Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
3401-3420 z 3775
<< 168 169 170 171 172 173 174 >>
Po
pbradler 11.11.2003 01:59 - č. 482
pbradler Dzin (477): Myslím že situácia okolo Dunkerque môže pokojne slúžiť za model, pretože tam bol pomer síl podobný. A Luftwaffe útočila zo vzdialených letísk a na viaceré ciele. A 14 potopených a 30 poškodených torpédoborcov zo 70 nasadených sa mi nezdá úbohé.
Čo sa týka komunikácie medzi KM a LW plne súhlasím.
Celkovo sa mi nezdá nemožné chrániť „štvorec“ 150x150km s tým čo LW mala (spolu s pobrežným delostrelectvom protilodným (na francúzkej strane) a protilietadlovým (na anglickej strane), slabým námorníctvom a mínami) proti RAF a RN.
pbradler 11.11.2003 01:58 - č. 481
pbradler Algernon (475): Prvých 200 000 pušiek dostali na prelome júla a augusta, ostatných 300 000 neskôr. Do každej pušky mali 50 nábojov a homeguard-isti z nich fasovali 10 na hlavu. Ostatní mali to čo našli doma ako guľovnice a brokovnice.
Čo sa týka prispôsobivosti muničiek to súhlasím, ale prioritou bola munícia pre pravidelnú armádu a teda 0,303" do Enfieldov.
pbradler 11.11.2003 01:56 - č. 480
pbradler giro.c (474): Diskusia je v pohode.Stíhačky RAF by to mali o tých 50 km bližšie a LW ďalej. Ale RAF by pravdepodobne oblietala priestor vylodenia, pretože prvé čo by Nemci vyložili by boli protilietadlové kanóny.
Ak by v zóne vylodenia dobyli letisko, mali by navyše Nemci aspoň núdzovú plochu na pristátie.Myslím si že v prípade vylodenia by to pre Luftwaffe paradoxne znamenalo výhodu, pretože by RAF vyliezla z ulity. Navyše by hlavné ciele boli v dolete Bf109. V BoB útočila LW mnohokrát na hranici doletu stíhačiek alebo až za ním.
Dzin 10.11.2003 22:31 - č. 479
Dzin pbradler: (471) A opet, mluvis o pobrezni obrane a o tom, jak na ni byl ucinek lodnich del maly. Ale tu maji Britove, ne Nemci. Nemci nemaji zadne zodolnen kryty ci opevneni, jenom okopy. Ty to neustale beres z pohledu vylodujicich, ale to je omyl, protoze to jsou Nemci a ne Britove. A namorni uder neni veden na Brity, ale na Nemce. Pokud si vezmes novejsi historii, takovy pripad se snad nestal a podobny je snad jenom na Galipoli, pri protiutoku Turku, kdy se jejich jednotky dostali na plaz (uplne ve stejne pozici by byli Nemci, zadne kryty, maximalne na rychlo zbudovane okopy) a byli zde zmasakrovany prave palbou bitevnich lodi.
Dzin 10.11.2003 22:31 - č. 478
Dzin pbradler: Co se tyka namorniho odstrelovani, mluvime o plazi a vylodovanem vojsku a vylodujicim lodstvu. Je to pripad Galipoli, kdyz byly Turci ve vnitrozemi nebo zamaskovani, byly relativne v pohode. Ale co se stalo ve chvili, kdyz se dostali blize k plazi, aby napadli Dohodova predmosti? Na zastaveni tureckeho utoku na ANZAC stacila jeno Queen Elizabeth. A Nemci by pri vylodeni byli na plazi nejakych 36 hodin, po kterou trvala vykladka. Nyvic zapominas, ze korekci pro neprimou palbu by mohli Britove delat pomoci pozemnich pozorovatelu. Je to jina situace, nez pri Overlordu ci jinem vylodeni Spojencu. Vylodujici jsou Nemci, ne Britove. Ty maji tyl na zemi, Nemci za kanalem. Nepotrebuji letadla, aby jim korigovala palbu do vnitrozemi, protoze v nem jsou. Napadano neni vnitrozemi, ale vylodovaci plaze a jejich okoli. A to mas na dohled s pozorovatelen na zemi. Je to uplne to same, jako kdyz palis pres kopec do udoli. kde je nepritel a na odvracene strane kopce mas pozorovatelnu.
