Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
To že Spitfiry byly daleko dříve než Ta152 asi logicky znamená,že nejsou tak technicky dokonalé,nemyslíš?To jen tak primitivně..Zkus se někdy logicky zamyslet.Ale když chceš znát podobnosti proč a jak,já ti v tom bránit nebudu.. Kdysi si napsal,že mě nebereš za slovo..A já,že to dělají jenom debilové..To ohledně s překrytem kabiny ukazuje v pravdě co jsi ty:) "Pilota P-51D lze zasáhnout při střelbě ze zadní polosféry"-ano je to prakticky možné. "Pilota Me 109K za stejných okolností nelze zasáhnout."Ano,je to prakticky nemožné. Mimochodem,to,že motor P47M měl 2088 kw a DB 603LA 1471kw neznamená nic.Při použití HOSPODÁRNĚJŠÍHO profilu trupu s menším odporem,dosažení co největšího Reinholtsova čísla u jednotlivých odporů a lehčího letadla celkově,jakým Ta152 byl se výhoda výkonu může klidně obrátit opačně..Má to přímý vliv na výkonostní zatížení,takže bys ten konec měl asi smazat.. |
|
|
|
|
|
P47M-Představ si asi rozdíl mezi Me109F a G.Jakžtakž zachování hmotnosti(podle výzbroje)ale "tvrdě zvětšený výkon motoru.Jak to dopadlo?Me109G a K se již jen svými výkony snažily imitovat letouny novější a pokrokovější konstrukce-není to zcela stejný příklad jako u P47M,ale stejně "obecný",jako jsi uvedl ty.Proto tvrzení-"Jeho hmotnost je srovnatelná s P-47D pozdějších výrobních bloků, ale má výrazně výkonnější motor (R-2800-59 měl bojový výkon 2300 hp — 1715 kW, kdežto nový R-2800-57 měl „jen“ 2800 hp — 2088 kW),neznamená jen výrazně lepší výkonostní parametry,ale má význam i na manévrovatelnost. Slyšel jsi někdy o taktice sestřelování Me262 americkými P51?Tam byl krásný příklad převahy rychlosti.Bohužel P51 se díky lepší manévrovatelnosti snadno za 262 dostal a byl konec..Rychlostní převaha v rozmezí +-20km/h je zanedbatelná,pokud pomalejší stoj disponuje mnohem lepími manévrovacími parametry. To ostatně dokázal i I-15 a I-16 ve panělské občanské válce. Reynoldsovo číslo mi nic neříká,proto jsem chtěl,aby jsi mi přiblížil o co jde.Nikdy jsem neřek,že jsem na aerodynamiku odborník,jen že mám větší znalosti než ty.. Zajmalo by mě,koho jsem mimo Gryzlova(a Hartmanna)urazil?Vždy je to jen v odpovědi na jejich nemístné poznámky. Blbosti jsou i v mnoha učebnicích?Možná ve výsledcích Matematiky pro 9.třídu,ale ne v učebnicích,které se zabívají odborným tématem(samozřejmě neberu na zřetel přepisy apod.)Navíc v učebnicích moc "myšlenek" není,zabívají se především samotnými vzorci apod. Nezlob se na mě,ale poznámkami typu "v konkrétním odstavci jsem neměl na zřetely.."Mám již co dělat abych se v tom vyznal a ještě si něco ověřovat.. Nikdy jsem snad neřekl,že trojlistá vrtule je nejlepší!Všechno se točí jen a jen kolem tvé poznámky,že je jedno jestli jsou tři tlusté nebo pět tenkých listů vrtule.Snad už víš,že je to blbost. Chceš nějaký důkaz?To si mě dostal.Názvy učebnic ani pofesorů si již nepamatuji...To jsou asi ty opravdové základy,které tě naučí o něčem uvažovat tak a tak.Nejenom věnovat se naprosto konkrétním poučkám v učebnici.Jinak,samozřejmě do jednoho vzorce to nenarveš.Ale budiž,pokusim se o tom něco najít. Spíš mám dojem,že ty také nemáš představu,cože znamená ono Reynoldsovo číslo.Reinholtsovo se totiž k proudění kolem trupu přímo vztahuje,takže nestřílím odněkad z boku. |
