Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Skoro to vypadá, že tvůrce udělal posed někde nedaleko a periskopovou díru použil jako odpad a prostor řopíku jako žumpu !!! Pro myslivce mluví jejich vztah k přírodě, avšak průměrné stáří myslivců spíše napovídá, že obojí použití současně se jim jevilo jako přijatelné spojení řady výhod . |
|
|
|
|
Podobný posed jsem viděl i na řopíku mezi Mikulovem a Lednicí. Zkusím pohledat fotku. |
|
|
|
|
|
www.e15.cz/magazin/neprestava-me-fascinovat-...
Je to fotka č. 5 z 18 celkem
|
|
|
|
|
Při výstavbě obchvatu Opavy byl odkryt betonový práh obvodové protitankové překážky typu A u objektu OP S-17 "Nad Silnicí" (pohled od OP S-17). Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
Žel bohu jde o soukromý majetek jednoho člověka, který si objektů zakoupil více a s oním "performerem" se dohodl a zveřejnil to včetně tvrzení, že "se zabývá myšlenkou některý z objektů v jeho vlastnictví uvést do původního stavu". Statut chráněné památky na tomto ani na valné většině přrdválečných opevnění není vyhlášen a tak si podobní tvorové mohou se soukromým majetkem dělat cokoliv, co jim majitel dovolí. Je otázkou, zda má stavební úřad příslušný k tomuto katastru vůbec pravomoc cokoliv konat nebo nařídit, popřípadě vyměřit pokutu za tuto zhůvěřilost. Jinak mě nenapadá nikdo a nic, co by dotyčnému "uměleckému dílu" vystavil patřičné ohodnocení včetně jeho autora. Pokud máte kromě odsouzení nějaký konstruktivní nápad, jak podobným akcím zabránit, zveřejněte jej, třeba i tady. |
|
|
|
|
Mladý člověk,student,který v životě ještě nic nedokázal a ani snad ještě nemá odpracované žádné léta,nám tady za pomocí nějaké přiblblé americké studie bude ničit historické vojenské stavby?Odkdy je bunkr určený pro zabíjení.To by mohl odřezat i třeba střelecké věže z hradu.Já jsem tak znechucen a n....ný.Doufám že mu to někdo spočítá....
zde jeho blog,hotová katastrofa.
|
|
|
|
|
|
Zde více k tomu "umělci": brno.idnes.cz/umelec-odkrojil-kus-bunkru-vra... |
|
|
|
|
Zdravím.
Určitě jste někteří z Vás zaznamenali na FB událost,kdy nějaká skupina mladých umělců-s prominutím blbů,nám tady ničí opevnění.Naposled to odnes řopík.
zde se můžete podívat na profil onoho" umělce" se spoustou fotek
Je to hnus,který nemá obdoby.Tímto činem zneuctili vojáky,stavitele a prostě naše předky,kteří dělali vše pro obranu naší vlasti.Kdo jim dal právo tohle udělat.A chystají další prasečiny.Na jedné straně jsou lidé,kteří těmto objektům vrací život a na straně druhé skupina oslů,kteří nemají ponětí o historii a ničí to co nepostavili.Pro mně je každý objekt opevnění kulturní památkou a tohle by měl být trestný čin.
|
|
|
|
|
| Je tam sice dvoustrana textu (Práce na opevnění, 52-53), ale foto tady ani na stránkách „blízko okolo“ žádné. | |
|
|
|
| Zkusil bych knihu Michala Prášila "Těžká děla Škoda" z roku 1995. Pokud si pamatuji, věnuje se tam i přepravě těžkých děl pomocí benzinoelektrických vlaků a v této souvislosti zmiňuje i jejich využití při výstavbě opevnění. | |
|
|
|
|
Zdravím,
mám následující dotaz: Nenarazil někdo z vás na fotografie, které by zachycovaly přepravu pancéřových prvků při výstavbě opevnění prostřednictvím tzv. benzino-elektrického vlaku? Díky!
