Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
čo sa týka De Schelde S.21 vid: pub157.ezboard.com/fluftwaffeexperten71774fr... www.samoloty.ow.pl/str132.htm - po polsky |
|
|
|
|
Holandská stíhačka DeSchelde S.21 měla mít dva kulomety mířící vpřed a kanón v ose tlačné vrtule, tj. mířící vzad dokonce jako rovnocennou výzbroj. Bohužel skopčákům padnul do rukou ještě nedokončený prototyp a pak po něm mizí stopy. Jen do světa vypustili malůvky S.21 s tvrzením, že jde o nejmodernější stíhačku Luftwaffe  Taky měla mít periskop. |
|
|
|
|
Algy: nojo, ale představ si pilota, který se má soustředit na řízení letadla, jak kouká místo toho do nějakého blbého periskopu, kterým navíc neustále nejde zamířit (vidí obraz vzhůru nohama, ne? Teda pokud se k periskopu neotáčí...) |
|
|
|
|
A jak? Představa, že frčím z náletu/fotografování z Englandu a za mnou se jako vzdalující tečka ukáže (třeba) Spit a já se mu budu snažit něco poslat.....Ty *ole, to je absurdní. |
|
|
|
|
|
No dokážeš si stím představit mířenou střelbu? |
|
|
|
|
|
No mohlo to napadnout někoho normálního? Nepodařilo se mi o tom najít nic bližšího, ale mám dojem, že většinou lítali bombarďáci bez tohoto gerätu.... |
|
|
|
|
|
Ale největší úlet byla obranná výzbroj Ar-234 . Dva kanony mířící vzad a zaměřované pilotem pomocí periskopu. |
|
|
|
|
Ale s těmi pohyblivými kanóny je to dobré, to jsem nevěděl... |
|
|
|
|
|
Tom: Defakto způsob zamíření je stejný pro jakýkoliv systém, rozdílný je jenom použití a samozřejmě praktické možnosti. I třeba raketa se zaměřuje úplně stejně, jako kanon, dokonce i ta řízená, ta "jenom" koriguje stále své zamíření... |
|
|
|
|
|
No jo, Mikojanovci si to fakt postavili, ale nikdo jim nedodal v rámci pětiletky automatiku na zaměřování . Jedinou perspektivu měl v tom, že si otestovali boční vstupy vzduchu... |
|
|
|
|
|
To Dzin 3286: Dokud budou na éra montovat kanóny... Vlastně ne, existoval prototyp MiG-17SN s výzbrojí dvou pohyblivých 23mm kanónů v přídi. Jenže tehdy jaksi nepřišli na způsob, jak je zaměřovat... A nebo, kdyby Defiant měl úspěch jako v roce 1918 Bristol F.2B. Tohle měnilo taktiku vzdušného boje. |
|
|
|
|
|
Jo a princip boje za éry Foncka a Pokryškina a i součesný je stejný. Pokud tedy bereme způsob zaměřování, v tom se prostě nemohlo, nemůže a ani nebude moc nic změnit. |
|
|
|
|
|
Emerich: Ten průlet dávkou prostě porád nechápeš. Já to zkusím co nejvíce polopaticky. To, co stále tvrdíš je možné jen ve chvíli, kdy střelec neprovede žádnou korekci zamíření a bude ustavičně mířit do jednoho jediného bodu dráhy cíle. Už je to jasné? Jak si čtu, tak opravdu nevím, co to tu řešíš? Takže abych to shrnul. To co tvrdíš může nastat jen ve chvíli, kdy salva půjde do jednoho jediného bodu dráhy cíle. Jinak opravdu nevím, co mi tu dál píšeš... Hele uděláme to takhle, vem si papír a tušku, rozpomeň se na základy mechaniky těles a nakresli si to (nebo alespoň proveď náčrt, ten bude bohatě stačit). Vem jednoduchý pohyb cíle po přímce, útočníka nech letět po kružnici k tečně tohoto pohybu. Útočníka nech nejprve pálit do jednoho bodu a poté ho nech korigovat zamíření. Počítej to pro každou střelu, zanedbej všechny vlivy prostředí atd., rychlost cíle vem 150 m/s, střely 800 m/s, kadenci 10 ran/s. (klidně to ale můžeš řešit jen obecně) Pokud si to uděláš, hned ti to musí být jasné. Jestli ani potom nic, tak to ukončíme, protože to potom opravdu bude už jen ztráta času. |
|
|
|
|
|
