• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

SK 2.9.2005 13:12 - č. 3327
	Algernon napsal v č. 3323: "Vzhledem k tomu, že maximální rychlost Ju 52 je nižší, než cestovní rychlost bombardérů (Ju 87 či He 111 nevyjímaje), to vskutku žádný problém nebyl… Nemluvě o rychlosti Ju 52 při vleku kluzáku…" Myslíš, že nie je možné dosiahnúť to, že by zväz Heinkelov sa nemohol na radare pohybovať rýchlosťou okolo 180 km/h.
SK 2.9.2005 13:09 - č. 3325
	Glynwed napsal v č. 3321: "Mohl by jsi uvést tebou předpokládané datum invaze? Máš na mysli srpen, září nebo říjen?" Myslím, že keby Hitler vydal príkazy na prípravu invázie hneď po Readerovom dotaze, tak mohla byť prevedená na prelome júla-augusta. Takže cca 15.8 ak počítam možné zdržania... Glynwed napsal v č. 3321: "Pokud vím, poprvé bylo heslo Cromwell vydáno 6.9. 1940. Mám toto datum brát jako výchozí při hodnocení akcí RN a RAF?" No skús ešte aj ten druhý dátum kedy Británia očakávala vylodenie "v najbližších hodinách"...Ale inak môžeš brať ten 6.9 ako hlavný bod. Rád by som teda chcel vedieť aké útoky prevádzalo RAF a RN proti invazným silám do toho dátumu.
Glynwed 2.9.2005 13:07 - č. 3324
	Ale já na rozdíl od tebe nepředpokládám že: ...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodín a v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN... V prípade, že by tam neboli mraky, tak si zase môže držať odstup od základne... Takže zase něco jako s invazním loďstvem. Je tu nepřítel - uteču, nepřítel zmizí - zase se objevím.
Glynwed 2.9.2005 13:00 - č. 3321
	Žeby vtedy keď sa očakávala invázia do 24-48 hodín? Mohl by jsi uvést tebou předpokládané datum invaze? Máš na mysli srpen, září nebo říjen? Pokud vím, poprvé bylo heslo Cromwell vydáno 6.9. 1940. Mám toto datum brát jako výchozí při hodnocení akcí RN a RAF?
SK 2.9.2005 12:59 - č. 3320
	Glynwed napsal v č. 3319: "Ale já "nepředpokládám":" tak možno nie práve ty, ale tu časť "obhajcov" neúspechu invázie... Glynwed napsal v č. 3319: "Píšu někde něco takového? Jen dementuji tvůj: ...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodína v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN..." No a nie je to tak, že stačí v pravidelných intervaloch vykuknúť a skontrolovať, či RN je tam kde bolo? V prípade, že by tam neboli mraky, tak si zase môže držať odstup od základne...
Glynwed 2.9.2005 12:53 - č. 3319
	Na druhej strane zase predpokladáte, že by priezkumné lety britov nad nemeckým územím boli nerušené...hmm...rovnaký meter. Ale já "nepředpokládám": ...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodín a v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN... Alebo si myslíš, že by RAF, FAA zabezpečilo zväzu RN ochranu tak, že by sa na dohľad k nemu nedostalo žiadne nemecké lietadlo? Píšu někde něco takového? Jen dementuji tvůj: ...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodína v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN...
SK 2.9.2005 12:45 - č. 3318
	Glynwed napsal v č. 3315: "Na to ti odpovím že předpokládám, že průzkumný letoun by byl sestřelen britskými stíhačkami, a ani doprovodné Bf 110 by ubohému Do 17 nepomohli." Na druhej strane zase predpokladáte, že by priezkumné lety britov nad nemeckým územím boli nerušené...hmm...rovnaký meter. Glynwed napsal v č. 3315: "že by se někde blízko a nízko potuloval nad RN mrak plující stejnou rychlostí a směrem jako konvoj. Což předpokládáš ty, ale je ti jasné že je to absolutní blbost. " To ale netvrdím, tvrdím, že po zistení, že by RN vyplávalo, by zväz RN sledovali lietadlá Luftwaffe. O tom, že by sa následne museli skrývať v mraku nie je ani zmienka. Alebo si myslíš, že by RAF, FAA zabezpečilo zväzu RN ochranu tak, že by sa na dohľad k nemu nedostalo žiadne nemecké lietadlo? Mimo to, nemci by pravdepodobne mali informácie o vyplávaní, trase a termínoch plavby od B-Dienst vzhľadom na fakt, že sa im darilo prelamovať britské námorné kódy.
