Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938
|
|
---|---|
Egli se ještě furt z tý emigrace nevrátil? | |
|
|
V příštích dnech přibude nový člen. Do fotogalerie pošle svou lahůdku. Pánové, co takhle svlečená B-534? | |
|
|
Suhlasim, s tou koroziou to naozaj moze byt problem. Predsa len, v tesnom okoli zvaru bude povrchova uprava nedokonala a tym ma korozia sancu. Nitovanie je z hladiska zivotnosti problemove predovsetkym na akrobatickych strojoch, kde sa nity vplyvom velkeho a cyklickeho namahania uvolnuju. No a je to technologicky najnarocnejsi sposob vyroby, aky existuje. A hlavne velmi zle sa opravuju poskodenia nitovanych konstrukcii, lebo na to potrebujes vela pripravkov. To lepenie sa mi naozaj pozdava viac. Ale z dnesneho ohladu, nie je nad kompozity. Relativne jednoducha vyroba a velmi jednoduche opravy. | |
|
|
To Tom: Ak je teda pravda, ze ten potah bol pribodovany, tak potom klobuk dolu pred ich technologiou. Len trochu nechapem, preco sa ta technologia nepouzivala aj dalej. | |
|
|
To Jaro: můj oblíbenec Corsair byl zázrakem tehdejších technologií. A také nikoli jen elox, ale i naválcovaná vrstička čistého hliníku. | |
|
|
to jaro: OK, myslel jsem že ten plech vydrží víc než plátno . | |
|
|
Glynwed napsal v č. 167: Ak opomenieme aerodynamicke hladisko, tak aj z pevnostneho tu dieru treba opravit. Ten priestrel nie je predsa len, ako diera urobena vrtakom. Vzdy sa tam najdu nejake rozstrapene okraje a z nich sa budu sirit praskliny. Dural je v svojej podstate dost krehky a vplyvom dynamickeho namahania sa v nom trhliny siria neuveritelne ochotne. "plech by neměl mít i s dírama při letu moc problémů " |
|
|
|
Algernon (164): Na druhou stranu, musíš opravovat duralový plech na křídle s několika dírama průměru cca 9 mm? Plátno by se mohlo při letu trhat a tak je jeho oprava nutností, ale plech by neměl mít i s dírama při letu moc problémů (samozřejmě všeho s Mírou - s křídlama jak řešeto by to nešlo ). | |
|
|
Tom napsal v č. 165: To akoze potah kridla bol na rebra bodovo privareny? To si naozj neviem predsavit, ake by boli klieste tej bodovacky, co by tie zvary robili pri namahani (ohybe) kridla. Trochu sa mi to nezda, lebo aj v povojnovom obdobi boli taketo konstrukcie, teda co som videl vyhradne nitovane. Dalsi problem pri tom bodovani by bola vrstva eloxu, ktorou sa upravuju vsetky duralove casti proti korozii. Ale ak mas nejake lepsie podrobnejsie informacie, poskytni. "Nezvládali ještě tak dokonale technologii bodového svařování duralu a nebyla taková kapacita linky. Prostě kompromis." |
|
|
|
Nezvládali ještě tak dokonale technologii bodového svařování duralu a nebyla taková kapacita linky. Prostě kompromis. | |
|
|
Já to myslel ve věci oprav trupů. Nevěděl jsem, že poláci používali svařovanou . | |
|
|
Rozdíl je v tom, že u B-534 šlo z velké části na draku o šroubované spoje a u P-11c o svařované. | |
|
|
Takže v tom linku musí jít o překlep - v knize "Uzbrojenie lotnictwa polskiego 1918-39" je psána kadence 1100ran/min pro P-11c - zřejmě nesynchronizováno. Takže téměř identické s B-534.
Ale na snažší opravitelnosti klasické příhradové konstrukce potažené plátnem rozhodně trvám.
Spíše snadnější opravitelnost plátna na klasické příhradové konstrukci - oprava příhradové konstrukce (ať už potažená plátnem nebo duralem) bude co do náročnosti vždy stejná . |
|
|
|
Bf-109V4 (první z desetikusové nulté série verze B-0) byl po zalétnutí na podzim 1936 podroben zkouškám a na začátku prosince tohoto roku odeslán do Španělska. Máš pravdu, 10.12.1936 byl zničen. Došlo k havárii při záletu smontovaného letounu na letišti Tablada. | |
|
|
Algy: Výborně, vycházíme ze stejného autora. Ano, udal jsem kadenci 1000(zde udaná jako vyšší)-1200(zde uvedená jako údajně maximálně dosažená). Tedy máš pravdu, ale pro srovnání jsou tyto údaje odpovídající, ne? Za mail s poznámkami a dodatky Ti budu vděčný, pracuju na pokračování. |
|
|
|
To v žádným případě nehledám. Pokud bych si před chvílí nepročítal údaje o vz.30, ani by mi to nepřišlo. Ale na snažší opravitelnosti klasické příhradové konstrukce potažené plátnem rozhodně trvám. |
|
|
|
No, když vydím údaje ostatních kulometů, tak se to fakt zdá jako blbost, ale nehledej v tom můj úmysl. www.aw-m.olsztyn.pl/muzeum/wojskowe/pzl23.html |
|
|
|
Tak se upsal někdo jiný. Tohle se mi pozdává jako kravina, protože pokud by nějaký kulomet dosahoval tak fantastické kadence v polovině třicátých let, nepochybně by byl dost proslavený a někdo by rozhodně koupil jeho licenci. | |
|
|
Glynwede, prosím Tě, je někde na netu zdroj s tou kadencí PWU wz.33. Mě se to nějak nezdá. Nepřepsal ses? Německý MG-81 měl proti tomu "pouhých" 1500 a britský Browning pak "směšných" 1100 ran/min. Že by to nikdo nevyužil? | |
|
|
Jak jsem koupil tak prodávám: PWU wz.33 kal. 7,9 mm strzelającego przez śmigło, wyposażonego w synchronizator Motolux JS-2, z zapasem 600 szt. nabojów i szybkostrzelności 2300/min. PZL měl také příhradovou konstrukci křídel a přední části trupu, které byly potaženy duralovým plechem. Poloskořepinu tvořila pouze zadní část trupu. Całkowicie metalowy górnopłat, pokryty blachą duralową. Przednia część kadłuba przed kabiną wykonana jako krata spawana z rur i pokryta blachą duralową, tylna część półskorupowa. Takže, dojde-li k průstřelu kulometnou palbou a nebude poškozena příhradová konstrukce, letoun má pořád stejné vlastnosti a nehrozí trhání plátna. Stejně tak je letoun více odolný proti zápalným střelám - jestli se tedy používaly. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938