Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
Ne, tenhle jsem dostal od kamaráda v práci. Ale zkusím se ho zeptat, jestli nemá ještě nějaký. Jinak mi mluvíš z duše, nejvěrnější byly od Kovaříka Waterloo a od tuším Fidlera Dukla. |
|
|
|
|
Dzin: díky, došlo a mohl jsem si při čtení hlavu ukroutit... Tolik nesmyslů na jednom místě se moc nevidí. Ale abych se přiznal, myslel jsem, že dotyčný speciál je celý věnován Bitvě o Británii (jeden takový skutečně vyšel). Nemáš náhodou prosím možnost ho sehnat?  |
|
|
|
|
Za povšimnutí by stálo, že LW neměla jen letadla vyrobená v Německu, ale také z okupovaných zemí. Přičemž se míní zejména rozvinutý a dále rozvíjený letecký průmysl v Protektorátu a Francii |
|
|
|
|
|
Pěkné. Neboj, použiju jen když o tom budou chtít víc diskutovat. |
|
|
|
|
|
Později než slíbeno, ale přece Britové začali válku (Tomovou terminologií) "brát vážně" ještě před jejím začátkem - už od druhé půlky 30. let se snažili Luftwaffe dohnat a orientace na vysokou a efektivní výrobu tak byla jen logická. Každopádně v letech 1940-1944 pokaždé objem britské letecké výroby přesáhl tu německou. Hned v roce 1940 sjelo z ostrovních linek 15049 ér, zatímco náckové jich dokončili 10247. U motorů je to ještě markantnější: 24047 versus 15510. A to v britských leteckých továrnách pracovalo míň lidí než v německých! Podobně to pak bylo i v dalších letech. Hnidopich by mohl namítnout, že třeba v roce 1944 Britové vyrobili "jen" 26461 ér, zatímco Němci 39807 - jenže tam už byl patrný nepoměr v kategoriích produkovaných letadel - tj. Němci vyráběli zejména lehké, jednomístné stroje; Britové zase ty vícemotorové. A při přepočtu na tzv. strukturní hmotnost nám vyjde, že v Británii to dělalo 208 milionů lb, zatímco v Německu 175 milionů lb. Čili tvrzení, že "Němci nahrazovali ztráty masivní leteckou výrobou" patří leda tak do vysílání Radia Jerevan. Bylo to přesně naopak, náhradní éra nebyla a někteří němečtí piloti tak nuceně dřepěli na zemi. V září 1940 byly u Kanálu bombardovací Staffel, které dostaly naposledy nová éra před startem invaze na západ (!). Jo a ne že to použiješ "vedle", když jsem se s tím hledal  |
|
|
|
|
|
karaya1 Jo mohu, ale musíš si počkat, až se dostanu do práce, takže v pondělí. |
|
|
|
|
|
Dzin: můžeš mi, prosím, tu Válka Revue speciál komplet naskenovat? Za odměnu ti večer odpovím konkrétně i s čísly, díky |
|
|
|
|
|
Je to ode mne hnusné, ale nechce se mi po obědě nic hledat Nicméně jsem přesvědčený, že už v době BoB Britové brali válku vážně a vyráběli víc stíhaček než náckové. O efektivitě opravárenského systému Britů ani nemluvě. |
|
|
|
|
|
Zase jsme si přečetl Válka revue Speciál o alternativní historii. A zase jsem se dopáli. Paní (slečna?) Ničová tam má článek o Lachtanu. třeba jak opakuje podle mého překonané tvrzení, jak kdyby se dál bombardovala britská letiště a "zachovat taktiku stihačů jako lovce" , RAF by byla poražena. Vždyť už jen v tomhle je protimluv. Když by stihači přestali chránit bombardéry, jak by ty byly schopni pokračovat v plnění misí? Problém Luftwaffe byl přeci v tom, že neměla dostatek stihačů, aby dokázaly jak bránit bombardéry tak, jak si oni představovaly, tak i podnikat další akce. A to z toho důvodu, že nedokázali hned na počátku vybojovat vzdušnou nadvládu. Taky