SK 2.9.2005 12:39 - č. 3317
	Glynwed napsal v č. 3313: "Mám dost jiných starostí než řešit jestli v tu a tu dobu byly nad Anglií mraky. " Zaujímavé, že máš dosť času na venovanie príspevkom o mrakoch... Glynwed napsal v č. 3313: "Co se týká obrany, v pásmu plánovaného vylodění 9.Armee byly 2 teritoriální divize, 1 indická brigáda, 1 novozélandská brigáda a jednotky 1.tankové a 1.kanadské pěší divize a 1.tankové brigády." Kde presne a aké konkrétne(čísla)? A v akom zložení? Aké boli ich stavy, vybavenosť výzbrojov a materiálom? Glynwed napsal v č. 3313: "A kdy že to Británie cítila nejvíce ohrožená? " Žeby vtedy keď sa očakávala invázia do 24-48 hodín? Alebo vtedy keď bol vyhlásený Cromwell? Ani v jednom prípade Británia neposlala ani bombardéry ani lode proti nemeckým silám... Glynwed napsal v č. 3313: "Nejde o to že některé tvoje názory májí hlavu, a někdy i patu, ale při celkovém shrnutí to je jen souhrn na sebe nenavazujících a někdy protichůdných tvrzeních, ve kterých se často vyskytuje slovo "předpokládám"." Vzh ľadom na to, že nemôžem vedieť na isto ako by prebiehali boje, tak môžem napísať jedine "predpokladám". Na isto môžem vedieť jedine to, koľko jednotiek mohli použiť, kto im velil, aké mali zloženie, akú výzbroj a pod. samotný priebeh akcie je však možné jedine odhadnúť na základe porovnania s podobnými situáciami v reále.
SK 2.9.2005 12:31 - č. 3316
	Tom napsal v č. 3314: "Celkem snadno podle rychlosti letu." o koľko sa bude líšiť rýchlosť bombardérov od dopravných strojov? Bude taký rozdiel, že by to Briti okamžite zaznamenali a povedali so 100% istotou, že sa jedná o dopravné stroje? Tom napsal v č. 3314: "Teď jistě nemluvíš o dopravě výsadku." A prečo nie? Vieš z akej výšky vyskakovali nemecký výsadkári? Že by sa dávala prednosť výskoku z výšky cca 200m pred výskokom z vyšších výšok?
