Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. napsal v č. 2192: Veľkú úlohu mohla hrať aj absencia pôvodného systému prekážok. Podľa môjho názoru hrali prekážky v opevnení jednu z rozhodujúcich úloh. "Rozhodující bylo asi odstranění pancéřových prvků a stoupající demoralizace Němců." |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 2189: Pokiaľ mi je známe, tak nie (aspoň z tých strieľní, čo som videl). V diere po vytrhnutí strieľne L1 vymodelovali strieľňu pre MG (alebo ručné zbrane). Objekty v úseku "MO" tak majú na jednej strane 2 strieľne pre MG. "Němci na MO někde modelovali střílnu L1?" |
|
|
|
|
|
Milo, Fuky, jirik: Takže, pokud jsem to správně pochopil, sruby v daném prostoru skutečně jsou a popisovaný noční boj se tedy vedl o MO-S 36 nebo MO-S 37 (nebo oba). jirik (2185): mohli ten kanón rozebrat a hlaveň prostrčit zvenku, před dobetonováním. Jak asi dostala naše armáda do objektů v Petržalke 85mm kanóny z T-34ek ? Fuky (2167): Promiň, ale hlavní těžiště bojů v ostravské operaci se od poloviny dubna přeneslo na západ od Ostravy a bez ohledu na to, při překračování řeky Opavy ze severu se na opevnění beztak útočilo čelně. Mne právě překvapila ta rychlost s jakou sovětská pěchota překonala řeku + opevnění bez posilových prostředků (vyjma t.kulomety). Že 18.4. obsadili Dolní Benešov a 19.4. už byli za řekou, jako by tam žádné opevnění nebylo. To na předchozím polním opevnění uvízli podstatně déle. Rozhodující bylo asi odstranění pancéřových prvků a stoupající demoralizace Němců. |
|
|
|
|
jirik: Dostali by ho tam přesně tak, jako dostali vojáci při zkouškách v Jincích do Jordánu 3,7 cm polní kanon. |
|
|
|
|
|
Milo: Pokud vím, tak Němci zcela vůbec úsek MO a OP nerozlišovali a měli všechny objekty MO a OP označeny shodně písmenem T (Troppau)/ římská číslice objektu. Němci na MO někde modelovali střílnu L1? |
|
|
|
|
jirik napsal v č. 2185: Toto platí pre opavský úsek, na úseku "MO" sú v betóne vymodelované obidve strieľne.
"Němci u objektů s vytrženými střílnami většinou zazdili kanónovou střílnu a "modelovali" jenom M-kovou střílnu, ve které pak použili MG. "
jirik napsal v č. 2185: To je práve zaujímavosť, Nemci zrejme z neznámych dôvodov započítali objekt OP-S 6 do úseku Moravská Ostrava a vymodelovali strieľne podľa tamojšieho spôsobu. "Ale není to pravidlo, OP-6 má po 2 německých střílnách na každé straně." |
|
|
|
|
|
Fuky: Němci u objektů s vytrženými střílnami většinou zazdili kanónovou střílnu a "modelovali" jenom M-kovou střílnu, ve které pak použili MG. Ale není to pravidlo, OP-6 má po 2 německých střílnách na každé straně.
Fuky napsal v č. 2183: Otázka je, jak by ten kanon dostali dovnitř - těmi úzkými chodbami? "odhadoval bych to na nějaký polní kanon" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 2179: "Existuje nějaká literatura na téma činnosti ŘOP a spol. po Mnichovu? Prý se vrhli na výstavbu dálnice a zejména mostů pro plánovanou dálnici?" Ano, ředitelství opevňovacích prací skutečně začalo na konci 30.let realizovat dlouho plánovanou myšlenku dálnice z Prahy na Brno. Po březnu 39 převzali vedení stavby dálnice Němci a v roce 1942 byla stavba z důvodu nedostatku financí zrušena. Po stavbě samotné existuje mnoho pozůstatků, především několik mostů a propustí, přičemž v tělese původní dálnice nyní vedou některé silnice a částečně i dálnice D1. Nejzajímavějšími stavbami jsou asi nedokončený dálniční most v Borovsku (kde se mimochodem natáčel klip Petra Kotvalda-Mumuland), který však již ztratil na své mohutnosti a dnes je údolí, nad nímž se vypínal zatopeno vodní nádrží Švihov a především technicky nesmírně zajímavý most v Píšti, kde je nad původní a dokončený dálniční most nastaven nový dálniční most dálnice D1. (km 78,36-78,68) Zajímavý byl i projekt dálnice Vratislav-Vídeň, jejiž stavbu se skutečně podařilo zahájit, ale opět byla přerušena. Ze stavby této dálnice zbyly v Brně-Bystrci fragmenty pilířů nedokončeného mostu. další zajímavé informace, včetně GPS zaměření a fotek najdeš na pamatky.opevneni.cz/ Publikace, kterou měl patrně Ondra namysli je: Václav Lídl: Poslové zapomenuté budoucnosti, Ředitelství silnic a dálnic ČR Dále pokud vím byl o tomto problému napsán článek ve Fortsborníku 7/II, který by měl být stále ještě na pultech, nebo ti ho rád zapůjčím. |
|
|
|
|
|
Milo napsal v č. 2178: PTK vz.36 tam umístěn být nemohl, protože pokud vím, tak byly původní střílny vytrženy, a je tam vymodelovaná z betonu střílna poměrně velkých rozměrů. Podobné "německé" střílny jsou i v jiných opavských objektech za Kateřinkami. Těžko říct, co tam bylo, odhadoval bych to na nějaký polní kanon, možná by se dalo zjistit, co tam bylo v těch jiných objektech, problém je, že tato střílna je pokud si dobře pamatuju v objektu OP-S 15, který má zabetonovaný vchod. Údajně se tam dalo vlézt zvonovkou ale nevím, jaká je současná situace, já jsem tam, když jsem tam byl naposledy nelezl. Zajímavé by bylo zjistit, jak byl lafetován (ten kanon)... "Nie. A dosť pochybujem, že sa to niekedy podarí zistiť, lebo po tom výbuchu to tam muselo vyzerať..." |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 2179: Je to tak. Mám dojem, že ŘSD vydalo nějakou publikaci na toto téma, ale teď nevím ani jak se jmenovala " Existuje nějaká literatura na téma činnosti ŘOP a spol. po Mnichovu? Prý se vrhli na výstavbu dálnice a zejména mostů pro plánovanou dálnici?" |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 2173: Nie. A dosť pochybujem, že sa to niekedy podarí zistiť, lebo po tom výbuchu to tam muselo vyzerať... "Nevíš, co bylo tam bylo za zbraň?" |
|
|
|
|
|
david gore napsal v č. 2115: Nějak jsem nepochopil co tím chtěl básník říci. Navíc píšeš "firma" což s vojáky částečně nesouvisí "Armáda při svých investicích nehledí na civilní oblast, ostatně v době stavby tvrze Dobrošov si firma přitáhla el. síť, kterou po zastavení prací nabídla obci, ale ta to odmítla a tak se to zbořilo" |
|
|
|
|
|
Nevíš, co bylo tam bylo za zbraň? |
|
|
|
| Objekt sa v tom čase nachádzal už relatívne ďaleko od frontovej línie a bojoval v obkľúčení. Pohybu nepriateľa po stropnici sa nedalo vyhnúť, pretože zvony neboli a objekt postrádal akúkoľvek palebnú podporu zvonka. Bojová činnosť posádky spočívala v narušovaní pohybu po priľahlej cestnej komunikácii paľbou z ľavej streleckej miestnosti. Vzhľadom k tejto skutočnosti bolo rozhodnuté o takomto spôsobe riešenia situácie. | |
|
|
|
|
|
Jo, asi to ve skladišti RG bylo, jen je zajímavé, že by osádka objektu nechala sověty volně se pohybovat po stropnici. I když, je fakt, že moc prostředků k zastavení jejich pohybu na stropnici po vytržení zvonů nebylo... |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 2169: Nie. Podľa mojich informácií (tiež od pána Jatzeka) zapríčinili výbuch druhosledové sovietske ženijné jednotky. Cez rúru od piecky, ktorá ústila na stropnici, načerpali do objektu horľavinu a zapálili ju. Pri požiari došlo k výbuchu munície, uloženej v objekte. Pokiaľ si dobre pamätám z návštevy objektu, epicentrum výbuchu sa nachádzalo v skladišti RG. "Munice v objektu vybuchla během boje?" |
|
|
|
|
|
|
Rusové při jejich likvidaci údajně použili i plamonomety... Jak to bylo vlastně konkrétně s výbuchem v OP-S 10. Osobně jsem o tom s panem Jatzkem mluvil, ale nějak jsem se upřímně řečeno nic moc nového nedozvěděl. Munice v objektu vybuchla během boje? |
|
|
|
|
|
Dřív se hodně psalo o těžkých bojích kolem OP-S 6, ale nynější badatelé toto vyvracejí. Kařdopádně dělaly podle pamětníků Rusům problémy řopíky za řekou. Dnes je jich spousta rozbitých. Některé prý díky přímým bojům a některé údajně ruští ženisté ničili po přechodu fronty - z obavy, že by se mohla fronta zvrtnout a oni by museli řopíky překonávat zase. |
|
|
|
|
|
Milo: Přesně tak, jedním z nejdůležitějších důvodů bylo již jen to, že Rusové na objekty útočili prakticky z týlu, absenci pancéřových prvků a tím pádem i výrazné snížení odolnosti objektů nevyjímaje. Objekty tvrze Smolkov nebyly do bojů vůbec nasazeny, v podzemí se nacházelo skladiště sanitárních materiálů a kdoví čeho ještě, důležité bylo zapojení objektu OP-S 6, který byl jako jediný z plánovaných objektů u Štítiny postaven. Další objekt byl až OP-S 9 u Hoštic. |
|
|
|
|
Línia prebieha medzi Kozmicami a Dolným Benešovom zhruba juhozápadným smerom a prekračuje rieku Opavu. Posledný objekt na ľavom brehu rieky je MO-S 34. Potom je medzera (objekt MO-S 35 nebol postavený). Línia pokračuje objektom MO-S 36 na pravom brehu rieky a vedie približne súbežne s ňou smerom na západ. Nasleduje objekt MO-S 37 a 5 objektov pevnosti Smolkov. Potom je medzera po začiatok úseku Opava (Štítina). Ako príklad "odolnosti" čs. opevnenia sa Ostravská operácia nedá chápať v žiadnom prípade, a to z mnohých dôvodov. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938