Československé opevnění z let 1935-1938

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1861-1880 z 2724
<< 91 92 93 94 95 96 97 >>
Po
Glynwed 19.4.2005 16:37 - č. 2360
Glynwed 2. armáda. Prozkoumány slabiny v protilehlém úseku. Objekty jen částečně dokončeny. Pancéřové věže ponejvíce chybějí.
Myslím že toto se týká jen několika objektu od Sádku směrem na východ. V okolí Opavy až tuším k Darkovičkám byly všechny TO vybaveny téměř kompletně. Přesto měly německé jednotky jasný rozkaz se k nedokončeným objektům u Sádku nepřibližovat.
Honza M. 19.4.2005 16:04 - č. 2359
Honza M. Jinak - teď odpovídám mbbb (2339) - Němci využili čsl. opevnění všude, kde se přes ně přehnala RA - západní Slovensko, jižní SK, Blava, údajně i nějaké objekty v sev. Čechách při pražské operaci, vždy to byla jen izolovaná záležitost malých jednotek, protože sověti postupovali z boku nebo z týlu těchto objektů - jedinou výjimkou bylo opevnění na s.Moravě.
Honza M. 19.4.2005 15:57 - č. 2358
Honza M. Glynwed (2271), Fuky (2274): hlavní úder 2.Armee plánovaný na prostor Nové Heřmínovy - Sádek? Hmmm, tak jsem koukal do mapy a je to nějakých 15-20 km od místa, kde se podařil vcelku bezproblémový průlom sovětům (viz jirik (2202)).
To jste mi na optimismu nepřidali...

A k tomuhle: Prolomení těžkého opevnění by pro WH v roce 1938 velký problém - prakticky neměl technické prostředky k jejich zničení (Glynwed (2248)) a tomuhle nelze srovnávat výzbroj skutečně instalovanou v září 38, která byla nesporně špičková s výzbrojí, instalovanou Němci v r.45. (Fuky (2240)) si dovolím ocitovat dokument od Glynweda. Generál Halder: "2. armáda. Prozkoumány slabiny v protilehlém úseku. Objekty jen částečně dokončeny. Pancéřové věže ponejvíce chybějí. Velké mezery. Olomouc bude obsazena druhého dne. Řeka Opava není překážkou, může být překročena jak tanky, tak pěchotou."
- Vám snad nemusím říkat, že u LO nejsou zvony, tzn. že útok byl plánován i proti TO. Ačkoliv S.Morava byla zřejmě jediným prostorem, kdy by byla Wehrmacht s TO konfrontována.

