Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
dzin (452), giro.c (453, 457), algernon (456): Lodné delá verzus tanky, to je iste pekná téma ale tak horúce to zase nie je. Je niekoľko príkladov kedy lodné delá úspešne zasiahli (napr. aj Salerno) (Avalanchy, kedy a kde to bolo ?), ale všetky tieto prípady sa stali v podmienkach úplnej alebo aspoň čiastočnej leteckej nadvlády (spojencov). Iné by to bolo, ak by na tieto lode útočilo nemecké letectvo. Loď kľučkujúca medzi bombami toho veľa netrafí (viď Japoncov pri Samare). Námorné delostrelectvo je určené hlavne na ostreľovanie námorných cieľov, a so zameriavačom určeným na lode o dĺžke 100-250m a paľby od 5 km do 40km sa dosť zle triafajú tanky 3-6m (platí najmä pre väčšie kalibre ako 356, 380 a 406). Takže obrázok tanku P. II po priamom zásahu 15 palcom patrí skôr do ríše fantázie. Účinok lodných diel bol skôr plošný, t.j. mohol úspešne brániť napr. sústredeniu tankov a pechoty pred útokom ale ťažko na rozptýlené bodové ciele. Na korekciu paľby sa navyše používalo letecké pozorovanie (tu je ďalšia dôležitosť leteckej prevahy) čo tu by zase chýbalo. Iná vec je použitie ľahkých síl, ako boli napr. torpédoborce. Tie mohli priplávať blízko (a teda páliť presnejšie) a zásah 4 palcom by P.II rovnako neprežil (BTW tomu stačilo aj zmieňovaných 37mm). Nevýhoda ale bola, že boli zraniteľnejšie delostreleckou paľbou ako veľké lode. Stačilo by pár desiatok 88 a 105 na pobreží a torpédoborce by zase odplávali.  Ináč, takýchto stretnutí medzi torpédoborcami a tankami sa stalo niekoľko už onom roku 40. Napr. pri Boulogne a Calais, pri evakuácii posádok. Viete o tom viac ? |
|
|
|
Pro dzina: S tím Gigantem jsi mě teda dostal.......kouknu na to doma, mám o nich jednu docela doboru knížku. |
|
|
|
|
| a o to to je? proč na to jít s nějakou 37, když to jde 360 | |
|
|
|
| jo ještě jsem s chtěl Dzine zeptat o ty operaci lachtan taqdy na webu to jsi psal z hlavy nebo jsi opisoval úryvky z knížek a ty dal potom nějak do kupy? | |
|
|
|
| no něco takovýho jsem tady už jednou rozebírali | |
|
|
|
| no chtěl bych cvidět co by s P II udělal blízký zásah 14 palcovim dělem | |
|
|
|
|
Lodni dela jsou zbran proti vsemu. Pri Avalanchy dokazala palba lodnich del zastavit utok tankove divize a mam dojem, ze u Anzia take. |
|
|
|
|
|
Algernon: Samozrejme, po vzoru Eda Woodse tvrdim, ze detaily nikoho nezajimaji, hlavni je celek. |
|
|
|
|
to giro.c- ta by obstala asi jako volksturm, takze nijak! jasne ze by urcite uspechy zaznamenali, ale ztraty by byly zrejme strasne. Jo a jeste, volksturm mel v zaveru valky alespon panzerfaust ci podobne veci na tanky (i kdyz musel byt velmi blizko atd.), ale co by podnikla homeguard proti tankum, tak to si radsi ani nechci predstavit. |
|
|
|
| nějak stále přecházímu tu homeguard, ajk si myslíte, že by obstála? | |
|
|
|
|
|
Algernon: Ja si tohle nasel ve slovniku take, ale rekl jsem si, ze prestnost necham Algymu, ten se vyziva v nepodstatnych detailech. |
|
|
|
|
|
giro.c: Ne, jako dospely a seriozni muzi! Ja jsi jen obcas rad rypnu do Algernona, on mi to zase nekdy vrati a je pohoda... Ja to bohuzel s tema divizema take presne nevim, to byla jen takova spektakularni spekulace. |
|
|
|
|
jak malý děti |
|
|
|
|
|
Algernon tak přesně jsem to ani nemusel vědět no v podstatě Dzine jo jsem spíš suchozemskej, ale tak nějak se těch námořních jednotkách vyznám s těma divizema fakt nevim |
|
|
|
|
|
|
giro.c: Prepocet byl pro suchozemske krysy. Nenaznacujes mi snad timto zpusobem jemne, ze k nim patris? Co si z hlavy vybavuji tak anglicky galon je 4.55 litru a americky 3.79 litru, zaokrouhleno. Tak to o tech divizich opravdu nevim, tak dalece jsem situaci na zapadni fronte po porazce Francie nezkoumal. Neni zajimave, jak se neustale toci po publikaci podobna cisla s rozdilnym vysvetlenim? Treba celkem 160 divizi z toho 40 pro prvni vlnu invaze proti 160 divizi celkem a 40 ma byt demobilizovano? Co kdyz chtel demobilizovat ty divize jen naoko, aby tak zmatl britskou spionaz a ve skutecnosti je zamyslel pouzit k invazi? |