Glynwed 2.9.2005 12:28 - č. 3315
	1661 No vždy sa nájde nejaká diera v mrakoch aby uvidel, či sa RN pohlo alebo nie...on nemusí mať prehľad o tom neustále ale napr. tak každých 30 minút...No a ten pohotovostný roj Spitov by ho musel v tých mrakoch nájsť (inak netvrdím, že by sa všetky priezkumné stroje vrátili) 1676 Predpokladám, že RN by bolo sledované priezkumnými lietadlami od chvíle, kedy by vyplávalo zo základní a bolo by sledované neustále, takže Nemci by tú polohu mali... 1678 Prečo by tam mal priletieť každých 30min. nový stroj? O tom som nikde nepísal...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodín a v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN... 1681 to si děláš srandu. Tomsi snad myslíš, že Britovů si nechaj nad svym přístavem několik hodin potulovat němecej průzkumák? 1681 Ak o ňom nebudú vedieť kde je tak prečo nie? V mrakoch sa dá skryť c pohode... 1685 1. myslím, že také (mraky) sa nad anglickom nachádzali bežne... 2. orientáciu môže v mrakoch stratiť skorej prenasledujúca stíhačka a nie navigačními prístrojmi vybavený priezkumný stroj 5. Ak budeš potrebovať, tak zídeš nižšie (pod mraky) a "kukneš" čo sa dole deje... K tomu je třeba pouze dodat, že němci tyto mraky vyráběly sériově ve 3 velikostech vč. "díry ke kuknutí". Plácali to z norského sněhu, vybavili vrtulí a posílali nad britské přístavy. Tenhle příspěvek přesně navazuje na bláboly typu "mraky jsou nad Anglií běžné", "stačí když vykukne", "bude se v mraku potulovat", "skryje se úplně v pohodě" atd... Snížil jsem se přesně na tvoji úroveň...jaké fakty mě nabízíš ve větě: Predpokladám, že RN by bolo sledované priezkumnými lietadlami od chvíle, kedy by vyplávalo zo základní a bolo by sledované neustále, takže Nemci by tú polohu mali... Na to ti odpovím že předpokládám, že průzkumný letoun by byl sestřelen britskými stíhačkami, a ani doprovodné Bf 110 by ubohému Do 17 nepomohli. Leda že by se někde blízko a nízko potuloval nad RN mrak plující stejnou rychlostí a směrem jako konvoj. Což předpokládáš ty, ale je ti jasné že je to absolutní blbost. Přečti si P.W.Stahl - Nad ledem a saharou. Tam se dozvíš jaký vítr měli piloti bombardérů z britských stíhaček, jaké byly potíže při noční navigaci, co udělal bombardér když viděl jak se přibližují stíhači a podobné zajímavůstky ze života.
Tom 2.9.2005 12:23 - č. 3314
	SK napsal v č. 3307: "A ako bude vedieť, že sa jedná o dopravné stroje a nie o bombardéry či stíhačky?" Celkem snadno podle rychlosti letu. SK napsal v č. 3307: "Okrem toho je otázne či by briti vôbec zaznamenali a dokázali naviesť stíhačky na dopravné stroje letiace nízko pri zemi" Teď jistě nemluvíš o dopravě výsadku.
Glynwed 2.9.2005 12:17 - č. 3313
	Mám dost jiných starostí než řešit jestli v tu a tu dobu byly nad Anglií mraky. Co se týká obrany, v pásmu plánovaného vylodění 9.Armee byly 2 teritoriální divize, 1 indická brigáda, 1 novozélandská brigáda a jednotky 1.tankové a 1.kanadské pěší divize a 1.tankové brigády. A kdy že to Británie cítila nejvíce ohrožená? Že by snad v červenci, kdy nebylo ve francouzských přístavech po invazní flotile ani vidu ani slechu? A nebo v září, kdy se konečně podařilo sehnat dohromady dopravní "flotilu", a bombardéry RAF a lodě RN začaly provádět na tuto "flotilu" nájezdy? Nejde o to že některé tvoje názory májí hlavu, a někdy i patu, ale při celkovém shrnutí to je jen souhrn na sebe nenavazujících a někdy protichůdných tvrzeních, ve kterých se často vyskytuje slovo "předpokládám".
SK 2.9.2005 12:05 - č. 3312
	Glynwed napsal v č. 3310: "K tomu je třeba pouze dodat, že němci tyto mraky vyráběly sériově ve 3 velikostech vč. "díry ke kuknutí". Plácali to z norského sněhu, vybavili vrtulí a posílali nad britské přístavy." Je to od teba úbohé, že sa takto znižuješ na úroveň niektorých diskutérov namiesto argumetácie faktami (čo tak si radšej namiesto podobných príspevkov niečo zistiť napr. o obrane Británie alebo o výkone britskej oproti nemeckej rozviedke?).
SK 2.9.2005 11:59 - č. 3311
	Glynwed napsal v č. 3310: "Nejjednodušší formou výsadku na pláži je vzít cca 15 velkých parníků, naložit je vojáky, rozjet se plnou rychlostí proti pláži, zarýt se předkem do písku, čekat až se po odlivo loď položí na bok a pak pohodlně vystoupit (nebo můžou vojáci vyskakovat na pláže ještě když loď stojí z výšky cca 15 m). " Samozrejme, že žiadna z veľkých lodí nemá dosť vlastných člnov pomocou ktorých môže vysadiť jednotky... Glynwed napsal v č. 3310: "Divím se že němci na Krétě vůbec utrpěli nějaké ztráty." Ja sa skôr divím, že briti nedokázali poraziť protivníka nad ktorým mali dvojnásobnú prevahu a ktorý na rozdiel od nich nedisponoval ťažkými zbraňami ani tankami... Glynwed napsal v č. 3310: "Divím se, že v Holandsku byla některá letiště dobita holandskými vojáky zpět." No vzhľadom na fakt, že výsadkové jednotky bojovali v obkľúčení skoro 5 dní, tak sa to dalo očakávať. To, že podstatne urýchlili pád Holandska a Belgicka si si nevšimol, že? Glynwed napsal v č. 3310: "A divím se, že RAF nedokáže zaútočit na svaz Ju 52 vezoucí vzdušnou pěchotu, nedokáže bombardovat přístavy, nedokáže provádět vzdušný průzkum, RN nedokáže ostřelovat přístavy naplněné invazním loďstvem. Anglie prostě jen sedí a čeká, až kde se vylodí první německé jednotky." - Nie v noci (účinne). Cez deň dokáže zaútočiť ale za nevýhodných podmienok. - Prístavy bombardovať dokáže to nikto netvrdí. Len je divné, že ich nebombardovalo v dobe, keď sa cítila Británia najviac ohrozená... - o priezkume nik nepochybuje, len taktiež nie je všemocný, ako sa ukázalo mnohokrát neskôr počas vojny... - Ostreľovať dokáže, ale opäť platí to čo pre bombardovanie... - Británia len čakala, a to dokonca na zlom mieste( už si si zistil rozmiestnenie a stav britských pozemných síl v lete 1940? )...
Glynwed 2.9.2005 11:44 - č. 3310
	Sa vôbec divím, ako mohli nemci tak plytvať loďami, keď si dovolili "odložiť" na diverznú akciu 11 transportných a 4 veľké osobné lode. Nejjednodušší formou výsadku na pláži je vzít cca 15 velkých parníků, naložit je vojáky, rozjet se plnou rychlostí proti pláži, zarýt se předkem do písku, čekat až se po odlivo loď položí na bok a pak pohodlně vystoupit (nebo můžou vojáci vyskakovat na pláže ještě když loď stojí z výšky cca 15 m). Divím se že němci na Krétě vůbec utrpěli nějaké ztráty. Divím se že při operacích proti Norsku mohl Gloster Gladiator zaútočit na svaz Ju 52 a jeden sestřelit. Divím se že v Norsku byla ničena téměř celá 1.Komp. 1.FJR. Divím se, že v Holandsku byla některá letiště dobita holandskými vojáky zpět. A divím se, že RAF nedokáže zaútočit na svaz Ju 52 vezoucí vzdušnou pěchotu, nedokáže bombardovat přístavy, nedokáže provádět vzdušný průzkum, RN nedokáže ostřelovat přístavy naplněné invazním loďstvem. Anglie prostě jen sedí a čeká, až kde se vylodí první německé jednotky. Ano, generál SK předpokládá,generál SK bojuje, generál SK vítězí. Výborně pane generále...ehm...pane polní maršále...on za všechno může Hitler a Goring, kdyby generálové mohli....prostě ztracená vítězství. Němci mohli dobít Anglii, mohli dobít Moskvu, mohli dobít Egypt, němci mohli dokázat všechno, jen kdyby v čele Říše seděl vševědoucí SK, který s odstupem 60-ti let dokáže plácat takovéto bláboly: 1661 No vždy sa nájde nejaká diera v mrakoch aby uvidel, či sa RN pohlo alebo nie...on nemusí mať prehľad o tom neustále ale napr. tak každých 30 minút...No a ten pohotovostný roj Spitov by ho musel v tých mrakoch nájsť (inak netvrdím, že by sa všetky priezkumné stroje vrátili) 1676 Predpokladám, že RN by bolo sledované priezkumnými lietadlami od chvíle, kedy by vyplávalo zo základní a bolo by sledované neustále, takže Nemci by tú polohu mali... 1678 Prečo by tam mal priletieť každých 30min. nový stroj? O tom som nikde nepísal...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodín a v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN... 1681 to si děláš srandu. Tomsi snad myslíš, že Britovů si nechaj nad svym přístavem několik hodin potulovat němecej průzkumák? 1681 Ak o ňom nebudú vedieť kde je tak prečo nie? V mrakoch sa dá skryť c pohode... 1685 1. myslím, že také (mraky) sa nad anglickom nachádzali bežne... 2. orientáciu môže v mrakoch stratiť skorej prenasledujúca stíhačka a nie navigačními prístrojmi vybavený priezkumný stroj 5. Ak budeš potrebovať, tak zídeš nižšie (pod mraky) a "kukneš" čo sa dole deje... K tomu je třeba pouze dodat, že němci tyto mraky vyráběly sériově ve 3 velikostech vč. "díry ke kuknutí". Plácali to z norského sněhu, vybavili vrtulí a posílali nad britské přístavy.
SK 2.9.2005 11:37 - č. 3309
	Johny napsal v č. 3308: "Vylodění ve VB bylo s konečnou platností zamítnuto jako "zatím" nereálné po analýze výsadku na Krétě. Ačkoliv němci vyhráli, celá akce byla na vážkách a skončila pro ně úspěchem jen díky britské "neschopnosti" ale hlavně díky tomu, že britové měli mnohem větší strach z Rommela a i potlačení němci financované Rašídovy vzpoury v Iráku bylo pro ně mnohem důležitější. Němci v zásadě vyhráli jen díky paragánům, v podstatě všechny podstatné konvoje s těžkou technikou RN rozbila a ani naprostá převaha LF ve vzduchu nemohla situaci zvrátit. Německá generalita nebyla zase až tak blbá - závěr byl, že bez naprosté vzdušné nadvlády a neutralizaci RN není možné o vylodění ve VB vůbec uvažovat. V té době se také díky tomuto poznání snažili němci uzavřít s VB mír a otevřít si tak cestu na východ." No neviem či to bolo tak ako píšeš, ale pokiaľ viem, tak nemci sa snažili uzavrieť mier s Britániou už po páde Francúzska a nie až na základe analýzy výsadku na Kréte...Rovnako o ceste na východ bolo rozhodnuté dávno pred inváziou na Krétu a pred uzavretím mieru s Britániou, takže uzavretím mieru s Britániou si tú cestu neotvorili - tá bola otvorená i bez uzavretia mieru s Britániou.
Johny 2.9.2005 11:18 - č. 3308
	No nechci moc vstupovat do "debaty". Vylodění ve VB bylo s konečnou platností zamítnuto jako "zatím" nereálné po analýze výsadku na Krétě. Ačkoliv němci vyhráli, celá akce byla na vážkách a skončila pro ně úspěchem jen díky britské "neschopnosti" ale hlavně díky tomu, že britové měli mnohem větší strach z Rommela a i potlačení němci financované Rašídovy vzpoury v Iráku bylo pro ně mnohem důležitější. Němci v zásadě vyhráli jen díky paragánům, v podstatě všechny podstatné konvoje s těžkou technikou RN rozbila a ani naprostá převaha LF ve vzduchu nemohla situaci zvrátit. Německá generalita nebyla zase až tak blbá - závěr byl, že bez naprosté vzdušné nadvlády a neutralizaci RN není možné o vylodění ve VB vůbec uvažovat. V té době se také díky tomuto poznání snažili němci uzavřít s VB mír a otevřít si tak cestu na východ.
