Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
No vzhledem k tomu, že první let absolvoval tuším někdy na jaře dalšího roku, tak s použitím tohoto stroje jaksi počítat nikdo nemůže.  |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3210: Proto se ptám, jsem líný hledat, když to může udělat někdo jiný "Že by nějaký Me 321 (už) měli..?" |
|
|
|
|
DG napsal v č. 3208: Viz poslední číslo Letectví a Kosmonautika, rubrika Letadla 39-45, autor pan Balous. Dokonce tam i jasně píše, kdyže vyšly specifikace na toto monstrum. "kolik měli hákoši v roce 1940 Me 321?" |
|
|
|
|
|
DG: no jo...zformování..to ještě nic neznamená. Vždyť o zformování 7.výsadkové je zmínka již v roce 1939 a v reálu defacto ještě neexistovala - pouze ty dva pluky. Ale to je jenom detajl, to hlavní víme. |
|
|
|
|
|
Tak mě napadá - kolik měli hákoši v roce 1940 Me 321? Třeba SK počítá s jejich masovým nasazením  |
|
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 3206: říkal jsem o zformování 31.5-1.6.1940, takže něco už muselo existovat. Proto mluvím o troše štěstí a zeleném regimentu "včera jsi říkal že v roce 1940 FJR3 nebyl...." |
|
|
|
|
|
DG: včera jsi říkal že v roce 1940 FJR3 nebyl.... |
|
|
|
|
|
Doplním Kreona - s trochou štěstí by se dalo uvažovat taktéž o zeleném FJR3, každopádně skopci mohli sotva dosáhnou jiných počtů výsadkářů, než které měli pro celé západní tažení (čti Belgie a Holandsko). Více jak 3000 kousků by nad Anglii dostali sotva, možná leda se zapojením ogranizačních schopností SK |
|
|
|
|
|
Tom: no včera jsme to mírně probírali s DG. Vypadá to že v té době Němci mohli nasadit maximálně 2 pluky po třech praporech každý. K tomu je možné počítat s 22.divizí, což nebyli výsadkáři, ale jakási podpůrná pěchota dopravovaná transportními Ju-52...tedy v našem případě na ono obsazené letiště či nouzovou plochu. Ovšem kolik mužů měla ona divize, já osobně nevím. V případě těch parapluků FJR by se dalo teoreticky hovořit max. o 2000 mužů. Ale upozorňuji že je to jen můj odhad, takže to nikdo neberte jako kvaifikovaný údaj. |
|
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 3200: viz 3174 a 3175, ačkoliv na Slovensku na to pravděpodobně budou mít alternativní názor... "Jinak mě pořád leží v hlavě ten noční výsadek. Byli Němci schopni něco takového podniknout v takovém počtu a ještě k tomu v noci? " |
|
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 3200: "Byli Němci schopni něco takového podniknout v takovém počtu a ještě k tomu v noci?" Ještě v roce 1944 v Normandii to s nesrovnatelně lepším vybavením dopadlo dost bledě. Stále ještě tu nikdo nenapsal, jaké parašutistické jednotky a v jakém stavu byly reálně připraveny k invazi? Teď to nemyslím zdaleka jen na SK. Rovněž by bylo zajímavé podívat se na skutečné stavy německých TG. |
|
|
|
|
|
Jinak mě pořád leží v hlavě ten noční výsadek. Byli Němci schopni něco takového podniknout v takovém počtu a ještě k tomu v noci? btw...SK..kolik počítáš že bys měl celkem k nasazení těch výsadkářů? |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3183: "Len sa ozaj divím, že napriek tak skvelému priezkumu sa darilo nemeckým lodiam pomerne nepozorovane prenikať do Atlantiku" Tak on je rozdíl když se v jednom případě jedna dvě lodě dostanou nepozorovaně na moře a v druhém případě celé invazní loďstvo..... Kanalkampf vůbec nic neřešil - Dowding své síly šetřil na pozdější chvíle. Tuším že snad piloti RAF měli i zákaz létat nad Kanál...nebo ne? |
|
|
|
|
SK napsal v č. 3179: Zajímalo by mě jakými dráty by býval zajistil spojení mezi těmito loděmi, aby mohly LW nějak upřesnit svou polohu a požádat o krytí, leč předpokládám, že by to byly dráty dosti dlouhé, aby nedošlo k luštění depeší ULTROU, o prostém zaměření zdroje vysílání nemluvě. "Nezhomaždia sa všetky naraz v jednom bode...proste budú nasmerované medzi Boulogne - Calais a potom nasmerované k anglickým brehom...Samozrejme, že jednotky z bližších prístavou budú o niečo v predu, takže loďstvo bude rozťahané," |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3182: " Divím, sa prenikli S+G+PE v 1942 kanálom napriek tomu, že Luftwaffe ich taktiež kryla a teda briti museli vedieť o celej operácií dopredu." Tady jde i o koordinaci mezi jednotlivými složkami britské obrany, předávání informací, atd.- ULTRA- v rámci svých omezení tj. na informace šířené éterem - nijak neselhala.