|
|
|
|
|
Peiper (1) Tedy-nejsi nic jiného než pouhopouhý amatér,jehož jediné zkušenosti jsou vyčtené z knih..(neřikám že jsem něco víc) Na adresu Gryzlova jsem už slyšel tolik urážek(včetně přimo od něj na ostatní),že těch mojich pár se ztratí.. Jinak pro tvojí představu-s urážkami si začal ty.. 1) Hodnocení typu „nejsi nic jiného než pouhopouhý amatér“ je vcelku irelevantní (tzn. nepodstatné), a nevypovídá to o úrovni znalostí osoby, kterou hodnotíš. 2) Neurážíš jenom Gryzlova, ale skoro každého. 3) Vlastní větu »Každý inteligentně myslící člověk ale pozná o co jde. (Tvůj příspěvek z 2.10. v 08:11) tedy asi nepovažuješ za urážlivou… ***** Rozdíl mezi základy a knihamy-proč se chodí na základní školu,když jsou stejně skoro všichni schopni se probíranou látku naučit v pohodlí domova z knih?V knize nenajdeš ten příklad který potřebuješ,můžou tam být blbosti a je dost pravděpodobné že nepochopíš co tím autor myslí.. Učebnice je také kniha, ne? (»V knize nenajdeš ten příklad který potřebuješ.«) Blbosti jsou i v mnohých učebnicích… :o) A podle čeho soudíš, že je dost pravděpodobné, že čtenář nepochopí, co autor myslel? Není snad možno pochopit, co je napsáno v knihách? A pokud máš snad svoje znalosti o letounech Luftwaffe z knih a ne ze školy, jak si tedy můžeš být jistý, že jsi správně pochopil myšlenky autora knihy? Spíše bych řekl, že obsah knihy pochopit můžeme (byť také nemusíme), pokud autor je natolik soudný, že dokáže svoje myšlenky srozumitelně a jednoznačně zformulovat. A do školy se chodí hlavně proto, aby byla garantována jistá (společná) úroveň (daná osnovami), kterou by pochopitelně nebylo možné dosáhnout, pokud by nebyla povinná školní docházka. (A v populaci by potom bylo ještě daleko více „praktických“ analfabetů, kteří se sice ve škole dokázali naučit číst a psát, ale přitom v reálném životě již nedokáží tyto znalosti uplatnit… Podívej se kupříkladu, kolik existuje lidí, kteří ani nedokáží vyplnit poukázku či napsat formální dopis.) |
|
|
|
|
|
Peiper (2) Pojem "odborná"debata a podobně jsi sem zavedl ty..(mimochodem,ty jsi byl ten,kdo se tady vyvyšoval titulem jakéhosi profesionálního odborníka) Můžeš mi uvést, kde jsem se vyvyšoval „titulem“ profesionálního odborníka? To mne tedy vskutku zajímá…  ***** Citace Tvých slov: Je možné,že mluvím o něčem jiném,tak mi to tvé Reynoldsovo číslo něčím přibliž. Mimochodem,je naprosto jasné a logické,že konstanta R není stejná za každých podmínek.Kitické číslo 2030 je mezník mezi laminárním a turbulentním prouděním. Je evidentní, že každý jsme někde jinde. Ale nechápu, proč bych Ti měl něco o Reynoldsově čísle „přibližovat“..? Opět citace: Myslím že čtyři roky maturitního oboru v oboru oprava leteckých jednotek(bez následného jaru),kde ve třetím a čtvrtém ročníku(nevím přesně) byla aerodynamika jako samostatný předmět mi dává slušné základy. Pokud jsi tedy dva roky (či jen rok?) ve škole měl aerodynamiku, pak jsi se toto musel učit již někdy na počátku… Takže, když máš základy (a něco si z nich pamatuješ), tak proč tady tvrdíš, že nevíš, co je Reynoldsovo číslo..? |
|
|
|
|
|
Peiper (3) Použití vrtule je otázkou toho či onoho konstruktéra.Mimochodem když už,tak myslíš,že ty výškové Spitfiry Mk.VI a Mk.VII byly lepší než Ta 152?Asi ne.To by mohl být důvod k použití oné vrtule u Ta 152.. Ovšem v onom konkrétním odstavci jsem nepsal jen o kvalitách oněch strojů — fakticky jsem je tam vůbec nehodnotil, jen jsem uvedl že to byly výškové typy — (tudíž, ve své reakci vytrhneš pár vět a zcela účelově „odpovídáš“ na něco zcela jiného, jak je Tvým oblíbeným zvykem, když se nedostává argumentů), ale ptal jsem se Tě, proč je výhodnější ona třílistá vrtule (a žádný srovnatelný spojenecký výškový typ třílisté vrtule neměl; zajímavé kupř. jsou sovětské typy I-224 a I-225). Tvoje tvrzení, že já si myslím, že Spit VI nebo VII je lepší, než Ta 152 (jak jsi na to přišel, napsal jsem to snad někde?) jsi si jen Ty sám vymyslel. Drobnost: Spitfire HF Mk.VI a Mk.VII tady byly o trochu dříve, než Ta 152… A ve své době byly lepšími výškovými stíhačkami, než cokoli, co proti nim mohli postavit Němci. Mohl by jsi spíše porovnávat s typy, které vznikly ve stejné době, jako Ta 152. Ano, jistě. Použití vrtule je volbou konstruktéra. Ale ovšem Ty jsi tady celou dobu tvrdil, že třílistá vrtule je lepší. Takže: Proč je třílistá vrtule lepší? Protože se Ti víc líbí, a nebo pro to máš i nějaké důkazy? Konečně — pokud vím, tak Ty jsi se tu pasoval svým deklarovaným vzděláním na odborníka na aerodynamiku, ne? (Zatímco já jsem jen amatérem.) A proto jsem se Tě dotazoval, mohl-li by jsi nám konkrétně dokázat, proč je ve výšce třílistá vrtule lepší (a také jsem se ptal na vysvětlení onoho — jak se ale zdá, pouze hypotetického — ovlivnění těžiště). Moje otázka zněla: »Můžeš mi vysvětlit, jaký měla vrtule vliv na těžiště. (Viz: Ve výsledku tedy na křídlo i těžiště letadla působí značně rozdílný statický a dynamický tlak.)« Ty jsi tu totiž tímto tvrzením cosi „dokazoval“ (»Proudění a obtékání vzduchu u třílisté, či pětilisté vrtule je poněkud rozdílné a následné obtékání "vrtulí zpracovaného vzduchu" leteckého nesymetrického profilu s udanou nosnou plochou taktéž. Ve výsledku tedy na křídlo i těžiště letadla působí značně rozdílný statický a dynamický tlak. Existuje jednoduchá definice která se zde dá velmi dobře použít-při nárustu rychlosti poklesne statický tlak a naroste dynamický.«). Takže se Tě tedy znovu ptám: Kde je nějaký důkaz? |
|
|
|
|
|
Peiper (4) Můj názor ohledně P51D a jejího krytu je prostě a jednoduše takový,že byl daleko více zranitelnější na zásah než u Me109K.Taky nevím co dál bych měl vysvětlovat. Dobře,neměl jsi žádný cíl,ale napsal jsi,že větší zranitelnost je blbost..Nebo nevíš co píšeš? Nenapsal jsi (jak tvrdíš nyní), že překryt u P-51D je daleko zranitelnjší, než u Messerschmittu Bf 109K. Nejprve jsi napsal toto: »Výhled z verze K byl naprosto postačující, a bezpečnější:) Nemohli pilota střelit zezadu do hlavy, jak se stávalo u P-51D.« Tudíž moje minulé odpovědi reagovaly na Tvoje tehdejší, ne nynější tvrzení… Z tohoto tvrzení ovšem vyplývá pouze toto: 1) Pilota P-51D lze zasáhnout při střelbě ze zadní polosféry. 2) Pilota Bf 109K za stejných okolností nelze zasáhnout. Tudíž napsal jsi, že pilot Bf 109 je nezranitelný — slovní spojení nemohli pilota střelit je totiž naprosto jednoznačné, a nedovoluje jiný výklad. Což samo o sobě přinejmenším budí buď rozpaky, nebo úsměv… |
