Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. napsal v č. 2402: Na Dukle sa žiadne bunkre nenachádzajú, ani tam nikdy neboli ... ale sú tam "zemljanky", mínové polia, zvyšky zákopov, boli tam protitankové zátarasy... Nemci ich budovali v časovej tiesni. Veľmi dobre využívali terén. Na budovanie povolávali miestnych obyvateľov, ktorí sa do práce veľmi nehrnuli... nasledovali rôzne represie "Takže pokud jsou zmiňovány bunkry na Dukle a jinde v Karpatech, jsou určitě německé" |
|
|
|
|
mig: O východném Slovensku nemluvím, ovšem na Podkarpatské Rusi jsou zřejmě všechny objekty zničené. Problém některých objektů je, že leží, resp. ležely v přísně chráněném hraničním pásmu na hranicích mezi Ukrajinou a Rumunskem. Je velice složité hledat stanoviště jednotlivých objektů, neboť po nich mnohdy nezbylo skutečně nic, a místní pamětníci o objektech také skoro nevědí, neboť zde v některých případech zřejmě nestály ani rok. Osobně na Podkarpatskou Rus v létě asi jedu, ovšem nejsem si jist, zdali bude čas na zkoumání linie opevnění, toto plánuji asi až napřesrok. |
|
|
|
|
Milo (2380: Bohužel nemoh - nejkomplexnější práce na toto téma (opírám se hl. o Osvobození Československa Rudou armádou 1944/45) nejdou do podrobností a když, tak se citují sovětské zdroje. Sovětští vojáci pak pochopitelně nerozlišují mezi čs. bunkry a postavenými později. Takže pokud jsou zmiňovány bunkry na Dukle a jinde v Karpatech, jsou určitě německé. Pokud v bojích o Košice, Komárno, Bratislavu, Ostravu atd., předpokládám tak 75% pravděpodobnost, že se jednalo o čs. LO nebo To. Glynwed (2396): Díky. Zajímavé, jak se dodnes udržuje komunistický mýtus, že Rusové obcházeli Ostravu, aby ušetřili čs. průmysl. Přitom původní (neúspěšný) útok 4.UF na ostravské opevnění byl veden přímo, z východu. Teprve, když 1.UF dorazil pomalu až ke Sprévě, byla jedna z jeho armád podřízena 4.UF a Jeremenko dostal možnost provést obchvat ze severu, východně od Ostravy. valecnik (2378): Přečti si moje příspěvky (2165) (2202) (2235) i reakce a odpovědi ostatních. |
|
|
|
|
|
Ste si istí, že opevnenia na Podkarpatskej Rusi a Východnom Slovensku zničené? |
|
|
|
|
|
valecnik-2393: Aha... Prosímtě, co to je za knížky, ty já nikdy neviděl...  |
|
|
|
|
to Honza M.: Boje o Hrabyň www.radio.cz/cz/clanek/65706 |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 2390: "Milo: A co takové opevnění na přechodech řeky Moravy? Nemáš informace o jeho využití? Při jaké příležitosti byly vůbec zlikvidovány pevnůstky na Podkarpatské Rusi? Maďary po víd. arbitráži?" O využití opevnenia na dolnej Morave informácie nemám. Ale pochybujem, že by sa v ňom Nemci bránili. Bol by to samovražedný boj s vodným tokom za chrbtom a bez možnosti ústupu. Opevnenie na južnej hranici bolo ničené v rokoch 1938 - 1939. Na Podkarpatskej Rusi to teda mohlo byť hneď po Viedenskej arbitráži, príp. po jej celkovom obsadení Maďarmi. |
|
|
|
|
| Samozrejme, že výstavba opevnenia bola jediným možným riešením. Stačí sa pozrieť na tvar republiky a uvedomiť si, že sme boli v tej dobe rozhádaní s takmer všetkými susedmi. A s nepriateľsky naladenými menšinami vnútri hraníc. | |
|
|
|
|
Fuky (2392): Jojo, jedine mozne reseni. Viz Denkschrift s komentari od Eduarda Stehlika nebo Září 1938 2. část od Miloslava Johna. Tam je to vsechno krasne rozebrano. |
|
|
|
|
|
|
Eraser: Volba výstavby opevnění v ČSR byla v první pol. 30. let správným a hlavně prakticky jediným možným řešením. Pokud máš opačný názor, uveď prosím nějaké argumenty... |