Glynwed (2248): Já odhaduji že prolomení lehkého opevnění by WH trvalo cca 48-72 hodin (beru v potaz situaci na S Moravě, kde znám rozmístění ŘOP a přibližné síly obránců a útočníků - jak by to bylo na jiných směrech nevím).
-- Myslím, že pro nás ani nemá smysl posuzovat jiné směry, protože jedině opevnění na S.Moravě se ocitlo v reálném boji za okolností aspoň přibližně podobných roku '38 (směr a místo útoku, připravenost obránců). Proto se ho zde snažím tak podrobně rozebírat.
Milo 19.4.2005 14:17 - č. 2357
V Blave sa bojovalo, ale pokiaľ viem, petržalské predmostie do toho nezasiahlo.
Fuky 19.4.2005 11:48 - č. 2356
Fuky
Milo napsal v č. 2353:
"Na Slovensku to boli úseky LO Kuzmice, Vieska a Jelšovec. Sporný je úsek Dolné Strháre."
Bojovalo se i v samotné Blavě ne? Bylo při tom využito petržalské předmostí?
Fuky 19.4.2005 11:47 - č. 2355
Fuky
valecnik napsal v č. 2350:
"Ani boj o finské opevnění se nedá brát uplně jako ukázkový příklad úspěšné linie opevěnění, protože k jejímu úspěchu dost pomohly chyby sovětského vedení. Ale aspon částečně to může ilustrovat vliv,jaký mohou předem připravená palebná postavení na obraný boj."
Finské "opevnění" se skládalo z několika kilometrů improvizovaných překážek (mnohde i jen z posekaných stromů, což lze dokázat dobovými fotkami) a pár kulometných hnízd, mnohdy jen polních... Vyzdvihuješ-li tuto linii nad úroveň čs. opevnění, tak to už potom nevím... Možná by stálo za to, přečíst si o čs. opevnění základní literaturu.
Milo 19.4.2005 08:56 - č. 2353
mbbb napsal v č. 2339:
"mně by spíš zajímalo, kde všude, v kterých všech oblastech, se v čsl. opevnění němci bránili před postupem Rudé armády"
Na Slovensku to boli úseky LO Kuzmice, Vieska a Jelšovec. Sporný je úsek Dolné Strháre.
Milo 19.4.2005 08:50 - č. 2352
Valecnik (2340): Prečítaj si príspevky od Honzy M.
Milo 19.4.2005 08:48 - č. 2351
Eraser napsal v č. 2349:
"Nebolo dost toho tlachani o pevnostiach ? :)V 2. svetovej vojne boli vsetky pevnosti alebo obidene alebo dobyte alebo k nicomu ( francuzsko, sevastopol, česko, v belgicku a pod.). Dolezite su panzeri a lietadla :) To len tak na odlahcenie "
Super príspevok. Len si skús porovnať počet dobytých pevností s počtom dobytých panzerov a lietadiel.
valecnik 19.4.2005 07:52 - č. 2350
Eraser (2349): To mas urcite pravdu. Vse se odvyji od znameho hesla:
Celá linie má odolnost takovou, jakou odolnost má její nejslabší článek.
Z toho vyplývá, že nepřítel vždycky hledá nejslabší místo a vetšinou nekdě něco takového najde. Pak je otázka, do jaké míry je toto místo opravdu slabé. Něco jíného ale je, když je linie neúplná (viz naše opevnění, absence opevnění Francie na hranicích s Belgií, nedostavěná Eben Emael atd.). Tato místa, kde není opevnění vůbec, jsou samozřejmě hlavním směrem útoku nepřítele. Ve druhé světové válce nebyla v podstatě ani jediná linie, o kterou se vedl nějaký boj, kompletní podle svých plánů nebo dle požadavků, které na ni situace kladla.
Ani boj o finské opevnění se nedá brát uplně jako ukázkový příklad úspěšné linie opevěnění, protože k jejímu úspěchu dost pomohly chyby sovětského vedení. Ale aspon částečně to může ilustrovat vliv,jaký mohou předem připravená palebná postavení na obraný boj.
Eraser 18.4.2005 23:14 - č. 2349
Eraser Nebolo dost toho tlachani o pevnostiach ? :)V 2. svetovej vojne boli vsetky pevnosti alebo obidene alebo dobyte alebo k nicomu ( francuzsko, sevastopol, česko, v belgicku a pod.). Dolezite su panzeri a lietadla :) To len tak na odlahcenie
Fuky 18.4.2005 22:57 - č. 2348
Fuky Zeptej se Stejskala
ne, co by tam dělali.

ve východních krkonoších to mělo takový trošku podivný charakter, bylo tam i to cvičiště, pokud vím.