|
|
|
|
|
Peiper (5) Letěly v co nejostřejším úhlu vzhůru, kde Spitfiru z výše uvedených důvodů (vyšší rychlost stoupání, nepřerušovaný přívod paliva)-četl jsem to v mnoha knížkách,stejně jako ty.Včetně výpovědí pilotů v TV. K tomu údajnému nepřerušovanému přívodu paliva (z tohoto tvrzení vyplývá, že u Spitu byla dodávka paliva ve stoupání či ve střemhlavém letu přerušována) jsem se už vyjádřil několikrát (9.10. ve 20:56, příspěvky 134 a 133, 2.10. v 00:44, příspěvek 68 a 29.9. v 15:15, příspěvek 42). To, že někdo něco někde napíše či řekne (byť by to bylo v televizi), ještě nemusí znamenat vůbec nic… Je to asi tak stejně „věrohodné“, jako jakékoli jiné pořady v TV. (Přesněji „tohle“ asi tak stejně, jako jakékoli předvolební sliby politiků v jejich monolozích na TV.) |
|
|
|
|
|
Peiper (6) "P-47M byl zajisté výkonnější než Ta 152. V manévrovatelnosti (ve větších výškách) se mu nemohl rovnat."nemám žádné porovnání,ale jeho piloti nikdy nevyvyšovaly jeho manévrovací schopnosti(narozdíl od Ta152-jak Němečtí,tak spojenečtí)a našel jsem poznámku,že se jednalo o jeden z nejvýkonějších letounů posledních let,čehož bylo dosaženo na úkor manévrovatelnosti.. A k čemu ti byla rychlost,když ses za protivníka prostě nedostal? Rychlost mi je platná při v druhé fázi války určitě častěji používané taktice „Hit and Run“, určitě spíše než (pouze deklarovaná) obratnost v manévrovém boji, který se nekonal. A proč by mělo být u P-47M dosaženo vyšší rychlosti (asi ve srovnání se staršími verzemi P-47?) na úkor manévrovatelnosti? Jeho hmotnost je srovnatelná s P-47D pozdějších výrobních bloků, zato navíc má výrazně výkonnější motor (R-2800-59 měl bojový výkon 2300 hp — 1715 kW, kdežto nový R-2800-57 měl „jen“ 2800 hp — 2088 kW). P-47D-25 (P-47M) Vzletová hmotnost (bez podvěsů): 6630-6890 kg (6810-6960 kg) Plošné zatížení: 237-247 kg/m2 (244-249 kg) Výkonové zatížení: 3,87-4,01 kg na 1 kW (3,26-3,34 kg ÷ 1 kW) Motor Jumo 213E 1750-2050 k (1287-1507 kW) DB 603L (603LA) 1820-2000 k (1338-1471 kW) Ta 152C (Ta 152H) Vzletová hmotnost (bez podvěsů): 5322 kg (5217 kg) Plošné zatížení: 272,9 kg/m2 (222 kg) Výkonové zatížení: 2,92-2,66 kg na 1 kW (2,545-2,98 kg ÷ 1 kW) |
|
|
|
|
|
Tedy-nejsi nic jiného než pouhopouhý amatér,jehož jediné zkušenosti jsou vyčtené z knih..(neřikám že jsem něco víc) Na adresu Gryzlova jsem už slyšel tolik urážek(včetně přimo od něj na ostatní),že těch mojich pár se ztratí.. Jinak pro tvojí představu-s urážkami si začal ty.. Myslím tloušťku vrtule na všech osách. Použití vrtule je otázkou toho či onoho konstruktéra.Mimochodem když už,tak myslíš,že ty výškové Spitfiry Mk.VI a Mk.VII byly lepší než Ta 152?Asi ne.To by mohl být důvod k použití oné vrtule u Ta 152.. "Ve výsledku tedy na křídlo i těžiště letadla působí značně rozdílný statický a dynamický tlak.."