Emerich: Co se divíš, když hledáš "vertical maneuver", co to má být? to jsem ještě nikdy neviděl... Kamarád mi ještě radil, abych ti to zkusil vysvětlit, že vertikální mavévr je manévr spojený se změnou výšky. A ještě se tě od něj mám zeptat, jestli toho nechápavýho jen hraješ, nebo to opravdu nevýš? Ikdyž mne teď napadá, když si tak čtu, že ty to prostě opravdu nechápeč. Vertikální manévr není žádný konkrétní manévr, jak sis to možná vsugeroval, ale jedná se o souhrné označení jakéhokoliv manévru, při kterém je hlavní pohyb spojen se změnou výšky, třeba spirálam, přemet apod. Už je to jasné? Jinak kecat můžeš a já ti na to nepřijdu, protože názvy figur znám jen česky, takže anglicky i německy tu potom můžeš psát cokoliv... |
|
|
|
|
Emrich:Spirala je ostra zostupna zatacka charakterizovana prave enormnym narastom rychlosti. vyvrtka je stabilny autorotacny rezim pri nesymetrickomodtrhnutiprudnic z kridel a je per nu charakteristicke, ze po ustabilizovani je rychlost konstantna. Pocas letu v zatacke s naklonom 90 stupnov samozrejme vztlak posobi, akurat vodorovne, teda kolmo na gravitacnu silu, ale to uz napisal Tom. Pre takyto let by musel mat motor nenormalny prebytok tahy, ktory by prevysoval hmotnost lietadla. Muselo by ist aj tak o let v takej polohe, aby cumak smeroval pod nejakym uhlom hore a sila tahu vrtule by sa rozkladala na dve zlozky (vodorovnu a svislu). Ale v podstate ste sa spolocnymi silami dopracovali k realnemu zaveru. |
|
|
|
|
|
Asi máte pravdu, asi jsem to trošičku překombinoval - říkal jsem si, že by se mohly sčítat vektory dvou pohybů, ale jaksi jsem opoměl, že jeden z nich se "vynuluje" vlastní zatáčkou.Moje chyba, příště si to nakreslím. Ještě jednou se omlouvám za blamáž..nějak mi to prostě neseplo dohromady. ...ta směrovka by musela být opravdu hooodně účinná, aby letadlo dokázala udržet |
|
|
|
|
|
|
V každé učebnici pro sportovní letce a pod. je v kapitole o aerodynamice nakreslen rozklad sil působících na letadlo v několika letových režimech. Určitě v zatáčce, ve stoupání, v horizontálním letu... Některým účastníkům diskuze bych to doporučil ke studiu. Trochu se zamotávají do svých vlastních vývodů. |
|
|
|
|
|
Emrich napsal v č. 3279: su ale neprodukuju vztlak a lietadlo zacne pomaly ale isto klesat nosom dole, trocha sa to da upravit smerovkou, ale len docasu "tak křídla jsou stále "opřena" o vzduch, pouze v jiné rovině." |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 3278: "Proč by potom letadla měla mít vlastně křídla?" Protože bez nich by nemohla letět Ale tohle tady asi vzniklo z mého špatného vyjádření..téměř jistě.Netvrdím, že letadlo je schopno letět rovně na boku a držet se v horizontále jen pomocí výškovky, to ne, to není možné (v takovou chvíli plasně přebírá směrovka funkci výškovky a výškovka směrovky). Ale pokud to letadlo točí prudkou zatáčku, tak na něj působí určité přetížení, jenže to přetížení nepůsobí směrem k zemi, ale směrem ven ze zatáčky - tedy pokud si to teoreticky představuji správně, tak křídla jsou stále "opřena" o vzduch, pouze v jiné rovině. Je to jen čistě teoretická představa - síla směrovky by musela sama o sobě eliminovat gravitační sílu..a pochybuju, že klasická WWII stíhačka by to dokázala Ale můžu si to klidně představovat špatně Jaro by, jako pilot, měl vědět, jestli to tak funguje, nebo spíš jestli by to teoreticky mohlo fungovat. |
|
|
|
|
|
|
Emrich napsal v č. 3277: "Ale jak říkám, nevidím překážku, proč by letadlo nemělo dokázat trvale točit na křídle, když dokáže trvale letět tak, jak to bylo vidět při nízkém průletu teď o víkendu ve Kbelech - myslím toho Rusa na tom akrobatickým letadýlku." Proč by potom letadla měla mít vlastně křídla? Ten Jak-55? Hmmm...lehoučký akrobatický speciál s velkým přebytkem výkonu, co si může dovolit "viset ve vzduchu na vrtuli". Všiml jsi si jak letěl? Držel čumák nad horizontem a ztrácel rychlost... Otočit se musel dřív než by mu klesla účinnost křidélek, protože pak by se už jen zřítil. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka