Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
---|---|
Glynwed napsal v č. 3800: POčkám kým dočítaš ten citovaný príspevok, lebo si ho zjavne nedočítal do konca...alebo si si účelovo vytiahol len A, pričom si vynechal B.... "Názorným příkladem je Bf 109 nad Anglií bez pancéřové ochrany pilota a předního skla, zatímco Spit a Hurry toto měly. Tímto jsi si krásně potvrdil účinnost 2x7.9mm proti britským a 8x7.7mm proti německým letadlům." |
|
|
|
Kreon napsal v č. 3776: Viem, preto som to uviedol hneď na začiatku, že s touto taktikou a ani s dogfightom nemohla Bf 110 proti S a H uspieť. Ako najvhodnejšia taktika mi v prípade Bf 110 prijde tá čo si uviedol (útok zo slnka, prípadne s prevýšenia a rýchli únik využijúc prevahu v rýchlosti následne v dostatočnej vzdialenosti obrátka a čelný útok a pri zachovaní vysokej rýchlosti).
"S taktikou obranného kruhu by skutečně nikdo neuspěl, to bys mohl jako simulátorový pilot dobře vědět ne? "
Kreon napsal v č. 3776: Ja tvrdím, že v prípade rovnakej taktiky by dopadli obidva rovnako."V případě Mosquita jde o to, že to byl mnohem povedenější a lepší letoun ve své době než Bf 110 zase ve své době, tudíž by měl větší šanci uspět." Mosquito nemohlo súperiť v dennom boji s Fw 190 a Bf 109, rovnako ako to platilo pre Bf 110 vz Spit a Hurr. Jedinou možnosťou pre oba stroje bolo využívať prevahu v rýchlosti a v tom boli približne rovnako čo sa týka porovnania s protivníkmi. Rozdiel je v tom, že kým v Británii si to uvedomili (možno poučený príkladom Bf 110) a nasadili Mossieho správne, tak nemci si to neuvedomili a nasadili Bf 110 nevhodne proti Spit a Hurr. a preto to dopadlo ako dopadlo. |
|
|
|
Ide o to, že často sa mohlo stať, že zásah niekoľkými strelami nemal dostatočný účinok na ciel oproti zásahu kanónových striel. Názorný príklad je prípad zásahu pancierovej prepážky pilota.
Názorným příkladem je Bf 109 nad Anglií bez pancéřové ochrany pilota a předního skla, zatímco Spit a Hurry toto měly. Tímto jsi si krásně potvrdil účinnost 2x7.9mm proti britským a 8x7.7mm proti německým letadlům. |
|
|
|
Kreon napsal v č. 3776: OK, takže zoberme teraz ako dennú stíhačku Mosquito. Ako bolo Mosquito schopné cez deň chrániť bombardéry? "V případě nasazení Bf 110 jde o to, že pro něj žádná taktika nebyla správná, to letadlo bylo jako denní stíhačka odepsaná. Jediné čeho byly schopny byl útok ze slunce, střelba, pokračování ve střemhlavém letu a únik domů, což je podle mého názoru pro stíhačku která má chránit bombardéry dost trapné. " |
|
|
|
to SK: Snažíme se ti pouze ukázat že tvoje tvrzení o nadřazenosti 2x20+2x7.9mm nad 8x7.7 mm má pouze omezenou platnost. Zatímco Hurry a Spit mají po celou dobu svého palebného průměru stejnou palebnou sílu, u Bf se ti tato palebná síla během 4 dávek z 20mm značně sníží, což uznáváš i ty. Je tedy otázka - má palebnou převahu Spit+Hurry nebo Bf? Při začátku souboje jsou na tom oba stroje rovnocenně, po vystřílení 20mm je na tom Bf o poznání hůře, po vystřílení munice 7,7 je na tom Hurry+Spit o dost hůře. Ostatně, každé letadlo bez munice je na tom hůře než kterékoliv jiné s múnicí. Ale jak jsi krásně napsal, i letadlo bez munice přece může strašit protivníky, protože nikdo neví že ji nemá. | |
|
|
Kreon napsal v č. 3775: 1. Luftwaffe nemusela zničiť RAF v priestore ich základní ale mohla ju "zničiť" v boji nad kanálom. A nad kanál by stíhačky RAF vyraziť museli v prípade invázie - musela by sa pokúsiť ochrániť RN, ktoré by malo zabrániť preprave cez kanál, musela by odvracať nálety na jednotky na línií fronty, atd."Aby LW zničila RAf, tak na to bylo bombardování Doveru hodně málo. "Možná se dal očekávat dlouhý boj, v kterém by se projevil dostatek munice"...hmm...není to zase to tvé "kdyby"? Ve skutečnosti to bylo jak? " 2. v skutočnosti tomu bolo tak, že nemecké velenie sa rozhodnlo pre takú stratégiu ako sa rozhodlo. história ukázala, že nebola vhodná. Alebo si myslíš, že to bola najlepšia možná stratégia? |
|
|
|
Kreon napsal v č. 3774: No nad britániou sa zdržovali a dokonca i nad londýnom mali čas napár minút boja. V prípade boja v okolí Doveru či nad kanálom mali paliva dostatok a preto tvrdím, že z takého boja rozhodne kvôli minutej kanónovej munícii neutekali.
"Takže znova a doufám že naposledy. Tvrdil jsem, že piloti Bf 109 se nad Británií nezdržovali, protože na to neměli palivo. A protože se nemohli zdržovat, nemohli ani všechno vystřílet. Já myslím, že to snad pochopí každý. "
Kreon napsal v č. 3774: No v prípade, že boj neskončil a paliva má dostatok by to pre toho pilota i jednotku bolo nevýhodné keby po vystrieľaní munície utiekol z boja."A ty máš konkrétní informace o tom, že by piloti Bf 109 zůstávali nad bojištěm než všechno vystříleli???" Alebo máš informácie, že sa piloti (všeobecne - nie len nemecký) odpájali z boja a unikali domov postupne ako im došla munícia? |
|
|
|
Algernon napsal v č. 3772: O tom nikto nepochybuje, že by nedokázali nejeden nemecký stroj zostreliť...
"taky se tady (na Frontě) dá najít několik mých příspěvků ve smyslu že i Spitfiry a Hurricany se svou „slabou“ výzbrojí dokázaly sestřelit nejeden německý stroj — o čem tedy vlastně potom diskutují zastánci výzbroje Bf 109…"
Algernon napsal v č. 3772: No však som už x krát písal, že postačujú i tie dva a nikdy som netvrdil, že nestačí 8."A když si tu pak člověk přečte, že vlastně i ty dva kulomety u Bf 109 (co zbydou po vystřílení munice pro kanóny) vlastně stačí… Co by potom nestačilo osm kulometů, když vlastně stačí i dva, že ano…" Ide o to, že často sa mohlo stať, že zásah niekoľkými strelami nemal dostatočný účinok na ciel oproti zásahu kanónových striel. Názorný príklad je prípad zásahu pancierovej prepážky pilota. Kým guľometné strely nemusia mať dostatočnú silu aby ho prerazili a spôsobili smrteľné zranenie, tak naproti tomu strela s kanóna môže preniknúť za pancier a spôsobiť smrteľné poškodenie. V tomto prípade sa prejaví výhoda kanónovej munície. Samozrejme, že existuje xy miest, kde dokáže spoľahlivo spôsobiť katastrofálne poškodenia i malorážová munícia a preto na zostrel postačuje - len niekedy je potrebné viac trpezlivosti, keď sa stroj i po niekoľkých zásahoch stále drží vo vzduchu a je potrebné vyslať ďalšiu a ďalšiu dávku. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 3771: A) nie je to bohvie čo, ale i s tým sa dá zostreliť protivník - nakoniec, keď je ho schopná poslať k zemi i jedna presná dávka z obraného MG 15"Tj., můžeme směle říci, že náboje pro kanóny ti vydrží na podstatně kratší dobu… A protože je dost pravděpodobné, že A) dva kulomety MG 17 asi nebudeš považovat za zcela adekvátní výzbroj a za B) v každém případě jsi měl na startu v nádrži jen 400 litrů benzínu (a ten poměrně rychle mizí), tak nebudeš mít valně důvodů se někde jen tak poflakovat…" B) no poflakovať sa zjavne nebude, samozrejme ak palivo bude dochádzať tak pilot opustí bojisko či má alebo nemá náboje do kanónov - tie na tom nezmenia absolutne nič. Naopak, v prípade dostatku paliva pilot nemá dôvod opustiť bojisko kým boj prebieha ani v čase keď nemá muníciu až do doby keď: 1. boj bude ukončený 2. stroj bude poškodený I stroj z prázdnymi zásobníkmi môže svojim kolegom pomôcť v boji - napr. informáciami o polohe protivníka, ich odohnaním (protivník netuší, že je lietadlo za ním bez munície), atd. |
|
|
|
Tom napsal v č. 3770: To je síce pravda, ale v dobe kedy Spitfire je úplne bez munície má Bf 109 stále dostatok munície do guľometov. Mimo to stále vidím väčšiu výhodu na strane kanónov i keď s malou zásobou munície. Cieľ totiž môže byť dosť odolný a pár zásahov z guľometov ho nemusí dostatočne poškodiť. Napr. sa u Luftwaffe dostávala v tom čase k jednátkám Bf 109E-4 vybavená pancierovaním pilota čo mohlo spôsobiť, že guľomety v prípade zásahu pancierovej prepážky nemuseli spôsobiť vážnejšie poškodenie ako v prípade, že by zasiahli nepancierovaný stroj."V kostce zde v roce 1940 SK chválil silnou výzbroj Bf 110 a Bf 109 oproti britským osmi kulometům ráže 7,7mm. Poznamenal jsem, že MG FF nejsou příliš výkonné zbraně a že například podle výkonu v ústí hlavní je na tom Spit dokonce lépe a navíc si tento svůj výkon udrží 2x déle než oba Messerschmitty. "
Následovalo několik ironických poznámek z obou stran (tu svou jsem patrně podal příliš složitě, protože SK to vzal smrtelně vážně). Debata vyvrcholila tím, že jsem se od hráčů PC simulátorů dozvěděl, že to vůbec nevadilo, protože oni přece v boji zůstávají do posledního náboje."
No práve preto bola na mieste otázka, že či sa vôbec stávalo, že by pilot z boja unikol kvôli tomu, že mu zostala len munícia do kanónov ako ste sa tu snažili naznačiť.Bežná prax je neunikať z prebiehajúceho boja ak má pilot palivo a muníciu čo i len do jedného guľometu. Odpútaním z boja by jednak dal šancu nepriateľovi, ktorý by mohol prenasledovať osamotený stroj a jednak by už nemohol pomôcť kolegom v boji (za čo by ho iste po návrate pochválili). Preto som sa pýtal(a nedostal odpoveď) na čím máte podložené vaše tvrdenie o tom, že rovnako často ako britský piloti používali k paľbe len 4 guľomety aby šetrili muníciu, unikali nemecký z boja po tom ako vyplytvali muníciu do kanónov.
To není nic ironického, tak se mi to prostě jeví. Je to váš názor, co tu prezentujete a já ho respektuju, že je váš. Nakonec jednu technickou k výkonům kanónů MG FF: první sériové Bf 109 F dostaly místo dvou MG FF jeden jediný MG 151 ráže pouhých původních 15mm. Proč? Protože podle tehdejších znalostí techniky a názoru konstruktérů a zkušebních pilotů byla taková výzbroj stejně účinná jako ony dva kanóny původního Emilka. Také jsem tu už několikrát vážně prohlásil - a nikdo to nevyvrátil, že Spit I a Bf 109 E-3 se svou výzbrojí se navzájem dokázaly poslat naprosto spolehlivě k zemi. Tudíž, pokud je chci srovnávat, nevidím ve výzbroji ani u jednoho z nich nějakou zásadní výhodu oproti druhému. Súhlasím, dokázali sa spoľahlivo poslať k zemi a nikdy som netvrdil opak. Len je trochu výraznejšie poznať účinok kanónových strieľ a tých guľometných, ktoré nie vždy sú schopné pár zásahmi poslať protivníka k zemi a je často nutné vyplytvať na cieľ väčšie množstvo munície. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 3791: Jo. To že radši měli všichni zůstat doma na zadku. Nanejvýš jít kolektivně nakopat zadky zeleným mozkům. "Cože? Vždyť je to prakticky jedna z mála knih, kde se člověk alespoň něco podstatného o WW2 doví. :o)" |
|
|
|
karaya1: (3769) Cože? Vždyť je to prakticky jedna z mála knih, kde se člověk alespoň něco podstatného o WW2 doví. :o) Taz: (3765) Tedy jak tomu rozumím píšeš, že Seelöwe byl z německé strany neuzkutečnitelný. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 3787: No to je jasný nemohu psát Ano i Ne.Já osobně bych zanechal této nic nepřinášející konverzace a věnoval se jiné užitečnější činosti.Tedy jestli chceš? "V 3782 jsem ovšem zaznamenal jen to „ANO“, nikoli dvě " |
|
|
|
YAMATO napsal v č. 3783: Yamamoto jak už jsem psal byl to jen takovej malej žert. "Že vás to baví..." |
|
|
|
Algernon napsal v č. 3784: "Mohl by mi onen lingvista níže vyložit, jak z otázky („Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?“) vyplyne odpověď „ANO“..?" Onen lingvista si dělal je takovou srandu ale pokusí se to vysvětlit.Takže Na otázku jestli vylodění v Británii v roce 1940 bylo možné jsou dvě konkrétní odpovědi jedna je že vylodění bylo možné tedy ANO a druhá je že vylodění možné nebylo tedy NE. |
|
|
|
Že vás to baví... | |
|
|
Jak už název této části fóra napovída.ANO vylodění v Británii v roce 1940 možné bylo akorát jsem se na to vykašlal. AH :) |
|
|
|
Ano, na začátku. Kdosi tady totiž na otázku zda naopak byli Němci připravení odpovídá neustále "ANO". Ovšem ta příprava většině ostatních připadá zcela nedostatečná. Patrně to došlo i samotným Němcům, když invazi nakonec odpískali. A my pořád vlastně nevíme proč a kdo (podle SK) Hitlera přesvědčil, aby se to odpískalo. | |
|
|
Kreon napsal v č. 3778: tak jsme zas na začátku ne? Když ti někdo odpoví tak se ti to stejně nelíbí. "SK napsal v č. 3747: "No ale povedz, že jeho tvrdenia nie sú pravdivé... Skús zodpovedať na: - boli briti dostatočne pripravený na odrazenie invázie? - mali briti dostatok munície? - mali dobré velenie?"" |
|
|
|
K příspěvkům o simulátorech se asi vyjádřím jinde... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?