|
|
|
|
|
|
|
Řopíkáři pozor! Abyste se jednou pod betonem nezapomněli: |
|
|
|
|
|
Na fotce je napsáno 46pěší pluk 4.rota 1937
www.cechoslovaci.cz/?id=klub_ceskoslovenska_... píše toto: Pěší pluk 46 tvořil společně s pěším plukem 9 "Karla Havlíčka Borovského" 2. pěší brigádu. Po jejím zrušení byl pluk roku 1937 včleněn do Hraniční skupiny 1, které z Rakovníka velel brig. generál Václav Petřík. Součástí pluku byla také kanónová rota vybavená 12 protitankovými kanóny ráže 37mm a v roce 1938 pak i četa LT vz. 35. Velitelem pluku byl od listopadu 1935 plk. pěchoty Josef Nosek. Zástupcem velitele pluku pak plk. Pěchoty Josef Písař. Prvním pobočníkem se stal mjr. pěchoty Josef Šulc a druhým byl škpt. pěchoty František Erich.Velitelem I. praporu byl od 1. srpna 1938 pplk.pěchoty Jaroslav Nový. Nahradil tak pplk. pěchoty Antonína Kostrúha, který byl převelen k pevnostní jednotce - Hraničářskému pluku 19 a byl jmenován velitelem dělostřelecké tvrze Adam. II. praporu velel pplk. pěchoty Josef Petricius, který byl současně velitelem chomutovské posádky. III. praporu pak velel mjr.pěchoty Zdeněk Knoll. |
|
|
|
|
|
technet.idnes.cz/ceske-bunkry-pomohly-nemcum...
Bitva o Soumarský most. České bunkry pomohly Němcům proti Američanům Právě zde mohla začít druhá světová válka. Útokem na nenápadný Soumarský most. Nakonec „podle německých plánů“ zaútočili Američané v roce 1945 a původně protiněmecké opevnění paradoxně posloužilo Němcům jako vynikající krytí. |
|
|
|
|
|
ruda1 napsal(a) v č. 6934: To by neměl být velký problém, protože v roce 1937 mohly stát jenom 3 dělostřelecké sruby - u tvrzí Smolkov, Adam a Hůrka. Nejspíš Smolkov, protože ten postavili už v srpnu.
"dali by se někde získat podrobnosti případně určit místo srubu"
Můžeš sem dát tu fotku?
|
|
|
|
Dobrý den všem,mám dotaz ,vlastním fotografii mého dědy kde je před dělostřeleckým srubem s celou rotou.Na fotce je napsáno 46pěší pluk 4.rota 1937.Jak si pamatuji z vyprávění byl přidělen ke kulometu,dali by se někde získat podrobnosti případně určit místo srubu.Díky Ruda |
|
|
|
|
|
|
Nejdřív jsem chtěl namítnout, že Šternberk a Bruntál byly přeci v okupovaném pohraničí, ale zavčasu jsem si uvědomil, že to bylo až 5. pásmo, které bylo stanoveno teprve po 4. říjnu (a tuším, že teprve nějak 6. října Němci začali okupovat pásmo, které končilo ještě před Bruntálem). |
|
|
|
| Hraničářský prapor 10 měl podle pozdějšího hlášení asi 100 nákladních aut a 28 motocyklů a přesouval se jako celek. Jinak je možné, že toho 4. října byl ještě na přesunu a do Nových Dvorců dorazil až 5. října. Stejně tak je možné, že se dostal 23. září odpoledne nebo večer do Bruntálu. Nějaké části 2. rychlé divize tam dorazily a v průběhu 24. září zase odjely. Bruntálský okresní hejtman Jan Brothánek ve svých vzpomínkách hovoří o motorizovaném vojsku, tancích a obrněných autech. | |
|
|
|
|
|
Díky! Litovel - Jaroměřice - Šternberk, to s nimi pěkně šibovali. Ještěže HP 10 patřil mezi ty motorizované Přesouval se tehdy vždy celý prapor nebo jenom některé roty? Nebo spíš: byl prapor plně motorizovaný, aby se mohl přesouvat jako celek? Takový prapor jistě potřeboval aspoň třicet nákladních a osobních aut. Vlastně Šternberk i Nové Dvorce jsou po cestě do Bruntálu, takže spíš než "oblast působení" to byla místa, kudy se prapor přesouval "na frontu". |
|
|
|
|
Opožděně píšu údaje k hraničářskému praporu 10: Hraničářský prapor 10 byl součástí 2. rychlé divize, s níž se také v uvedeném období pohyboval po Moravě. Před mobilizací se spolu s 2. rychlou divizí nalézal v prostoru Olomouc - Litovel a chystal se na zásah proti sudetským Němcům v javornickém a osoblažském výběžku. Po vyhlášení mobilizace se s 2. rychlou divizí přesunul do prostoru Slavkova u Brna, 28. září pak odtud do prostoru Jaroměřice nad Rokytnou a nakonec počátkem října do prostoru Šternberka. Z té doby máme jediný přesný údaj o dislokaci hraničářského praporu 10, 4. října bylo jeho velitelství v obci Nové Dvorce u Šternberka. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938