tvrdí, že Němci sice mají větší ztráty, ale díky masivní letecké výrobě je nahrazují. O britské výrobě ani slovo. Měl jsme dojem, že už v roce 41 Británie chrlila víc letadel, než Německo, ne? Nebo jak se na tohle tváří zdejší letecká sekce? Stejně tak, jako zdroj má Hrbka, ale na druhou vůbec nezapracovává jeho argumenty. Nejdůležitější část, samotné vylodění, odbude tím, že nejprve se vylodí 90000 mužů první vlny a potom dvojnásob silnou druhou vlnu. Ergo jen opisuje plán OKH, který ale vůbec neřeší, na čem se provede vylodění. Stejně tak tvrzení, jak bitvu na pobřeží rozhodnou německé ponorné (a plovoucí) tanky. Opět vůbec nebere v potaz, že ty tanky je tam třeba nejprve dopravit a vysadit je u pobřeží. Což opět neřeší, jen slovy "ikdyž Němci zvládli vylodění". |
|
|
|
|
No - on omyl spočívá zejména v samém úvodním předpokladu celé věci, protože Hitler - na rozdíl od jiných činitelů svého režimu - Hesse, Himmlera, a menší měrou i Göringa a Goebbelse - byl vůči vlivu astrologie relativně imunní. |
|
|
|
|
Tak nějak to vypadá jakoby založené na předpokladu že astrologie je sice pavěda, ale jaksi "exaktní pavěda" - tj. že jeden astrolog dokáže reprodukovat výsledky ke kterým došel jiný. |
|
|
|
|
|
Něco pro Algyho:
In their effort to discover the date of invasion the intelligence authorities resorted after 7 September to every conceivable source, and some devices that are barely conceivable. (…) and, aware of Hitler's interest in astrology, paid some attention to his horoscope. Though the views of an astrologer on Hitler's horoscope were quoted to the Chiefs of Staff, the Vice Chief of the Naval Staff was surely being sarcastic when he suggested on 1 October that the NID should set up an astrological section, and it may be allowed that the more recondite of these enquiries were not seriously pursued.
Typické „desperate times call for desperate measures“. Ve svém úsilí zjistit datum invaze se zpravodajské služby po 7. září uchýlily ke všem možným zdrojům, i některým těžko představitelným. (…) jsouce si vědomi Hitlerova zájmu o astrologii, všímali si i jeho horoskopu. Přestože stanoviska astrologa ohledně Hitlerova horoskopu byla citována Chiefs of Staff, Vice Chief of the Naval Staff byl jistě sarkastický, když 1. října prohlásil, že by NID [Naval Intelligence Division ~ Námořní zpravodajské oddělení, pozn. Karaya] měla zřídit speciální astrologickou sekci, a je možné, že se esoterickými způsoby hledání nikdo vážně nezabýval. F. H. Hinsley: The British Intelligence in the Second World War, Volume 1, HMSO, London 1978, s. 187 |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4737: To vzniklo asi u těch regimentů kde byla dobrá partička kumpánů :o. "…nabízí se otázka, odkud či z čeho se vzalo české kompanie, je-li rotte tzv. rotou? :D" |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4734: Tak já se jima naštěstí už jen bavím. "Já už se po létech přestávám těmito zrůdnostmi nasírat" |
|
|
|
|
dead man napsal v č. 4733: Obvykle se samozřejmě u nás tyto letecké pojmy překládají jako pár či dvojice a roj, ačkoliv jsem se setkal i s jinými výrazy. Ale já osobně obvykle ponechávám v textu kurzivou zdůrazněné původní názvy a pokud se mi jeví toho potřeba, doplním je o vysvětlivky buď pod čarou, nebo na konci kapitoly či před uzavírajícím textem - např. seznamem použitých pramenů."výrazy "rotte" a "schwarm", " Ale toho jsme se nejen u této knihy v nesčetných případech nedočkali. |
