Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
B-534 nebyly seriózně uvažovány jako výzbroj na německých LL. Sloužily jen a pouze k výcviku a zkouškách s přistávacím hákem a s ostrým nasazením se nikdy nepočítalo. To je jen spekulace autorů. I když mně by taková myšlenka také lákala  |
|
|
|
|
No vážně jsem doufal, že ten "smailík" Vás odradí se v tom šťourat. Ten příklad FW-200 je opravdu hodně mimo(opravdu, opravdu, hodně mimo...). Jen se chci zeptat jestli němci něco takového nezkoušeli, toť vše... Nemyslím zrovna Bf-109 na Fw-200, ale ten princip, "přilepit" stíhačky na bombardér (jako třeba rusové I-16 na TB-3) .. |
|
|
|
|
Taz napsal v č. 3882: Hezká SKovina, za to by se ani mistr nemusel stydět. Zcela pominu světlou výšku podvozku a jiné s velikostí spojené komplikace, ale musím se tě zeptat, zda-li sis porovnal nosnost Condora se vzletovou hmotností Bf 109? "Já bych třeba vzal Fw-200 a na podvozek jí namontoval Bf-109 , (víc jak dvě by se tam asi nevešli, co?). " |
|
|
|
|
|
Myslíte si, že měl vývoj Graf Zepellin smysl? Jasně prodloužit dolet. Zkoušeli to němci i jinými způsoby. Já bych třeba vzal Fw-200 a na podvozek jí namontoval Bf-109  , (víc jak dvě by se tam asi nevešli, co?). Vím, že briti chtěli vyvinout letadlovou vzducholoď, ale nakonec z toho sešlo. Němci byli větší fantastové, tak mě zajímá jestli se pokoušeli i o něco takového...(jsou to už trochu extrémy, ale pro zajímovost) |
|
|
|
|
www.google.com, je tam toho dost, napriklad: www.german-navy.de/smb/scalemodels/ships/gra... na lodi mali byt pouzite Ju-87 C (bol aj prototyp so skladacim kridlom), zodpovedajuce verzii R (B s predlzenym doletom), dalej bol ako torpedonosny postavany uplne novy typ Fiesler Fi-167 (zase napriklad www.german-navy.de/kriegsmarine/aviation/car...) podla vzoru britskych swordfish a ako stihacie sa uvazovalo o niekolkych moznostiach: Bf-109T, Avia B-534 pripadne iny dvojplosnik, ktory mal mensie plosne zatazenie kridla, teda aj predpoklad nizsich pristavacich rychlosti, teda aj vacsiu bezpecnost na lodi... Neskor, ked sa znova obnovila otazka lietadloveho nosica bol za standartny stihac vybrany Me 155, teda navalizovana verzia Me 109G, ktoru mal vyrabat B&V teda niekedy najdes aj oznacenie BV 155 a tu je posledna znama fotka: www.fds.px.pl/foto/big/1099826239.jpg |
|
|
|
|
|
Tak si myslím, že Graff Zepelin je věc hezká, ale s využitím by to bylo horší (Teda co se týče náletů na Anglii). Pro překvapivý útok snad, ale jen jedna loď? Ten doprovod co by vyžadovala! Opět absence něčeho "těžšího"(co se týče letadel na palubě) Nic proti "štukám", ale ten projekt mi přijde na nic. Ne-e, tudy cesta do Anglie nevede...(jen úvaha, nic víc v tom nehledejte |
|
|
|
|
Graff Zepelin. Na Google o tom jistě najdeš bližší informace. Uvažovalo se o letounech Bf 109, Ju 87 a Avia B-534. |
|
|
|
|
|
Dlouho jsem hledal kam bych zařadil tuto otázku a vzhledem k tomu, že se tu řeší leccos, ptám se tedy: Snažili se němci postavit za války letadlové lodě? A jestli ano, tak jaká letadla by na ně umístili? (Vy tady pořád řešíte dolet, tak se mi hlavou prohnala děsivá myšlenka.....) |
|
|
|
|
|
RAF previedlo za 9 dní operácie Dynamo 2739 vzletov stíhacích lietadiel čo je cez 300 denne,
Tyhle čísla mám chápat jak? Mě by to vycházelo tak, že 3 perutě = cca 50 letadel. 300 letů denně : 50 letadel = 6 letů 3 perutí nad Dunkirk/den, což je cca 3-5 hodin nad cílovým prostorem. Na celodenní krytí stále málo. Mám jetě informaci že během těchto akcí ztratily britové 100 letadel a 80 pilotů. |
|
|
|
|
|
