Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
karaya1 napsal v č. 1683: 1. myslím, že také sa nad anglickom nachádzali bežne..."No, k tomu ovšem potřebuješ mnoho podmínek.. 1) mít po ruce mraky dostatečně velké na to, aby se v nich mohl stroj schovat 2) neztratit v mracích orientaci 3) nenarazit do balonových přehrad (nejsem si zcela jistý, ale myslím, že kolem přístavů byly..) 4) mít štěstí, že operátor u radaru bude někde na kafi a nenavede na tebe roj stíhaček 5) aby jsi vůbec přes mraky něco viděl" 2. orientáciu môže v mrakoch stratiť skorej prenasledujúca stíhačka a nie navigačními prístrojmi vybavený priezkumný stroj 3. balónové priehrady si myslím neboli až tak rozšírené a navyše nesiahali do potrebnej výšky... 4. Myslíš, že s tými radarmi čo mali Briti v 1940 k dispozícií boli schopný naviesť pilota stíhačky dostatočne blízko na dostrel?  5. Ak budeš potrebovať, tak zídeš nižšie (pod mraky) a "kukneš" čo sa dole deje... ...a ak niečo náhodou nevyjde stále zostáva pomerne vysoká rýchlosť a obranné výzbroj(tým nechcem tvrdiť, že v prípadnom súboji by mal priezkumný stroj navrch)... 
giro.c napsal v č. 1684: poslať nech si posiela aj celú peruť. ide o to, že v mrakoch by ho asi nenašli..."jednak by patrně neušel radarům při průletu nad pobřežím, ale nenapadlo tě taky, že letadlo nemusí bejt jen viddět, ale i slyšet. Pobřežní služba nahlásí neidentifikovatelný letoun nad přístavem a ty myslíš, že velitelství RAF nepošle nikoho,aby to prozkoumal?" Inak prelet nízko nad hladinov by bol pre Britov v polovici 1940 vážny problém...radary CHL sa len zavádzali do služby a systém GCI (navádzanie stíhačiek zo zeme) bol len v plienkách a nebol k použitiu pred 1941... |
|
|
|
|
SK napsal v č. 1682: jednak by patrně neušel radarům při průletu nad pobřežím, ale nenapadlo tě taky, že letadlo nemusí bejt jen viddět, ale i slyšet. Pobřežní služba nahlásí neidentifikovatelný letoun nad přístavem a ty myslíš, že velitelství RAF nepošle nikoho,aby to prozkoumal? "Ak o ňom nebudú vedieť kde je tak prečo nie? V mrakoch sa dá skryť c pohode... " |
|
|
|
|
|
SK (1678): Prečo by tam mal priletieť každých 30min. nový stroj? O tom som nikde nepísal...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodín a v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN...
No, k tomu ovšem potřebuješ mnoho podmínek..1) mít po ruce mraky dostatečně velké na to, aby se v nich mohl stroj schovat 2) neztratit v mracích orientaci 3) nenarazit do balonových přehrad (nejsem si zcela jistý, ale myslím, že kolem přístavů byly..) 4) mít štěstí, že operátor u radaru bude někde na kafi a nenavede na tebe roj stíhaček 5) aby jsi vůbec přes mraky něco viděl ... |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1681: Ak o ňom nebudú vedieť kde je tak prečo nie? V mrakoch sa dá skryť c pohode..."to si děláš srandu. Tomsi snad myslíš, že Britovů si nechaj nad svym přístavem několik hodin potulovat němecej průzkumák?"  |
|
|
|
|
SK napsal v č. 1678: to si děláš srandu. Tomsi snad myslíš, že Britovů si nechaj nad svym přístavem několik hodin potulovat němecej průzkumák? "Prečo by tam mal priletieť každých 30min. nový stroj? O tom som nikde nepísal...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodín a v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN... " |
|
|
|
|
|
SK: (1676) Němci nad Scapa FLow prováděli toliko fotografický průzkum, tedy že letadlo nad ním přeletělo, vyfotilo a letělo hned zpět. A teprve až když fotky vyolali, tak z nich zjistili, co je s RN. Na nepřetržité sledování Scapa Flow, jaké navrhuješ, chybělo Němcům dostatečný počet letadel s požadovanou výdrží (doletem). Mluvím o oněch Do-17, He-111 či Bf-110, které navrhuješ a které rozhodně požadovaný dolet nemají, stejně tak i standartní Ju-88. Na toto je potřeba speciálních verzí z dlouhým doletem. Hlavní je, že LW by neměla přehled o tom, co dělá RN. Kdyby vyplula s největší pravděpodobností by se to nedověděla a potom by vše bylo jen na průzkumu nad mořem. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1675: A ktorý štát mal v tej dobe stroj nezraniteľný PVO nepriateľa? Ani priezkumné Spity to neboli..."Tedy, nevypadá to, že by Luftwaffe v oné době měla nějaký „přebytek“ strojů, které by byly nezranitelné ze strany Fighter Command RAF… " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1672: Prečo by tam mal priletieť každých 30min. nový stroj? O tom som nikde nepísal...stačí ak sa tam niekde v mrakoch bude potulovať jeden viac hodín a v nejakých intervaloch "vykukne" z mrakov aby skontroloval RN...
"Těch oněch 30 minut, to jako myslíš vážně..? :o) :o) :o))) A můžeš nám tady vylíčit, jakpak by sis to představoval..? To jako každou půlhodinu nad přístav přiletí fotoprůzkumný Ju 88 či Do 17, a v tomto tempu se budou střídat..? Nad (ne jedním) přístavem..?"
Algernon napsal v č. 1673: Predpokladám, že tí tvojí spomínaní piloti zostrelili každý priezkumný stroj Luftwaffe, ktorý lietal nad Britániou..."O tom, jak dopadly Ju 88A-1(F) a A-5(F) či Do 17 a Do 215B se asi moc šířit nemusíme, že ano… Viz průzkumný let Ju 88A a trio Gillam, Vašátko a Stehlík… :o)" Inak z tvojho popisu vyplýva akoby obrana Británie bola nepreniknuteľná a že Nemci sa vôbec nedostávali bežne napr. nad Liverpool, Londýn, Bristol, Humber... 
Algernon napsal v č. 1675: Ja si pamätám veľmi dobre ...tak dúfam, že si aj pamätáš, že tam bolo "napr. Ju 86P" a teda nemyslel som len ten jeden Ju 86, ale aj desiatky Do17, Ju 88, He 111, Bf 110, ktoré Luftwaffe (mimo iných) používala..."Že by sis už nepamatoval (…), co jsi tu tvrdil o den dříve..?? " Teda mi odpovedz jasne a zreteľne na otázku: Podľa teba Luftwaffe nemala nič čo by bolo schopné nasadenia nad Spojeným kráľovstvom? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1671: Lenže pre invazné sily nepotrebuješ taký priestor na manévrovanie a teda im stačí vyčistiť plavebné koridori. Naopak RN nemohla zostať v koridore, lebo by nemohla manévrovať pri útokoch LW (akékoľvek vybočenie by znamenalo vjazd do mínového poľa...). Navyše RN ako sme písali nižšie prestala s odmínovacími akciami cez deň(kvôli útokom LW) a v prípade invázie by bola donútená prestať aj v noci - KM by mala na začiatku nad RN prevahu a keby RN prišlo chrániť mínolovky do kanálu, tak by už bolo neskoro - odmínovanie tiež nejakú dobu trvá... "No, dotaz byl na pbradlera… Jedna věc ovšem jsou „problém“, a jiná je nějak vážněji ovlivnit možnost manévru, že. Ostatně totéž by platilo, a to v nemenší míře, i pro invazní síly, že..?" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1670: Predpokladám, že RN by bolo sledované priezkumnými lietadlami od chvíle, kedy by vyplávalo zo základní a bolo by sledované neustále, takže Nemci by tú polohu mali...čo nevedeli sú plány ako nepriateľ bude postupovať, kde a v akej sile bude útočiť...a to by práve priniesla rádiová komunikácia lodí so zemou..."Naopak, úmysly jsou jasné, ale potřebuješ znát polohu. Protože když ji neznáš, nemůžeš ani zaútočit. V námořním boji je znalost polohy protivníka alfouomegou. Radiový klid se udržuje dokud nejsem v kontaktu s nepřítelem. Takže ikdyby nakrásně spatřili průzkumný letoun LW, nezačli by hned vysílat ostošest. Podobně, v průběhu náletu by sice vysílali, ale po jeho skončení už by opět nastal radiový klid." Inak je úplne jedno, či tie depeše o plánoch zachytíš počas náletu - tak či tak sa z nich dozvieš svoj postup (inak predpokladám, že by väčšina komunikácie prebiehala až po nálete - RN by hlásilo straty a navrhlo by ďalší postup). |
|
|
|
|
|
SK: (1669) Naopak, úmysly jsou jasné, ale potřebuješ znát polohu. Protože když ji neznáš, nemůžeš ani zaútočit. V námořním boji je znalost polohy protivníka alfouomegou. Radiový klid se udržuje dokud nejsem v kontaktu s nepřítelem. Takže ikdyby nakrásně spatřili průzkumný letoun LW, nezačli by hned vysílat ostošest. Podobně, v průběhu náletu by sice vysílali, ale po jeho skončení už by opět nastal radiový klid. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1668: Ja nepotrebujem zistiť polohu lodí RN, lebo mi budú známe (predpokladám, že by LW neunikli zo základní nepozorovane najmä keby to čakala), ale potrebujem zistiť ich úmysli. A predpokladám, že briti by neudržovali rádiové mlčanie v prípade, že by nad nimi krúžili priezkumné a bombardovacie lietadlá a teda by bolo jasné, že akékoľvek utajenie polohy rádiovým mlčaním je zbytočné... " Jak budeš chtít zjistit zda je RN na moři, případně kde, když zachytíš hlášení ve kterém budou uváděny informace o tvém loďstvu? RN bude na příjmu, takže svou polohu a ani to, zda už vyplula neprozradí. Znamená to, že to stále bude jen na průzkumu." |
|
|
|
|
|
SK: (1665) Jak budeš chtít zjistit zda je RN na moři, případně kde, když zachytíš hlášení ve kterém budou uváděny informace o tvém loďstvu? RN bude na příjmu, takže svou polohu a ani to, zda už vyplula neprozradí. Znamená to, že to stále bude jen na průzkumu. V Kanálu (ale i kdekoliv) mohu použít stanice pro mezilodní kontakt, které mají omezený dosah a nehrozí, že by je mohl nepřítel zachytit. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1666: Inak rádiový kľud sa používa vtedy keď je zrejmé, že nie ste spozorovaný, čo si myslím v severnom mori nehrozilo. O tom, že nemci lúštili bežne britské správy briti nemohli tušiť, teda o nejakom rádiovom kľude nemôže byť reči a skôr naopak by prebiehala jedna depeša za druhou aby sa navrhlo čo najlepšie riešenie úderu na invazne loďstvo... "SK: Pravěká metoda komunikace mezi loďmi pomocí signálních lamp nic? A pasivní příjem nic nezkazí..." |
|
|
|
|
|
SK: Pravěká metoda komunikace mezi loďmi pomocí signálních lamp nic? A pasivní příjem nic nezkazí... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1664: Teda chceš nechať loďstvo bez aktuálnych informácií? Nejako musíš komunikovať s loďami na mori aby si vedel pružne reágovať...a to platí hlavne v blízkosti pobrežia, kde sa to len hemží nepriateľskými loďami..."Proto se na moři udržuje tzv. radiový klid." |
|
|
|
|
|
SK: (1663) Proto se na moři udržuje tzv. radiový klid. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1662: Ale v prípade vyplávania RN na more predpokladám, že nebudú za sebou lode ťahať telefónne linky že? "xB-dienst také dokázala dešifrovat dost britských depeší, ale v tomto případě byla ve stejné pozici, jako ULTRA před útokem na Francii. Na mateřských ostrovech se vše řešilo pomocí telefoních linek a xBd se mohlo jít leda tak klouzat."
Dzin napsala v č. 1662: No máš pravdu nemecká armáda mala také poňatie o obojživelnom útoku asi ako briti o pozemnom..."Stejně tak, že německá armáda má jen chabé ponětí o tom, co je potřeba k obojživelnému útoku. " |
|
|
|
|
|
SK: (1657) Nemáš pravdu, těsně po pádu Francie ULTRA četla průběžně depeše Luftwaffe a Heer. Jediné kody, které ji dělali problémi, byly Kriegsmarine. To se poté projevovalo v boji proti ponorkám. Ale i zde měla určité úspěchy. Co se týká informací ohledně organizace LW, ULTRA podala zprávu o tom, že proti Británii bude operovat luftflote 2 a 3 a 5 i s tím, odkud. Co se týká jejich síly, byla odhadována na 4800 letadel, ovšem to bylo dáno tím, že se počítaly síly všech tří Luftflote, a teprve až další radiogrami zachycovaly, že 5. nebude nasazena v tak hojném počtu. Dále třeba ULTRA zjistila, že jednotky LW nejsou ani na 75 procentních tabulkových stavech a bezprostředně po pádu Francie úrok LW nehrozí (červen-červenec). Stejně tak zachytila i rozpory mezi OKH a OKM, které potvrzovaly, že nejsou schopny spolupráce a že rozhodující důraz bude položen na leteckou ofenzívu. Stejně tak, že německá armáda má jen chabé ponětí o tom, co je potřeba k obojživelnému útoku. Mimochodem se zde mluví i o tom, že Němci brzi zjistili, že čluny, plavící se po řekách, velké i malé nedostačují a začali hledat lodě kde mohli a že mají nedostatek člunů s vlastním pohonem a začalo se hledání motorů. Byly mimochodem použity i motory letecké. Toto vše ULTRA zachytila a na základě tohoto Churchill prohlásil 10.7. že invazi považuje za nemožnou. xB-dienst také dokázala dešifrovat dost britských depeší, ale v tomto případě byla ve stejné pozici, jako ULTRA před útokem na Francii. Na mateřských ostrovech se vše řešilo pomocí telefoních linek a xBd se mohlo jít leda tak klouzat. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1660: No vždy sa nájde nejaká diera v mrakoch aby uvidel, či sa RN pohlo alebo nie...on nemusí mať prehľad o tom neustále ale napr. tak každých 30 minút...No a ten pohotovostný roj Spitov by ho musel v tých mrakoch nájsť (inak netvrdím, že by sa všetky priezkumné stroje vrátili) "V mracích toho moc neuvidí a při zemi si ho podá lehký flak... A na zbytek stačí pohotovostní roj Spitfirů..."
karaya1 napsal v č. 1660: No do komplexných č. už poriadne nevidím(človek zabúda), ale iste aj tam by sa našla nejaká chybička, ktorú ťažko odhalíš, keď sa s kompl. číslami nezaoberáš po celý svoj život..."No, pokud ukazoval klasickou metodu rozdílu čtverců, tak tam se dělí nulou Ale je ještě jiný (přes komplexní čísla), i ty pravé úhly jsou v pořádku... A pak má člověk věřit důkazům " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?