|
|
|
|
hele dzine přepočet na námořní míle dělat nemusíš, zaž tak špatně na tom nejsem, za ty léta jsemse už nějak v těch jejich jednotkách zorientoval, ale pořád si nejsem jistej jestli galon je 4,5 litru? no někde jsem tohle taky někde slyšel dzine, po dobytí Francie prý Hitler požádal o demobilizaci 40 divizí ze 160 na 120 |
|
|
|
|
|
|
Mam jeste udaj, ze Nemci meli po porazce Francie celkem pripraveno k pripadne invazi 160 divizi z toho 40 v prvni linii pro vylodeni. je to hojne v sovetskych analech, protoze se tim dokazuje, ze byla realna sance na uspech Seelowe. |
|
|
|
|
|
pbradler: Samozrejme v BoB RN vyklidila kanal, ale je opet otazkou, zdali ba ho vyklidila i v pripade vylodeni. Lode byly z Kanalu ztahnuty hlavne proto, ze nehrozila invaze a nebyly zde za potrebi a bylo zbytecne je vystavovat riziku poskozeni a potopeni. Lokalni prevahu v miste vysadku by ziskat nebylo tak snadne, vem, ze kdyby nechali RAF na pokoji a soustredili se jen na ochranu vysadku, RAF by poskytla letecke kryti RN a to by vse vyresilo za ni. Co se tyka vylodeni, o jeho zahajeni by byla Britanie dostatecne v predstihu informovana jednak pruzkumem, spionazi a ULTRA. Ci-li by ihned mohli zahajit pripravne akce, treba i udery proti soustredeni invazniho lodstva. Moznost, ze by cast flotily preplula kanal rychleji je realna, ale k cemu by to bylo dobre? Takhle by se jednotky na povninu vylodovali po castech dost slabe a byly ba jeste zranitelnejsi. Navic je zde porad hrozne dlouha vykladka. Mas pravdu, z clanku to vypliva, ale hlavne z toho duvod, ze planovani se stalo spise interni zalezitosti. navic se ho neucastnila Luftwaffe, jejiz kody cetla ULTRA nejsnaze a jak je v clanku, jakmile ji bylo vydan rozkaz, byl zachyce. a v pripade invaze by to museli Luftwaffe rici s predstihem... Navic je zde stale problem vylodovacich kapacit. Proste mem porad malo mista na prepravu dostatecne silne armady. Stale beres sily RN v Kanale podle reality. Jenze to by neplatilo v pripade invaze, ta by narazila na RN v plne sile. A dorazeni tezkych lodi v D+1 by bylo plne dostatecne, v te chvili by se bachazela jeste tak polovina vysadku v lodi, i v D+2 by bylo porad v pohode. Nehlede na to, ze lehke sily, ktere by na zniceni invazniho lodstva bohate stacili by byly na miste uz v den D. Ale zakladni a nejvetsi problem zustava prepravovaci kapacita. Ta se nezmneni a stale zustava naprosto nedostatecna vzhledem k planu Seelowe. A jeho pripadna redukce neprichazi v uvahu, o ni nechteli pozemni generalove ani slyset. |
|
|
|
|
|
giro. c: Souhlas, armada to brala po svem a nehledela na moznosti namornictva. A navic jsi mne svym prizpevkem upozornil, ze mi v clanku vypadal delka tohoto vylodeni (200km). Ktere navic stale namornictvo pokladalo za moc dlouhe a armada za moc kratke. Proste to opet nikoho neuspokojilo. Mimochodem, ono presnejsi by bylo to asi uvadet v namornich milich, ale to by vetsinu suchozemcu matlo. Namornictvo pozadovalo 50 namornich mil (pro suchozemske krysi 92.6 km ) a armada 200 mil (370.4) a vysledek byl 100 mil (185.2 km). Pisu to, co se nejcasteji udava, bohuzel zememericke mapy nemam, abych to zkontroloval, narazil jsem i na udaje 40 (namornici) a 125 (kompromis) mil. No, mozna to v clanku upresnim. |
|
|
|
|
pbradler prosim neber mě ve zlim, nechci bejt rejpal pouze do tvý osoby ,ajk by se mohlo zdát, ale já osobně možná až moc fandim Britům a proto spíš věřim, že by se jim invaze popdačila odrazit. ještě mě tak napadá, že tady přehlížíme jednu možná důležitou věc-homeguard.ta by sice Němce nemohla zastavit, ale mohla by je zpomalit ( mam dojem, že v roce 1940 bylo registrovaných 1,5 milionu mužů, nejsem si jistý jestliv tomto počtu není zahrnut i počet pobřežních pozorovatelů ). Než by dorazila a rmáda a i potom ji pomáhat. jak psal pb v 424 němci by se vylodily na úzké frontě asi 70 km, ale právě pozemní armáda požadovala frontu téměř 3x tak dlouhou, to marina odmítla jako nereálné, jenže Hitelr stejně potvrdil frontu dlouhou asi 200km |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?