Při letu ve formaci je vedený pilot (tj. v sevřené formaci všichni mimo vedoucího skupiny) nucen častěji manipulovat s plynovou pákou (právě kvůli tomu aby se udržel ve formaci) a tudíž je jeho spotřeba mnohem vyšší než ona teoretická a než spotřeba vedoucího. Praktická zkušenost i logická úvaha. čím méně zkušený pilot, tím víc za plynovou páku tahá. Rozdíl může činit podle podmínek a zkušenosti pilota i několik desítek procent. |
|
|
|
|
|
Z francouzských letišť Pas-de-Calais, Étaples, Montreuil, Sempy, St.Omer, Wissant to máš nad Londýn cca 130-180 km (nejběžněji 170 km). Takže to máš průměrně 170 km nad Londýn, přičemž při nedostatku paliva můžeš počítat s dotankováním na bližších letištích, tak 130 km od Londýna (Pas de calais, Wissant), takže německý pilot musel nutně tam a zpět přeletět minimálně 300 km (170 tam, 130 zpátky). Takže rozdíl činí cca 100 km = cca 10-15 minut letu. V případě, že se piloti RAF budou snažit doletět zpátky na své domovské základny (150 tam, 150 zpátky), bude rozdíl nulový. V případě, že se piloti LW budou snažit doletět zpátky na své domovské základny (170 tam, 170 zpátky), bude rozdíl 40 km = cca 5 minut letu. Vzhledem k tomu, co jsi napsal o spotřebě paliva u Bf versus Hurri+Spit (a za což ti děkuji), vyplývá z toho že britské stíhačky, létající nad Dunkerque, měly podobné problémy s palivem jako Bf 109 nad Londýnem.
"Často se tvrdívá, že Bf 109 měly velmi malý dolet, o nic lépe však na tom nebyly ani Hawker Hurricane, ani Supermarine Spitfire. Po přeletu průlivu jim k operaci zbývalo pouhých několik minut, než se musely opět obrátit zpět."
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 3872: Tie čo si uviedol "Jaká letiště britové používali? Mám jen Tangmere, Westhampnett, Kenley, Croydon, Biggin Hill, Gravesend, Hornchurch, Rochford, Northolt, Hendon, Heathrow, Northweald, Stapleford Tawney, Debden, Martlesham, Castle Camps. Všechny jsou od Dunkerque cca cca 130-200 km (nejběžněji cca 150 km)." .Takže to máš priemerne 150 km k Dunkerque, pričom pri návrate môžeš pri nedostatku paliva počítať s dotankovaním na letiskách bližšie, tak 50km od Dunkerque, takže britský pilot nutne musí preletieť tam a nazad minimálne 200 km (150 tam, 50 nazad). Naproti tomu piloti Bf 109 nemohli počítať s tým, že doplnia palivo niekde 50 km od Londýna, ktorý bol cez 200 km ďaleko, takže minimálne potrebovali preletieť 400km, teda dvojnásobok toho čo briti ak sa nechceli skončiť v británií či na dne kanálu...Takže rozdiel tam asi bude dosť veľký... |
|
|
|
|
|
to Glynwed: Teď si připadám trochu hloupě. O počítačových hrách si tady lidé myslí svoje... Ale většina britských letišť je v simulátoru EAW. Nemám je teď v počítači a netroufám si tvrdit, že tam nejdeš něco víc. (Schválně se na to o víkendu mrknu)... Jen se snažím pomoc. Toď vše... |
|
|
|
|
|
to SK: Jaká letiště britové používali? Mám jen Tangmere, Westhampnett, Kenley, Croydon, Biggin Hill, Gravesend, Hornchurch, Rochford, Northolt, Hendon, Heathrow, Northweald, Stapleford Tawney, Debden, Martlesham, Castle Camps. Všechny jsou od Dunkerque cca cca 130-200 km (nejběžněji cca 150 km). |
|
|
|
|
|
Britové při BoB létali v trojkách, ale rámcově nevím kdy je přestali používat. |
|
|
|
|
|
To jsem zase já, dotěrný počítačový hráč... Chtěl bych se zeptat: Je pravda že RAF mělo ze začátku bitvi o británii jenom tříčlenné formace ? (Jestli je to pravda tak "od kdy do kdy". Letmo jsem shlédnul obsah tohoto fóra, tak doufám, že se nikdo nebude opakovat, dik za odpověď...Jestli je totiž odpověď pozitivní, tak pár našich kámošů od IL-2 Sturmovik, co strašně preferují realitu proti nám létají v nereálné přesile , což by se nám docela šiklo, chápete? Převaha hoši, převaha, to byl mazec! To je jedno a omlouvám se za to vyjadřování....) |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 3866: Pozor nie nad Anglickom, ale v priestore Londýna. Je rozdiel bojovať nad 200 km vzdialeným Londýnom a nad oblasťou Doveru, ktorá je "za rohom"... "Jestliže se uvádí, že Bf 109 mohl nad Anglií operovat cca 10-15 minut" |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 3866: RAF previedlo za 9 dní operácie Dynamo 2739 vzletov stíhacích lietadiel čo je cez 300 denne, pričom niektoré dni nebolo moc dobré počasie, takže v dňoch keď bolo lepšie počasie sa prieviedol podstatne vyšší počet vzletov. Myslím, že na strane RAF bolo nasadených 16 perutí a že zhuba prevádzali 2 vzlety denne."Je to jistě více než mohl Bf, ale aby bylo možno zajistit plné krytí nad Dunkerque, musely by každých 30-45 minut vzlétnout 3-4 perutě, což by při pokrytí cca 12 hodin bylo cca 20 vzletů denně, přižemž by se muselo neustále střídat cca 9-12 perutí (Nepřetržité hlídky stíhaček nad plážemi by brzy vyčerpaly zdroje FC až na dno). Vezmeme-li pak 4 hlídkové lety za den, tak celkově mohly být stíhačky RAF nad cílem cca 2-2,5 hodiny denně, což je ke vzdušnému krytí absolutně nedostatečné." Máš niekde informácie, o počte vzletov nemeckej Luftwaffe? |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 3866: Ak porovnáme množstvo paliva, tak je to fakt tesné."Musím se SK omluvit, ten dolet u Hurriho je v tom L+K napsán špatně. Podle Triády je dolet Hurriho 810 km. U Spitfire je v L+K uváděn dolet 920 km. Rozdílo proti Bf je tak 150, respektive 250 km ve prospěch anglických stíhaček. Když bych to měl vyjádřit časově, tak při průměrné rychlosti 450 km/hod to dělá cca 20, respektive 30 minut letu." Bf 109E: 400 l (88 gal) Hurricane:427 l (94 gal) Spitfire: 386 l (85 gal) Rozdiel je v nižšej spotrebe u britských stíhačiek pri ekonomickej rýchlosti. Naopak, pri vyšších výkonoch vychádzala napr. spotreba u Spitfire vyššia ako u Bf 109. Je teda možné, že ak britský piloti mali vyššiu rýchlosť pri ceste k a od Dunkerque, tak je možné, že by si vyčerpali zásobu paliva dokonca skôr ako by si ju v podobnej situácii vyčerpali piloti Bf 109. Pochybujem však, že by najmä pri návrate z akcie piloti nešetrili palivo, či v prípade núdze nenatankovali z blízkych letísk (čo samozrejme piloti Bf 109 v Británii nemohli). Inak pri cestovnom režime mal Bf 109 spotrebu cca 55 gal/h, teda vo vzduchu mohol vydržať zhruba tak 90 min, Spitfire pri cestovnom režime (spotreba cca od 68 až po ekonomických 25 gal/l) tak 70 až po 200 minút, teda v prípade, že Spitfire šetril palivo vyše dvojnásobok doby v porovnaní s Bf 109. U Hurricana to bude podobné ako u Spitfire. |
|
|
|
|
|
Musím se SK omluvit, ten dolet u Hurriho je v tom L+K napsán špatně. Podle Triády je dolet Hurriho 810 km. U Spitfire je v L+K uváděn dolet 920 km. Rozdílo proti Bf je tak 150, respektive 250 km ve prospěch anglických stíhaček. Když bych to měl vyjádřit časově, tak při průměrné rychlosti 450 km/hod to dělá cca 20, respektive 30 minut letu. Jestliže se uvádí, že Bf 109 mohl nad Anglií operovat cca 10-15 minut, pak v opačném směru a na stejnou vzdálenost by britské stíhačky mohly operovat nad Dunkerque 30-35, respektive 40-45 minut. Je to jistě více než mohl Bf, ale aby bylo možno zajistit plné krytí nad Dunkerque, musely by každých 30-45 minut vzlétnout 3-4 perutě, což by při pokrytí cca 12 hodin bylo cca 20 vzletů denně, přižemž by se muselo neustále střídat cca 9-12 perutí (Nepřetržité hlídky stíhaček nad plážemi by brzy vyčerpaly zdroje FC až na dno). Vezmeme-li pak 4 hlídkové lety za den, tak celkově mohly být stíhačky RAF nad cílem cca 2-2,5 hodiny denně, což je ke vzdušnému krytí absolutně nedostatečné. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?