Algernon napsal v č. 3194: SK bude určitě kontrovat tím, že "natáhnúť dráty je otázkou iba dňú, a teda je mohli mať už v 1940" " že v druhém případě už Němci měli stabilní základny i s i kompletním zázemím, včetně natažených linek" |
|
|
|
|
SK napsal v č. 3183: ked zistim ze lode nie su v pristave a ocakavam invaziu tak priestor kde tie lode mam hladat sa zmensuje, mozes namietnut ze uz bude neskoro, lenze prieskum nerobili len Spitfire nad nepriatelskymi pristavmi, ale briti urcite hliadkovali v kanali a nad kanalom. A taktiez si nemysli ze je lahke sa nenapadne pohybovat s takou velkou flotilou a len tak ju skryt. "Len sa ozaj divím, že napriek tak skvelému priezkumu sa darilo nemeckým lodiam pomerne nepozorovane prenikať do Atlantiku...a je síce pekné, že zistíš, že lodičky už nie sú napr. vo Wilhelmshavene deň D, keď už začala invázia...alebo myslíš, že informácie z priezkumu boli aktualizované niekoľko krát za deň (alebo aspoň raz do dňa? Zaiste z tou hrstkou Spitfire bolo možné denne opakovať priezkumné lety nad všetkými prístavmi...nehovoriac o tom, že síce letecký priezkum môže podať zprávu, že lode už nie sú tam kde boli, ale nemusí zistiť, kde práve sú..." |
|
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3179: Po vyzvednutí ze dna moře" nebolo by to naraz, čiže predpokladal, že sa bude musieť minimálne časť z nich vrátiť po ďalšie jednotky 2. vlny..." |
|
|
|
|
SK: (2180) Tak to ale víš jenom ty. Protože obecně se soudí, že KM neměla dostatek přepravních a vyloďovacích kapacit. Reader měl zásadní pochyby o schopnosti se vylodit a v tomto duchu napsal svoje memorandum z 20.5.40. Jak sám uvádíš, prostě nemohli schromáždit loďstvo potřebné k vylodění (netvrdil jsi, že 25.5. Reader uvedl opak, že má schromážděné lodě k vylodění?) a proto nemohli Seelöwe provést. (3181) - Takže neměli připravené loďstvo, které by bylo schopno vylodění provést. Tedy Seelöwe provést nemohli. - Jde o to co uváděl. Nebyl smysl toho co tvrdil ten, že má daná vojska a k jejich přepravě má zatím k dispozici tolik, co je uváděno? Já tu knihu nečetl, tak ji nemohu posoudit, ale není možné, že si autor (překladatel nebo český editor) trochu "poupravoval"? Protože se mi opravdu nezdá, že by od počátku měli k dispozici veškeré lodě, které měly o tři měsíce později. Vždyť je nikde neschromažďovali, takže kde by se najednou vzali? - Kapacita těch člunů musí být malá. Ono "vezení na palubě" prámů apod. zase tak jednoduché není. Jde to někde na rybníku či ještě řece, ale ne na moři. Vlny, příboj, výtr apod. by s vojáky provedli dost nepěkné věci. Stejně tak jako nemůžeš jen tak nacpat vojáky na loď. Musíš jim dát alespoň základní pohodlí (byl jsi na vojně a jel jsi někdy v plné vejtřasce někam dvě hodiny?) a také musíš přihlížet k možnosti vylodění (schválně narvy dvacet lidí do osobního auta a nech je potom vystoupit a to samé proveď s pěti lidmi a kdo to udělá rychleji a bez problémů?). |
|
|
|
|
Máš pravdu SK, Anglii bylo možné porazit. Škoda jen že jsi v té době nemohl velet operacím proti Albionu. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3170: Netvrdím, že útoky boli prevedené len 12.8. Môžeš teda popísať nemecké útoky na britské radarové stanice počas protiradarovej "kampane" medzi 12-18.8.? Konkrétne by som rád vedel na ktoré stanice a s akou silou v ktorý deň zaútočili... "Hmm, takže celá kampaň proti radarům neproběhla jen 12. (útokem Bf 110 a Ju 88), nýbrže naposledy 18., kdy byla cílem radarová stanice Polling…"  |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?