Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
david gore napsal v č. 2544: V Bratislave bolo hraničné pásmo len medzi železnou oponou a samotnou hranicou - nedostatok miesta. Pred železnou oponou bol pohyb voľný, pohraničníci však tam pohybujúce sa osoby legitimovali. "Jde o to, které byly za železnou oponou a které před." |
|
|
|
|
|
Měl jsem namysli opevnění na Olši. |
|
|
|
|
|
Nemáš představu co konkrétně by tam mělo vyrůst za objekty? Jen tak mimochodem, na adrese www.bunkry.cz/sezto.asp?id=10001 je psáno, že k 1. 10. 38 byla vybetonovaná skořápka! Navíc je zde uváděna dle mého názoru dávno překonaná informace o "zákazu" výstavby Poláky. |
|
|
|
|
|
Vrátil bych se k té rozestavěnosti/dostavbě po roce 38. Zajímalo by mne, jak to vypadalo se zadáním úseku DM a především jak to bylo s tím posílením postavení na Olši těžkým opevněním, neboť to by také vysvětlovalo, proč nebyl postaven objekt MO-S 1 (ala K-S 1). |
|
|
|
|
david gore napsal v č. 2542: Áno, od B-S-5 to išlo poza B-S-8 až k B-S-10 zhruba po trase dnešnej diaľnice do Maďarska a potom rovno na juh po poliach. Všetky objekty od B-S-1 až po B-S-10 boli v hraničnom pásme. "V roce 1988 jsem stihnul i Bratislavu, ale už si nepamatuji, jak vedla železná opona zhruba od B - S 5 na jih. Milo, víš to ?" |
|
|
|
|
| Fuky, v roku 1988 nemohla v žiadnom prípade kontrolovať objekty v hraničnom pásme s Rakúskom súkromná osoba. David slúžil u Pohraničnej stráže. | |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 2507: Tak ono stačí i pátrání po výkopech "jo 6 měsíců, těžký objekty na liberecku a liběchovce by mne teda rajcovaly"  Nicméně dá se předpokládat, že některé objekty v mém oblíbeném Polubném by bývaly byly dokončeny již do konce roku 1938, když odbočím, tak celkem zajímavé je, jak rychle měly postupovat práce na MO-S 35, myslím, že p. Durčák píše, že se na objekt již v listopadu 38 (!) měly usazovat zvony. |
|
|
|
|
|
Najkl napsal v č. 2505: "škoda že naše opevnění nebylo dostavěné alespoň trochu víc " Opevnění v září 1938 rozhodně nemohlo plnit svou funkci (marně hledám přesnější slovní obrat), nicméně vše se mělo změnit dle plánů na výstavbu cca do poloviny roku 1939. Dá se konstatovat, že opevnění, budované po roce 1939 by plnilo spíše podpůrnou a celkově méně důležitou funkci a je otázkou, zda by vůbec bylo stavěno...
david gore napsal v č. 2506: "a zbytek rozestavěné Opavy." Nesouhlasím, pokud vím, tak nejzápadnější objekty opavského úseku měly být zadány až kolem roku 1940. (Karlovice atd., částečně i Domašov) Zajímavá pro mne byla informace, že se na podzim 1938 dokončovaly první projekty objektů TO, které měly stát na Olši a takto dále prodlužovat linii těžkého opevnění až směrem k Jablunkovu... |
|
|
|
|
jo 6 měsíců, těžký objekty na liberecku a liběchovce by mne teda rajcovaly |
|
|
|
|
škoda že naše opevnění nebylo dostavěné alespoň trochu víc  |
|
|
|
|
www.t-s-27.net/index.html |
|
|
|
|
|
Není zač. Potom bych doporučoval provozovatele kontaktovat na níže uvedeném e-mailu. Kolegové jsou z Náchoda, takže v případě včasné domluvy pro ně jistě nebude problém přijet. |
|
|
|
|
Fuky: Díky za tip, podívam se pokud možno i do Stachelbergu, myslel jsem totiž Babí u Náchoda. |
|
|
|
|
|
mig ad.poslední věta: Souhlasím. Perry: Dobrošov je otevřen (v létě) každý den mimo pondělí a k návštěvě jej doporučuji, Březinku rovněž, ta je otevřena o prázdninách každý den, co se týče "Babí" tak je pro mne otázka, které "Babí" máš namysli. Pokud dělostřeleckou tvrz Stachelberg (budiž, česky tedy Babí u Trutnova), tak ta je otevřena v létě rovněž každý den kromě pondělí a návštěva tamního podzemí musí být nepochybně zážitkem, a v případě, že máš namysli zrekonstruovaný lehký objekt vz. 37 v obci Babí u Náchoda, tak ten je k vidění každou první neděli v měsíci, nebo po dohodě na mailu [email protected]. Tolik krátký exkurs do muzeí čs. opevnění ve východních Čechách. |
|
|
|
|
|
Chystám se jet v létě na DObrošov a rád bych se zastavil na srubu Březinka a Babí. Je už Babí otevřené pro veřejnost? |
|
|
|
|
Honza M.: Tak pardon... . Karpaty majú po dĺžke asi 1500km.ČA ich prekročila na viacerých miestach. Mal som upresniť aspoň približnú lokalitu (Nízke Bezkydy - Ondavská a Laborecká vrchovina). Cez samotný Dukliansky a Lupkovský priesmyk ČA prešla... a to bolo asi tak všetko. Ďalšie boje prebiehali v závislosti na dianí a postupe ČA na iných úsekoch. Význam pôvodnej myšlienky však ostáva... Pohraničné opevnenia v horách = veľký problém. |
|
|
|
|
mig: já jsem přece reagoval na větu v č. 2409: "Keď ČA v r. 1944/45 nedokázala prejsť cez Karpaty, Nemci by v r. 1938/39 veľmi zle dopadli pri prechode čs. opevnení v horských oblastiach." a pod názvem "Karpaty" jsem přirozeně chápal i Poloniny, nejen okolí Dukly. |
|
|
|
|
|
Honza M.: Zrejme sme sa neporozumeli . Terén ktorý je v oblasti Duklianskeho priesmyku (jednoznačný pojem) je určite porovnateľný s terénom v Česko-Nemeckom pohraničí. Takže sa dá analogicky domyslieť, čo by čakalo Nemcov pri útoku na solídne opevnené a bránené hranice v Čechách, keď ČA utrpela ťažké straty pri prechode niekoľkých desiatok km z Poľska na Slovensko aby tam nakoniec uviazli. To, že Maďari s Nemcami nezvládli obranu v oblasti Polonín, je celkom iná kapitola... |
|
|
|
|
|
mig: z tvých příspěvků by člověk skoro získal dojem, že Sověti překonávali Karpaty jen na území Slovenska a jen tam se odehrávaly všechny podstatné boje. Cíl karpatsko-dukelské operace (spojit se s povstalci SNP) splněn nebyl, ovšem cílem souběžně probíhající operace karpatsko-užhorodské bylo čistě jen překonat Karpaty a to se (se zpožděním) podařilo - 28.10. (54. den operace), kdy oficiálně odtroubili SNP, byla osvobozena téměř celá Zak. Ukrajina a několik měst na Slovensku. Mapy bys měl přezkoumat Ty. To je ovšem off-topic, nerad bych zde diskusi tímto směrem dál rozváděl. |
|
|
|
|
Fuky: Ptal jsem se protože bych se chtěl v budoucnu přidat/založi skupinu na rekonstrukci řopíku. Díky za odpověď. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938