• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

Honza 9.7.2004 16:13 - č. 150
	Glynwed: Celokovový potah trupu se mi nejeví jako nějaká extra výhoda. U letounů tohoto typu tedy rozhodně ne. Nesynchronizovaný kulomet z polska měl kadenci 2300(?největší měl před válkou přece ŠKAS, a to 1800?) ran/min. Náš vzor 30 měl bez synchronizace 1100-1200 ran/min. Lepší zrychlení (sorry, myslel jsem nabírání rychlosti při potlačení) si zdůvodňuju podstatně silnějším motorem a mírně vyšší hmotností. Snadnější oprava-letouny s příhradovinou jsou mírně odolnější a opravují se mnohem snáz.
Glynwed 9.7.2004 14:56 - č. 149
	to Tom: Jak jsi jistě zjistil i ty, zjistit kadenci kulometu není problém, ale je problém zjistit jeho kadenci u synchronizované verze . Zajímalo by mě jakou kadenci měl čs. letecký kulomet vz. 30.
Tom 9.7.2004 14:51 - č. 148
	To Jaro: P-11c ještě asi neměla nosný potah? Neznám moc dobře její konstrukci, ale celokovová skořepina u éra z roku 1933 mi připadá jako sci-fi... To tak možná v USA uměl můj oblíbenec John Northrop, ale určitě ne firma PZL. Ten plech zvolili spíš kvůli životnosti, případně rychlosti a aerodynamice. To Glynwed: takže to na té P-11c nedělalo 2300 ran/min...?
Jaro 9.7.2004 14:43 - č. 147
	Glynwed napsal v č. 142: "PZL byl podle mého zase odolnější (celokovový potah)." celokovovy potah nemusi znamenat vyssiu odolnost. Ba skor naopak, lebo pri kovovom potahu obycajne tento ma aj pevnostnu funkciu, co pri jeho oslabeni ma nepriaznivy vplyv. Naopak pri platenych potahoch, ktore nemaju z pevnostneho hladiska takmer vyznam, jeho poskodenie zhorsuje len aerodynamicke vlastnosti, ale nie tuhost konstrukcie.
Glynwed 9.7.2004 13:56 - č. 146
	to Tom: Netuším, ale zřejmě nesynchronizované...
Glynwed 9.7.2004 10:19 - č. 144
	PZL P-11c: 2xPWU wz.33 r. 7,9 mm, kadence 2300 ran/min.
Tom 9.7.2004 09:43 - č. 143
	Co kadence těch zbraní? Celokovový potah se hůře opravuje než plátno. Zvlášť na polním letišti.
Glynwed 9.7.2004 09:06 - č. 142
	to Honza: Obratnější - souhlasím. Mírně rychlejší - souhlasím. Lepší výzbroj - Avia 4x7.92 mm (celkem 1000 nábojů), P-11 2x7.92 mm (celkem 1000 nábojů), 1/3 P-11 měla 4x7.92 mm (celkem 1600 nábojů). Oba dva stroje používaly pouze kulomety stejné ráže - Avie měla palebnou převahu, ale pouze poloviční zásobu munice - v tomto ohledu zase vydím trochu v nevýhodě Avii, která mohla vést boj po kratší dobu. Lepší zrychlení - jaké hodnoty porovnáváš ? Snadnější oprava - jaké hodnoty porovnáváš ? Já osobně hodnotím oba stroje téměř rovnoceně - Avia byla zřejmě o něco lepší v akrobacii, ale PZL byl podle mého zase odolnější (celokovový potah).
Honza 8.7.2004 19:25 - č. 141
	Glynwed: Avie byly jednoznačně obratnější, mírně rychlejší, s lepší výzbrojí, s mnohem lepším zrychlením. Mnohem snadněji opravitelné v polních podmínkách.
Glynwed 8.7.2004 12:46 - č. 140
	to Tom: Pokračování posílám mailem .
Tom 8.7.2004 11:58 - č. 139
	Nabídl jsem možné řešení, to je vše Já fakt na 100% nevím, zda se Poláci zůčastnili soutěže stíhaček (ale toho se RWD-13 asi zůčastnit nemohla, nejspíš létala v jiné disciplíně) a s čím (vzhledem k prestiži té soutěže tam všichni poslali to nejlepší).To je snad z mého 132 jasné? Ad D.500/501/510: měly stejný drak, ale D.501 měla kanón mez bloky motoru a D.510 měla ještě o něco silnější motor.
Glynwed 8.7.2004 07:56 - č. 138
	Takže výborně, probojovaly jsme se skrze soutěž v Curychu a já se tedy znovu ptám Honzy:¨ V čem byla B-534 o dost lepší než PZL P-11c?
Glynwed 7.7.2004 14:10 - č. 137
	Odpověd zní: NESOUTĚŽILI Glynwed: a s čím jiným tam měli Poláci být?? RWD-13
nemetko 7.7.2004 13:38 - č. 136
	Glynwed napsal v č. 135: "Nebyl to náhodou Dewoitine D-510 " Dewoitine D.500/D.510 su vlastne rovnake stroje
Glynwed 7.7.2004 12:48 - č. 135
	Mě stačí jediná informace: Soutěžili Poláci na letecké soutěži v Curychu (1937) s letouny PZL P-11 i proti Avii B-534? Odpovídat na to otázkou je mě prd platný . P.S. Nebyl to náhodou Dewoitine D-510 - vzpomínám si že jsem ho lepil od Směru.
Kreon 7.7.2004 12:26 - č. 134
	Glynwed: a s čím jiným tam měli Poláci být??
Glynwed 7.7.2004 12:18 - č. 133
	to Tom: Myslíš nebo víš že se Poláci účastnili s PZL P-11c ?
Tom 7.7.2004 11:29 - č. 132
	To Glynwed:V roce 1937 na letecké soutěži v Curychu (rychlostní disciplíny, stoupání, akrobacie atd...) československé Avie jasně převálcovaly veškerou tamní konkurenci, s jedinou výjimkou - prototypů Bf 109. Nejsem si na 100% jistý, ale myslím, že této soutěže se zúčastnili i Poláci se svými P.11c. Každopádně třetí v pořadí za čs. družstvem se umístili Francouzi na stíhačkách D.500.
Glynwed 7.7.2004 09:06 - č. 131
	to Honza: Avia versus PZL P-11c - přibližně stejné rozměry, Avia byla težší, ale zase měla výkonější motor, max. rychlost téměř identická (380km/h Avie, 375km/h PZL), Avia měla větší dolet, dostup a o něco lepší stoupavost (15 m/s versus 13m/s). Avia měla sice 4 kulomety a PZL jen 2, ale zásoba munice pro Avii bylo 250 ks/zbraň, PZL 500ks/zbraň. V čem byla B-534 o dost lepší než PZL P-11c?
Honza 15.5.2004 18:11 - č. 130
	Stíhači Legie Condor se mohli vrátit po svém aktivním působení na Bf-190B vrátit do Německa před zářím 1938. Ale neměli šanci předat dostatek zkušeností spolubojovníkům.

• Home
• > Diskuzní forum
• > Československo, protektorát
• > Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938

Diskuzní forum