|
|
|
|
|
Honza M.:Ad. plamenomety: Jejich masovější využití nepředpokládám. Už jen z toho důvodu, že se k objektům z hlediska daleko větších možností obrany než v roce 45 nedalo téměř na potřebnou vzdálenost přiblížit. Směšné je naopak to, že Němci se sami domnívali, že čs. opevnění mělo plamenomety ve výzbroji...  |
|
|
|
|
|
Milo: A co takové opevnění na přechodech řeky Moravy? Nemáš informace o jeho využití? Při jaké příležitosti byly vůbec zlikvidovány pevnůstky na Podkarpatské Rusi? Maďary po víd. arbitráži? |
|
|
|
|
|
Glynwed: Nemá cenu opakovat věci, které zde již jsou mnohokrát uvedeny, někteří kolegové holt některé věci nepochopí, nebo se (snad úmyslně) vyjadřují zcela nepřesně aby rozpoutali zcela zbytečnou hádku. Toto není výpad na konkrétní osoby, nechť si to každý přebere. Spíš, a to mi příjde zajímavější, bych se pokusil rozpoutat debatu o onom použití letectva v Ostr.Op., na které jsi se ptal. To je podle mne zajímavé téma, na které ovšem zřejmě bylo bohužel zpracováno nemnoho studií. Mým jediným zdrojem v tomto směru je Durčák-Opevňování Ostravska. |
|
|
|
|
|
jestli jsi si všimnul, tak TO se budpvalo hlavně na severní hranici s Německem a po anšlusu na jižní hranici. Tato opevnění měla vést statickou obranu ne proto aby čs. armáda vyhrála, ale aby jí umožnily stáhnout se na Slovensko. To samozřejmě německá armáda předpokládala a chystala klešťový útok aby ČSR rozdělila a hlůavní síly čs. armády zničila v "českém kotli". Ano, bez zásahu spojenců nemohla čs. armáda vyhrát válku - proto prezident Beneš rozhodl po Mnichovu kapitilovat. Celkem logické, že? |
|
|
|
|
|
Němečtí generálové se museli podřídit Hitlerovým přáním: www.fronta.cz/index.php?dokument=29 www.fronta.cz/index.php?dokument=54 www.fronta.cz/index.php?dokument=34 |
|
|
|
|
Glynwed (2385): Hmmm... tak jo. Nemecka generalita byl spolek blaznu, ktery kaslal na vlastni zkusenosti. Glynwed (2384): Pesne tak, proto byly planovane dalsi linie v zazemi, aby se dalo ustupovat do pripravenych pozic. Takhle fungovala jakakoliv obrana i polni, vsechno system boje prvni svetove valky. Opevneni melo pouze za ucel tyto pozice dopredu pripravit, zvetsit potencial obrany a pro potencialniho utocnika ucinit boje podstatne nakladnejsimi tak, aby utok na tuto linii nebyl umerny pripadnemu zisku. U naseho opevneni se jednalo hlavne o to, aby obrana vydrzela co nejdele, dokud nezasahnou spojenci. Tudiz dalsi ulohou muze byt casove prodlouzeni boju. Ale porad je to pouze obranny boj, bez nadeje vyhrat valku. |
|
|
|
|
|
|
ad valečnik: Smiř se s tím že jeden z hlavních úderů měla vést 2.Armee na S Moravu, ale nikoliv proti liniím TO, ale liniím LO. Hitler však kladl větší důraz na útok 10. a 12.Armee ve směru na Prahu. |
|
|
|
|
|
Ještě k názoru "stačí prorazit opevnění na jednom úseku a je po obraně". Je třeba říct že toto platí o jakékoliv obranné pozici!!! Je pravdou, že žádná pevnost (nebo pevnostní linie) není nedobytná, ale je pravdou, že boje o opevnění patří k těm krvavějším. |
|
|
|
|
oni záhozy se odtraňovaly i po válce, holt kvalitní kámen se hodil všem |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2376: Ano, máš to chápat přesně tak. Stačí pouze dané objekty navštívit. Navíc kamenná rovnanina byla cenným materiálem na opravu silnic... "mám to snad chápat tak, že Němci po r.'38 některé záhozy odstranili? Proč by to dělali?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938