Těžké bombardéry
|
|
|
|---|---|
| Pri vsi ucte, nejvetsi chybou ve vyvoji nemeckych tezkych bombarderu (aspon podle W.Baumbacha) byl pozadavek OKL, aby tezky ctyrmotorovy bombarder umel bombardovat stremhlav. | |
|
|
|
|
Hlavní problém vidím v křídle a ocasních polochách, pokud by jejich pojetí odpovídlo Ju-88, dalo by se (spekulace) uvažovat o solidních výkonech. |
|
|
|
|
No, nejde o perspektivnost, ale o to, že by nějaký těžký bombardér vůbec měli...Ju 89 mi nepřipadá tragický. |
|
|
|
|
|
No budiž, ale beznadějný určitě nebyl. Když si vezmu, že nejtěžší bombardér na začátku války byl He 111, tak mi v mnohém připadá Ju 89 docela zajímavý... |
|
|
|
|
|
Po dokopání do sériové výroby by nemusel být špatným strategickým bombardérem/průzkumníkem první poloviny války. Problém je ale v tom, že by muselo proběhnout dost podstatných změn. Otázka zní, jak by vypadala A-0 a co by jej pohánělo za motory.  |
|
|
|
|
Algernon: Já ho nijak nepoučuji, jen na dané téma píši svůj názor. |
|
|
|
|
|
Poslyšte, když už byla řeč o Ju 89 (v největší chybě Německa)...co si o něj myslíte? |
|
|
|
|
|
Algernon: (627) Promiň, ale uniklo mi nějak co tím chtěl básník říci? Ty mi teď oponuješ nebo přitakáváš? (628) Tak alespoň něco. Tady plně chápu, že souhlasíš. :o) |
|
|
|
|
|
YAMATO: No, Němci měli projekt mezikontinentálního bombardéru, založený na vysoce nadzvukovém letu schopným zasahovat jakékoliv místo na zemi. Ale zůstalo to samozřejmě jen na papíře a je vůbec otázka, zdy by při tehdejší úrovni technologie ho dokázali vůbec realizovat (s největší pravděpodobností ne). |
|
|
|
|
|
Kreon: (622) Já osobně si myslím, že Německu chyběly daleko více jiné stroje, třeba ponorky či tanky, než aby je musel nedostatek těžkých bombardérů nějak trápit. Přeci jen těžký bombardér sám o sobě válku nevyhrává, k tomu musí dojít v kombinaci s ostatními. Z toho těžili Spojenci, kdy by se zjednodušeně dalo říci, že SSSR poskytl pozemní vojsko a Západní Spojenci letectvo a námořnictvo. |
|
|
|
|
|
SK: "Nemci by pri dobíjaní Euroázie(prípadne Afriky) nepotrebovali strategické letectvo (rozhodovalo by sa na pozemnej fronte) a v prípade vojny USA vz "Veľkonemecká ríša" by prakticky medzikontinentálne nálety stovky bombardérov vojnu nemali šancu rozhodnúť a ani by podľa mňa neboli efektívne (oba "superštáty" by mali stíhačky schopné si poradiť s bombardérmy protivníka). Efektívnejšie a mohli túto úlohu splniť medzikontinentálne rakety, ktoré v tej dobe Nemci už vyvíjali - a ako ukázal vývoj po vojne išli správnym smerom, pričom postupne význam strategického letectva klesá a v súčasnosti je takmer miziví(oproti raketám)." To je dobrá sci-fi  . Evidentně Němci na pozemní frontě nerozhodli a jedním z vlivů byla i absence těžkých bombardérů (a samozřejmě nedobytí Británie, já vím). Pěkně si počkali, až nepřítel vše vyrobí, dopraví na frontu a teprve tam se to snažili zničit. Oč efektivnější je to zničit již v továrnách, včetně samotných továren atd...A nezapomeň, že mezikontinentální balistická raketa bez jaderné hlavice je jen drahá prskavka...a kdože to měl jadernou pumu? |
|
|
|
|
SK: které typy nových stíhacích letounů LW máš na mysli? Me 262, Ta 152? Svých problémů měly tyto stroje dost a vzhledem k jejich vyrobenému počtu....hmm...Když 90% výzbroje tvoří zastaralé Gustavy a ve větších výškách "líné" FW 190 A-8...tak bych spíš počítal s nimi jako hlavními protivníky. Jedna věc je začít vyrábět letoun a druhá vycvičit piloty. a na to již Němcům nezbýval čas. |
|
|
|
|
|
SK: Takže tvrdíš (v diskuzi o Největší chybě Německa..tušim č.2007) že bylo strategické letectvo Němcům k ničemu a podporuješ to dále tvrzením, že i kdyby ho měli, tak by jim zase chyběl vhodný stíhací letoun pro doprovod, a tudíž by se jim nevyplatilo vůbec investovat do vývoje a výroby takového bombardéru, přičemž by Němcům stačily Junkersy a Heinkely. Aha..takže převedeno na druhou válčící stranu, US i Británie zbytečně vrhaly prostředky do vývoje a výroby B-17, B-24, B-29 a P-51 potažmo Lancasterů, protože by tu válku přece rozhodly na pozemní frontě a jen s pomocí taktického letectva. Němcům chyběl pořádný těžký bombardér...on je rozdíl když máš použít JU-88, který nese 2000 kg a sotva letí a nebo když máš k dispozici solidní čtymotorák s trojnásobnou nosností, větší rychlostí, dostupem, doletem a mnohem lepší hlavňovou výzbrojí. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 615:
"Algernon napsal v č. 2051: "Z druhé strany dva typy byly schopny operovat i samy, bez doprovodu — Mosquito a B-29 Superfortress, přičemž oba dva byly schopny i samostatných operací za dne, bez stíhacího doprovodu.""
SK napsal v č. 615: "No takých by bolo viacero, keby bojovali za takých podmienok ako oba zmienené typy. " Za jakých podmínek oba typy bojovaly? Mosquita operovala také proti ,jak říkáš, slabému protovníkovi? |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 618: "Skús zodpovedať na dotaz, ktorý som mal na Algernona ohľadne predstavy nasadenia Nemeckých ťažkých bombardérov. " Nemusíme si nic představovat...to jak bylo decimováno celé Německo Spojenci je jasný důkaz o tom, že tehdy strategické těžké bombardéry k něčemu byly. BTW....o tom že Do 17, He 111 a v některých případech i Ju-88 na své úkoly nestačily, je také známý fakt.
SK napsal v č. 618: "Nemci by pri dobíjaní Euroázie(prípadne Afriky) nepotrebovali strategické letectvo (rozhodovalo by sa na pozemnej fronte)" Promiň, ale zrovna ve válce se SSSR tohle dost chybělo. Pokud má protivník neporušenou logistiku a výrobu, má obrovskou výhodu, nebo snad ne? Mezikontinentální rakety? Tehdy byly Němcům tak platné jako jejich létající disky a protiletecké řízené rakety. Trvalo to ještě pár let, než se dalo hovořit o nějakém solidním výsledku. |
|
|
|
|
|
Chci předejít "argumentu" (ať již od kohokoli...), že Sověti těžké bombardéry téměř neměli...Sověti vlastně těžké bombardéry "měli", a to britské a americké... (kupodivu se tento argument často objevuje...) SK, co měli Němci tak vysoce převyšující Ki-84? Me 262? Proti bombardérům dobrý, ale pozdě, počty nasazených strojů nic moc, mnoho problémů atd., i s B-17, B-24 měli docela problémy, o nějakém jednoduchém lovu nelze vůbec hovořit... SK:"Nemci by pri dobíjaní Euroázie(prípadne Afriky) nepotrebovali strategické letectvo (rozhodovalo by sa na pozemnej fronte)"...hm, IMHO ale je lepší zničit zbraně atd. přímo v továrnách či při přepravě, nebo jejich výrobu znemožnit, než s nimi bojovat na frontě, ne? Vem si, kolik tisíc letadel, tanků atd. atd. Němci nikdy nedostali na frontu, protože je vyrobili a byly zničeny nebo vůbec nevyrobili. Nemluvě o zničené infrastruktuře, vázání velké části Luftwaffe atd. atd. Sci-fi s mezikontinentálními raketami bych tady už vůbec neoperoval, to byla hudba budoucnosti... |
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 617: Skús zodpovedať na dotaz, ktorý som mal na Algernona ohľadne predstavy nasadenia Nemeckých ťažkých bombardérov."S pouze taktickým letectvem se válka vyhrát nedala a nedá. Takže s tvým názorem, že Němci strategické letectvo vůbec nepotřebovali, absolutně nemohu souhlasit." Chcel by som počuť vašu predstavu prípadného nasadenia Nemeckého strategického letectva. Teda kde, kedy, proti akým cielom, aké parametre by mali dosahovať tie nemecké bombardéry a pod.
Kreon napsal v č. 617: No to si zas nemyslím, že by si s B-29 nedokázali zmienené stroje poradiť. Netvrdím, že by to bolo tak jednoduché ako pri love B-17, B-24 (Schweinfurt). Navyše v dobe masovejšieho nasadenia B-29 nemci postupne zavádzali do výzbroje novšie typy, ktoré ďaleko prekonávali Ki-84 a umožnili by výrazne efektívnejšie napádať B-29. Nakoniec by tak či tak museli spojenci poskytnúť B-29 ochranu stíhačiek..."B-29 byl těžký oříšek i pro japonské Ki-84. A nevím zda by si takový Bf 109G poradil s B-29 lépe..... asi sotva. O FW 190 Áčkové řady ani nemluvě." Inak Algernon písal ("Patrně stačily i jen „pouhé“ výkony na úrovni B-29…"), že by Nemcom postačoval bombradér na úrovni B-29. Myslíš, že by nemecká "B-29" bola schopná si poradiť s vtedajšími spojeneckými stíhačkami (P-51, P-47, Tempest, Spitfire, F4U...)? Nemci by pri dobíjaní Euroázie(prípadne Afriky) nepotrebovali strategické letectvo (rozhodovalo by sa na pozemnej fronte) a v prípade vojny USA vz "Veľkonemecká ríša" by prakticky medzikontinentálne nálety stovky bombardérov vojnu nemali šancu rozhodnúť a ani by podľa mňa neboli efektívne (oba "superštáty" by mali stíhačky schopné si poradiť s bombardérmy protivníka). Efektívnejšie a mohli túto úlohu splniť medzikontinentálne rakety, ktoré v tej dobe Nemci už vyvíjali - a ako ukázal vývoj po vojne išli správnym smerom, pričom postupne význam strategického letectva klesá a v súčasnosti je takmer miziví(oproti raketám). |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 615: "No iste...leda proti slabšej protivzdušnej ochrane a menej výkonným stíhačkám. Chcel by som vidieť nasadenie B-29 ve dne bez stíhacího doprovodu proti Nemecku v 1944..." B-29 byl těžký oříšek i pro japonské Ki-84. A nevím zda by si takový Bf 109G poradil s B-29 lépe..... asi sotva. O FW 190 Áčkové řady ani nemluvě. S pouze taktickým letectvem se válka vyhrát nedala a nedá. Takže s tvým názorem, že Němci strategické letectvo vůbec nepotřebovali, absolutně nemohu souhlasit. |
|
|
|
|
|
Algernon: Skús napísať ako si predstavuješ nasadenie Nemeckých ťažkých bombardérov? Kde a proti komu by ich podľa teba mali využiť? Ja totiž stále nevidím jediný dôvod na to aby budovali strategické letectvo. Ťažké bombardéry nikdy nemohli dosiahnúť prevahu nad stíhačkami, takže rozumnejšou cestou bol vývoj rakiet s medzikontinentáĺnym doletom. Nakoniec v tejto oblasti boli Nemci na špičke a kým by v USA vyvinuli B-36 či B-52, ktoré by tak či tak nemohli obstáť proti prípadnej obrane v tej dobe, tak by Nemci mali zbraň (medzikontinentálne rakety), proti ktorej by v USA boli bezbranný (a doteraz prakticky sú). |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v Nejvetší chyba Německa... č. 2051: Rachle je asi tak ako dokázali spojenci reágovať napr. na nasadenie výškových Ju 86.
"Copak to asi je „rychle“..?"
Algernon napsal v č. 2051: No iste...leda proti slabšej protivzdušnej ochrane a menej výkonným stíhačkám. Chcel by som vidieť nasadenie B-29 ve dne bez stíhacího doprovodu proti Nemecku v 1944..."Vzhledem k trapnému faktu, že B-29 byl schopen operovat i ve dne bez stíhacího doprovodu… Patrně stačily i jen „pouhé“ výkony na úrovni B-29…" Takže ani zďaleka nestačili výkony na úrovni B-29, jedine, že by taký bombardér mali niekedy v 1940-41. Inak by sa bez stíhacej ochrany proti spojeneckým stíhačkám nepresadili. Zober si, že by B-29 vyvinuli nemci a mohli ich nasadiť proti spojencom od 1943-44. Ako by asi s nimi dopadli proti vtedajším spojeneckým stíhačkám?
Algernon napsal v č. 2051: Samozrejme, že vyvíjali i ťažké bombardéry, ale ako sa ukázalo Nemecku vo vojne nepomohli a teda im rozhodne nechýbali. Omnoho väčší význam by mal namiesto podobných "Amerikabomberov" vyvinúť výkonejšie stíhačky, taktické bombardéry...
"Patrně si to nemysleli — a to i během války — v Německu… Viz. He 177B a He 274, či Ju 390…"
Algernon napsal v č. 2051: No takých by bolo viacero, keby bojovali za takých podmienok ako oba zmienené typy."Z druhé strany dva typy byly schopny operovat i samy, bez doprovodu — Mosquito a B-29 Superfortress, přičemž oba dva byly schopny i samostatných operací za dne, bez stíhacího doprovodu." Čo tak Ar 234? Ten sa dokázal presadiť i za takmer absolútnej prevahy nepriateľa (čo sa o B-29 a Mosquite povedať nedá). |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Těžké bombardéry