-je snad něco nepochopitelného na tom,že při jiném proudění vzduchu vzniká jiný statický a dynamický tlak? Můj názor ohledně P51D a jejího krytu je prostě a jednoduše takový,že byl daleko více zranitelnější na zásah než u Me109K.Taky nevím co dál bych měl vysvětlovat. Dobře,neměl jsi žádný cíl,ale napsal jsi,že větší zranitelnost je blbost..Nebo nevíš co píšeš? Rozdíl mezi základy a knihamy-proč se chodí na základní školu,když jsou stejně skoro všichni schopni se probíranou látku naučit v pohodlí domova z knih?V knize nenajdeš ten příklad který potřebuješ,můžou tam být blbosti a je dost pravděpodobné že nepochopíš co tím autor myslí.. Pojem "odborná"debata a podobně jsi sem zavedl ty..(mimochodem,ty jsi byl ten,kdo se tady vyvyšoval titulem jakéhosi profesionálního odborníka) Je možné,že mluvím o něčem jiném,tak mi to tvé Reynoldsovo číslo něčím přibliž. Mimochodem,je naprosto jasné a logické,že konstanta R není stejná za každých podmínek.Kitické číslo 2030 je mezník mezi laminárním a turbulentním prouděním. Letěly v co nejostřejším úhlu vzhůru, kde Spitfiru z výše uvedených důvodů (vyšší rychlost stoupání, nepřerušovaný přívod paliva)-četl jsem to v mnoha knížkách,stejně jako ty.Včetně výpovědí pilotů v TV. "P-47M byl zajisté výkonnější než Ta 152. V manévrovatelnosti (ve větších výškách) se mu nemohl rovnat."nemám žádné porovnání,ale jeho piloti nikdy nevyvyšovaly jeho manévrovací schopnosti(narozdíl od Ta152-jak Němečtí,tak spojenečtí)a našel jsem poznámku,že se jednalo o jeden z nejvýkonějších letounů posledních let,čehož bylo dosaženo na úkor manévrovatelnosti.. A k čemu ti byla rychlost,když ses za protivníka prostě nedostal? No vidiš,vyjádřil sem se ke všem tvým poznámkám. |
|
|
|
|
|
Algernon: Hej E-8 bola E-1 doplnená o 300litrovú prídavnú nádrž, a E-9 bola v podstate E-7 s motorom DB 601N (palivo 96-100okt.), mala plnú výzbroj a k tomu tie dve kamery (Rb 50/30 - myslím). Vďaka výzbroji a silnejšiemu motoru si to mohla táto „priezkumná“ verzia rozdávať aj so Spitmi. Priezkumné boli ešte E-5, -5N, -6 K tým motorom mi to nejak nesedí: Ta 152H bola výšková stíhačka a mala Jumo 213 (teda modifikáciu motora ako mala D-9), Ta 152C, ktorá bola stavaná na nižšie výšky už mala DB 603, naproti tomu 109K mali DB 605 a ich rýchlosť vo výške rýchlo klesala. Teda by to bolo opačne ako tvrdíš...a teda DB v podstate za Jumo 213 vo výške stracali...A tak nám tá D-9 zostáva naďalej diskutabilná. |
|
|
|
|
Peiper (1) Oháníš se tu "znalostmi" získanými buhvíkde. Prostě napíšeš že se na této úrovni již nehodláš dál bavit. To není tím, že bych byl tupý jak sloup, jen tím že neznáš podrobnosti. Tvá úroveň je ale jen taková, že znáš dobře technické údaje apod. dosažené jen biflováním. O seběvědomí nemáš nouzi, ale zatím ti mohu říci, že jsi mě ani nenahlodal myšlenkou abych reorganizoval své názory (což se dokonce částečně podařilo i debilnímu Gryzlovovi)… Uveď tedy nějaký argument, s kterým si sednu na zadek-podpořený odbornými publikacemi, články apod. a pak mě můžeš shazovat… Tou úrovní mám na mysli právě tohle (tedy na té