Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
Levant 1837:
...Ale pomoc USA ji postavila na nohy ...
Zajimave, mohl bys to konkretizovat ? |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1836: Myslím, že ten 2. dôvod bol najzávažnejší. RAF by bola porazená, keby Nemci správne volili ciele..."Co spíš chybějící doprovodné stíhačky? Co spíš výběr cílů? Co spíš takhle RAF?"  |
|
|
|
|
No a ještě to jak nechal Hitler z "Dankérku" utéct 300 000 Anglánu...a myslel si že se Anglie vzdá... |
|
|
|
|
|
RAF byla na kolenou ne?Ale pomoc USA ji postavila na nohy a hlavně piloti s napadených zemí Jako třeba naše Esa |
|
|
|
|
|
Každý ví, že nějaké lodě měli..nějaké ukořistili a nějaké mohli udělat...jenže neměli jednu věc...těžké bombardéry s dalekým doletem..proto nevyhráli bitvu o anglii.... |
|
|
|
|
|
Se tady hádáte o tonáži Je to sice pěkné mít konkrétní čísla, ale není to jedno?Prostě se to mohlo uzkutečnit...i když by němci nevytvořili takovou flotilu jako VB a USA při vylodění v normandii |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1831: Vidím, že som sa obrátil na nesprávnu osobu, ktorá buď nevie zodpovedať tú otázku, alebo čo je horšie možno vie, ale nechce sa podeliť s ostatnými..."Je to tvůj boj, ty to upřesňuj. "  Giro.c: Samozrejme, ja to upresním(tú nemeckú tonáž), keď budem mať k dispozícií svoje zdroje. |
|
|
|
|
SK: (1830) Je to tvůj boj, ty to upřesňuj. |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1829: Myslím, že to bolo niekoľko miliónov ton (2-4) - upresní Dzin, ja nie som pri svojich zdrojoch. "Sk mě osobně by zajímal německá tonáž obchodního loďstva v září 1940. toho by se mělo upřesnit, kolik je vhodné por přepravu vojska a techniky. "
giro.c napsal v č. 1829: Umelé prístavy sa obvykle stavajú až po zabezpečení predmostia. Alebo si snáď myslíš, že v Normandii tomu bola inak? Nemci by sa dokázali dostať do Británie bez väčších problémov. Otázka znie, koľko sa ich tam mohlo dostať a s akými stratami..."jenomže jak napsal Dzin to bvylo po zabezpečení pobřeží, když se Němci nedostanou do Anglie co můžou zabezoečit?" |
|
|
|
|
Sk mě osobně by zajímal německá tonáž obchodního loďstva v září 1940. toho by se mělo upřesnit, kolik je vhodné por přepravu vojska a techniky.
SK napsal v č. 1826: jenomže jak napsal Dzin to bvylo po zabezpečení pobřeží, když se Němci nedostanou do Anglie co můžou zabezoečit? "Ale je to aj náš prípad, lebo preprava by prebiehala nie jeden deň a teda ten umelý prístav by slúžil k uľahčeniu vylodenia ďalších vĺn následnej preprave zásob na Britské pobrežie. " |
|
|
|
|
| Levant a to je to. Moje myšlenka je stará a bohužel zatím mě ji nikdo zde nevyvrátil. Čili jak píše Dzin uveď takové příklady svého tvrzení, aby obstálo. | |
|
|
|
|
|
SK: (1826) Jenomže Němci neměli loďstvo na to, aby se úspěšně vylodili, takže to náš případ není. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1825: Ale je to aj náš prípad, lebo preprava by prebiehala nie jeden deň a teda ten umelý prístav by slúžil k uľahčeniu vylodenia ďalších vĺn následnej preprave zásob na Britské pobrežie. "Ovšem onen rádoby přístav u Dardanel byl vytvořen až potom, co se vojska vylodila a zabezpečila pobřeží. Což není náš případ." |
|
|
|
|
|
SK: (1824) Konkrétně, jak velké obchodní loďstvo měli (včetně ukořistění), kolik lodí bylo vhodných k přepravě vojsk a materiálu a jejich následnému vylodění. Ovšem onen rádoby přístav u Dardanel byl vytvořen až potom, co se vojska vylodila a zabezpečila pobřeží. Což není náš případ. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1821: jasné, každá ďalšia hlava do diskusie je dobrá. Kritika je potrebná (je pravda, že málokto ju znáša). "Můžu já? "
Tom napsal v č. 1821: Ani zďaleka to nie je všetko čo mali Nemci k dispozícií. Na inváziu nemci zhromaždili 155 lodí o cca 700.000 BRT a v tej dobe malo Nemecko podstatne väčšie obchodné loďstvo + niečo ukoristilo pri svojich výpadoch. Z toho celého loďstva ne na prepravné účely vhodných len časť lodí. Teda reálne je to čo som písal bez výraznejšieho vplyvu na priemysel...konieckoncov tie lode Nemci zdržovali dosť dlhú dobu a ten vplyv na priemysel asi nebol katastrofálny..."Počty lodí jsi tu už vypisoval, spočítal jsi všechno, co se v Evropě mohlo udržet na hladině, včetně toho co bylo potřeba k udržení dopravy surovin pro průmysl. Co z toho tedy bylo skutečně reálné?"
Tom napsal v č. 1821: O tom ako by bola vylodená ťažká technika som tu už písal (viď riečne lode a člny s rampami/mostíkmi), inak nemyslím, že je problém aby nemecký ženisti vytvorili umelý prístav podobne sko napr. spojenci v 1915 pri Dardanelskej výsadkovej operácií, ktorý nie je náročný na výrobu a podstatne by uľahčil vylodenie (nehovorím o umelom prístave ako bol v Normandii). Veľa lodí (aj riečnych má svoj vlastný žeriav na vykladanie menších nákladov (riečne lode 1-4 t, námorné cca 10 t). "Daleko větší potíží, než kapacita samotné lodi je kapacita přístavu. Pokud máš čas a prostředky na vykládání, tak na loď (a nejen na ni, samozřejmě, viz obyčejný náklaďák) toho narveš tolik, že se ti zatočí hlava. Ovšem pokud v cílovém přístavu není dostatečně silný funkční jeřáb, tak ten tank naložený v podpalubí na lodi zůstane. To je to, na co Tě upozorňoval Dzin. Tvé odpovědi se hrnuly ve stylu "obojživelný tank". Dejme tomu. Co ale "obojživelný náklaďák" ? " |
|
|
|
|
|
Tom: (1821) Jasně že můžeš. Navíc jsi to napsal opravdu trefně. |
|
|
|
|
|
SK: Add online: Takže domluveno. Když trváš na konkrétnosti, budeme se bavit jen konkrétně. Napiš stav německé invazní flotili a konkrétně její přepravovací a vyloďovací kapacitu, žádné odhady, jen fakta. Na to, proč to musíš dělat Ty je odpověď jednoduchá. Historická zkutečnost je, že se Němci nevylodili a současně se udává, proč se nevylodili. Je to od slabosti Kriegsmarine a Luftwaffe po nedostatečné přepravní a vyloďovací kapacity. Ty s tím polemizuješ a snažíš se dokázat, že toho byli schopni. Takže nyní musíš položit nějaký konkrétní důkaz svého tvrzení. |
|
|
|
|
Můžu já? ad 1) Počty lodí jsi tu už vypisoval, spočítal jsi všechno, co se v Evropě mohlo udržet na hladině, včetně toho co bylo potřeba k udržení dopravy surovin pro průmysl. Co z toho tedy bylo skutečně reálné? ad 2) Daleko větší potíží, než kapacita samotné lodi je kapacita přístavu. Pokud máš čas a prostředky na vykládání, tak na loď (a nejen na ni, samozřejmě, viz obyčejný náklaďák) toho narveš tolik, že se ti zatočí hlava. Ovšem pokud v cílovém přístavu není dostatečně silný funkční jeřáb, tak ten tank naložený v podpalubí na lodi zůstane. To je to, na co Tě upozorňoval Dzin. Tvé odpovědi se hrnuly ve stylu "obojživelný tank". Dejme tomu. Co ale "obojživelný náklaďák" ? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1819: "Až to budeš reálně zdůvodňovat, zkus se prosím zaměřit i na vyloďovací kapacity Němců a získání námořně-vzdušné nadvlády nad RAF a Royal Navy." Ok tak sa môžeme začať baviť zase konkrétne Dzine. 1. Koľko lodí(všetkých druhov) by Nemci boli schopný zhromaždiť okolo prvej polovice VII.1940, keby rozhodnutie o prevedení invázie padlo už počas ofenzívy voči Francúzsku a nie ako v skutočnosti až neskoro po obsadení Francúzska... 2. Akú podľa teba mala kapacitu bežná nákladná loď, riečna nákladná loď, riečny nákladný čln,...? Zaujíma ma koľko mohli naložiť: - techniky (tankov, automobilov, diel, motocyklov...) - materiálu (zásoby) - vojakov A rád by som sa dozvedel konkrétne počty a nie len frázy "málo" "nedostatočný počet" a pod... |
|
|
|
|
|
Levant: (1817) Až to budeš reálně zdůvodňovat, zkus se prosím zaměřit i na vyloďovací kapacity Němců a získání námořně-vzdušné nadvlády nad RAF a Royal Navy. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?