• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

Milo 13.2.2004 16:49 - č. 1035
	Algernon napsal(a) v č. 1020: "Právě na základě toho, že dnové miny jsou účinné i v hloubce 30-40 metrů, mně vede k domněnce, že ve větších vzdálenostech (řekněme min. nad 10-20 metrů) právě rozdíly v hydrostatickém tlaku vedou k jakémusi „směrovému“ (podotýkám že nemyslím kumulativnímu) efektu. Znovu ale podotýkám, že nemyslím „bezprostřední“ okolí výbuchu (cca do 10 m, čili do vzdálenosti kdy třeba hlubinná nálož bezpečně proráží tlakové těleso ponorky), ale spíše ty vzdálenosti cirka nad 20 m (kdy v horizontální rovině už exploze zřejmě nemůže vážněji ohrozit „těžší“ válečnou loď)." V horizontálnej rovine ju neohrozí preto, lebo by sa muselo jednať o výbuch na hladine, ktorý je samozrejme smerovaný nahor - do prostredia s omnoho menším odporom. Pokiaľ by sa tá loď teoreticky nachádzala vo vertikálnej rovine, ale na opačnej strane výbuchu (30-40 m pod epicentrom výbuchu, obrátená dnom nahor), následky by boli rovnaké. Vtedy by sa zdalo, že je výbuch smerovaný nadol.
Kralik 13.2.2004 13:46 - č. 1034
	Algy (1018) Souhlas, od doby co jsem se zapojil do týdle debaty to pořád říkám.
Gryzlov 13.2.2004 13:40 - č. 1033
	pbradler: Rázová vlna vzniká i ve vzduchu. Rozhodující vliv na šíření, a také utlumení, rázové vlny má: rychlost zvuku (vliv stlačitelnosti - hustota prostředí), vazkost (rychlost tlumení - vliv setrvačných sil) a okolní tlak v místě výbuchu.
Kralik 13.2.2004 13:30 - č. 1032
	Ajjjjj Myslel jsem Algyho pbradlera
Kralik 13.2.2004 07:46 - č. 1031
	Dzin, pbradler: Rozepsali jste se důkladně
pbradler 13.2.2004 01:39 - č. 1030
	Algernon (1021, 1022), Milo, Tom, Dzin: Z fyzikálneho hľadiska sa čím ďalej tým viac prikláňam k Milovmu výkladu. Hlavný rozdiel medzi výbuchom vo vzduchu a v kvapaline je v tom že kvapalina je nestlačiteľná. Preto vzniká efekt rázovej vlny vznikajúcej bezprostredne po výbuchu a preto aj účinok ďalšieho rozpínania je menší ako v plynnom prostredí. Preto je možno dôležitejšia detonačná rýchlosť trhaviny ako objem plynov, ktoré vyvinie. Preto tipujem prednostné použitie určitej trhaviny (v tomto prípade trialenu) oproti iným.
pbradler 13.2.2004 01:36 - č. 1029
	Algernon (1019): Ak náhodou cituješ z Hrbka tak dve vety predtým stojí: „Od poloviny září 1940 začala nemecká letecká ofenzíva nad Anglií strácet svou intenzitu. Britové prešli k protiúderu a bombardovali invazní loďstvo v prístavech severní Franice a Belgie. Letectvu se podařilo potopit ...“ Algernon napsal(a) v č. 1018: "(jak dopadli Japonci při přepravě vojsk v Bismarckově moři snad ví každý — a vcelku nepochybuji o tom, že by Němci dopadli obdobně)." Pokiaľ prevážaš vojská na vzdialenosť 20-40míľ a pokiaľ ich prevážaš na 150 a viac je to sakra rozdiel.
pbradler 13.2.2004 01:35 - č. 1028
	Algernon napsal(a) v č. 1017: "Prostě nevidím důvod, proč by Němci měli nad konvoji RAF porazit, obzvláště když by situace byla obdobná jako při náletech na města." Ja vidím rozdiel najmä v tom, že zostrelení piloti RAF nad morom, by sa nevrátili naspäť do boja ako sa to dialo nad pevninou. Určite budeš mať poruke štatistiky koľko preživších zostrelených pilotov RAF sa vrátilo naspäť do boja. (1016): O.K. Letecké snímkovanie odhalí sústreďovanie a sledovanie rádiokomunikácie tiež. Obe sa však dajú klamať. Viď Overlord. (1014): Samozrejme. To bola jedna z chvíľ, keď človek niečo napíše skôr ako si to premyslí.
pbradler 13.2.2004 01:32 - č. 1027
	Algernon (1013): O.K. Nie je to ideálny spôsob prepravy ale ako improvizácia keď nemáš dostatok skutočne vyloďovacích plavidiel to postačí. Prámov mali niečo cez tisíc a potrebovali by ich len na prvých pár preplavieb. Po obsadení zopár prístavov už mohli použiť aj vačšie lode.
pbradler 13.2.2004 01:30 - č. 1026
	Algernon (1012): Aj keď samozrejme vylodenie v júli či dokonca júni by Nemcom prinieslo samozrejme úsporu síl potrebných k vylodeniu (po páde Francúzka mali Briti kompletnú len jednu divíziu) neprichádzalo to samozrejme do úvahy kvôli nepripravenosti na inváziu. Preto ako o pracovnom dátume uvažujem len od konci augusta a začiatku septembra. K RAF len toľko, že síce dodávky nových lietadiel boli pomerne vysoké, ale „dodávky“ nových pilotov už dostatočné neboli. Preto aj poznámka o výhodnosti boja nad morom.
pbradler 13.2.2004 01:29 - č. 1025
	Algernon (1009, 1010): Dôvod prečo Nemci nenasadili 1000kg kusy napr. v Stredomorí alebo Nórsku je už mnohokrát opakovaný akčný rádius. V oblasti Kanála (tam mali letiská v bezprostrednej blízkosti kanála) by na krytie oblasti vylodenia dolet bohate stačil.
pbradler 13.2.2004 01:29 - č. 1024
	Algernon (1008): Nepochybne sa „Stuky“ nehodili na úlohy strategickej ofenzívy a snahy o vybojovanie vzdušnej nadvlády. Nepochybujem, ale že by boli nasadené na bombardovanie zväzu RN, ktorý by sa blížil k oblasti vylodenia.
pbradler 12.2.2004 21:10 - č. 1006
	giro.c napsal(a) v č. 1005: "pbradler určitě ne .............. " Ku ktorému číslu sa to vztahuje ?
giro.c 12.2.2004 18:29 - č. 1005
	pbradelr určitě ne ..............
pbradler 11.2.2004 21:51 - č. 1004
	Našiel som nejaké informácie (aby sme nemlátili slamu naprázdno) ohľadne nosnosti a typov munície pre Ju87. Takže v období BoB lietali Ju87B1. Max nosnosť 1000kg. Dolet s plným nákladom cca 600km. Typy použiteľnej munície (najťažšie kusy nad 1000kg sa vzťahujú ale až na Ju87D): SC250, SC500, SC1000, SC1800 SD250, SD500 PC1000, PC1400 a ďalšie z nášho pohľadu menej zaujímavé. Vyjasnila sa pravdepodobne aj otázka bombardovania Marat-u. Rudel letel s veľkou pravdepodobnosťou na Ju87B2 a vyzerá že niesol PC1000. Takže otázka nosiča je zodpovedaná, ostáva len otázka či PC1000 boli k dispozícii už v lete 1940.
pbradler 11.2.2004 21:40 - č. 1003
	Dzin (1001): Vylodenie síce bola najväčšia slabina, ale s vylodením ťažkých zbraní to zase tak katastrofálne nebolo. Napr. tanky by v prvej vlne prevážali na toľko vysmievaných vlečených prámoch, ktoré ale zase poskytujú výhodu v jednoduchom samovyložení techniky priamo na pláži. Ja si skôr myslím, že by mali problémy neskôr a to zo zásobovaním muníciou a ďalším materiálom v prípade, že by sa Briti urputne bránili.
giro.c 11.2.2004 20:20 - č. 1002
	Dzin (1001) souhlas
Dzin 11.2.2004 20:09 - č. 1001
	pbradler: Prave ze nedostali. Vylodeni byla ta nejvetsi nemecka slabina. Z tohoto pohledu i ta domobrana se jevi jinak. Kdyz by se nemci pokusili o vylodeni, nemohli by sebou vzit dostatecne mnozstvi tezkych zbrani a tim by padla ona slabost Britu ve vyzbroji. Tudiz by rozhodoval pocet a tak by i domobrana mohla dosti efektivne zasahnout.
Dzin 11.2.2004 20:06 - č. 1000
	Marek: Nezapomnel, jen to davam dohromady. Neni hold tolik casu... (povzbudivy)
Marek 11.2.2004 19:49 - č. 999
	Dzin : (992) .....Ikdyz ted me napada, nechtel tu kdosi neco ode mne???..... A dopr.... . čet.Hrade, tys mu to vykecal . Teď jsem si asi podřezal větev co ? . Tak kdy to pošleš. Skoro to vypadá, jako by si na mě zapomněl .

• Home
• > Diskuzní forum
• > WWII všeobecně
• > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

Diskuzní forum