SK 2.9.2005 07:55 - č. 3307
	Algernon napsal v č. 3250: "Samozřejmě — Fighter Command bude (podle SK) čekat na to, až se Ju 52 uráčí doletět až do Anglie, nad „flakem chráněné předmostí“, nad prostory shozu, že…" A kam až poletí RAF? Nad kanál? A ako bude vedieť, že sa jedná o dopravné stroje a nie o bombardéry či stíhačky? A nebudú mať nad úžinou v takom prípade výhodu stíhačky LW, keď budú mať bližšie domov, pričom stíhačky RAF by sa pri návrate museli navyše vyhýbať predmostiu - hrozba flaku? Ďalej je otázka ako by si viedli stíhači RAF, keby mali nad nimi "109tky" výškovú prevahu - stíhačky RAF by museli dolu k dopravným strojom, zatiaľ čo stíhačky LW by sa na ne mohli vrhať z prevýšenia. Okrem toho je otázne či by briti vôbec zaznamenali a dokázali naviesť stíhačky na dopravné stroje letiace nízko pri zemi - tak v 100-150 m - keby boli vyradené radary CHL v blízkosti úžiny (predchádzajúcim výsadkom z klzákov, z mora).
SK 2.9.2005 07:39 - č. 3306
	Add nedostatok lodí. Je zaujímavé, že nemci napriek vami (hlavne Dzinom) udávanému nedostatku lodí počítali navyše s diverznou operáciou “Herbstreise" *, pre ktorú boli pripravené 4 konvoje: Konvoj I: parníky Stettiner Greif, Dr. Heinrich Wiegand, a Pommern z Bergenu Konvoj II: parníky Steinburg, Bugsee, Ilse LM Russ, a Flottbeck zo Stavangeru Konvoj III: parníky Iller, Sabine, Howaldt, a Lumme z Arendalu Konvoj IV: osobné lode Europa a Bremen z Wesermünde a osobné lode Gneisenau a Potsdam z Hamburgu Sa vôbec divím, ako mohli nemci tak plytvať loďami, keď si dovolili "odložiť" na diverznú akciu 11 transportných a 4 veľké osobné lode. Pričom napr. Bremen a Europa mohli každá jedna prepraviť naraz okolo 10.000 vojakov. * - Išlo o diverznú akciu s cieľom previesť klamný útok proti východnému pobrežiu Británie (medzi Aberdeen - Newcastle). Lode sa mali otočiť. V prípade potreby by na ďalší deň prebehol klamný útok znovu.
SK 2.9.2005 07:07 - č. 3305
	Nemecký plán nasadenia výsadkových jednotiek v operácií Seelowe: 7. Flieger-Division Zoskokové zóny v oblasti Lyminge—Sellinge—Hythe na pravom krídle 16. armády s cieľom dobyt výšiny severne a severozápadne od Folkestone. 1. Kampfgruppe “Meindl” mala pristát u Hythe, zabezpečiť prechody cez Royal Military Canal západne od Hythe a postupovať od nádražia v Hythe do Saltwoodu. 2. Kampfgruppe “Stentzler” mala byť vysadená a obsadiť výšiny u Paddlesworth a zabrániť akémukoľvek protiútoku. Tieto dve bojové skupiny maly byť vysadeny v dobe, kedy 17. pešia divízia vstúpi na pláže neďaleko Folkestone 3. Kampfgruppe “Bräuer” mala byť vysadená o hodinu neskôr u Postlingu, prevziať velenie nad 2. Kampfgruppe “Stentzler” a spolu s ňou obsadiť Sandgate a výšiny smerom západne od Paddlesworthu. Fallschirm-Jäger-Regiment 2 se mal presunúť severne od Postlingu a brániť pred útokom zo severu, zatiaľ čo Fallschirm-Jäger-Regiment 3 mal zabezpečiť západ obsadením letiska v Lympe, na ktoré mala o päť hodín neskôr doraziť 22. výsadková divízia.

• Home
• > Diskuzní forum
• > WWII všeobecně
• > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

Diskuzní forum