Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
---|---|
Algernon napsal v č. 1971: "Jako který starší? Ty, co byly u výcvikových jednotek..? Zajisté, zastaví výcvik posádek (a tedy i doplňování ztrát), že ano… :o)))" To by bol asi obrovský výpadok výcviku, keby niekoľko desiatok lietadiel použili k ťažným prípadne dopravným účelom počas niekoľkých dní, že?... Inak ak si čítal diskusiu dobre, tak vieš, že by to bola len jedna z možností a to keby na tie účely nepostačovali samotné Ju 52...
Algernon napsal v č. 1970: "Klidně i s Bf 109E…" Keď "klidne", tak teda čakm na to porovnanie tých strát.
Algernon napsal v č. 1969: A čo nová výroba? Tá mohla smerovať k bombardovacím jednotkám bez toho aby čokoľvek museli sťahovať od iných jednotiek...Nebolo ích síce mnoho ale nejaké predsa...
"Milánku, pokud se domníváš, že by LW měla nutkavou potřebu stáhnout od průzkumných jednotek těch pár Do 215 co tam měla, "
Algernon napsal v č. 1969: A rovnako si mi "zabudol" odpovedať aj na tie stavy stíhačiek RAF v VI-VII.40 v Británií...Žeby na tom RAF nebola až tak dobre ako v IX.40? "tak to na tom ta Luftwaffe evidentně musela býti ještě mnohem hůře, než jsem se doposud domníval…" |
|
|
|
Tom napsal v č. 1967: jasné že nie...upravené. Keby bol nedostatok ťažných Ju 52 (čo by nebol), tak by mohli pomôcť He 111 (napr. staršie stroje).
"Jako sériově? Že jako hvízdli na nějakou KG a ta šla vlekat kluzáky???"
Tom napsal v č. 1967: Po vojne asi hej Myslel som nejaké dopravné stroje, ktoré mali Frantíci...snáď im niečo málo zostalo... "Některá francouzská společnost létala s Ju 52? Nebo myslíš francouzská dopravní letadla obecně? Ty co zbyly na okupovaném území???" |
|
|
|
SK napsal v č. 1966: Jako sériově? Že jako hvízdli na nějakou KG a ta šla vlekat kluzáky???
"Myslím, že napr. na He 111..."
SK napsal v č. 1966: Některá francouzská společnost létala s Ju 52? Nebo myslíš francouzská dopravní letadla obecně? Ty co zbyly na okupovaném území??? "No tie určite nie...ale možno by sa dali nejaké zrekvírovať vo Francúzsku" |
|
|
|
Tom napsal v č. 1965: No tie určite nie...ale možno by sa dali nejaké zrekvírovať vo Francúzsku
"S těmi vojenskými jsem se docela trefil, ne? Nebo by jsi snad chtěl k invazi použít taky Ju 52 prodané na Novou Guineu?"
Tom napsal v č. 1965: Myslím, že napr. na He 111... "A na která letadla se tedy v Německu ještě montovala vlečná zařízení v takovém rozsahu, že s nimi můžeš nějak významněji počítat?" |
|
|
|
SK napsal v č. 1964: A na která letadla se tedy v Německu ještě montovala vlečná zařízení v takovém rozsahu, že s nimi můžeš nějak významněji počítat?
"Tie DFS 230 nemuseli zákonite vliecť len Ju 52, že?"
SK napsal v č. 1964: S těmi vojenskými jsem se docela trefil, ne? Nebo by jsi snad chtěl k invazi použít taky Ju 52 prodané na Novou Guineu? "Tak som rád, že si sa k tomu dopracoval...oproti tvojmu prvému odhadu je to 3x viac, že?." |
|
|
|
Tom napsal v č. 1963: Tak som rád, že si sa k tomu dopracoval...oproti tvojmu prvému odhadu je to 3x viac, že?.
"Apropó: do léta roku 1939 bylo vyrobeno na 1500 všech modifikací Ju 52. "
Tom napsal v č. 1963: Ja som mal niekde údaj, že LW mala na začiatku vojny cca 550 Ju 52. Ale samozrejme sa to môže zdroj od zdroja líšiť.
"LW sama jich měla ve stavu k začátku války necelých 500."
Tom napsal v č. 1963: Však prevažne by si s nimi vysadzoval len výsadkárov či pechotu alebo menej hmotné a rozmerné náklady...
"Část z nich neměla zesílenou podlahu a měla jen malé vstupní dveře - původně byly určené k civilní dopravě. "
Tom napsal v č. 1963: Tie DFS 230 nemuseli zákonite vliecť len Ju 52, že? "Ale ať hledám jak hledám, o tom kolik z nich mohlo vlekat kluzáky ani slovo." |
|
|
|
SK napsal v č. 1962: "Myslím spolu ale ak by to bolo rozdelené na ten vzduch a zem bolo by to lepšie." Fajn, myslím, že to najdu ve Šnajdrovi, pokud si udělám čas. Apropó: do léta roku 1939 bylo vyrobeno na 1500 všech modifikací Ju 52. LW sama jich měla ve stavu k začátku války necelých 500. Část z nich neměla zesílenou podlahu a měla jen malé vstupní dveře - původně byly určené k civilní dopravě. Ale ať hledám jak hledám, o tom kolik z nich mohlo vlekat kluzáky ani slovo. |
|
|
|
Tom napsal v č. 1961: Myslím spolu ale ak by to bolo rozdelené na ten vzduch a zem bolo by to lepšie. "Myslíš ve vzduchu, nebo na letištích? 25% Bf 110 LW ztratila už v Polsku." |
|
|
|
SK napsal v č. 1959: "Inak aké straty mali britské stíhačky vo Francúzsku? Aké mali Francúzske stíhačky? Môžeš kľudne v % a potom to porovnáme s tými Bf 110..." Myslíš ve vzduchu, nebo na letištích? 25% Bf 110 LW ztratila už v Polsku. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 1958: No vidíš sám píšeš, že Bf 109E mala v VII.40 celkom 809 ks z toho 663 letuschopných...Ochranu Nemecka však môžeš prenechať aj starším strojom ako E, napr. D...na útoky proti britským bombardérom by stačili v pohode aj tie."ale k 15. červenci měla Luftwaffe (úplně všech) 809 Bf 109E, z čehož bylo letuschopných 663. "
Algernon napsal v č. 1958: Schválne. Aké stavy malo RAF k začiatku VII.40? Teda hlavne sa pýtam na stroje Spitfire a Hurricane...a skús napísať koľko z toho bolo bojaschopných a koľko z toho by bolo schopných nasadenia nad Doverom (teda neboli by príliš ďaleko /napr. v Škótsku)
"Ostatně opatrný průběh B-of-B rovněž svědčí o tom, že si Němci byli naprosto dokonale vědomi toho, jak jsou na tom s doplňováním výzbroje a dalšího materiálu. Tudíž, může být otázkou, kdo na tom byl během času hůře než na počátku B-of-B, zda-li Fighter Command, či Luftwaffe…"
Algernon napsal v č. 1958: "Že by se LW nesnažila vyřadit britský systém řízení operací, a právě toto nebylo jedním z jejích cílů na počátku B-of-B..? " A že by sa to snažili dotiahnúť do konca? Pokiaľ ja viem, tak útoky na radarové stanice mali úspechy, len ich bolo potrebné opakovať počas niekoľkých dní. A o vyradenie radiolokačnej siete by sa v prípade invázie nepostarala len LW ale aj napr. diverzné výsadky, prípadne by hlavný výsadok obsadil oblasti v ktorých boli radary...už prvý deň by mohli úplne vyradiť Doverskú stanicu, prípadne ďalšie diverznými útokmi. A to myslím, že by to bol pre britský systém dosť vážny výpadok a RAF by hneď stratilo na efektivite a straty by sa mohli obrátiť v prospech LW... |
|
|
|
Algernon napsal v č. 1958: Nevytrhuj prosím s kontextu...potom to vyzerá akoby naozaj mala LW stovku Do 215... Písal som o stovkách He 111, Do 17, 215 teda všetkých spolu bolo niekoľkostoviek...A to, že Do 215 nebol v žiadnej bombardovacej jednotke nič nemení na fakte, že v prípade nutnosti by mohlo tých pár Do 215, ktoré boli dovtedy vyrobené, doplniť stavy jednotiek, ktoré mali Do 17...
"No ne, co se tu člověk vše nedozví… Ó ano, Luftwaffe měla stovky bombardovacích Do 215… A kterépak KG byly vyzbrojeny typem Do 215? Že by, že by, ani jedna jediná..?"
Algernon napsal v č. 1958: Ak ich nasadíš na menej frekventovaných bojiskách - napr. na ochranu bombardérov pri náletoch na RN, kde by proti ním stáli maximálne pár Sea Gladiatorov a Skuií, tak by tam boli účinejšie...Alebo ty by si si radšej sadol do Skui v prípadnom súboji Skua vz Bf 110? "A že by se do počtu německých stíhaček započítávaly i Bf 110, které samy vyžadovaly stíhací krytí od Bf 109..? " Inak aké straty mali britské stíhačky vo Francúzsku? Aké mali Francúzske stíhačky? Môžeš kľudne v % a potom to porovnáme s tými Bf 110... |
|
|
|
SK: (1949) Tak znova. ULTRA v roce 40 četla v reálném čase depeše OKW. Všechny. Jakákoliv komunikace OKW s podřízenými velitelstvými pomocí radiových depeší nebyla pro Brity neznámou. Proč si myslíš, že v rámci ULTRA byl zřízen tým s pracovním názvem "stínové OKW"? JEstli nevěříš mě, půjč si knihu. "Přísně tajné - F.W. Winterbotham". Mě osobně až z té knihy došel obrovský rozsah ULTRA, do té doby jsem si pod dojmem námořní války myslel, že průlom se povedl až v roce 43. Chyb lávky. Jenomže když by rozdělila LW své síly, bylo by to ještě horší, protože by nedokázala zvládnout ani RAF a ani RN. Hlavně u toho RAF je to evidentní, protože to nedokázala při maximální možné koncentraci. (1950) Potřebuješ hlavně vyřadit RAF a ne letiště. Na vzlet ti stačí rovná pevná plocha. A LW prostě vyřadit RAf z akce nedokázala. Nemela. Při plném nasazení nedokázala porazit RAF. Jak by potom mohla dokázat porazot RAF a RN? viz. kniha. |
|
|
|
SK: (1944) Ale byla by ULTRA schopna dodat vše o Lachtanu. (1947) Necháš si rezervu a už nevylodíš potřebné množství vojáků ani omylem. Protože na 4-6 divizí je to tak akorát, co máš kompletně v září 40 k dispozici, spíše ale ještě málo. V Normandii bylo během prvního dne vysazeno na 120 000 vojáků. Němci by tohle nedokázali ani omylem. Oni by nedokázali vysadit za den ani tu svoji výrazně menší flotilu. (1948) RN by věděla o Lachtanu předem. Díky ULTRA, průzkumu, odboji a špionáži. Neměli, protože by Britvé o invazi věděli dopředu. Pro minu je jedno, jaký kdo má ponor, ona potopí cokoliv. Stačí jen upravit řetěz. Problémy by měl, ale stejně tak i Ju 88 při náletu, když by ho otravovala jakákoliv stihačka. Jak ukázalo Středomoří, když na německý svaz letadel udeřili palubní stihači, obvykle Němci nezaznamenali žádný úspěch. Až si půjčím knihu, rozepíši ti to blíže, ale ty stále zapomínáš, že při náletu na lodě se musíš pohybovat v dosahu nepřátelských stihaček a palby a nemůžeš manévrovat. Proto se snažíš vyřadit stihače, aby nemohly tvé bombardéry otravovat. |
|
|
|
giro.c napsal v č. 1954: Asi tak, že RAF by asi nemohla poskytnúť RN ochranu, lebo sama by bola zapletená do boja nad svojími základňami. Preto by RN mohli "chrániť" takmer výučne len lietadlá na LL. A tých bol nedostatok a tiež ich kvalita nestačila ani na účinejší boj s nemeckými bombardérmi a nie to ešte so stíhacím sprievodom v podobe Bf 109, Bf 110... "Jak to s tim souvisí?" Teda si myslím, že stíhačky FAA by rozhodne nejak významne nenarušili útoky LW na RN. Sami by boli skoro zničené stíhacím sprievodom... |
|
|
|
SK napsal v č. 1946: Jak to s tim souvisí? "Apropó...kolik stíhačiek bolo v VI-VII.40 na Britských lietadlových lodiach, ktoré boli v domácich vodách? " |
|
|
|
Jaro napsal v č. 1952: Neboj verím, však aj v tom máji 1940 mali tie Storchy dosť veľké straty...celkom 22 strojov bolo zničených hlavne pri štarte a pristátí či prípadne zničených pilotmi aby nepadli do rúk nepriateľa keď zapadli do blata. Celkom to bolo skoro 20% z nasadených lietadiel, ale za to ten úspech stál... "Na druhej strane absolvovat tolko letov "na otocku" prudko zhorsuje sance na prezitie lietadiel a ich posadok. Predsa len pristavanie do neznameho terenu a v noci bez vytycenia drahy pozemnym personalom, ako to bolo bezne pri doprave agentov znamena s velmi velkou pravdepodobnostou poskodenie, ak nie znicenie lietadla. Vermi, ze viem o com pisem" |
|
|
|
SK napsal v č. 1951: Samozrejme, akto myslis tymto sposobom, nocni stihaci by mali sance ovela mensie. Na druhej strane absolvovat tolko letov "na otocku" prudko zhorsuje sance na prezitie lietadiel a ich posadok. Predsa len pristavanie do neznameho terenu a v noci bez vytycenia drahy pozemnym personalom, ako to bolo bezne pri doprave agentov znamena s velmi velkou pravdepodobnostou poskodenie, ak nie znicenie lietadla. Vermi, ze viem o com pisem. "Ok, zle som sa vyjadril....myslel som 350 letov Storchov...teda akcia len o málo väčšia ako podobné akcie v máji 1940... " |
|
|
|
Jaro napsal v č. 1933: Ok, zle som sa vyjadril....myslel som 350 letov Storchov...teda akcia len o málo väčšia ako podobné akcie v máji 1940...
"Nuz, nie som si isty, ci by tych 350 Storchov az tak lahko dali dohromady, hlavne ci by ich vedeli obsadit dostatocne vycvicenymi a skusenymi pilotmi."
Jaro napsal v č. 1933: Určite by tú šancu mali veľkú...Nočné stíhanie boli na ozaj slabej úrovni bez adekvátneho vybavenia bolo o náhode, že nočný stíhač sa stretol vo vzduchu s nepriateľom...
"Aj ked nocne stihanie bolo este v plienkach, preco si myslis, ze flotila 350 pomalych a neobratnych Storchov by mala sancu proti co i nie velmi uspesnym nocnym, ale predsa len stihacom?"
Jaro napsal v č. 1933: To je síce pekné, ale tých 50km preletí Storch za cca 20 minút...teda reakcia nočných stíhačov by musela byť veľmi rýchla...navyše koľko asi sa tak po Anglicku pohybovalo v VII.40 britských nočných stíhačiek? "No skusme to pre srandu porovnat: Storchy - teda polena vo vzduchu letia nocny let, ked ze asi tazko budu mat radionavigacne vybavenie, da sa ten let realizovat za podmienok malej oblacnosti a aspon ciastocneho svitu mesiaca. Dnes sa to nazyva zvlastny len VFR. Logicky mi vychadza, ze ten stihac ma rovnake, ak nie vacsie sance utocit na Storchy, ako su sance Storcha trafit na urcene miesto, najst si pristavaciu plochu a nerozbit sa pri pristati." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1940: Nemusíš vyradiť všetky letiská v Británií, potrebuješ vyradiť tie najdôležitejšie základne, ktoré sú v blízkom dosahu kanálu. Základne ostatných skupín nemusíš bombardovať (až potom následne pri pozemnej ofenzíve proti Británií)."Mýlíš se, ikdyby nakrásně pokračovalo LW v bombardování letišť, nevedlo by to k porážcě RAF. Mám dojem, že to tu už psal Algernon, kolik letišť bylo napadáno a kolik jich bylo úderů ušetřeno." Opakujem nemusíš RAF poraziť, stačí ak ju odoženieš od pobrežia, čím jej znemožníš efektívnejšie nasadenie ich lietadiel...Navyše po vylodení pozemných jednotiek a obsadení niektorých radarových staníc (napr. diverzným útokom) by sa britský systém varovania a navádzania stíhačov zrútil ako domček z karát...
Dzin napsala v č. 1940: Ale malo...malo niekoľkostoviek He 111, Do 17, Do 215, ktoré by spolu s cca 500 stíhačmi mohli držať RAF v šachu a zároveň mohli ďalšie stovky Ju 87,88 pod ochranou cca 150 stíhačiek útočiť na RN...Proti obom týmto silám by RAF mohla nasadiť spolu cca 400 stíhačiek a tie by viazala prvá časť LW pri ich útokoch na základne RAF...
"A LW nemělo tolik letadel, aby bylo schopno současně bojovat s RAF a RN, protože na to nemělo prostředky."
Dzin napsala v č. 1940: Nepodceňujem...do polovice 1940 nedosiahla žiaden výrazný úspech...ak hej tak sem s ním... "A opět, podceňuješ ULTRA v BRitánii by měli Britové znalost plánu Němců." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1938: A opäť ti hovorím, že ULTRA na tom nebola s lúšľtením kódov v VI-VII.40 tak dobre aby mohla rozlúštiť danú správu v reálnom čase...A stále si mi nenapísal žiaden úspech ULTRI do polovice roku 1940, ktorý sa im podaril v reálnom (prípadne aspoň nereálnom čase)."Neutajili by ani začátek, protože ten by musela OKW vydat rozkazem přes eter a to by ULTRA zachitilo a dešifrovalo v reálném čase. Opravdu, ty ULTRA jednoznačně podceňuješ, opět ti doporučuji knihu "Přísně tajné"." Myslím, že v danom obdoví na tom boli lepšie nemecké spravodajské služby...
Dzin napsala v č. 1938: A ai si nečítaj,že v prípade pokusu RN o prienik k invazným plážam by mohla LW rozdeliť svoje sily na útoky na lode (vybavené Ju 88,87) a tie čo by stále dorážali na základne RAF a viazali ju v boji (vybavené Do 17, 215, He 111) ďalej vo vnútrozemí...Teda "plichta" by možno v danej chvíli bola nad základňami RAF ale proti RN by mala LW takmer absolutnú prevahu... "A s RN by tam byla RAF. Tedy přinejlepším plichta a ta ti nestačí. Němci musí vyhrát. Jenomže jestli by se LW věnovala zaměstnávání RAF, kdo by zaměstnal RN? LW ne, na to neměla síly. V tom je právě jádro pudla." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?