|
|
|
|
|
dead man napsal v č. 4733: Já už se po létech přestávám těmito zrůdnostmi nasírat. Pravdou, zůstává, že např. Naše vojsko i další kdysi tak renomovaná nakladatelství v oboru vojenské historie, o těch nově se vyrojivších ani nemluvě, nedají ani korunu za skutečně odbornou lekturu a korektury překladů. Ve výsledku je to pak vidět na textu, bohužel nikoli na odbytu, což ony firmy jaksi posiluje ve vědomí, že mohou svým čtenářům nabulíkovat cokoliv, co jim předestře v oboru naprosto neškolený "ovládatel cizícho jazyka". A renomé v oboru snadno vymění za pár ušetřených tisícovek, o které se pak šéfstvo podělí. Učinil jsem v tomto smyslu řadu pokusů o nápravu věcí, ale zcela bez výsledku. Jediné, čeho jsem se domohl, byla odpověď, že když budu chtít, tak jim to je možné udělat "zdarma jako výraz úcty k dějinné pravdě" ! "No a překladatel si taky určitě přišel na svý, protože ujišťuje čtenáře, že "německé letky létaly buď v tlupách po dvou [viděli jste někdy dvojčlennou tlupu? To chce asi uplatnit hemživý trik zvaný "chobotnice" ], anebo hejnech po čtyřech letadlech." " |
|
|
|
|
|
Tak jsem si to veledílo taky v antíku sehnal, a letecká část je hodně povedená. Při vylíčení vzniku Junkersu Ju 87 doslova vstávají vlasy hrůzou, protože autor přibližně tvrdí, že "šlo o vývoj amerického typu určeného pro letadlové lodě [tady asi naráží na poměrně hodně nepodobnej Udetovo Curtiss F11C Goshawk], který byl po zastavení stavby letadlové lodě Graf Zeppelin upraven a přeřazen k útokům na pozemní cíle."  To je asi jako tvrdit, že Volkswagen Passat je vývoj Fordu Mustang.Tady pak ani nepřekvapí, že o kus dál autor zjišťuje, že Ju 87 nebyl při útocích na lodě moc efektivní - na rozdíl od pozemních cílů (prostě to asi s těma modifikacema přepískli). Zvlášť když stavbu Graf Zeppelinu zastavili až někdy začátkem roku 1943, což znamená buď zapojení nějakýho časovýho posunu do vývoje Ju 87, anebo že v červenci 1940 nebyl ještě vyvinutej úplně - třeba zbyly vzpěry horního křídla? No a překladatel si taky určitě přišel na svý, protože ujišťuje čtenáře, že "německé letky létaly buď v tlupách po dvou [viděli jste někdy dvojčlennou tlupu? To chce asi uplatnit hemživý trik zvaný "chobotnice" ], anebo hejnech po čtyřech letadlech."Možná to nepodávám přesně - nemám teď knihu u sebe a možná má tlupa čtyři a hejno dvě - ale jsa lehkým staromilcem navyklým na rozdíl od tohoto novomódního puristy u Luftwaffe na výrazy "rotte" a "schwarm", které jsem na tomto fleku ochotný uznat za poměrně málo český, ale o hodně výstižnější a zažitější nemám tuhle terminologii nějak pod kůží. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 4730: No, spíš když už jsem hodnocení knihy nakousl (resp. ptal se vás, co si o ní myslíte), bylo by dobré jej i dokousnout "Takže nabyt novými dojmy ihned rozproudíš debatu? "
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 4730: Češtinská - někdo kdo dojmy nabyde, je jimi nabitý. Jiný slovní základy smyslem podobnejch slov. "nabyt dojmy" |
|
|
|
|
|
Takže nabyt novými dojmy ihned rozproudíš debatu? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?