Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Glynwed-(2271):...což pro mě není žádnou novinkou. Upřesnil bych, že v prostoru Karlovic, resp. Orlíku lehké opevnění mnohde nebylo dokončeno dokonce ani v jednom sledu. Tři sledy probíhaly pouze poměrně krátce od Sádku na západ. |
|
|
|
|
U LO to zase nebylo tak jednoduché - LO bylo součástí polního opevnění, byly zde dřevozemní kulometné objekty, mezi objekty a za objekty pak byly střelecké okopy. Nestačilo by tedy pouze zaslepit střílny a nejde si představovat že by linii tvořily pouze osádky sedící v řopících. Spíše by pak LO mohlo sloužit také jako úkryty pro pěšáky z okopů během bombardování a pak by bojovali v okopech. |
|
|
|
|
|
2266: Jestli sis nevšiml těch příspěvků níže uvedených na půl A4ky tak tohle nemůžeš prohlásit  Už mě bolely prsty, později napíšu obsáhlejší odpověď. Ne, potřebuji si zjistit ještě nějaká fakta o dobývání konkrétních tvrzí, poté odpovím konkrétně.2267: Souhlasím, proti ŘOP, jak s oblibou říkáš (teda nevím, že by někde na severní moravě bylo dokonce několik Ředitelství opevňovacích prací) by takovýto útok byl možný. Je třeba ovšem uvést, že pouze v místech s absencí polního dělostřelectva. |
|
|
|
|
|
to Fuky: Na S Moravě byl plánován hlavní úder 2.Armee (Rundstedt), ale ne na linii TO, ale na úsek v prostoru Nové Heřmínovy - Sádek, kde TO zcela chybělo a byly zde 2-3 linie LO. |
|
|
|
|
To Glynwed:Takže něco podobného vymyslel iWh-ocelové desky na střílny, šlo jako v mém případě o zakrytí střílny pancířem.I s tím LO s tebou souhlasím je to síla být uvnitř a odpálit si V-10 před střílnou, doporučuji všem bunkrákům aby se vžili do pocitů posádky a možná by změnili názor...Nedovedu si předsavit sám sebe při zásahu 7,5cm(abych nepřekročil odolnost LO) uvnitř po dvou a více zásazích bych se asi zbláznil.Průchod překážkama bych zase jako neviděl takový problém.čáast by se rozbila dělostřelbou a bombardováním a ostatní by museli udělat sturmpionier.V průběhu WW2 se ženisti probili mnoho silnými překážkami.Glynwede prosím tě nevíš jestli zkoušel WH přímou palbu FLAK 36 nebo18 proti zvonům a z jaké vzdálenosti dosáhli zásahu? To Fuky: kouřová clona a "podobné" ptákoviny nemají za úkol zablokovat střelbu, ale znemožnit vizuální zaměření cíle a když ho nevidíš jsou ti i panoramatické mapy na nic. |
|
|
|
|
|
Glynwed: Děkuji, odpověděl jsi i za mě Honzovi M., který tvrdil, že na sev. Moravu byl plánován hlavní úder Wehrmachtu. |
|
|
|
|
|
ad TO: O jeho kvalitách a technické neschopnosti WH prolomit toto pásmo nepochybně hovoří i to, že se v září 1938 o útoku proti TO na severní hranici Krkonoše-Odra vůbec neuvažovalo! |
|
|
|
|
|
to jasan: Tvůj scénář by šel možná realizovat v případě LO, ale podle všeho s něčím takovým Němci nepočítali. Hlavní tíhu měli nést ženisté, počítalo se s tím že střílny se zakryjí ocelovými deskami nebo zahrnou zeminou. Překvapivě dobrý účinek měla i kulometná palba na střílny, kdy mohlo dojít k zablokování pohybu zbraně. Tanky a motorizovaná pěchota měli být nasazeny až do vzniklého průlomu. Je však možné že část tanků nebo obrněných vozů by útok pěchoty podporovala palbou, byly také prováděny testy s obrněným pokladačem náloží na podvozku PzKpfw I. |
|
|
|
|
|
Ondra: V tom s Tebou bohužel nemohu souhlasit. |
|
|
|
|
|
jasan: Kouřová clona ani podobné ptákoviny palbu ze střeleckých místností zablokovat z důvodu instalování střeleckých map rozhodně zastavit nemohla, ostatně možností, jak řídit nepřímou palbu bylo mnoho. Co se týče Tvého scénáře o zablokování střílen tanky, zajímavá myšlenka, ovšem naprosto nerealizovatelná. Jednak by nepřátelští ženisté pod nepřetržitou palbou museli obstarat dostatečný průchod v překážkách a potom, a to je nejzásadnější problém, by se tank musel před střílny v palbě PTK vz.36 dostat, což je zcela nereálné, byl by rozšrotován na kusy. Ten někdo jsem byl já. Spoléhat na spojence byla vlastně nutnost. Sami jsme se nikdy tolikanásobné přesile pravděpodobně bohužel ubránit nemohli. Čestně bojovat jsme však mohli...Co se týče PT min, tak ČKD vyvinula a vyrobila v roce 1938 prototyp této miny, který se ovšem již nepodařilo zavést do výzbroje. |
|
|
|
|
|
To Glynwed:Jen trocha fantazie .zajímavá výměna názorů.díky |
|
|
|
|
|
Protitankové miny ve výzbroji neměla, protipěchotní pak byly dost primitivní krabice naplněné výbušninou ainiciovaly se při "zakopnutí" o nastražený drát. Absence PT min byl velký nedostatek čs.armády, který spolu s nedostatečnou PVO posouval možnosti Německa výrazně v nespropěch ČSR. Je však třeba říct že vybavenost PT kanony byla na tehdejší dobu dobrá, s postupem času by se pak výše uvedené nedostatky zlepšovaly. |
|
|
|
|
|
ad průlom tank jednotek: Teoreticky by to samozřejmě možné bylo, z praktického hlediska by to však naráželo na jisté problémy. 1.Malý počet tanků PzKpfw III (60 ks) a IV (80 ks). Aby bylo možné dostat se ke střílnám, musely by tanky projet kulometnou palbou - což by PzKpfw I a II nedokázaly. 2.Ještě před tím by však musela pěchota udělat průchody v PT překážkách a zřídit přechody přes PT příkopy - to vše bylo pod kulometnou palbou, kterou bylo možno vést i v noci či za snížené viditelnosti. Každý objekt TO pak měl kolem sebe ještě kruh PT a PP překážek, který nedovoloval přiblížení tanků až těsně ke střílnám. Musely by být opět odstraněny pěchotou. 3.Tento scénář by nebyl nemožný, vyžádalo by si to ale obětovat nejen tanky, ale i pěchotu přičemž by se musely všechny PzKpfw III a IV soustředit do jednoho svazku a prakticky obětovat celou 1 divizi. 4.V budoucnu pak měly být v týlu řop tanky které měly zničenou techniku odtahovat ze střeleckých vějířů objektů. |
|
|
|
|
|
Ještě dotaz měla ČS. armáda před mnichovem ve výzbroji protitankové a protipěchotní miny? |
|
|
|
|
|
to jasan: Ad budování pouze lehkých objektů - LO měly jistě své výhody - malé materiální náklady, malé rozměry,... ale i své nevýhody - odolnost pouze proti 1 zásahu do r. max. 150 mm, malá zásoba munice a potravin, hlavní výzbroj kulomety vz. 26 (nízká kapacita zásobníku). Oproti tomu TO mělo jako hlavní výzbroj 2xTK vz. 37 a 1xPTK vz. 26+1xTK (v každé ze 2 střel. místností). Objekt byl zásoben vodou, měl dostatečnou dotaci munice i zásoby potravin, odolávala prakticky všem tehdy dostupným zbraním, dokázal vytvořit nepřetržitou palebnou clonu. Na severu a jihu hranic, kde kryly "ústupové hrdlo" celé čs. armády absolutní nutnost! |
|
|
|
|
|
Pánové mám takovou myšlenku, dejme tomu že není TO zničitelné dostupnými děl.prostředky tehdejšího Wh, ale co kdyby se wh rozhodlo prorazit na úseku TO(žádný konkrétní nemám na mysli páč nejsem znalec).udělá dělstřelectvem(kouřová clona atd.) a letectvem clonu aby přikovalo polní armádu v pozicích tak aby nemohla vystrčit nos a potom obětuje nějakou upravenou o dotatečný pancéřový plát pancéřovou techniku(záměrně nepíši jakou to nechám na povolanějších), kterou představý před střílny hlavních zbraní pak následuje průlom mot.inf. s podporou obrněných jednotek, které tlačí polní armádu a druhý sled se věnuje pevnostem... zní to pěkně co.... můj dotaz je jak by ČSR armáda reagovala na takové zaslepení střílen hlavních zbraní? Dále to že francouzy udělali chybu a spoléhali se na neutralitu Belgie bych přirovnal k chybě ČSR spoléhající se jak někdo napsal na 100% na spojence F.a VB. |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 2253: Chtěl bych podotknout, že žádná s tvrzí Maginotovy linie nebyla dobyta ale vzdaly se po obklíčení. "Navíc, a to je rovněž velmi důležitý faktor dobytí Maginotky" |
|
|
|
|
|
jasan-2252: Kombinace Tebou uvedených variant byla sice prosazována a nakonec prakticky postupně uskutečňována (vyjma "jenom LO", ovšem LO bylo základním kamenem celého systému, lze dokázat čísly-vybudovaných LO:cca 10.000, vybudovaných TO:cca 350), ovšem na vytvoření skutečně špičkové mobilní armády a obsazení opevnění by bylo třeba, aby se do naší československé "říše" (jak kdosi vtipně náš státní útvar nazval) zakomponovalo i třeba Polsko , neboť s tehdejším počtem obyvatel to nebylo možné. |
|
|
|
|
|
Hartmann-2250: leda, že by obrněná vozidla řídila děcka eventuelně žoldáci. Ne, skutečně to reálné nebylo. Opevnění představovalo skutečně velmi výraznou úsporu lidské síly. |
|
|
|
|
|
jasan-2245:koncepce trvalého opevnění byla ve 20 století překonaná Potom se ovšem nabízí otázka, proč opevnění v kritické době budovala naprostá většina evropských států... Glynwed-2248: S Tvým odhadem pokud jsi do něj započítal polní jednotky (dělostřelectvo) a terén Jeseníků nemohu souhlasit, což je však možná jen můj subjektivní názor. S odhadem u TO nelze než souhlasit, troufám si tvrdit, že některé úseky TO by bez nasazení ohromné přesily nebylo možno překonat. Připomeňme, že kupříkladu tvrzové objekty byly schopny odolat všem tehdy dostupným rážím (snad mimo jediného, tehdy výstavního kusu 42cm kanonu)! Pavel Šrámek-2249: Na tuto otázku existuje jen jediná odpověď: žádná! Jinak s psychologickými účinky opevnění souhlasím. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938