Dzin 10.11.2003 22:31 - č. 477
Dzin pbradler: Me se zase zda, ze ucinnost Luftwaffe precenujes. Kdyz se na to podivas podle jejich dosazenych uspechu proti namornim cilum, neni to nic moc. Vzasade jich dosahovala jen pri absolutni nadvlade. Ve chvili, kdy ji nemela, dokazala sice jistych zasahu dosahnout, ale nikdy nedokazala vyrazneji narusit uz probihajici operaci. Vem to takhle, kdyz chrani svaz lodi stihacky, musis poslat znacne mnozstvi stihacek, aby je dokazalo zamnestnat a nepustilo k bombarderum. Ale toho v nasem pripade nebyla Luftwaffe schopna, pri BoB nedokazala sve bombardery ochranit. navic by musela vyclenit stihacky pro ochranu vlastniho svazu pred udery RAF a to je prave ten duvod, proc by nemela sili. Bylo by to na ni moc. Chranit vlastni lode a chranit sve bombardery. U Dunkerque (a i jinde) nemusela nikdy chranit sve lodstvo. A pri koordinaci, jak mezi Luftwaffe a Kriesmarine panovala, by to byla mozna i dost zajimava "ochrana". Jiste, muzes namitnout neco o neucinnosti RAF proti namornim cilu, ale vsadil by jsi na to vylodeni? Proste Luftwaffe nemela sily na to, aby ochranila vylodeni pred udery RAF a RN dohromady. Proto napred muselo byt vyrazeno RAF z akce. Ale to se nestalo... Mimochodem, kolik lodi potopilo nemecke letectvo pri BoB?
Dzin 10.11.2003 22:30 - č. 476
Dzin giro.c: Diky za pochvalu, vzdy potesi. Ale v zasade to nic neni, kdybych byl takovy borec, dokopu se konecne k tomu, ze napisi roman(y), co uz asi 3 roky nosim v hlave. Proto take pisi sem, abych se pomalu vypracovalal a zlepsoval.
giro.c 10.11.2003 19:35 - č. 474
pbradler myslím, že srovnávat Dunkerque a vylodění není zcela to samé, protože stíhačky RAF by nemusely tak daleko ( samozřejmě možný je i opak ). Tvrdíš, že by Luftwafe získala nadvládu ve vzduchu, ale to by se jí nepovedlo. Vždy´t to nedokázala ani v BoB a to nemusela útočit na několik cílů, ale pouze na RAF.Zmiňuješ tu také námořní miny, které však ani Reader nepovažoavů z adostatečnou ochranua to několikrát zdůrazňoval před Hitlerem i před armádou.

německé pobřežní dělostřelectvo by bylo v podobné situaci jako britské lodě amylím si, že trfit torpédoborec přes půl kanálu by sotv dokázaly,

prosim tě neber si to moje vječný rejpání ve zlim, ale já tochu fandim britům
pbradler 10.11.2003 17:42 - č. 473
pbradler giro.c (446), algernon (448): Ešte sa vrátim k téme homeguard a jej účinnosť.
Vzhľadom na to, že boli vyzbrojení americkými puškami z WWI a mali nafasovaných desať nábojov na hlavu, tak jediné použitie vidím zostreľovanie nemeckých poštových holubov.
pbradler 10.11.2003 17:37 - č. 472
pbradler Dzin (467): Dík. Tak sme mysleli rovnaký príklad. (ja som hľadal názov mesta namiesto kódového názvu.)
pbradler 10.11.2003 17:36 - č. 471
pbradler dzin (466), giro.c (460), algernon (461):
V (459) som ani tak nechcel spochybňovať účinky PRESNEJ paľby lodných diel ako skôr poukázať na to ako bolo obtiažne tú presnosť a tým aj účinnosť dosiahnuť. A stačí sa pozrieť na pár príkladov kde ani desaťtisíce najťažších granátov (od 356mm vyššie) nedokázalo významnejšie oslabiť pobrežnú obranu.
Preto si myslím že pre RN by bolo ďaleko efektívnejšie bojovať proti transportným plavidlám ako proti vojskám na brehu.
Ešte som nezmienil ďalšie dve prekážky, ktoré by proti RN stáli a to boli námorné míny a pobrežné delostrelectvo. Kde u pobrežného delostrelectva platia rovnaké podmienky ako pre ostreľovanie pobrežia z lodí t.j. letecké pozorovanie alebo priama viditeľnosť. Preto neodporúčam porovnávať účinnosť s Normandiou, kde letecké pozorovanie pochopiteľne nebolo možné a mraky dymu bránili pobrežným batériám v presnom zamierení.
pbradler 10.11.2003 17:31 - č. 470
pbradler algernon (461): Tvrdiť že by RAF ubránila svoje loďstvo sa mi zdá prinajmenšom prehnané (ak pod ubránením nerozumieš 50% a väčšie straty).
Straty lodí pri Dunkerque (RN+Francúzi) 14 torpédoborcov potopených a 30 poškodených zo 70 nasadených (viď dzin 389) + 330 transportných z 1161. A k tomu ešte dodám že veľká časť náletov Luftwaffe smerovala na pláže a miesta nalodenia. Straty RAF a Luftwafe približne 1:1 (u RAF cca 100% stíhačky, LW cca 50:50).
Nemať úplnú leteckú nadvládu neznamená automaticky že nedokážeš úspešne zaútočiť na cieľ. To že to LW dokázala, sa ukázalo aj počas BoB. Kľúčový faktor bol dolet Bf109, ktorá ako jediná dokázala efektívne kryť bombardéry.
Čo sa týka účinnosti delostreleckej palby, stále si myslím že omnoho významnejšia je menšia a presnejšia delostrelecká príprava ako „vlaky munice“ plošného ostreľovania. Príklad za všetky Seelow 1945 a delostrelecká príprava so spotrebou milión granátov, ktorá nič nepriniesla.
Preto tvrdím že aby námorné ostreľovanie bolo významné muselo by byť presné. Aby bolo presné, potrebovali by letecké pozorovanie na korekciu paľby (ťažké lode - nepriama paľbu) alebo nerušený výhľad (ľahké lode - priama paľba). Ani jedno ani druhé by sa reálne nedalo zaručiť. A navyše všetko by narušovali letecké útoky LW.
Ak to porovnáme s uvádzanými príkladmi úspešnej námornej podpory všade malo loďstvo leteckú prevahu. Tu by sa naopak pred leteckými útokmi bránilo.
Čo sa týka účinnosti P47 a Typhoonov na rozloženie protiútokov počas vylodenia v Normandii o tom niet pochýb. Ale to nie je náš prípad. Skôr prípad rozloženia prípadných anglických pozemných protiútokov Stukami.
giro.c 9.11.2003 19:03 - č. 469
hele Dzine Salerno děla flotili zle poničili zničily tankovou divizi SS Hermang Goring ne?

ale jinak jsi celkem borec napsat takovouhle věc. Máš muj obdiv.
Dzin 9.11.2003 09:57 - č. 468
Dzin michal: Presne! Mame naprosto stejny nazor.
Dzin 9.11.2003 00:53 - č. 467
Dzin pbradler: Avalanch je kodove oznaceni pro Spojenecke vylodeni v Italii (Salerno).
Dzin 9.11.2003 00:53 - č. 466
Dzin Jenom takovy doplnek. Pro primou protitankovou palbu se vyuzivali dela torpedoborcu a lehkych krizniku, pro neprimou protitankovou palbu navic tezkych krizniku a bitevnich lodi. Lehke sily meli odstrelovat tanky u pobrezi (plus minus par kilometru) a nicit je primou palbou, lehke+tezke pote vice ve vnitrozemi, znemoznovat jejich presun, rusit jejich doplnovani, odpocivani a nicit je na schromazdistich, neustale vyvijet tlak a rozvracet jejich bojeschopnost. Kdyz se na tankovou divizi, soustredenou na uder, snese palba treba s Warspite, naprosto to znemozni jeji dalsi nasazeni po dobu nekolika hodin. Sami tanky nemusi byt ani vazneji poskozeny, ale teren bude velmi neprujezdny, lehka technika a material (napr. pasy) zniceny ci poskozeny, vojaci raneni a demoralizovani atd. Co udela takovato palba s vykladanym a vylozenym materialem si umite jiste predstavit.
Dzin 9.11.2003 00:53 - č. 465
Dzin giro.c: Samotny text je muj. Kdyz se rozhodnu, ze neco napisi, udelam si koncept a zacnu psat s tim, ze mam po ruce vsechny mne dostupne zdroje (nejcasteji knihy) o danem tematu, abych do nich mohl nahlednout, kdyz si necim nejsem zcela jist ci si neco potrebuji upresnit. Kdybych to jenom opsal a poskladal, to by mne egli hnal a ja sam bych si musel napohlavkovat. Samozrejmne, sve znalosti obvykle cerpam z knih, ci-li mi nejake pasaze mohou utkvet v pameti a mohu je neumyslne pouzit. Takze, abych to shrnul podle tvych dispozic, Lachtana jsem psal z hlavy.
giro.c 8.11.2003 20:46 - č. 464
tady není co dodat michal, ymslím, že v té době Němci specializované lodě ani neměli- čili byli to suchozemslý krysy
michal 8.11.2003 15:23 - č. 462
michal Já sem neslišel o žádnym německym plavidle,který by mohlo přepravit tolik vojáků,kolik by bylo potřeba na invazi.Měli němci nějáký vyloďovací lodě?V námořnictvu sem laik,ale o německejch vyloď.plav. sem ještě neslišel.Vym,že měli ponorky a pár stupidních lodí,který Britanii moc nezavařili(ty lodě),ponorky sou,ale při vylodění k ničemu,ne?
giro.c 8.11.2003 12:54 - č. 460
pbradler ja jsem však nemluvil o přímém zásahuP II lodním dělem.mam dojem že i velmi blízký zásah b s osádkou tanku pěkně zamával.Ale k věci.Těžká děla ba se spíše hodila na nepohyblibvé cíle jako zmiňované 88 a 105 a postavení pěchoty, která by bránila německé předmostí.Jenomže na druhou stranu nemůžeme hovořit o německé nadvládě v místě vylodění.
3401-3420 z 3775
<< 168 169 170 171 172 173 174 >>
Po