Možná bylo využito opevnění na Olši, těžko říct, osobně jsem tam řopíky nezkoumal. Můžu se zeptat ale Evy-sluníčka, ta by o tom něco mohla vědět. Jinak rozhodně byly využity řopíky v okolí Smolkova, což dokazuje hlavně jejich stav, lépe řečeno nestav
mbbb 18.4.2005 21:36 - č. 2347
mbbb
Fuky napsal v č. 2345:
"No, tak na Liběchovské příčce řekl bych asi ne... "
to asi opravdu ne a v Polubném?
mbbb 18.4.2005 21:35 - č. 2346
mbbb
Fuky napsal v č. 2345:
"ale doteď můžeš nalézt německé střelecké stoly v lehkých objektech okolo Orlíku v Jeseníkách a v jiných zapadlých končinách... "


nebo ve východních Krkonoších

někde se němci v řopíkách bránili, ne?
Fuky 18.4.2005 21:24 - č. 2345
Fuky mbbb-2339: mně by spíš zajímalo, kde všude, v kterých všech oblastech, se v čsl. opevnění němci bránili před postupem Rudé armády
No, tak na Liběchovské příčce řekl bych asi ne...
Ne, člověk se tomu třeba někdy i diví, ale doteď můžeš nalézt německé střelecké stoly v lehkých objektech okolo Orlíku v Jeseníkách a v jiných zapadlých končinách... Osobně však o skutečném bojovém využití těchoto objektů pochybuji.
Fuky 18.4.2005 21:20 - č. 2344
Fuky Glynwed-2338:Mě by docela zajímalo jakou úlohu v Ostravské operaci sehrálo sovětské letectvo. Byly provedeny nějaké nálety na TO?
Jistě, dokonce se jej účastnili i českoslovenští letci!
Zalistujeme-li trochu knihou Opevňování Ostravska od Josefa Durčáka, nalezneme i tento citát: "Budeme útočit na přední okraj obranné linie nepřítele... Asi ve 160m nad zemí jsme vypadli z mraků, zorientoval jsem se a zjistil, že se nacházíme ne soutoku Odry a Olše. Přede mnou leží cíl-první zákopový pás nepřítele, táhnoucí se od jednoho železobetonového opevnění k druhému...
...Potom jsem zamířil na první opevnění a odpálil raketu. Explodovala na stěně železobetonové pevnosti, ale nepoškodila ji..."
(Zkráceno.) Autorem vzpomínek je bývalý pilot Mikuláš Šinglovič.
Fuky 18.4.2005 21:09 - č. 2342
Fuky Milo:Zle položená otázka. Nemeckí vojaci v r.45 nebránili opevnenie, ale frontovú líniu. Opevnenie hralo minimálnu úlohu, bunkre sa dali použiť ako kryty, ale nie ako bojové objekty. A poľné opevnenie Wehrmachtu sa s čs. prekážkovým systémom (zátarasy) nedá porovnávať. Ostatné veci tu už boli spomenuté.
Souhlasím, v tomto směru máme zcela shodný názor.
valecnik 18.4.2005 17:57 - č. 2340
Milo: (2337)
Nerekl bych ze hralo minimalni ulohu. I jako pouhy kryt dokazaly sehrat docela slusnou roli. I samotni rusove se snazili navazat kontakt s nekym z odboje, kdo by dokazal provest jejich jednotky usekama, ktere byly slabsi nebo zcela nekryte. Navic jsou celkem zname snimky znicenych bojovych vozidel wermachtu, ktera se kryla za tezkymi objekty na ostravsku. Dalsi vec je, ze rusum trvalo docela dlouho, nez frontovou linii nejakym vyznamnejsim zpusobem narusili, a tohle jim v jinch usecich fronty takove problemy nedelalo. Prikladem muze byt i nase tankova brigada, ktera v bojich prisla o velkou cast sve techniky.
Kazdopadne ale hralo mensi roli, nez jaka pro nej byla pripravovana v 38. roce.
mbbb 18.4.2005 16:23 - č. 2339
mbbb mně by spíš zajímalo, kde všude, v kterých všech oblastech, se v čsl. opevnění němci bránili před postupem Rudé armády
Glynwed 18.4.2005 10:49 - č. 2338
Glynwed Mě by docela zajímalo jakou úlohu v Ostravské operaci sehrálo sovětské letectvo. Byly provedeny nějaké nálety na TO?
1861-1880 z 2724
<< 91 92 93 94 95 96 97 >>
Po