úrovni, že když nemáš argumenty, tak ostatní alespoň urážíš). Můj děda k tomuhle měl velmi výstižný komentář: Podle sebe soudím tebe. Neshazuješ náhodou tady kde koho Ty..? Co třeba Tvoje „komentáře“ na adresu Gryzlova (ale i dalších)? Když chceš, aby se jiní nenaváželi do Tebe, pak to nedělej ani Ty… (Mimochodem, shazuješ se hlavně Ty sám.) ***** Kolik odborných publikací jsi tu citoval Ty..? Případně mi ještě můžeš vysvětlit, jaký měla vrtule vliv na těžiště. (Viz: Ve výsledku tedy na křídlo i těžiště letadla působí značně rozdílný statický a dynamický tlak.) Tloušťkou listu máš na mysli tloušťku profilu, a nebo hloubku profilu? K získání obratnosti potřebuješ především výkonnou pohonnou jednotku (takže mj. potřebuješ i co nejúčinnější vrtuli), která „utáhne“ letoun při co největším úhlu náběhu (aby křídlo dávalo co možná největší vztlak). A pokud máš k těm třílistým vrtulím něco konkrétního (včetně těch vzorců), tak to, prosím, uveď (to myslím bez jakékoli urážky, fakt by mne to zajímalo). Vcelku by mne totiž zajímalo, proč tedy třeba Britové právě u výškových Spitfirů Mk.VI a Mk.VII poprvé použili čtyřlisté vrtule, místo u předchozích verzí „Spitu“ používaných třílistých… Nemám žádný patent na rozum (to ostatně nikdo), a pokud máš lepší (či spolehlivější) údaje, rád se nechám poučit. (Doufám, že Tvoje komentáře nevznikají jen na základě toho, že musíš mít v každé debatě poslední slovo…) |
|
|
|
|
|
Peiper (2) O čem mluvím? Mluvím o tom, že se stávalo, že pilot P-51D byl při leteckém souboji zranitelnější než v Me109K. Tvým cílem bylo vyvrátit tuto myšlenku, o což si se ale ani nepokusil. O čem mluvíš Ty? Opět — uveď nějaký objektivní argument k podpoření Tvého názoru. Tvým cílem bylo vyvrátit tuto myšlenku, o což si se ale ani nepokusil. O čem mluvíš Ty? :o) Jak můžeš vědet, že jsem chtěl tuto myšlenku vyvrátit, když jsem se o to ani nepokusil? Jak tedy víš, co bylo mojí myšlenkou? Že by jsi byl jasnovidec? Dokážeš snad číst myšlenky? Promiň, ale podobná tvrzení, kdy mi podsunuješ nějaké cíle, už jsou trochu trapná, nemyslíš? ***** uklidňi,pakliže já mám jen základy ty máš jen knihy. Jo? A jaký je rozdíl mezi základy a knihami? :o) :o) ***** Víš vůbec co to znamená Reinholtsovo číslo?:)"užší list zase znamená nižší Rey(i)n(h)old(t)sovo číslo":) Problém nastane až při překročení kritického čísla 2030. Už jsem si myslel, že se změnil pravopis… :o) Ale z Tvého tvrzení o kritickém čísle 2030 mohu tušit, že píšeš o něčem úplně jiném, než o čem jsem psal já… Mimochodem, tento parametr (Re) není konstantní, mění se s výškou (v závislosti na kinematické viskozitě, která je proměnná). Pokud ovšem odpovídáš na něco jiného, potom tato „odborná“ debata skutečně nemá cenu. ***** …pověz mi nějaký nepravdivý technický údaj, který jsem uvedl… Třeba tohle: Letěly v co nejostřejším úhlu vzhůru, kde Spitfiru z výše uvedených důvodů (vyšší rychlost stoupání, nepřerušovaný přívod paliva). Takže možná, že jsi odborníkem na opravy lopatkových motorů. Ale o pístových motorech, používaných za války, toho víš zatraceně málo. ***** P-47M byl zajisté výkonnější než Ta 152. V manévrovatelnosti (ve větších výškách) se mu nemohl rovnat. Máš nějaké hodnocení? Proběhly porovnávací lety, nebo byly po válce postaveny proti sobě ve cvičném souboji? A existuje — krom porovnávacích letů — nějaké alespoň z části objektivní měřítko na porovnání obratnosti? Kromě toho, nevypadá to, že by manévrový boj byl v druhé polovině války příliš rozšířenou taktikou boje (a je dost málo k uvěření, že by si jej pilot rychlejšího stroje nechal vnutit). |
