznamenalo,že neexistuje žádná šance jak pilota zezadu do hlavy střelit.Myslím,že jediný kdo tu obrací jsi ty..:) 140Kg u mě spadá do kategorie "skoro".. |
|
|
|
|
|
"A já zase četl o pár případech, kdy se pilotům „109“ nepodařilo včas vystoupit z toho jejich kočárku, protože překryt kabiny na kterém je uchycené pancéřování se dost blbě odhazoval… (Ovšem řekl bych, že ve vystupování spíše vadil vysoký hřbet trupu za kabinou u P-51B/C, než nízký trup u P-51D s „bublinou“..!)"Na toto téma nepadla ode mě ani zmínka,tak nevím co tu provozuješ..:) "Pravdu má Tom. Vcelku nemá cenu tato „debata“, na této úrovni končím."Z toho vyplývá,že bys radši diskutoval na "vyšší"úrovni,kam bohužel ale tvé poznatky nesahají.. Toto je zajmavé-"Jo, údaje o německých strojích máš z knih. (A v kolika jsou věrohodné informace? Pokud tam argumentují tím způsobem, který nám tu předvádíš, pak jsou vskutku velmi, velmi hodnotné…) Ovšem podle čeho tedy hodnotíš ty ostatní stroje? Aby jsi měl nějaké jakž-takž objektivní hodnocení strojů z obou stran, musíš toho nastudovat o dost více…"Narozdíl od tebe,mám přeci jen větí praktické zkušenosti.Je vážně zajmavé,že ty,kdo nemá technické znalosti naprosto žádné(a jestli tak z knih)se ohrazuje tímto argumentem.. "1) Můžeš mi prosím vysvětlit pojem »udaná nosná plocha«? Případně, můžeš nám názorně předvést ty hypotetické vzorce, kterými se tu oháníš…"Já nikdy neřekl,že vím z hlavy nějaké vzorce na výpočet proudění.. "O střemhlavém letu píšu někde jinde, a v souvislost s něčím jiným (pokud si to nepamatuješ — jak sám tvrdíš —, tak si to zkus přečíst…)"Ano píšeš o něm někde jinde,ale v naprosto jiné souvislosti.. "Ano, aerodynamické poměry vrtule třílisté, čtyřlisté či pětilisté jsou odlišné. Ovšem proud vzduchu za vrtulí se může jen těžko výrazněji lišit (a jen těžko by mohl mít Tebou uváděný vliv na těžiště [!] stroje)."Mohu se tě zeptat jak to víš?Asi by ti taky měli za tu učebnici vrátit peníze:) "Používáš zajímavou volbu, komentuješ jen to, co se Ti hodí… (Sotva tak polovinu.)"Jsme na tom úplně stejně.."Máš pravdu, nechávám se zbytečně unést. Jen bych ale závěrem poznamenal, že osobní invektivy zde při nedostatku argumentů zanáší hlavně další účastník… :o)"Můžeš mi prozradit o jaké invektivy se jedná? "Tou úrovní mám na mysli právě tohle (tedy na té úrovni, že když nemáš argumenty, tak ostatní alespoň urážíš)."Znovu by mě zajmalo kde jsem tě urážel.. "To, že někdo něco někde napíše či řekne (byť by to bylo v televizi), ještě nemusí znamenat vůbec nic… "Stejně tak,jako že někdo někde něco napíše.. "Mimochodem když už,tak myslíš,že ty výškové Spitfiry Mk.VI a Mk.VII byly lepší než Ta 152?"-"Ovšem v onom konkrétním odstavci jsem nepsal jen o kvalitách oněch strojů — fakticky jsem je tam vůbec nehodnotil, jen jsem uvedl že to byly výškové typy .."Já také nikde neodkazoval na tvé hodnocení Ta 152.. |
|
|
|
|
|
"»Co se týče P-51D naprosto rovnoceným konkurentem mu byl právě Focke-Wulf 190 D-9.« Ano. Vcelku se mu i přiblížil (tedy, po stránce výkonů). Ale P-51B a C tu byly již v prosinci 1943, tedy o chvilku dříve, než Fw 190D-9. Navíc v trochu větších počtech." Co to ale má dělat ve fóru o nejlepší stíhací letoun wwII?Asi bych ti měl založit Fórum-"Stíhací letadlo s největším přínosem pro válčící strany pro Algernona" "Ty tvoje úsudky typu »výhoda silnějšího motoru s vrtulí se širokými listy« (sic!) jsou sice hezké, ale… Vcelku může být úplně fuk (vyjma estetického dojmu), jestli mám třílistou vrtuli se širokými listy, nebo čtyřlistou (či pětilistou) s úzkými listy."Blbost,která vyšla z tvých prstů.. "Vzletové a přistávací vlastnosti jsem nehodnotil jako rozhodující. (Kdepak jsem to asi napsal, ty kecko..?)"To dozajista nemělo účel zesměšnit mě..To dokazuje,že si začal ty.. "Ještě k těm pramenům: téměř výhradně knihy. 99% údajů na webu je krajně nespolehlivých („autoři“ mnohdy opisují od sebe navzájem, a pak stačí, aby si někdo něco tzv. přimyslel, a hned tu je skvělá „kachna“)."-"Jo, o tom vlivu povrchu byl kdysi zajímavý článek ve Zlínku. Bylo to jakési monotematické číslo o Spitfirech (tuším že jen Mk.V; ovšem mám tak trochu podezření, že to je pouze zkrácená verze seriálu z řady 21st Profile, vyšlo to tam asi před čtyřmi nebo pěti lety)."Časopisy jsou opravdu největší studnicí ověřených pramenů:) "vnější tvarová podobnost zdaleka nemusí znamenat, že je stejná taky vnitřní konstrukce (stejné pitomosti píšeš mj. i na fóru o ručních zbraních"Zajmalo by mě,kde na fóru o zbraních píu něco,jako že vnější podobnost znamená automaticky i vnitřní.Tady si někdo spíš plete pojem koncepce a konstrukce.. "(I kdyby ses dostal třeba k P-51 či Do 335, ani zdaleka to ještě neznamená, že jí taky dokážeš vyrobit."P51 ani Do335 se snad nevyráběli?? "Nemluvě o tom, že není možné postavit dvě úplně shodné mašiny"Ano máš pravdu..Nic na světě nejde udělat dvakrát naprosto stejně..Bohužel pro tebe u všech technologických postupů existují tolerance,a "vechny mašiny"jsou v toleranci,to znamená,že jsou ve výkonech na vlas stejné.. |
|
|
|
|
|
Dzin: Ano, ano, Ivan Nikitovič Kožedub jistě lecjaký takový kousek dokázal, jak dosvědčují jeho paměti, tuším s názvem "Sloužím vlasti" Toho Sklepmistra připouštím ) |
|
|
|
|
|
Zdravím vás všechny ! Tedy pánové, jsem tu nový a nestačím se divit nejen vašim znalostem, ale především líté palbě argumentů, kterou zde vedete! Takovou společnost si nechám líbit, konečně smysluplné debaty o něčem jiném, než o politice či fotbale Také je tu z vašich přezdívek na první pohled jasné, ke které straně se kdo hlásí. Soudím tak ze jmen některých válečných hrdinů i "hrdinů", jež jste si vybrali. Patrně jsou vašimi oblíbenci a asi o nich mnoho víte, zajisté i jejich zasloužené konce, že? Myslím si ale, že bude obtížné, ne-li přímo nemožné dospět tady k nějaké shodě na téma nejlepšího stíhacího letounu WWII. Některé prvky této diskuse mi připadají spíš, jako byste chtěli vědět, jaké je nejchutnější víno na světě (Vavřineček od Kyjova ) nebo jaký typ ženské je nejhezčí (usměvavá brunetka ) .Jinde bych řekl, že srovnáváte hrušky s jablky. Myslím, že těch nejlepších stíhaček WWII bude povícero - dle mého názoru by sem patřil Spitfire XIV, Mosquito, P-47D, Hellcat, Jak-9, A6M5 Zero a z německých strojů Me262 a Ta152H. Každý z nich dokázal něco, na co třeba protivníkův stroj nestačil, avšak hledisek hodnocení může být mnoho, nejen technické parametry. |
|
|
|
|
|
Peiper (1): To že Spitfiry byly daleko dříve než Ta152 asi logicky znamená,že nejsou tak technicky dokonalé,nemyslí?To jen tak primitivně..Zkus se někdy logicky zamyslet.Ale když chce znát podobnosti proč a jak,já ti v tom bránit nebudu.. 1) V době, kdy tu byly Spitfiry VI a VII, tak kde byl Ta 152..? 2) V době, kdy už existoval Ta 152, tak už i Spojenci měli výkonnější stroje, než zmíněné Spitfiry VI a VII… Takže? Nenapsal jsi „primitivně“..? ***** Nejprve napíšeš: Nemohli pilota střelit zezadu do hlavy,jak se stávalo u P51D. A teďka tvrdíš: Pilota P-51D lze zasáhnout při střelbě ze zadní polosféry"-ano je to prakticky možné. "Pilota Me 109K za stejných okolností nelze zasáhnout."Ano,je to prakticky nemožné. A proto, že Ty jednou tvrdíš jedno, a podruhé pravý opak, tak já jsem… :o) ***** K debatě P-47M vs. Ta 152: Bf 109F a Bf 109G mají (skoro) stejnou hmotnost? Jo, jenže jen motor DB 605A je o 140 kg těžší, než DB 601E… Drobný, zanedbatelný detail, že. A krom maximální rychlosti je taky důležité (ne-li důležitější než max. rychlost) zrychlení letounu. K tomu ovšem nejsou dostupné vůbec žádné údaje… Tudíž tohle téma můžeme zcela pominout. ***** Blbosti jsou i v mnoha učebnicích?Možná ve výsledcích Matematiky pro 9.třídu,ale ne v učebnicích,které se zabívají odborným tématem(samozřejmě neberu na zřetel přepisy apod.) Až na úroveň devítiletky jsi to minule převedl Ty: …proč se chodí na základní školu,když jsou stejně skoro všichni schopni se probíranou látku naučit v pohodlí domova z knih? |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka