Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
»Co se týče P-51D naprosto rovnoceným konkurentem mu byl právě Focke-Wulf 190 D-9.« Ano. Vcelku se mu i přiblížil (tedy, po stránce výkonů). Ale P-51B a C tu byly již v prosinci 1943, tedy o chvilku dříve, než Fw 190D-9. Navíc v trochu větších počtech. Dovolím si tu ještě uvést výkony P-51 v různých letových hladinách. P-51 B (první série — nasazen prosinec 1943, s motorem V-1650-3) 708 km/h v 9144 m 687 km/h v 6096 m 653 km/h v 3048 m P-51 C (pozdější stroje, s motorem V-1650-7) 700 km/h v 9144 m 685 km/h v 6096 m 671 km/h v 3048 m P-51 D (motor V-1650-7) 433 mph/30,000 ft (697 km/h v 9144 m) 437 mph/25,000 ft (703 km/h v 7620 m) 424 mph/20,000 ft (682 km/h v 6096 m) 413 mph/15,000 ft (664 km/h v 4572 m) 395 mph/5,000 ft (636 km/h v 1524 m) 385 mph/0 ft (619 km/h v 0 m) P-51 H (motor V-1650-9) 487 mph/25,000 ft (783 km/h v 7620 m) 444 mph/5,000 ft (714 km/h v 1524 m) Fw 190D-9 (s MW 50) 580 km/h v 0 m 638 km/h v 3300 m 686 km/h v 6600 m 638 km/h v 10 000 m Tzn. „Dora“ má rychlost srovnatelnou (s rozdílem pouze do 10 km/h) ve výškách kolem 6000 metrů, pod 4000 a nad 8000 metrů za Mustangem kterékoli verze začíná výrazněji zaostávat. Ke všemu to vypadá, že ten opovrhovaný P-51D překonává ve výškách do 3000-4500 metrů novější konstrukce, jak Bf 109K-4 a Fw 190D-9, tak i Ta 152C a Ta 152H. Ještě k té již několikrát probírané výzbroji P-51. Vzhledem k tomu, že část Mustangů s motory Allison (tedy z prvních dodávek pro Brity), měla výzbroj čtyřmi 20 mm kanóny (tudíž by bylo možné, v případě zájmu použít i kanónovou výzbroj), můžeme spíše jen předpokládat, že výzbroj 6×.50" byla považována za postačující. |
|
|
|
|
|
To Tom: Ještě k tomu Bf 109E-7/N — ten má navíc motor DB 601N, který má poněkud vyšší výkon než DB 601Aa z Bf 109E-4 a E-7 (kvůli vyšší kompresi ve válci potřebuje 96 oktanový benzín C3 místo 87 oktanového B4). U Bf 109E3 a -4 se udává maximálka 560 km/h v 4400 metrech (nad i pod tuhle hladinu rychlost klesá). Zajímalo by mne, zda-li byl s tím motorem DB 601N rychlejší, nebo zda-li ten výkon byl „spotřebován“ na vyrovnání vyšší vzletové hmotnosti „sedmičky“. (Vůbec nikde jsem totiž na tohle v mně dostupné literatuře nenarazil.) Ano, s tím srovnáním „109“ vs. Spit je potřeba nějaké konkrétní datum. Třeba můžeme na počátku srpna (či konci července) 1940 srovnávat ten Bf 109E-3 (-4) se Spitem Mk.I (a automatickou vrtulí, a modifikovaným motorem Merlin III, o výkonu 1310 hp/976 kW při 3000 ot/min. v 2743 metrech a se stooktanovým benzínem, tzn. při plnícím tlaku +12 psi — přetlak v sání cca 82,74 kPa), nebo třeba v září (či v říjnu) 1940 Bf 109E-7 se Spitfirem Mk.II (a Merlinem XII), který má i v dostupu převahu (nemluvě o tom, jak jsem již níže uvedl, k čemu je převaha 700 metrů max. dostupu „Emila“ proti Spitu I se stavitelnou vrtulí — tzn. snad někdy krátce po evakuaci Dunkirku —, pokud se v roce 1940 boje odehrávají tak mezi 4 až 6 tisíci metry). :o) Já se v hlasování o stíhačku v „Bitvě“ přidávám taky na stranu Spita. |
|
|
|
|
|
No určitě se našly rychlejší stroje než Ta 152,ale co se týče manévrovatelnosti nad 10000 m,v tom se mu F8F nemohl rovnat.Ostatně asi jako žádné jiné letadlo ve válce.. Navíc rychlost není vše.Kdo myslíš že je v manévrování lepší-Su 27 nebo I-15?:) P51 je čistokrevná stíhačka.Do Ta 152 se musely vtěsnat vlastnosti stíhací(jak stíhače tak bombardéry)-bombardovací-výškové,k tomu ještě nebyl tak náročný na výrobu apod.. Byl schopen se plně vyrovnat P51D a všem ostatním spoj,strojům a přitom ve větších výškách konkurenta neměl. Byl to jeden typ,který by při větším nasazení zatmelil všechny díry v Luftwaffe. Jinak k.Mariku vyjádři se objektivně a nepiš blbosti. |
|
|
|
|
|
To Peiper: Dík, já se v nějakém starém časopise dočetl těch 150ks. Ta 152 určitě byla v některých ohledech lepší než P-51D nebo Tempest. Určitě ne ve všech. Japonci koupili z Německa leccos (i Me 262), ale o Ta 152 v Japonsku bych se rád poučil (bez ironie) a dozvěděl víc. Ale troufám si nesouhlasit, že by Spojenci neměli srovnatelně rychlé a ještě obratnější éro. F8F-1A i B už byly v řadové službě na jaře 1945 (tj stejně jako Ta 152) jen s tím rozdílem, že na ně byly přecvičovány KOMPLETNÍ řadové jednotky US Navy. Byla vypracována taktika, logistika a vůbec všechno pro jejich úspěšné nasazení. Tvrdím, že jen rozdíl v delším a náročnějším výcviku (když nic jiného tak přistání na letadlové lodi) zabránil jejich nasazení ve válce proti Japonsku. |
|
|
|
| mám dojem, že tu jde o jasnou válku z nejasných zdrojů | |
|
|
|
| Byly nasazovány halvně v III/JG301. | |
|
|
|
|
Vyrobeno bylo přesně 67 strojů.Sériová výroba již probíhala.Ale narozdíl např.od P51H se války zůčastnil.Bavíme se o nejlepším letadle války a ne o jejich přínosu válčícím stranám. V podstatě jde o to,že byl lepším letadlem než např.P51D nebo Tempest.Japonci(ostatně jako ve všem)odkoupily technologii výroby Ta152 a začli vyrábět vlastní letadlo s podobnými cíly-sestřelovat B-29.Po válce bylo několik letadel převezono do USA k podrobným technickým zkouškám. Jinak Ta 152 C-1=jednomístný stíhací letoun schopný operovat také za špatných povětrnostních podmínek Ta 152 H-1=jednomístná výšková stíhačka. Opravdu si nemyslím že spojenci měly za války stejně výkonný a vyzbrojený letoun jako Ta 152. |
|
|
|
|
|
|
A jsme zase u toho! Šedivá je teorie, zelený strom života. Mám takový pocit, že sériových Ta 152 bylo asi 150ks (Peiper to ví určitě přesně a opraví mne, viď). Z toho plyne, že se určitě nestačila zaběhnout sériová výroba, že každý druhý či třetí kus byl trochu jiný (motory, výzbroj, vybavení...), že ještě nebyly všechny přípravky (narážím na díly neshodné s FW 190), dílny to ještě neuměly (v rámci Jägerprogrammu se stíhačky vyráběly třeba v nábytkářských firmách) a hlavně to éro nemělo vychytané mouchy. Když k tomu přidáme nedostatečnou péči u bojové jednotky (tuším, že byla prakticky jen jediná, snad "Papagai Staffel"?), myslím, že těžko lze hovořit o tom, že by sériová letadla dosahovala týchž výkonů jako vypiplaný prototyp jehož údaje jsou v předchozím uvedeny. Ámen. |
|
|
|
|
Nebudu to zbytečně překládat,stejně anglicky umíš. The pilots who flew the Ta 152 H in battle were very pleased with it. The aircraft was well able to battle the P-51D "Mustang" as well as the British Hawker "Tempest", several of these allied aircraft falling to the guns of the Ta 152... the final victims of the Ta 152s guns being Russian Yakolev Yak-9s during the final days of battle around Berlin on April 30, 1945:).. That the Japanese sought to purchase, and did so, the technology of the Ta 152, was logical in the sense that it was they who had to battle the B-29... Some Ta 152s are known to have been captured and returned to the USA for study... Type High-altitude fighter Crew One Powerplant Junkers Jumo 213E-1 12-cylinder, liquid-cooled engine rated at 1,750hp at take-off ( 2,050hp with MW 50 ) and 1,320hp at 32,800ft. ( 1,740hp with GM 1 ) Armaments One 30mm, engine-mounted MK 108 cannon with 90 rounds of ammo, two 20mm, wing-mounted MG 151 cannon with 175 rounds per gun Speed: Maximum speed 332mph at sea level ( 350mph with MW 50 ), 465mph at 29,530ft. ( with MW 50 ), 472mph at 41,010ft. ( with GM 1 ), 311mph cruising speed at 22,965ft. Range 755 miles to 1,250 miles depending on speed and external tankage Climb 3,445ft. per minute with MW 50 injection Ceiling 48,550ft. with GM 1 injection Dimensions: Span 47ft. 4 1/2in. Length 35ft. 1 2/3in. Height 11ft. 1/4in. Wing Area 250.8 sq. ft. Weights: Empty 8,642lbs. Loaded 11,502lbs. Tady máš rychlosti s MW50 i bez.. |
|
|
|
|
| Z níže uvedených příspěvků je znát určitý despekt k sovětským stíhačkám, souhlasím stím, že nebyli nejlepší na světě, ale takový La-7, Jak-3, Jak-9P byli stroje schopné se plně postavit německým M-109G,K, Fw-190. Jen pro upozornění nejlepší spojenecké eso byl s 62 sestřely ruský stihač Kožedub. | |
|
|
|
|
Nevím jestli mi uniklo,zda-li používaly spojenci také centimetrické radary..Německé byly ale na daleko vyšším stupni vývoje..To platí i o Kumbachu a Marbachu..Nicméně o těchto věcech jsem po hodinovém hledání nael asi 10 řádků..Ještě méně než o Jak 3U.. A jaké tovární kapacity mělo Německo a jaké SSSR? x20mm kanony jistě nezhoršovaly letové vlastnosti P51.. Myslím že můj miláček Ta 152 by tvé tempesty a podobné rozstřílel úplně bez problémů..Stejně jako FW190A-8 nebo Me 109G-6-ve díky silné výzbroji.. Ještě jedna věc-hodně nových typů německých letadel a prototypů byla stavěna jako výškové stíhačky(včetně 152).K čemu jim tedy byly stroje které neměly koho sestřelovat? Anti-g kalhoty byly neskutečnou výhodou...Němci mohli nasadit tak maximálně katapult u He219,He162 apod.K čemu silná výzbroj?Skus si naletět s Mustangem na B-17.. |
|
|
|
|
|
|
Královsky se bavím!!! Proč proboha srovnáváte nesrovnatelné? Bavíte se o silné výzbroji, k čemu prosím Vás? 2x20mm stačilo na všechno co jste mohli ve vzduchu potkat (pokud ovšem umí dotyčný pilot střílet)! Srovnávat Ta 152, která byla stavěna jako soupeř pro B-29 s jejichž nasazením nad Evropou nacisti vážně počítali se soubojovými stíhačkami určenými k vybojování vzdušné nadvlády nad frontou nebo přepadovou stíhačkou jako Me 163B! Jen čekám kdy vytáhnete P.108A s kanónem ráže 105mm. Nebo ta zatáčka u Ta 152 versus P-51D. Ano, to je pravda, platilo to dokonce u i FW 190D, ale jen na jednu stranu (z hlavy nevím, kam se točila vrtule), bylo to dáno gyroskopickým momentem vrtule a to éro pak z té zatáčky moc nechtělo. Nebo tvrzení že I-15 a I-16 jsou kopie Curtissů! KTERÝCH? P-26 nebo P-31? nebo dokonce P-36? I-16 ve své době neměl konkurenci. Jediné éro, co mu v roce 1934 mohlo šlapat na paty byl P.11. Zkusíme se dohodnout, co s tou stíhačkou chceme podnikat a potom můžeme zkusit říct, která tomu nejvíc vyhovuje. Jinak vás chci ujistit, že strašně záleželo na takových věcech jako je údržba a celková kondice éra, nebo i to, že třeba P-51K mohly svému pilotovi poskytnout neskutečnou výhodu jako byly anti-g kalhoty. |
|
|
|
|
No He 162 sa tu asi nezmienil preto, lebo to bol opäť „zázračný“ stroj Luftwaffe. Išlo o stroj, ktorý doslova predbehol dobu :o) ...Totiž to, že spolu s rôznymi skúškami prototypov už bežala sériová výroba sa to na nej plne prejavilo...Nespoľahlivé a nedovyvíjané motory spôsobovali to, že rozdiel v max. rýchlostiach sériových strojov činil +-150km/h...Priemerná dosažiteľná hodnota v 6000m bola 725 (!!!) km/h a to v 1945 nebolo nijak moc...Vysoká nespoľahlivosť He 162 spôsobila pilotom väčšie straty ako nepriateľ...prvý boj zviedli proti Typhoonom a výsledkom bol jeden zostrelený He 162 bez vlastného úspechu. Na obranu He 162 možno uviesť to, že mal vystreľovacie sedadlo...a zostrelil 2 (!!!) lietadlá... Je milé, že Nemci v 1945 dosiahli pokrok s radarmi v centimetrovom pásme...To, že spojenci ich používali o niekoľko rokov skôr ti asi uniklo...a asi aj to, že ten pokrok bol umožnený ukoristeným dutinovým magnetrónom z radaru H2S... Spomenuté radary mali byť síce najlepšie ale žiaľ len v Nemecku....spojenci už dávno podobnými hračkami disponovali...radary riadiace PL paľbu mali už britské lode a PVO do 1941...a boli podstatne presnejšie ako Wurzburgy a Freye... Žeby problém verzie 109G-6 tkvel v tom, že si nemohli dovoliť výpadok výroby? Ten dôvod mal aj SSSR, kde sa do 1943/44 vyrábali také vykopávky ako bol LaGG-3... Pri tej La-5FN je poznámočka DO 3000m...teda v malých výškach bola lepšia ako 190A-8...Je jasné, že v 7-10 000m bol podstatne lepší stroj Fw 190A-8...Inak v prízemných výškach bola lepšia predošlá verzia Lavočky – La-5F. FN už bola nastavená čosi vyššie aby mohla konkurovať práve Fw 190A aj v stredných výškach. Čo do rýchlosti bola na tom La-5 oproti 109K a 190D pri zemi horšie, ale vynahradzovala to práve vyššou obratnosťou a preto im bola pri zemi vyrovnaným súperom. La-7 dohnala aj tú nevýhodu rýchlosti (bola rýchlejšia ako 190D ale pomalšia od 109K). O tej nezničiteľnosti by ti mohli rozprávať piloti ktorý to v Fw 190 schytali...na spojenecké „tanky“ Tempest, Typhoon a P-47 sa čo do odolnosti nechytala ani 190A. O skvelej výzbroji P-51D tu asi nik nehovoril (aj keď mohol namiesto guľometov nosiť 4x20mm kanóny). No to PLD sa podieľalo z tých 7,5 asi celými 7... v 1944/45 spojenecké stíhačky bežne nalietavali na pozemné ciele, pre nedostatok vzdušných cieľov a straty pri útokoch napr. na vlaky a letiská boli ohromné, a spôsobil ich obvykle Flakvierling 38 o ktorého účinku sa mohli presvedčiť sami Nemci v opäť vydarenej akcii „Bodenplatte“... :o) Inak s poslednou tvojou vetou súhlasím... PS: kde sa stratil tebou ovenčený Ta 152...keď vyťahuješ He 162...(priznám sa ti, že neviem do ktorého by som si radšej sadol v boji – He 162 ma láka tým vystreľovacím sedadlom :o) |
|
|
|
|
Kdyby byla Británie pod stejným tlakem jako Německo,tak je za půl roku poražena..Její pozemní armáda byla neprosto neschopná a letectvo malé..To je ale jedno.. Mimochodem ještě sme nezmínily He 162.. I přes pět let trvající válku disponovalo německo ještě v roce 1944 velkými rezervami pracovních sil-díky hromadnému využívání 7,5 mil zajatců a cizinců.Podíl žen na pracovním procesu nikdy nepřekročil 50%-narozdíl od 61% ve Velké Británii. Němci mohli získat převahu zpět např. použitím raket země-vzduch Rheintochter,Waserfall nebo Schmetterling.Pokrok v používání centimetrických radarů pracujících na vlnové dělce 2-4 cm byl dost značný.Chystané zavádění panoramatického radaru Kumbach a poloautomatického systému řízení střelby Marbach by velice zefektnilo již tak efektivní protiletadlové dělostřelectvo.To jsou věci,které spotřebovávají materiál běžně dostupný a byly otázkou měsíců.. To že němci nebyly schopni vymyslet lepší letoun než G je blbost.Problém byl jen se zavedením do výroby. Mluvíme li o nejlepším letounu,je hloupost zmiňovat Fw190A-8 a La5FN..Fw190A-8 je lepší letoun než 109G-6,proto podle tebe La5FN je v podstatě na úrovni Me 109K nebo Fw 190D-tedy letoun schopný konkurovat nejlepím Německým letounům..To konstatování bych opravdu chtěl vidět:) Pokud se pozřu na souboje Američanů s Němci,na první pohled mě zaujme v podstatě nezničitelnost Fw190 A skvěle vyzbrojenými americkými P51D.Jako druhá věc mě do očí uhodí skvělý výcvik amerických pilotů-měli lepší výcvik,lepší stroje a přesto padaly k zemi minimálně stejně často jako Němci.No za to asi může to,že téměř 20% pilotů Luftwaffe byla opravdová esa a vyrovnávaly sestřely.. Spojenci přiznali,že poslední fáze konfliktu pro ně byla nejhorší z celé letecké války.Podle mnoha studií byl poměr ztrát 7,5:1 ve prospěch luftwaffe-samozřejmě díky pomoci protiletadlového dělostřelectva. Myslím že naprostá početní,materiální i technická převaha by se dala uplatnit lépe.. |
|
|
|
|
|
|
4 Dzin...dík, za upresnenie (tých mojich +- 36000 Jakov je aj s povojnovými strojmi)... |
|
|
|
|
Jaku bylo celkem vyrobeno 33995 kusu. Znich bylo 8649 jak-1, 4560 jak-3, 5661 jak-7 a 15125 jak-9. Jen tak pro doplneni. Kdyz uz mluvime o nejlepsi stihacim letounu, tak napriklad sami Nemci, kdyz delali porovnani s ukoristenou La-5FN konstatovali, ze v malych vyzkach (do 3000m) je lepsi nez Fw-190A-8 ve vsech aspektech vzdusneho boje vyjma stremhlaveho letu... |
|
|
|
|
|
- Fw 190A by v malých a stredných výškach v pohode obstál aj proti Ta 152... - Počet cez 20000 „109“ verzie G bol vskutku obrovský, ale je to vizitkou Nemcov, že nedokázali skôr prísť s niečím novým a od 1942 (G-6 od 6.43) do konca vojny boli nútení vyrábať túto verziu (doplnenú o K koncom 1944). - Spitfire bolo vyrobených okolo 22000, teda menej ako Bf 109, ale Keby bola Británia pod takým tlakom po celú vojnu ako Nemecko, tak by ich bolo asi viac. To, že ich nebolo treba v takom množstve je asi jasné... - Pozri si súboje P-51 s Nemeckými stíhačkami, a zistíš kto mal navrch... - Kvalita spracovania Nemeckých zbraní bola koncom vojny žalostná. Plne sa prejavil nedostatok niektorých materiálov (Nikel, Chróm, Wolfrám...) – to spôsobilo, že napr. letecké motory už neboli z najlepších materiálov (to platilo aj pre ostatné odvetvia výroby) a mali podstatne zníženú životnosť... - K Ta 152 (Citát z monografie Fw 190D&Ta 152): „ pravá podvozková noha pokračuje v zasúvaní s veľkými problémami; tlakový vzduchový ventil pre núdzové vysunutie podvozku a klapiek prepúšťa vo všetkých lietadlách – museli sme ich poslať zpäť do továrne; tiahlo v šachte hlavného podvozku, zaisťujúce zasúvanie ostruhy vypadáva z vodítka - všetky lietadlá lietali s ostruhou fixovanou vo vysunutej polohe; krídielka nešlo nastaviť tak, aby zaručovala priateľné riadenie a guľový čap sa rýchlo opotreboval, čím dochádzalo k ich trepaniu; drevené pristávacie klapky boli niekoľkokrát poškodené vodou striekajúcou z dráhy – každú chvíľu museli byť vymieňané; smerovka sa zasekávala behom letu v neutrálnej polohe – iba niekoľkonásobné udretie do pedálu ju uvoľnilo. Ďalšie pripomienky sa týkali uvoľnených nitov pod nábežnou hranou krídla, nájdených po niekoľkých letových hodinách a vnikanie nečistôt škárami do krídla. Piloti sa sťažovali na obtiažne ovládanie klapiek chladiča a navrhovali nahradiť ovládacie koleso podobným z automobilu DKW. Na niekoľkých strojoch sa roztrhol kryt chladiča a poškodil vrtulu, lebo sa uvoľnili nekvalitné vnútorné spoje a nity. Ale k týmto problémom sa pridalo ešte nevhodné umiestnenie ťažiska stroja, množstvo problémov presiahlo schopnosti rozpadávajúceho nemeckého leteckého priemyslu. Ich riešenie i v mierových podmienkach vyžadovalo dlhší čas, ktorý tu chýbal.“ No toľko citát o „neproblémovosti“ tvojho miláčika :o) Ja som nikde nepísal, že Jak-3 bolo vyrobených 36000ks (lepšie čítaj), písal som o 36000 strojoch Jak (teda zahŕňajúc 1,3,7,9)...Dal so ich dokopy preto, lebo konštrukčný rozdiel medzi Jak-1 až Jak-9 bol menší ako u Bf 109B a K...Rusi použili pre každú významnejšiu zmenu označenie iné (Jak-1, Jak-9) teda nie ako Nemci so 109 kde väčšie rozdiely boli len verzie (B,D,E,...)...Keby Rusi použili nemecké označovanie na Jakoch tak by sme sa možno stretli namiesto Jak-9 s Jak-1C a Jak-9M by bol Jak-1C-4 atď...Preto porovnávam celkový počet Jakov s počtom Bf 109 |
|
|
|
|
No právě(mimochodem verze D bylo vyrobeno něco kolem 800 kusů) verze A by na tomto fóru neobstála proti žádnému letadlu,ale ve válce to bylo trochu jinak.. Žádné verze Spitfiru nebylo vyrobeno tolik,jako Me 109G.. Možná sice verze IX a XII tvořily převánou část britského letectva,nicméně to bylo početně s Německým po celou válku neporovnatelným. Že se na P51D me 109G nechytala,jsou asi zbytečně silná slova-P51D byly sestřelovány jak mladíčky tak experty Luftwaffe,převážně na Me 109G.Rozdíl nebyl tak velký,jako např mezi 109E a Huricanem v BoB,i když taky nějaké stodevítky sestřelil.Záleželo spíš na kvalitě pilota,než na verzi letadla.. Kvalita zpracování u všech německých letadel a ručních zbraní byla vždy na úrovni.To neplatilo možná u tanků.. Vůbec pojem "nejlepší letadlo ww2" nemá se skutečnou válkou co do činění.Pod tímto pojmem se u mě na vrcholu usadily a také se o něj dělí 190D-9 a Ta152C(jeho výhody by byly velice patné např.při nasazení superfortresů bombardujících z velkých výšek). Nějak mi nesedí údaj o 36000 vyrobených jaků 3. |
|
|
|
|
|
|
- myslím, že v boji je dosť ťažké rozlíšiť A-5 od A-8...predpokladám, že z „D“ sa asi moc nestretli... - 109G-6 bolo síce najviac zo 109 ale ani Spitfire Mk.IX nebolo málo...V dobe kedy sa začali vyrábať G-6 práve Mk.IX spolu s Mk.XII tvorili prevažnú časť letectva...3 mesiace po začatí výroby G-6 sa začala výroba Spitfire Mk.XIV...asi netreba hovoriť, že XIV bola podstatne lepšia ako G-6 (už IX bola viac než vyrovnaným súperom). Čo sa týka P-51B ten bol výkonnostne zrovnateľný s P-51D, pričom max. rýchlosť bola väčšia u B...Myslím, že konkurentom P-51B,C,D mohol byť jedine Fw 190D alebo 109K...G-6 sa ani na jeden z nich nechytala. Na východe to mali Nemci s G-6 podstatne ľahšie, pretože sa tam stretávali po celú dobu aj zo zastaralými strojmi (napr. LaGG-3 sa vyrábala ešte v 1943). Výkonných strojov prevyšujúcich G-6 bolo ako šafranu(Jak-3,La-7) a tak sa G-6 stretávala prevažne s Jak-1,9 a La-5. Všetky tieto stroje boli v malých výškach lepšie ako Bf 109G-6...najmä v obratnosti, a La-5 sa jej vyrovnala aj v stredných výškach... - Ruských stíhačiek bolo vyrobených porovnateľne ako Nemeckých...Jakov 36000(+-), La-5 cez 10000ks, LaGG-3 6500ks...to sú len tie najpočetnejšie, boli tam ešte niekoľko tisícové série La-7 a MiG-3...No myslím, že tie Jaky predstihli 109 aj do počtu aj do výkonov... :o) - Keď Tu hovoríš o kvalite spracovania, tak sa pozri na kvalitu Tvojho miláčika Ta 152...ten bol na tom úchvatne :o) |
|
|
|
|
Zapomínáš na Bf 109E,který byl také nasazen.Do dneška není známo přesné množství Messerschmittů dodaných do španělska.Nevím kde jsi došel k tvému počtu ale Ries a Ring: 4 prototypy 39 verze B 5 verze C 36 verze D 44 verze E Celkem 128. Arraez: 2 prototypy 16 B-1 40 B-2 20 C-1 9 D-1 44 E-1 a E-3 Celkem 131. Věřím spíše Ringovi,ale to je na každém. I-15 bylo 390 kusů a I-16 zhruba 286 kusů. Ne He51 nebyl lepší než I-152,proto si tam němci přivezli nejlepší stíhačku na světě:)) V čase SNP byl 190 asi nejlepší německou stíhačkou,ale rozhodně ne ve verzi A-5..To totiž byly nejlepší verze,které byly na potlačení použity.. Když spojenec vlétl nad německo,měl 80% jistotu že narazí na stíhač Me109 G-6,jehož bylo postaveno nejvíc. Kdežto němce mohla potkat Spitfire V,P-51B,Jak1,3,La5..To jsou všechno typy používané spojenci horší než G-6..Me 109G byl dozajista nejhorší německou stíhačkou použitou ke konci války na frontě,ale přesto se všem nejnovějím spojeneckým stíhačům vyrovnal. V letectvu SSSR zabírali typy Jak-1,3,9, La-5,7 pořád jen menšinu,a většina pilotů letála na strojích kteé se jim díky vysoké kvalitě zpracování materiálu a stavby konstrukce rozpadala pod zadkem..Me 109 byl nejvíce rozšířenou kvalitní stíhačkou na světě(počtem se mu vyrovnal snad jen Il 2,ale jeho práci odvedl stejně dobře každý Focke-wulf 190..Nicméně to o něčem hovoří..Rusové měli víc doplňkových letounů,než Němci stežejních typů..) |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka