Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
to guano: Byl jsem u R-S 74 „Na holém“ a uchvátila mě řada cca 30-ti těžkých rozsocháčů pěkně v řadě za sebou v délce cca 30 m. Plynule navazovaly na slušně zachovaný protitankový příkop a vynuly se podél vnějšího kraje srubu v hezkém polokruhu. Krásný pohled !!!  |
|
|
|
|
Mam dotaz: v casopisu Historie a vojenstvi 1/2005 je na str. 4 krasna fotografie okoli pechotniho srubu K-S 35 "Nad lesem". Na te fotce jsou krasne videt protitankove a protipechotni prekazky, ktere propojovaly jednotlive objekty. Zachovala se do dnesnich dnu nekde alespon cast (100-200 m ) teto linie prekazek ? Kdyz ano, tak kde ? Popr. uvazuje nekdo o jejim castecnem vytvoreni kolem pevnostnich muzei ? Nevim jestli jsem to napsal srozumitelne pro bunkraky..... Diky za odpoved. |
|
|
|
|
|
A na téma střelivo + kadence ještě trochu zalistujte: www.fronta.cz/forum_tema_show.php?id=196&... www.military.cz/opevneni/zbrane.html |
|
|
|
|
|
to Ondra: K dotacím jednotlivých srubů by měl asi co říct Gore, ale ve srubech bylo podle typu uskladněno ještě cca 50.000-100.000 nábojů. Malá zásoba střeliva je jednou z mnou zmiňovaných nevýhod LO |
|
|
|
|
To Ondra:Dík, mně se to zdá ale celkem málo LO by podle mně do 2 dvou bojových dnů bylo bez munice(za předpokladu nemožnosti doplnění), při dvoudení aktivní bojovéčinnosti=2-3 silněnější zteče denně.Jen mů názor |
|
|
|
|
jasan napsal v č. 2290: "Ptám se znovu jak dlou vydrží taková palebná clona než bude kritický stav munice" Za předpokladu, že nebude možno doplňovat munici tak např. LO vz 37 typ A dotace 12000 nábojů kadence praktická 200 ran za minutu = 60 minut palby jedné zbraně (neuvažuji nutnou výměnu a chlazení hlavní) TO (římská odolnost) zbraň L1 dotace 1824 nábojů kadence 35 ran za minutu = 52,11 minut palby jedné zbraně (neuvažuji nutnou výměnu a chlazení hlavní) |
|
|
|
|
|
To Glynwed: ano každého názory jsou subjektivní, ale tvé jsou relativně objektivní, kdežto Fukyho jsou jasně pro české a ani neuvažuje nad jinou variantou, prostě čs. armáda by všechny odrazila a hotovo(myšleno s nadsázkou).Já nezpochybňuji jeho teréní znalosti. ad1. Zvony jsou zadýmeny ad2 zadýmený bude určitě větší úsek o několika srubech-ne jen jeden objekt ad3 Při totální nadvládě a nadřazenosti Lw by to bylo hodně těžké ad4 ano pěchota nastupuje po odmlčení děl a Nebelwerffer ale taky nastoupit nemusí a může to být zkušební průzkum bojem, kdy malá skupina Sturmpionier zničí překážky a nebo přemístí těžké zbraně do blízkosti objektů Co já jsem na cvičení zažil dýmovou clonu tak musí říct že byla fakt hustá.ad 5 ano povětrnostní podmínky jsou nevyzpytatelné, ale přeci nebudu pokládat clonu za silného větru, že. ad6 a proto je pancéřovaná technika na krytí a rychlý průnik skrze postřelované úseky(kvůli tomu byla vyvinuta ne) Ptám se znovu jak dlou vydrží taková palebná clona než bude kritický stav munice? |
|
|
|
|
|
Moje názory jsou subjektivní (ostatně jako každého jiného člověka) a co se týče terénního průzkumu, nemůžu se s Fukym měřit ani náhodou . |
|
|
|
|
|
Fuky má pravdu že je vícero možností pozorování: 1.Prvotním pozorovacím stanovištěm byly pozorovací zvony. které jsou poměrně vysoko a dávají možnost slušného rozhledu. 2.Pozorovat okolí mohou i ostatní sruby v linii a je možno tak předat správu sousednímu objektu, který by byl momentálně v kouřové cloně, o postavení protivníka. 3.Je možný letecký průzkum 4.Před nástupem pěchoty se odmlčí dělostřelecká palba i palba zadýmovacích granátů - to je jasný signál že nepřítel vyráží ke zteči. 5.Žádná mlha není všude 100% a netrvá věčně - záleží na směru a rychlosti větru, který se může měnit a umělou mlhu roztrhat. 6.Pak se pálí dlouhými dávkami které jsou schopny vytvořit mrtvý prostor (střelba rozptylem), což je taktika používaná již ve WWI. |
|
|
|
|
|
Na Jordán mám pěkné vzpomínky z účastí na tamních rekonstrukcích |
|
|
|
|
|
To Glynwed:fakt díky, máš fudované info bez subjektivních pocitů.Toho si cením.Jen rád rozvíjím teorie a přitom se člověk vždy něco dozvý.(Můj obor jsou východní dobrovolci a něm.ID známky )Třeb jsem nevěděl že tvrze měli krom posádky i pohotovostní roty a celkem dobře si dovedu představit ten šrumec jak se zakousávají do lehce vyzbrojených Fallschirmjäger, nebo už tak zkoušeným bojem na přístupech Sturmpionier. |
|
|
|
|
|
to jasan: Možná v knihkupectví nebo antikvariátu - jinak je vyprodán: www.pevnosti.cz/pevnosti16.html |
|
|
|
|
|
To Fuky:Začínám mít pocit že jsi neomylný a tvé názory jsou jen ty jediné správné.Já jsem jen trošku rozvinul svoji teorii.JE TO JEN TEORIE.STEJNĚ JAKO TVOJE TVRZENÍ.Co si mám představit pod pojmem nepřetržitá palebná přehrada(asi palba všech zbraní, že ale v mnou zmińovaném případě nazdařbůh, neboť položení dýmové clony neznamená útok) a jak dlouho mohla být tato palebná přehrada vedena než došlo ke kritickému snížení zásob munice? to Glynwed: díky za typ, nevíš kde bych to mohl sehnat? |
|
|
|
|
|
to jasan: Naše tvrze byly koncipovány poněkud lépe než Eben Emael. Jejich povrch byl pokryt protipěchotními překážkami a bylo ho možno postřelovat kulometnou palbou. Navíc byla v každé tvrzi 1 - 2 roty pěchoty, které mohly provést protiútok - to na Eben Emael neměli. A nakonec - hádej na kterém opevnění si němci dobytí Eben Emael zkoušeli? |
|
|
|
|
|
to jasan: pro představu o odolnosti: www.brdy.net/clanek.php?id=1108545620 www.brdy.net/clanek.php?id=1108545552 |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 2265: Nemám u sebe knihu ze které čerpám (Zdeněk Novák "Pevnosti Maginotovi linie v boji"), ale trvám na svém tvrzení. "Ondra: V tom s Tebou bohužel nemohu souhlasit." |
|
|
|
|
|
Jinými slovy ČS armáda by praktikovala podobné obrané schéma u LO jako naši ve Wh po roce 1943 tzn. 3a více linií přičem hlavní je 3 linie?To dělostř. a letec. bombardování by se týkalo celé plochy obrany v místě pokusu o průlom takže zákopů a dřevozemních krytů.Samozřejmě by si to vyžádalo koncentraci materiálu a lidských zdrojů a tím úměrné stráty ale věřím že by k většímu těžko izolovatelnému průlomu došlo do 5 dnů od započetí útoku.Je ale důležité říci že ČSR nebyla připravena véstv roce obranou válku úspěšně tak WH nebylo schopno vést útočnou a proto to dopadlo tak jak dopadlo. To fuky nic není nedobytné, to si mysleli v Eben Emaelu taky, že na ně nikdo nemá a jak to skončilo... |
|
|
|
|
|
to Fuky: Myslím že co se týče S Moravy tak si rozumíme . Ale polní dělostřelectvo bylo umístěno v otevřených postaveních (snadný cíl letectva) a bylo ho relativně málo (15.pp měl k dispozici pouze 9 děl r. 10 cm a 3 děla r. 15 cm). |
|
|
|
|
jasan: zapomínáš, že existovala spousta jiných variant, jak nepřítele sledovat, nejen z objektu, ze kterého měla být vedena palba. Navíc za takové situace by mohla být spuštěna nepřetržitá palebná přehrada, která by rozhodně přístup ke střílnám nepřipustila. Zkrátka Tvá představa je mylná. |
|
|
|
|
|
Co se týká zkoušek 88 na zvony takové samozřejmě prováděny byly, ale z jakých vzdáleností či s jakým účinkem nevím. Možná by pro tebe bylo zajímavé sehnad si Denkschrift (píšu to správně??) z edice pevnosti. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938