|
|
|
|
| Peiper,nechci se vám do debaty motat,neb nejsem až takový odborník,ale: Pokud máš pocit,že by MK-108 z Me-262 měla mít větší průraznost,než nějaká dvacítka,tak si prosímtě udělej čas a zajdi si do muzea ve Kbelích. Je tam vystaveno celkem dost leteckých kanónů (MK-108 samozřejmě taky) a zkus si porovnat délku hlavně MK-108 například s Hispanem ze Spitfiru (nebo z Mosquita,nejsem si jist,ze kterýho letadla je vymontovaný). Uvidíš,že MK-108 se vyznačuje poměrně krátkou hlavní,což má na průraznost větší vliv,než kalibr,takže se skutečně dá očekávat,že průbojné účinky 30mm střely z MK-108 budou menší než účinky střely z Hispana.To je vše co jsem chtěl dodat. | |
|
|
|
| Myslím že si to vzájemně neodporuje o nic víc než tobě a algernonovi.. | |
|
|
|
|
Peiper ;-) - hele já proti Tobě vlastně vcelku nic nemám, vycházím jen z toho, co napíšeš a někdy si to trochu odporuje. Dá se říct, že Tě i trochu chápu, když jsem byl mladší, tak pro mě taky byli zbraně SS elita a hrdinové, už jsem se ale probral. |
|
|
|
| No hartmanne ty na tom nejsi v SS o nic líp:) | |
|
|
|
|
|
Algernon: Myslím, že 601N sa začala montovať do 109E-4, E-7 niekedy koncom 1940 (október –november? – ale nie som si na 100% istý), a E-7/Z až na jar 1941... Bf 109T-2 (teda pozemná verzia s bombovým závesníkom): 572km/h v 5000m, 515 v 2000m a 475 pri zemi... U tej „Dory“ D-9 sa mi zdá tých 708km/h v 11300m dosť pravdepodobných, keď D-12 mala 730km/h v 9150m a D-14 710km/h v 7400m(samozrejme že mali iné motory, ale výkonovo boli porovnateľné)...Inak s výkonovo porovnateľními motormi mali aj Ta 152 väčšiu rýchlosť, a preto sa my zdá byť maximálka 686km/h dosť malá...To, že túto rýchlosť dosiahol v 6500(6600m) je OK, ale v tých 11300m mohol dosiahnúť aj tých 708km/h – výkon na to mal. Je pravda, že výkon vo vyšších výškach ide dosť dolu ale aj odpor vzduchu je o dosť menší... |
|
|
|
|
|
to Algeron "osobní invektivy zde při nedostatku argumentů zanáší hlavně další účastník… :o)" velmi výstižné  ) |
|
|
|
| Oháníš se tu "znalostmi" získanými buhvíkde.Prostě napíšeš že se na této úrovni již nehodláš dál bavit.To není tím,že bych byl tupý jak sloup,jen tím že neznáš podrobnosti.Tvá úroveň je ale jen taková,že znáš dobře technické údaje apod.dosažené jen biflováním.O seběvědomí nemáš nouzi,ale zatím ti mohu říci,že jsi mě ani nenahlodal myšlenkou abych reorganizoval své názory(což se dokonce částečně podařilo i debilnímu Gryzlovovi)..Uveď tedy nějaký argument,s kterým si sednu na zadek-podpořený odbornými publikacemi,články apod.a pak mě můžeš shazovat..Zatím jen platí má slova-uklidni se..Vyjadřuju(eš) se tady k problémům v rozmezí celé války.Proto bych rád nejdřív dořeil otázku aerodynamiky,o které nevíš nic(možná si ale námořník a vycházíš z hydrodynamiky,což je vcelku podobné..) | |
|
|
|
|
Myslím že čtyři roky maturitního oboru v oboru oprava leteckých jednotek(bez následného jaru),kde ve třetím a čtvrtém ročníku(nevím přesně) byla aerodynamika jako samostatný předmět mi dává slušné základy.Opravdu jen základy,ale jsem zvědavý z čeho čerpáš ty. Psal jsi,že Němci neměly ani potuchy o chování letadla při překročení machova čísla.DFS na to ale byl zkonsturován a zajisté konstruktéři nešli naslepo.To dokládá i nadzvukový let rok po válce. O čem mluvím?Mluvím o tom,že se stávalo,že pilot P51D byl při leteckém souboji zranitelnější než v Me109K.Tvým cílem bylo vyvrátit tuto mylenku,o což si se ale ani nepokusil.O čem mluvíš Ty? Přehlédl si poznámku "(a většinou tím výkonější)".To je dozajista pravda,jelikož čím výkonější stroj,tím výkonější(a ve většině případů)také těžší motor.Na tom není nic,co by normální člověk nemohl pochopit. Nad tím 1kw na 1kg se zamysli.. "Jo, údaje o německých strojích máš z knih. (A v kolika jsou věrohodné informace? Pokud tam argumentují tím způsobem, který nám tu předvádíš, pak jsou vskutku velmi, velmi hodnotné…)"pověz mi nějaký nepravdivý technický údaj,který jsem uvedl.. Udaná nosná plocha-nezáleží jen profilu,tedy nejen ose X a Y,ale také na ose Z.. Víš vůbec co to znamená Reinholtsovo číslo?:)"užší list zase znamená nižší Rey(i)n(h)old(t)sovo číslo":)Zajímalo by mě,kde jsi k tomu přišel,ale budiž.Problém nastane až při překročení kritického čísla 2030(- tolerované odchylky-ty jsou však již na úkor stability).To by se stávat nemělo,jinak je celá konstrukce zralá na celkové předělání-tedy pokuď se jedná o větší odchylku..Zkus si jen tak na papír načtrnout odlišné plynutí laminárních proudnic(na turbulentní se zajeď podívat někam na vývoj do aera(jestli už i tam maj počítače:))kolem trupu a jen tak bez výpočtů poznáš jaký vliv to má na chování celého stroje.Jestli jsem to už řikal,nevím,ale těžko to ovlivní rychlost,zato manévrovatelnost a stabilita za letu(kde jde jen o metry a sekundy)je tím ovlivněna podstatně.Samozřejmě záleží na celém profilu letadla,nosných ploch apod. Vícelilstě vrtule jsou vhodné pro dosažení vyšších ryhlostí-ALE-ty jsi mě schazoval za poznámku,že manévrovatelnost Ta152 je ovlivněna silným motorem a tlustými vrtulovými listy.Bohužel pro tebe je to pravda.Ta152 byl konstruován jako výškový letoun,a ve větších výškách...je daleko výhodnějí použít právě onu třílistou vrtuli.Navíc,pokuď se podíváš na obrázek letadla,je to opravdu enormní tloušťka listu,srovnání s ostatními letadly není na místě.U Ta 152 se dozajista nejednalo jen o lehčí výrobu a menší náklady,ale použití mělo svůj smysl. P47M byl zajisté výkonější než Ta152.V manévovatelnosti(vě větších výškách)se mu nemohl rovnat. Tak se ohledně aerodynamiky uklidňi,pakliže já mám jen základy ty máš jen knihy. Pravda s kopií Curtissu jsem to trochu přehnal,nicméně existuje polovina publikací,kde I-15 považují za inspirovaný americkým strojem a obrácěně. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka