Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
Algernon: (2420) Ne nepředpokládám. Co se tedy týká schopnosti vést vzdušný boj. Ale to bylo až později. Porovnej to s Japonci a Američany, kteří čistě palubní stihačky vyvžjeli také. tobě se zdá, že Fulmar byl důstojný protivníka Zera či Wildcatu? (2421) Zkus si ještě jednou přečíst celý příspěvek, na který reaguješ. A pochopíš, že Seafire je sice super letoun, ale v tomto příkladu je úplně mimo mísu s ním argumentovat. |
|
|
|
|
|
Algernon: (2416) Já bych se chtěl vidět taky, vzhledem k tomu, že neumím létat...  Je ale evidentní, že vývoj se ubíral poněkud jinudy a britský postup byl jen slepou uličkou v té době.(2418) Já to vím, ale je prostě fakt, že druhoválečné moderní britské palubní stihačky byly buď předělané pozemní, nebo ony dvojmístné a nebo byly americké. Z hlavy si nedokáži vybavit, že by měli nějaký vlastní moderní typ palubní stihačky za WW2 nasazený do boje, která by byla jednomístná. Fury a Hornet jsou až po válce, a ke konci byly hlavní nosné typy Corsair, Hellcat a Seafire. |
|
|
|
|
|
DG: (2933) Ty se směješ, ale Britové měli co se týká palubních letadel "zajímavé" nápady. Jako dát do stihačky projistotu ještě jednoho muže, navigátora. To, že se zhoršili celkově letové vlastnosti a letoun na tom nebyl v porovnání z pozemními stihačk nějak dobře, to už bylo jaksi vedlejší. Mám dojem, že poslední letoun této koncepce byl Firefly. A vůbec nejlepší bylo, když na začátku války bylo pravidlem, že při hrozbě náletu nepřátelských letadel se veškerý letový park vrátil na CV a byl mu z nádrží vypuštěn benzín.  Naštěstí to bylo opravdu jen úplně na začátku a Royal Navy v této praxi nepokračovalo. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2409: Tak tak niektory zabudaju ze vacsina stihaciek bola schopna vzlietnut aj z upravenej a dostatocne dlhej luky. "Bohužel dost mito připomíná, že dnešní pisálkové mají letiště spojeno s jejich nynější podobou — s betonovou runwaií a rozsáhlým „stabilním“ zázemím, ale nějaké polní letiště na kdejaké louce jim už ani nepřijde na mysl…" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2400: o mestskom tanku som cital v posllednom cisle ATM "Ten první termín („městský tank“) byl tuším od Michala a druhý máme od „Mychala“, že? :o))" |
|
|
|
|
|
Myslím, že letiště Manston bylo během BoB na čas provozuneschopné ani ne tak kvůli poničené ranveji a pod, jako spíš kvůli tomu, že se řada lidí prostě "sesypala". Zejména šlo o civilní zaměstnance. |
|
|
|
| Glynwed: Me spise napadl Guadancanal. Ani bitevni lode nedokazly letiste ucinit nepouzitelnym a pokud budu pocitat tezky granat jak 500Kg pumu (a to jsem myslim jeste na strane bezpecnosti), pak k srovnatelnemu uderu na jedine (!) letiste potrebuji peknych par set letadel. | |
|
|
|
|
Je pravdou, že ani spojenecké masivní nálety nedokázali paralizovat všechna letiště ve Francii. |
|
|
|
|
|
to vojta.j: Asi máš pravdu, já jen že Britové by asi nasadily všechny dostupné síly k tomu, aby zničily německé bitevní a dopravní loďstvo. Ale je to jen teorie. Základ je jasný - k ničemu takovému nedošlo, protože LW nedokázala zajistit ani první základní podmínku pro možnost invaze. |
|
|
|
| Glynwed: Myslim, ze je to stale nerealisticke, pokud vim, tak Britum hrozilo, ze budou muset zakladny vyklidit z duvodu neunosnych ztrat letadel na zemi, ale dost pochybuji, ze by Luftwafe dokazala fyzicky zlikvidovat letiste tak, aby se nedaly opet pouzit. Tedy, i kdyby Britovem zakladny museli vyklidit, v pripade invaze by asi vubec nebyl problem letouny docasne presunout zpet. Porad by zranitelnost letadel na pozemnich zakladnach byla zlomkem zranitelnosti letadlove lodi. | |
|
|
|
|
|
No, čistě toreticky...kyž by se LW podařilo dosáhnout vzdušné převahy, zničit britské základny u pobřeží a donutila by britské letouny stáhnout se na základny ve vnitrozemí...po zjištění že německé námořní síly vypluly, bez možnosti letecky proti nim zasáhnout z pevniny, možná by nakonec LL ke slovu přišli...ale jelikož se nepodařil již bod 1. (vzdušná převaha), je tato úvaha čistě teoretická... |
|
|
|
|
jj, obé Mychal A každičký je jiný... |
|
|
|
|
|
Zapisuje to někdo? Už máme městský tank, nyní multiletoun. Co bude dál? |
|
|
|
|
|
Ovšem Skuy skutečně byly k boji s nepřátelskými letadly nasazovány během norské kampaně v roce 1940 a myslím, že i ve Středomoří. Sice nedisponovaly nějak vysokou max. rychlostí, ale byly lepší než nic. Jinak v souvislosti se Skuyi mi to nedá, abych nepřipomněl svůj oblíbený úspěšný útok na křižník Konigsberg. |
|
|
|
|
|
Tak mě napadá, Skua byl dělaný jako "multiletoun" podle britské koncepce pro palubní letadla, tedy měl plnit jak střemhlavé bombardování, tak stihací úkoly, že? |
|
|
|
|
|
A co Blackburn Skua? |
|
|
|
|
|
Blenheimy asi ne. Spíše Hampdeny. Britské LL by do Kanálu určitě nevpluly. Letadla FAA by operovala z letišť na pobřeží. |
|
|
|
|
|
Ehm...nebyla náhodou v Kanálu nejlepší a nepotopitelnou "letadlovou lodí" právě Británie??? Docela by mě zajímalo, jestli mimo Swordfishů mohly nést torpéda také např. Bleinheimy. |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 2387: "jak je chceš nasadit v kanálu?" Normálně.
giro.c napsal v č. 2387: Aspoň by ale Němcům zatopili. "Krom toho na britských lodích se zrovna výkoné letadla nenacházela. Albacory, Swordwishe atd." |
|
|
|
|
Langos napsal v č. 2386: jak je chceš nasadit v kanálu? Krom toho na britských lodích se zrovna výkoné letadla nenacházela. Albacory, Swordwishe atd. "Navíc RN mělo něco, o čem se Kriegsmarine mohlo jen zdát, a to letadlové lodě." |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?